Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení

Středoevropské centrální banky dostaly vysvědčení
ČSOB představila výsledky analýzy porovnávající působení centrálních bank České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Studie sledovala, jak byla která z nich během uplynulých 5 až 7 let v péči o měnu úspěšná. Jakou známku si odnesla ČNB?

Analýza hodnotí úspěšnost centrálních bank v kontrole stability kupní síly domácí měny. Pro takové porovnání ČSOB (profil, názory) stanovila pomyslný inflační cíl, optimální pro celý středoevropský region, pro sledované sedmileté období (leden 1997 až leden 2004) – meziroční růst cenové hladiny o 2,5 %. "Úspěšnost jednotlivých centrálních bank jsme hodnotili právě podle toho, jak se faktická míra inflace země blížila těmto ‘cílovým’ 2,5 %," říká Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. (Ve skutečnosti si centrální banky stanovují pro každý rok své vlastní inflační cíle, s těmi však analýza z důvodu porovnatelnosti nepočítá).

Jak se inflace vyvíjela ve sledovaných ekonomikách za dané období, uvádí první obrázek. Druhý pak již zobrazuje výsledek hodnocení, z kterého vyplývá, že odchylka české inflace dosáhla nejnižšího, tedy nejpříznivějšího výsledku. Nejhůře naopak dopadla centrální banka Maďarska.

Obr. 1: Inflace (Harmonized Index of Consumer Prizes)

Zdroj: ČSOB

Obr. 2: Průměrná odchylka inflace od 2,5% inflačního "cíle"

Zdroj: ČSOB

ČSOB ovšem hodnotila i to, jak byla inflace v jednotlivých zemích předpověditelná. Čím je budoucí inflační vývoj ekonomickým subjektům jasnější, tím lépe. Pro takové porovnání byl stanoven lineární trend a analýza opět porovnávala, jak se inflační vývoj jednotlivých zemí "trefoval" do této křivky. Výsledky jsou patrné z grafu č. 3. Je vidět, že sledovaná inflační volatilita, tedy její míra kolísání vůči trendu, byla na Slovensku podstatně vyšší, slovenská centrální banka tak v tomto srovnání dopadla nejhůř.

Obr. 3: Průměrná odchylka inflace od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Nejen inflace, i vývoj měnového kurzu vypovídal

Schopnost centrálních bank kontrolovat stabilitu kupní síly domácí měny byla hodnocena ještě z druhého hlediska: stability měnového kurzu. Pro tuto analýzu, jak vyplývá z následujícího grafu, bylo zvoleno pětileté období (leden 1999 až leden 2004).

Obr. 4: Měnový kurz

Zdroj: ČSOB

Na obrázku 4 je rovněž vidět, že ČSOB hodnotila kurz polského zlotého nejen k euru ale i k americkému dolaru. Z historických důvodů se totiž polská centrální banka spíše věnuje pohybu kurzu PLN/USD než PLN/EUR. Tento fakt dokládá zejména graf následující.

Obr. 5: Stabilita a trend kurzu

Zdroj: ČSOB

Čím více kurz kolísá, a domácí měna tak střídavě oslabuje a posiluje, tím větší rizika to přináší pro zahraniční obchod země. Oslabování měny zdražuje dovozy, a dochází tak k "dovážení" inflace do domácí ekonomiky, naopak posilování měny zdražuje vývozy českých exportérů a zhoršuje konkurenceschopnost jejich výrobků na světových trzích.
V tomto srovnání naše koruna dopadla nejhůře, její kurz byl ve sledovaném období nejpohyblivější. Pravda, obrázek (č. 5) zobrazuje nejhorší výsledek u polského zlotého, je si ale nutné uvědomit, to, co jsme již uvedli výše, že totiž polská centrální banka více hlídá kurz k dolaru, který, jak je vidět tamtéž, dopadl podstatně lépe.

Obrázek 5, respektive trendová křivka a jí příslušející pravá osa, zobrazuje ještě jednu charakteristiku: všechny sledované měny, kromě vývoje PLN/EUR, posilovaly. Zhodnocování měny je reprezentováno zápornými hodnotami na levé stupnici (když například koruna posiluje, kurz klesá - méně korun je potřeba na koupi eura). Důvodem zhodnocování měn byl zejména příliv zahraničních investic.

