Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nevíme, co s penězi

| rubrika: Analýza | 16. 7. 2004 | 27 komentářů
Nevíme, co s penězi
Ne, že by naše domácnosti tisícovkami tapetovaly, ale ta průměrná má již úspor za víc než 363 tisíce korun. Většina z těchto peněz jim ovšem nejen nevydělává, svou reálnou hodnotu naopak průběžně ztrácí. To není nic nového, náš konzervatismus je proslulý již v mezinárodním měřítku...

Přesto se podle určitých náznaků začíná zacházení s úsporami "lehce měnit", alespoň podle Ivana Čopáka, nového ředitele segmentu retailového bankovnictví ČSOB. Ten přitom vychází z výsledků Klíčového plánu, kde současný poměr členění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých aktiv činí zhruba 60:30:10.
Tento pohled na strukturu finančních aktiv také navozuje výchozí členění na rezervy, spoření na splnění cílů nebo přání a investice na dlouhodobé zabezpečení. Dochází zejména k určitém přesunu od krátkodobých rezerv ve prospěch střednědobého spoření, což je sice způsobeno především úspěchem stavebního spoření, ale i růstem investic do fondů.

Vliv na trendy

České domácnosti tedy stále spoří velmi konzervativně, ale přesto lze pozorovat určité změny trendů. Základní vlivy na ně vidí Ivan Čopák ve dvou východiscích. První je behaviorální, tedy chování či přístup lidí, druhé pak jsou vlastní ekonomické (možná lze říci faktické i technické) vlivy – prakticky jde o dopad změn úrokových sazeb. Zejména období poklesu sazeb iniciuje odliv z termínovaných vkladů k likviditě, fondům peněžního trhu i dluhopisovým fondům (za poslední dva roky poklesl objem termínovaných z více než 400 na 300 miliard, kdežto na netermínovaných vkladech suma vzrostla z 200 na 300 miliard korun). O 110 miliard vzrostlo za tu dobu stavební spoření (ovšem čtvrtinu z toho dodal stát).
Dluhopisové fondy prožily období slávy, ale od poloviny loňského roku i úpadku. Opět se ukázalo, jak lidé naivně spoléhají na minulé výnosy. Namlsali se v dobách, kdy sazby "historicky" klesaly a investovali zejména v době, kdy již bylo jasné, že se inflace otočí. Paradoxně však úrokové výnosy z vkladů byly při dřívějších vysokých sazbách reálně záporné, kdežto při nízkých sazbách kladné. Nyní se opět termíňáky přesunuly do reálných ztrát.

Fondy

Přes všechen konzervatismus získaly za poslední dva roky z cca 200 miliard nových úspor fondy více než čtvrtinu. I zde sice zatím ještě vítězí krátkodobé fondy peněžního trhu, ale největší dynamiku zaznamenávají zajištěné fondy. Podle Jana Barty z Asset Managementu jde o drobný krok na správné cestě: ve středně a dlouhodobém horizontu jedině akcie dokáží před inflací ochránit. Zajištěné fondy nabízejí alespoň možnost se na akciových výnosech částečně podílet, za další přece jen prodlužují investiční horizont a v neposlední řadě mají tu "pedagogickou" výhodu, že neváží na minulou výkonnost.
Poměrně širokou nabídku zajištěných fondů (i jinak "převlečených" produktů) typu equisafe (participace nižší než 100 %, ale neomezená), typu click (započítávání intervalových výkonů omezených stropem) či reverzní (citlivé na volatilitu) jistě doplní několik dalších modelů. Jedním ze zajímavých, byť na jiném principu (bondů s variabilním kuponem) založených fondů je např. protiinflační dluhopisový fond. Ten však nelze postavit v korunách, takže zatím je dostupný v eurech.

Kudy dál?

Do budoucna má na několik let "vystaráno" stavební spoření, kam poteče kolem 50 miliard ročně. Do penzijního připojištění 15 miliard a do rezerv životního pojištění také kolem 15 miliard ročně. Tyto produkty samy tak vlastně "odsávají" většinu průběžně vytvořených úspor našich domácností. Cesta k inteligentnější (a Evropě bližší) struktuře je tedy zejména v dalším poklesu podílu bankovních vkladů. To je úkol především poradců včetně bankovních. Slovy Jana Barty: "Aby lidé nenechávali peníze na termíňácích, kde je inflace nekompromisně zničí."
K tomu bude nezbytné také přizpůsobit marketingovou strategii a edukační koncept, zejména vlastních bankovních poradců. Ti jsou vždy doslova "prvními klienty" na dlouhé cestě změn chování a přístupů skutečných, tedy těch retailových zákazníků.

Bariéry myšlení

Naučit české domácnosti spořit zároveň předpokládá získání jejich důvěry ve finanční trhy. Prolamování bariér v myšlení je velmi složité… I u bankovních poradců.
A že to nebude lehký úkol dokazuje nedávný průzkum společnosti Factum Invenio, podle něhož nejoblíbenějším způsobem ukládání peněz je sice již několik let stavební spoření (54 % dotázaných, z nichž více než polovina v současné době pouze spoří), ale jen o pomyslný fous zaostávají bankovní běžné účty, které má 53 % respondentů. Nevadí jim nízké úročení, hlavní je pro ně snadná likvidita.
Peníze pod polštářem má plných 40 % lidí a tento podíl se podle výsledků šetření posledních let téměř nemění, jde však o menší částky peněz. Necelých 40 % také stále ukládají své volné finance na vkladní knížku.
Životní pojištění má 30 % a penzijní připojištění 25 % dotázaných. Zato podílové fondy využívají podle tohoto průzkumu pouhá 3 % a dotazovaní o tomto způsobu investování prý stále nemají dostatek informací (každý šestý by je chtěl dostat u přepážek bank nebo v tisku).

Není tak zle

Přes všechnu zabedněnost naší populace z onoho 200miliardového nárůstu aktiv domácností za poslední dva roky kromě již zmíněných víc než 50 mld. do podílových fondů zamířilo 25 do penzijních fondů, 20 do rezerv životního pojištění a 10 přímo do akcií. Spolu s cca 100 miliardami do stavebního spoření jde tedy přece jen o určité pozitivní změny struktury a trendů. A rozmíchat ony "zatvrzelé" peníze možná půjde jen částečně – zbytek bilionu skončí až se svými majiteli.

Objem a změny různých forem úspor domácností v přesných číslech (mld. Kč)
konec 2001 pol. 2002 konec 2002 pol. 2003 konec 2003 31. 5. 2003
Slamník* 20 25 30 45 55 65
Netermínované vklady 191,1 219,5 227 260,8 276,5 296,5
Termínované vklady 456,4 436,1 380,1 341,3 315,5 300
Cizoměnové vklady 88,2 74 76,6 72,7 70 68
Stavební spoření 133 151 180 205,1 236,2 254,4
Penzijní připojištění 61,9 68 75,6 82,7 90,4 93*
Životní pojištění 97,8 104 114,8 122 130 135*
Podílové fondy 100 106,6 130,6 151,9 151,1 160*
Přímé investice v CP* 60 60 65 68 70 70*
Celkem 1 208 1 244 1 275 1 344 1 396 1 442


Myslíte, že se trendy našeho zacházení s úsporami skutečně mění?
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-388
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 7. 2004 13:16, S. Wallis

Ceské pekárny rujnují bavorské vývozem levných ceských housek do Bavorska.
Uz aby zvýsili ceské mzdy a ceny na ty západní ,
jinak mnohý podnikatel v Nemecku a Rakouskum zkrachuje ,
jestlize nebude podnikat s importem.

Reagovat

 

+26
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 7. 2004 7:50, anonym

Ono to bude mozna tim, ze zkusenost Cechu je takova, ze nedaji penize nekam, kde to neni pojistene a taky neulozi penize na delsi dobu. Takze potom jsou na tom penzijni pripojisteni (dlouhodobe, nepojistene), podilove fondy (nepojistene), zivotni pojisteni (dlouhodobe) docela spatne.

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

24. 6. 2015 | 10:22 | karla

Spousta lidí, když už nějaké úspory má, tak má klasické stavebko, které už není to co bývalo dřív a nebo má peníze na nějakém spořícím účtu, kde je hoodně nízký úrok, takže postupem času peníze spíše na hodnotě ztrácejí,...více

12. 12. 2004 | 21:57 | sualk

Dávám za pravdu anonymovi.U nás se opravdu musí starat o své volné finanční prostředky opravdu každý sám,neboť nelze najít finančního odborníka, který by byl přínosem a hlavně správcem jeho peněz.Tak jak jsem tomu byl hluboce...více

20. 7. 2004 | 8:10

Na druhou stranu musím říci, že lidé dávající peníze do fondů jsou už podstatně lepší, než ta masa, která nic nemá, nebo to co má má na vkladní knížce nebo vkladovém účtu v bance. Nedávno jsem viděl nějakou statistiku, kde...více

17. 7. 2004 | 23:57 | ivo padrta

Pan Frejtek hodnotí naši populaci jako zabedněnou a konzervativní. Jen blázen by však mohl zapomenout na všechny ty "výhodné" investice do fondů pana Kocába, Koženého, kampeliček ... Inflace není tak velký lupič jako zmíněné...více

17. 7. 2004 | 13:16 | S. Wallis

Ceské pekárny rujnují bavorské vývozem levných ceských housek do Bavorska. Uz aby zvýsili ceské mzdy a ceny na ty západní , jinak mnohý podnikatel v Nemecku a Rakouskum zkrachuje , jestlize nebude podnikat s importem....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ceteris paribus, Monopol, Celkový náhradový poměr, jan bureš, jan raška, eet, zbyněk stanjura, architektura, konkurz, formulace, pronájem počítače, pojistná složka, Generální ředitelství cel, AdWords, dodatečné náklady, zákony, nová drachma, tunelování

6B72551, 3AM3721, 4AU5382, 6B72551, 3AE0651

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK