Láká vás kolektivní investování?

Podílové fondy jsou subjekty zřizované investičními společnostmi za účelem shromažďování peněžních vkladů, které jsou následně investovány do akcií, dluhopisů, bankovních vkladů nebo podílových listů jiných fondů. Jelikož sdružují velké množství investorů-podílníků, mluví se o nich jako o subjektech kolektivního investování. Investor po vložení peněz do fondu obdrží podílový list otevřeného podílového fondu nebo akcii uzavřeného investičního fondu, což jsou cenné papíry dokládající podíl na majetku fondu.

Každý podílový fond musí mít ze zákona svůj statut, též zvaný prospekt. Ten obsahuje údaje o investiční politice fondu, o způsobu nakládání s výnosy z majetku fondu, údaje o tom, zda je fond zřizován jako otevřený nebo uzavřený, údaje o veřejné obchodovatelnosti podílových listů otevřeného fondu či akcií uzavřeného fondu,údaje o výši úplaty za obhospodařování fondu, o způsobu výplaty výnosu a konečně i údaje o bance, která bude pro investiční společnost nebo investiční fond vykonávat funkci depozitáře.

Proč podílové fondy?

Investice do podílových fondů mají řadu výhod. Investor jednak nemusí sám pracně analyzovat vývoj akciového či dluhopisového trhu, ale provádějí to za něj profesionální analytici a portfolio manažeři. Dále díky velkým objemům vkladů mohou fondy široce diverzifikovat své portfolio, což omezuje riziko. Fondy také mají vysokou likviditu - investor v případě potřeby získá své peníze zpět během jednoho či dvou týdnů. Navíc v případě prodeje podílových fondů déle jak po 6 měsících jsou výnosy z prodeje osvobozeny od daně z příjmů. Výhodou investic do fondů jsou také nízké počáteční investice, které se pohybují od několika tisíc korun.

Podílové listy otevřených podílových fondů může investor nakoupit nebo zpětně odprodat za kurz, který se propočítává každý obchodní den jako podíl na čistém obchodním jmění fondu připadajícím na podílový list. Čisté obchodní jmění (ČOJ, angl. Net Asset Value-NAV) je majetek fondu upravený o hodnotu závazků, nesplacených poplatků a potenciálních ztrát.

Výkonnost podílových fondů je možné porovnávat mezi fondy stejné kategorie, s výkonností historickou a nebo se srovnávacím indexem zvaným "benchmark". Mezi nejčastější srovnávací indexy akciových fondů patří index S&P 500 pro porovnání výkonnosti fondu, který se specializuje na americké akcie, a index Dow Jones Euro Stoxx 50 pro hodnocení výkonnosti akciového fondu v rámci evropského trhu.

Čtyři druhy poplatků

S investicemi do podílových fondů jsou také spojeny poplatky. Těch existují čtyři druhy: vstupní, výstupní, správcovský a poplatek za přestup. Vstupní poplatek (též zvaný "prodejní") je účtován při nákupu podílového listu. O jeho výši se snižuje podíl investora na čistém obchodním jmění fondu. Pokud například vkládáte částku 10 000 korun do fondu se vstupním poplatkem dvě procenta, potom fond z deseti tisíc korun odečte dvě procenta, tedy dvě stě korun, a za zbylých 9 800 korun nakoupí podílové listy za odpovídající kurz. Výstupní poplatek je zase účtován při zpětném odkupu podílových listů fondem. Jeho cílem je zpravidla přimět investory vytrvat po daný investiční horizont. Tento poplatek je proto často konstruován tak, že s počtem let, kdy investor ve fondu drží podíl, poplatek klesá. První rok tak například bude účtován výstupní poplatek 6 %, druhý rok 5 %, šestý rok 1 % a sedmý rok již bude nulový. Správcovský poplatek (též zvaný "obhospodařovatelský" či "manažerský") je účtován za každý započatý rok investování. Z něj jsou hrazeny náklady fondu jako reklama, marketing či mzdy. Poplatek za přestup je potom účtován tehdy, když se investor rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného fondu.

Otevřené či investiční? Dluhopisové či akciové?

Existuje několik členění podílových fondů v závislosti na tom, jaké hledisko zvolíme. První možností je rozlišit fondy podle toho, zda lze do nich libovolně vstoupit a libovolně z nich vystoupit. Tak rozlišujeme fondy otevřené, které nelimitují počet vydávaných podílových listů ani počet svých podílníků, takže investor může kdykoliv od fondu získat nové podílové listy a kdykoliv je naopak vrátit fondu k proplacení. Vedle toho existují fondy uzavřené, u nás zvané investiční, které vydávají omezený počet akcií a omezují tak i počet podílníků. Akcie investičního fondu je možné získat a prodat pouze prostřednictvím burzy.

Druhou možností členění podílových fondů je hledisko druhu aktiv, do kterých fondy investují. Můžeme tak rozlišit fondy akciové, které investují převážnou část majetku do akcií; fondy dluhopisové, které investují většinu prostředků do státních, komunálních nebo podnikových dluhopisů včetně dluhopisů spekulativních (high-yield bonds, junk bonds); fondy peněžního trhu, jejichž portfolio tvoří především bankovní termínové vklady, státní pokladniční poukázky, dluhopisy se splatností do jednoho roku, vkladové listy a hypoteční zástavní listy; fondy smíšené (též balancované nebo hybridní), jejichž portfolio je tvořeno jak akciemi, dluhopisy, tak i nástroji peněžního trhu; indexové fondy, které investují svůj majetek do akcií zahrnutých ve sledovaném akciovém indexu; fondy zajištěné (též garantované), které investují převážnou část majetku do dluhopisů a menší část do opčních kontraktů; a fondy zastřešovací (nazývané též fondy fondů), jejichž portfolio tvoří podílové listy jiných podílových fondů.

Je libo české a v korunách?

Třetí možností je rozlišit fondy podle toho, kde jsou registrovány (nebo kde mají tzv. "domicil"), na fondy české, které mají domicil na území České republiky, a fondy zahraniční, které jsou registrovány v zahraničí.

Podle měny, v níž je fond spravován a v níž je udávána jmenovitá hodnota podílového listu (tzv. "denominace") podílové fondy rozdělujeme na fondy korunové, které jsou spravovány v české měně a fondy cizoměnové, které znějí na měnu zahraniční.

Z hlediska investiční politiky podílového fondu můžeme rozeznat podílové fondy růstové (growth funds), jejichž cílem je především zhodnocení kapitálu, fondy růstově-výnosové (growth-and-income funds), které se snaží vedle zhodnocení kapitálu také pravidelně vyplácet podílníkům výnosy z investice, a fondy výnosové nebo důchodové (income funds), jejichž cílem je především vyplácet investorům pravidelný výnos (důchod) z investice.

Podle druhů poplatků, které fondy účtují, pak můžeme rozlišit fondy se vstupním poplatkem (front-load funds), kdy investor hradí tuto odměnu za distribuci při vstupu do fondu; fondy s výstupním poplatkem (back-load funds), který je účtován při výstupu z fondu, přičemž může klesat s dobou, po kterou investor drží svou investici ve fondu; a konečně fondy bezpoplatkové (no-load funds), které neúčtují žádné poplatky spojené s distribucí, pouze účtují tak jako ostatní "poplatkové" fondy roční poplatek za správu.

Zajímá vás, co se ve fondovém světě stalo uplynulý týden?

Tabulka výkonnosti a prodejů jednotlivých kategorií fondů

Tabulka fondů s nejvyššími a nejnižšími čistými prodeji, nejvyššími prodeji a nejvyššími odkupy pro retailový segment, segment institucionálních fondů i celkově

Čtveřice tabulek s fondy s nejlepší a nejhorší výkonností v týdenním horizontu a v horizontu ročním

Tabulka tržních podílů a celkových prodejů jednotlivých investičních společností v rámci celého trhu, v retailovém segmentu a v segmentu fondů institucionálních

Co si myslíte o investování do podílových fondů? Máte s fondy zkušenosti? Jakému fondu jste svěřili své peníze?