Martin Kupka zdůrazňuje, že po vstupu do ERM 2 bude Evropská centrální banka spíše tolerovat zhodnocování měn než jejich znehodnocování. "Proto by pro nás bylo výhodnější znehodnocovat teď, než později po přičlenění do ERM 2," říká Krupka.

Obr. 6: Průměrná odchylka kurzu od "trendu"

Zdroj: ČSOB

Žádný vývoj sledovaných kurzů se neobejde bez kolísání, proto se poslední hodnocenou charakteristikou, obdobně jako u hodnocení inflace, stala volatilita kurzu vůči průměru, tedy trendu, který pro takové porovnání ČSOB stanovila. Výsledky uvádí graf č. 6. V tomto dynamickém porovnání dopadly měnové politiky ČR, Maďarska a Slovenska obdobě, podstatně hůře pak skončilo Polsko - nejvíce kolísal zlotý, a to jak k euru tak ještě více k dolaru.

Pomyslná vysvědčení

Zprůměrováním uvedených výsledků, bylo možné sestavit jakýsi žebříček úspěšnosti centrálních bank:

Celkové výsledky centrálních bank
Centrální banka Známka (jako ve škole)
České republiky 2,25
Maďarska 2,25
Slovenska 2,5
Polska 3

"Tento ‘celkový výsledek‘ je ovšem ryze orientační bez valné vypovídací hodnoty, jde skutečně o pouhé zprůměrování výše popsaného," upozorňuje Martin Kupka.

Překvapily vás výsledky analýzy? Jak si naše centrální banka povede při přípravě na přijetí eura? Jste spokojeni s českou monetární politikou?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 8. 2004 21:06, ZikaM

No, hlavně že Klaus zase ví všechno nejlíp. Nebude náhodou to avizované zemětřesení v bankovní radě spíš dosazení jeho věrných než kvalitativní výměna?

Reagovat

 

+33
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

28. 8. 2004 10:22, PlischkeS

Co je lepsi? Zvednout sazby o 25 bodu, co vsichni ocekavali, nebo o 50 bodu, coz by bylo prekvapeniem a melo tedy vetsi efekt? Je lepsi ekonomiku prekvapovat, nebo prizpusoboavt? Poradte...

Reagovat

 

-28
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

28. 8. 2004 | 15:15 | Jan Kolda von Žampach ( řečený Pancíř )

V bodech č. 1 až 5 (žel, pořadí jejich "nasázení" do webu se nějak zvrtlo) jsou vysloveny pro mne velmi zajímavé názory, nad kterými budu jistě dále, jako právě český spekulant či investor, přemýšlet. Zajímavé pro mne i...více

28. 8. 2004 | 10:22 | PlischkeS

Co je lepsi? Zvednout sazby o 25 bodu, co vsichni ocekavali, nebo o 50 bodu, coz by bylo prekvapeniem a melo tedy vetsi efekt? Je lepsi ekonomiku prekvapovat, nebo prizpusoboavt? Poradte... více

26. 8. 2004 | 21:02

K analýze chování CNB 5 Upozorňuji, že nevycházím z bezprostřední nepřímé úměry mezi „tvorbou dobrovolných rezerv“ komerčních bank a masou úvěrů poskytnutých komerčními bankami. Spíše tu jde o jemné odstíny hledání ziskových...více

26. 8. 2004 | 21:01

K analýze chování CNB 4 Je-li uvažováno v případě ČNB úročení těchto vkladů ve výši 2% ročně (ve skutečnosti dvoutýdenní reposazba činí 2%), výnos komerčních bank z těchto vkladů je přibližně 15 miliard Kč. Tento údaj představuje...více

26. 8. 2004 | 20:54

K analýze chování CNB 3 Máme-li hlouběji objasnit příčiny toho, jak se česká ekonomika rozvíjí v porovnání s ekonomikou polskou a slovenskou (trpící obdobnými strukturálními deficity), tak je vhodné obrátit pozornost na...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Spotový kurz, Reálný výnos, Renting, nemovitosti, t-mobile, o2, mobilní operátoři, operátoři, Opencard, ŽIVNOSTENSKÁ BANKA, janis varoufakis, ARIZ, E85, příspěvek na pořízení auta, zdravotní reforma, dividendové fondy, obchodní systém, reforma vysokých škol

2T88064, 5L15971, 6C87423, 2SD2267, 2S73032

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK