Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy nahoru i dolů

Dluhopisy nahoru i dolů
Kolísání dluhopisových trhů sice není zdaleka tak velké jako akciových, přesto však může být značně citelné. Dluhopisové fondy investora chrání, ovšem také jen do určité míry. Podívejme se na ně zblízka.

Pevně úročené cenné papíry jsou jako investice považovány za dostatečně bezpečné, vpravdě nízkorizikové. Tuto pověst mají zejména od dob Velké deprese 30. let, kterou investoři do dluhopisů přečkali nejen bez újmy, ale dokonce se slušnými výnosy. Vtip je v tom, že hluboké recese bondy skutečně překonají dobře, ale co potom? Hospodářský cyklus bývá totiž provázen nejen vlnou inflace, ale hlavně změnami hladin úrokových sazeb. A právě tyto změny výnosnost investic do dluhopisů velmi citelně ovlivňují.

Na jakou dobu

Kouzelná slůvka "fix income" neboli stálý příjem (výnos) jsou sice stále platná, ale jen když investor nakupuje při emisi a bude dluhopisy držet celou dobu do splatnosti. Jakmile ovšem nastupuje nebo vystupuje z "jedoucího vlaku", bývá situace značně odlišná – nahoru i dolů.
Vezměme jednoduchý příklad: pětiletý dluhopis nominální hodnoty 100 Kč s kuponem 5 % vynese:

Výnosnost pětiletého dluhopisu o nominální hodnotě 100 Kč s kuponem 5 %

1. rok 5 Kč
2. rok 5 Kč
3. rok 5 Kč
4. rok 5 Kč
5. rok 5 + 100 Kč
celkem 125 Kč


Pozn: Kupónový výnos se ovšem zdaňuje, což však budeme zanedbávat

Takový dluhopis dnes za 100 korun koupit by byla v současné době 2% sazeb dobrá investice (takový výnos nedosahuje nyní ani 10letý benchmark). Ale v případě, že by např. za rok sazby stouply na řekněme 5 %, již bychom takový dluhopis mohli prodali nikoli za 100 korun, ale se ztrátou (za nejvýš 90 korun). Naopak kdyby hladina úrokových sazeb ještě klesla až na 1 %, cena dluhopisu by stoupla a snad bychom jej prodali i za 105 korun.

Cena jde proti výnosu

V tom tkví protisměrné působení pohybu úrokových sazeb na trhu a cen dluhopisů: když sazby výnosu rostou, dluhopisy ztrácejí na ceně a naopak – když úrokové výnosy klesají, hodnota a cena dluhopisů roste. Jako na houpačce.
Naše pomyslná houpačka však navíc není "rovnoprávná": rozhoduje se na straně úroků a tomu se přizpůsobuje strana cen dluhopisů. Funguje přitom jakási páka, takže změna sazeb na "velící" straně způsobí různé pohyby podle doby do splatnosti dluhopisů. Čím delší je doba do jejich splatnosti, tím vyšší je změna jejich cen.

Všechny trhy však pracují s očekáváním, takže jen výjimečně platí jakékoli propočty přesně. Dále jde o to, že se také mění sklon výnosové křivky, čímž bývá různě ovlivněn její krátký a dlouhý konec.

Fondy mají zpoždění

Dluhopisové fondy mají oproti přímé investici výhodu zejména v tom, že jejich portfolio je složeno z mnoha různých dluhopisových titulů různé délky i s různou dobou do splatnosti. Navíc mohou investiční strategii aktuálně přizpůsobovat situaci. Přesto se však proti trhu mohou bránit jen částečně. Další podstatnou okolností je fakt, že globalizace se projevuje i doslova reálně a výnosy dluhopisů jsou (kromě Japonska, kde pokračuje deflace) na celém světě stále podobnější. Podívejme se např. na výnos 10letého benchmarku v jednotlivých zónách:

Výnos 10letého benchmarku v jednotlivých zónách
ČR CZGB 3,70 06/13 4,90 %
USA T 4,75 05/14 4,73 %
EMU DBR 4,25 01/14 4,31 %

Proto se také současné očekávání růstu sazeb a jím vyvolaného poklesu cen dluhopisů projevuje velmi plošně.

Jak se ubránit kolísání

Jednoduše – zkrátit duraci, tedy používat jen dluhopisy s krátkou dobou do splatnosti. Vyhneme se tím sice silnému kolísání jejich cen, ale musíme oželet hodně z potenciálního výnosu. I zde totiž platí základní pravidlo investic: výnos je jen a jen odměnou za podstoupené kolísání či jiné (kreditní) riziko. Tak vznikly fondy peněžního trhu (s krátkodobými dluhopisy, většinou pokladničními poukázkami, se neobchoduje na dluhopisových trzích ale jen na trhu peněžním, většinou mezibankovním). I proto jsou fondy peněžního trhu poměrně novou záležitostí – první takový fond vznikl v USA až v roce 1971, v Německu jsou povolené až od 90. let. Průměrná durace dluhopisů v jejich portfoliu by neměla být delší než půl roku (u nás rok).

Nejznámějším reprezentantem této kategorie je náš největší fond vůbec ISČS Sporoinvest (profil, názory), který již dosáhl objemu spravovaného majetku 35 miliard korun a více než čtvrtiny všech tuzemských investic ve fondech. Jeho obliba tkví právě v relativní stabilitě, když kolísání není velké ani dlouhodobé (jen v řádu týdnů). Reálný výnos se ovšem zákonitě pohybuje v řádu pouhých desetin procenta: medián výkonnosti od 1. 1. 2001 byl 1,59 % za šest měsíců při průměrné inflaci za stejné období 1,11 %. Vykázal tedy průměrný reálný výnos 0,96 % p.a., což vůbec není špatné. Ale např. současný výnos za uplynulých 12 měsíců je 2,27 % při 2,5% inflaci, tedy 0,23% ztráta.
Nechme však peněžní trh, hovoříme o dluhopisech.

Sporobond

Největší dluhopisový fond u nás patří také do rodiny Investiční společnosti České spořitelny (ISCS) Při pohledu na graf vývoje výkonnosti tohoto fondu nás jistě nepřekvapí, že průměrný roční výnos od 1. 1. 2001 je značně vyšší než u Sporoinvestu, plných 5,66 %, což při průměrné inflaci 2,26 % znamená průměrný reálný roční výkon 3,4 % p.a.

Vidíme však také tři různá období: od pololetí roku 2000 až do poloviny roku 2001 výkonnost klesá (dokonce reálně do ztráty), potom rok 2002 až do pololetí 2003 (v období poklesu inflace i úrokových sazeb) etapa hezkého výnosu a poté opět prudkého poklesu do ztrátových hodnot, kdy nárůst inflace reálnou ztrátu ještě prohlubuje.

Obrázek ukazuje podrobněji, jak kolísání ročního výnosu probíhalo ve srovnání s výnosem za dvouleté investiční období. To je u dluhopisových fondů doporučováno jako minimální a z obrázku je vidět proč – citelně vyrovnává kolísání za období i mnoha měsíců.

Další graf je však mnohem méně optimistický. Ukazuje totiž výnos reálný, tedy očištěný o inflaci. A nejchmurnější je proložení trendovým polynomem, který velmi dobře zvýrazňuje nejen vlny kolísání, ale zejména naznačuje další vývoj. Částečně ovšem také vysvětluje, proč již několik miliard korun z našich dluhopisových fondů odešlo.
Jistě si ale lze ověřit, jak i výkonnost fondů stoupá v dobách klesající inflace (a tím i sazeb), zatímco v časech rostoucí inflace a zvyšování sazeb jejich výnos klesá.

Do čeho investujete vy? Oslovují vás dluhopisové fondy? Jaké konkrétně?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 7. 2004 11:23, Janula

ja plne ocenujem Vase poznamky, mozno by ste mohli o tom napisat aspon sem, mna by to zaujimalo, aky vplyv a za akych podmienok sa meni vynosova krivka a aky to ma dopad na ceny v akom case, ako aj preco vynos do splatnosti nie je skutocny. Napiste o tom nieco, prosim, jednak clovek sa moze poucit a jednak prave ide o to, ze drzat sa na financnych poradcov je dost na figu, casto vedia menej ako ja a okrem toho, ked to klesne, tak nech chape preco

Reagovat

 

+14
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Bouček Antonín 09. 07. 2004 08:33)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

9. 7. 2004 14:20, Bouček Antonín

Jejda, to by bylo na celý článek (možná na celou sérii článků - jak sestrojit výnosovou křivku, k čemu slouží, co se z ní da poznat, co vyčíst a co z ní zcela určitě nepoznáte; co je a k čemu slouží durace a co je to konvexita; proč výnos do splatnosti neříká většinou nic o tom, jaký bude skutečný výnos, pokud podržíte dluhopisy do splatnosti)! Pokud bych se snažil držet odborné výrazy, vzorce a dluhopisovou hantýrku na uzdě, aby z toho něco měla i veřejnost, která na úrokové sazby nejspíš nenarazí (anebo si aspoň myslí, že na ně nenarazí) měla by redakce zájem?

Reagovat

 

-7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Janula 09. 07. 2004 11:23)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

13. 7. 2004 | 13:38 | Bouček Antonín

Z matematického pohledu ano, dluhopisáři tomu však (nevím proč) říkají negativní konvexita. Týká se to většinou svolatelných (callable) dluhopisů. Jedná se o zajímavý jev, kdy durace při růstu úrokových sazeb roste a naopak...více

12. 7. 2004 | 13:07 | Janula

negativna konvexnost znamena konkavnost?? více

12. 7. 2004 | 12:57 | Janula

ano, slo o vynos do splatnosti, ale ja som myslela, ze musia byt vykazy uz ocistene o spravne naklady, ak nie, tak asi to bolo to, vdaka.Nemusia to udavat uz ocistene od spravnych poplatkov?? více

12. 7. 2004 | 12:52 | Bouček Antonín

Teď dám spoustu věcí dohromady a omlouvám se, pokud to bude vypadat chaoticky. U dluhopisových fondů Vám většinou řeknou, jaká je jejich průměrná durace (pokud Vám neřeknou ani tohle, tak do něj raději neinvestujte). Tohle...více

12. 7. 2004 | 12:17 | Boucek Antonin

Zminenych 5,2% - 5,6% vykazoval fond jako prumerny vynos portfolia do splatnosti? Pokud ano, toto cislo se nekdy udava bez spravnich nakladu (rocni management fee atd.), ktere se pak musi jeste od zmineneho vynosu odecist....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK