Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak si vybrat podílový fond

Jak si vybrat podílový fond
Výběr podílového fondu není něčím, co by nemohl zvládnout každý sám. Stačí si určit, na jak dlouho chci investovat a jaké investiční riziko jsem ochoten či ochotna připustit. Poradíme vám, jak si na tyto otázky co nejépe odpovědět a zároveň vás vezmeme na historický exkurz.

Základní otázkou je, jaký druh podílového fondu - zda akciový, dluhopisový, smíšený, garantovaný nebo fond peněžního trhu - se pro vás hodí nejlépe. Výběr konkrétního fondu daného druhu už potom závisí na tom, jak se vám u toho či onoho fondu zamlouvají výše poplatků, minimální vstupní investice, měna, v níž je fond spravován, a konečně i renomé samotné investiční společnosti.

Krok 1 - Určení časového horizontu

Existuje několik druhů fondů - akciové, dluhopisové, smíšené, garantované nebo peněžního trhu. S každým druhem fondu je přitom spojen doporučený minimální investiční horizont, což je doba, po kterou byste měli nechat své peníze ve fondu, aby vaše investice neskončila se ztrátou. Z toho důvodu je potřeba si předem určit, na jak dlouho chci investovat. Tak zjistíte, jaké druhy fondů pro vás přicházejí v úvahu.

Následující tabulka ukazuje, jaký je obvyklý minimální investiční horizont u jednotlivých druhů podílových fondů. Pokud chci například investovat na 2 roky, přicházejí v úvahu fondy peněžního trhu a fondy dluhopisové. Pokud na 4 roky, přicházejí v úvahu všechny druhy fondů kromě fondů akciových. Je potřeba ovšem dát pozor - každý fond má jinak konstruované portfolio a s jinou frekvencí v něm provádí změny, takže u některé investiční společnosti může mít smíšený fond minimální horizont 3 roky, u jiné třeba 5 let. Vždy si proto ověřte, jaký minimální investiční horizont se s daným fondem váže.

Tabulka obvyklých minimálních investičních horizontů jednotlivých druhů fondů

Druh podílového fondu Doporučený minimální
investiční horizont
peněžního trhu 6 měsíců - 1 rok
dluhopisový 1 - 2 roky
zajištěný 3 - 5 let
zastřešovací (fond fondů) 3 - 5 let
smíšený 3 - 5 let
akciový 5 a více let

Krok 2 - Určení vašeho rizikového profilu

Máte-li představu, na jak dlouho chcete investovat a jaké druhy fondů pro vás přicházejí v úvahu, určete si nyní, jaké riziko jste ochotni při investování nést, neboli váš rizikový profil. Každý fond totiž investuje do jiných druhů aktiv, přičemž každé aktivum je jinak rizikové. Nejrizikovější jsou akcie, méně rizikové dluhopisy a nejméně rizikové bankovní vklady a státní pokladniční poukázky. U zastřešovacích podílových fondů závisí na tom, do jakých druhů podílových fondů tyto fondy investují.

Snažte se proto si odpovědět, zda patříte spíše mezi ty, kteří jsou ochotni nést vyšší riziko výměnou za možnost vyššího výnosu nebo naopak mezi ty, kteří volí jistější, byť nižší zhodnocení. V zásadě lze rozlišit tři typy investorů - konzervativní, progresivní a dynamické.

Konzervativní investoři preferují nízké riziko a jejich cílem je především ochrana bohatství před znehodnocením inflací. Proto volí fondy, které nabízejí zhodnocení nad úrovní bankovních spořících a termínových vkladů zhruba na úrovni inflace. Investují proto především do fondů peněžního trhu a do fondů dluhopisových. Do těchto fondů však investují i ti, kteří se rozhodnou investovat na krátké období, tj. zhruba do 2 let.

Progresivní investoři připouštějí střední míru rizika a jejich cílem je růst hodnoty bohatství ve střednědobémdlouhodobém horizontu. Tito investoři volí zejména garantované fondy, smíšené fondy, případně si sami skládají své investiční portfolio z fondů akciových, dluhopisových a peněžního trhu.

Dynamičtí investoři potom připouštějí vysoké riziko a jejich cílem je dlouhodobý výrazný růst hodnoty bohatství. Takoví investoři volí smíšené fondy, zastřešovací fondy a zejména akciové fondy.

Opět je zde potřeba připomenout, že fondy různých investičních společností, byť stejného druhu, mají jinak konstruovaná a diverzifikovaná portfolia, takže podléhají jiným rizikům. Vždy je proto potřeba se důkladně seznámit s riziky, která jsou s daným podílovým fondem spojena.

Krok 3 - Výběr konkrétního fondu

Otestujte své znalosti!

Zajímá vás odpověď na anketní otázku? Připravili jsme pro vás řadu zajímavých testů, jeden z nich je zaměřen právě na problematiku podílových fondů. Zvedněte vhozenou rukavici a otestujte své znalosti!

Poté, co si vyberete vhodný druh fondu odpovídající jak vašemu investičnímu horizontu tak i rizikovému profilu, nezbývá, než si vybrat konkrétní fond z nabídky jednotlivých investičních společností. Při výběru jednotlivých fondů se vždy podívejte na statut fondu (též "prospekt") - zda odpovídá požadovanému investičnímu horizontu a rizikovému profilu. To, zda fond odpovídá vaší toleranci k riziku, poznáte podle složení portfolia - čím větší podíl rizikovějších aktiv v portfoliu, tím větší riziko fondu. Složení portfolia jednotlivých fondů zjistíte také v našich profilech podílových fondů.

Nevybírejte si fond podle nejlepšího výsledku v minulém roce, ten se již nebude opakovat. Porovnejte však dlouhodobější výkonnost (zhruba za 3-5 let) s ostatními fondy stejné kategorie. Lepší je takový fond, který dosahuje systematicky lepších výsledků než činí průměr kategorie, nebo fond, který vykazuje nižší kolísavost výnosů. Pro srovnání jednotlivých fondů můžete využít také naši sekci žebříčky.

Pro dlouhé investiční období si vybírejte fondy s nižšími správcovskými poplatky - ukrajují méně z roční výnosnosti fondu. Pro kratší investiční období jsou zase vhodnější fondy s nulovými vstupními poplatky.

 

Můžete-li, investujte do více druhů fondů, čímž dále rozložíte riziko. Zejména se to týká investic do sektorových fondů, které se zaměřují na akcie společností vybraných sektorů ekonomiky, a které spoléhají na překonání průměrné výnosnosti akciového trhu. Z tohoto titulu jsou ale také rizikovější.

Pokud se rozhodnete investovat do fondů spravovaných v zahraniční měně, nezapomeňte, že je s jejich držbou spojeno měnové riziko.

Jakmile investujete do fondu, průběžně kontrolujte, jak se vyvíjí kurz vašeho podílového listu. Neodprodávejte svou investici v případě nepříznivého vývoje, snažte se vytrvat po stanovený investiční horizont. Pokud však dosáhnete uspokojivé výnosnosti vaší investice dříve a existuje-li vážné riziko, že by další setrvání ve fondu mohlo ohrozit vámi dosažený výnos, své podílové listy odprodejte.

Kde se vzaly, tu se vzaly... aneb historie podílových fondů
Přestože myšlenka společného investování není nikterak nová, první instituce kolektivního investování se objevují až ve druhé polovině 19. století v Anglii. Roku 1868 je v Británii založena investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust, obdoba dnešních uzavřených podílových fondů, která slibuje "investorům se skromnými prostředky stejné výhody jakým se těší velcí kapitalisté rozdělením investice mezi různé akcie". Spolu s dalšími britskými a skotskými trusty později pomáhá financovat ekonomický rozvoj Spojených států, kde investuje zejména do hypoték, železnic a průmyslových společností. Roku 1893 potom vzniká první uzavřený fond i v USA, kde financuje působení profesorů na Harvardově univerzitě.

V roce 1924 je v americkém Bostonu založen první otevřený podílový fond s názvem Massachusetts Investors Trust, který nelimituje počet podílníků, vydává novým zájemcům další akcie a na požádání odkupuje své podílové listy zpět. Do roka získává majetek ve výši 392 000 dolarů od 200 podílníků. Celé fondové odvětví, kde je převážná většina uzavřených podílových fondů, v té době spravuje zhruba 10 milionů dolarů. Otevřené podílové fondy si získávají oblibu pomaleji oproti fondům uzavřeným, které zaznamenávají díky rostoucímu akciovému trhu rozmach, protože používají při svých obchodech techniky spekulace jako jsou obchody s vypůjčenými cennými papíry a obchody s využitím úvěrů. Díky tomu se i v říjnu 1929 krach newyorské burzy vážně podepisuje na osudu mnoha těchto uzavřených fondů.

V reakci na říjnový krach jsou v letech 1933 a 1934 schváleny americký Zákon o cenných papírech a Zákon o burze cenných papírů. Nově je vyžadována registrace fondu u americké Komise pro cenné papíry a každý fond musí mít též svůj prospekt, který popisuje investiční politiku a strategii fondu. V roce 1940 doplňuje legislativu Spojených států i Zákon o investičních společnostech, který zakotvuje povinnost fondů oceňovat podílové listy aktuální tržní cenou aktiv a na požádání podílníků odkupovat podílové listy za podíl na čistých aktivech s výplatou peněz do sedmi dnů! Manažerům fondů je současně zakázáno provádět jakékoliv transakce mezi vlastním majetkem a majetkem fondu. Ve 40. letech je rovněž představen první zahraniční akciový fond (1940), zavedeno automatické reinvestování dividend umožňující zvýšení výnosu investice (1946) a zřízen první hedgový fond, který je zaměřen výhradně na spekulaci (1949).

V 50. a 60. letech nastává v USA boom podílových fondů a objem spravovaných aktiv roste meziročně i o 600 %. Objevují se první "technologické fondy" investující do akcií firem vyvíjejících moderní technologie jako je jaderná energetika, chemický a elektronický průmysl nebo výroba proudových motorů. Zároveň vznikají první fondy orientované na investice do státních dluhopisů (1969).

V sedmdesátých letech se objevuje několik novinek - jsou představeny první podílové fondy peněžního trhu (1972), první vysoce výnosové dluhopisové fondy, které investují do spekulativních dluhopisů ("high-yield bond funds"), dále indexové fondy (1976) a fondy municipálních dluhopisů. Atraktivitu investic do podílových fondů pouze snižuje dlouhotrvající pokles akciového trhu.

Osmdesátá léta charakterizuje opětovný rozmach podílových fondů zejména v souvislosti se schválením programu individuálního penzijního spoření (IRA), který dovoluje jednotlivcům přispívat určitou částkou na svůj penzijní účet prostřednictvím podílových fondů. Fondy také začínají využívat distribuční sítě finančních zprostředkovatelů a zavádějí výstupní poplatky. V roce 1984 je rovněž zavedeno hodnocení podílových fondů (též "rating") nově založenou firmou Morningstar.

Pro devadesátá léta je potom typický vznik prvních finančních supermarketů jako OneSource makléřské firmy Charles Schwab umožňující prostřednictvím jednoho distributora investovat do širokého spektra podílových fondů. Rozvoj nových technologií dává také vzniku novým agresivním růstovým fondům zaměřeným na progresivní technologie. Současně roste obliba fondů, které neúčtují vstupní poplatky ("no-load funds"). Vlivem dlouhotrvajícího růstu akciového trhu přesunují domácnosti do podílových fondů značnou část svého bohatství, takže ve Spojených státech je na přelomu tisíciletí 60 % všech finančních aktiv uloženo právě v podílových fondech. Na celém světě v té době existuje zhruba 53 tisíc otevřených podílových fondů s celkovými aktivy ve výši téměř 11 biliónů amerických dolarů.

Investujete do podílových fondů? Jakých a proč? Proč byste jim své peníze nesvěřili?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

5. 11. 2004 | 10:23 | Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Jako velmi stručná rekapitulace a pro nově přítomné zájemce je článek jistě záslužná věc a dobrý úvod do problematiky. Ostatně, velmi podobný, ba přímo téměř totožný obsah obdrží dnes asi každý a na lesklém papíře v nějaké...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Spotřební jednotka domácnosti, Sazba P plus, Očekávaná výnosnost, pavel bělobrádek, eet, e-shopy, miloš zeman, vánoce, KB 8,00/04, realizace, expirace, tarify pro mladé, co-brandované karty, alokační poměr, back office, giovanni guidi, pokuta, peter bukov

5B24756, 4AH3531, 5E12272, 5B24756, 8B21777

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK