Nové zákony: tak horké to není

Pan Čech ve svých dvou článcích Nové zákony: zdánlivá idyla na sudu s třaskavinou I. a II. dramaticky líčí situaci, která nastane na kapitálovém trhu po přijetí zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o kolektivním investování. Na tyto články bych ráda stručně reagovala. Konečný úsudek nechť si čtenář vytvoří sám.

Ke kritice neúplné implementace směrnic ES je možno uvést, že do zmíněných zákonů jsou zapracované směrnice platné v době rozesílání návrhů do připomínkového řízení a jejich předložení vládě. Úplnost harmonizace zákonů byla posuzována a odsouhlasena při jejich projednávání ve vládě, Poslanecké sněmovně i Senátu. Je třeba si uvědomit, že po připomínkovém řízení nelze provádět v návrhu zákona zásadní změny. Připomínkové řízení by se v takovém případě muselo opakovat, neboť není možné, aby do vlády byl předložen návrh, který se zásadně liší od návrhu, ke kterému se resorty vyjadřovaly.

Směrnice podléhají neustálým změnám

Návrhy zákonů byly rozeslány k připomínkám na jaře a předloženy vládě v červnu loňského roku. Logika tudíž napovídá, že těžko mohou být do návrhů zákonů zapracovány směrnice přijaté v prosinci a později. Například směrnice upravující nově investiční služby a regulaci trhů, jejíž nezapracování je ministerstvu financí vytýkáno, nebyla do dnešního dne oficiálně publikována. Z vlastních zkušeností víme, že návrhy směrnic podléhají v průběhu legislativního procesu neustálým změnám. Pokud bychom do návrhu zákona zapracovali směrnici, která je teprve ve stadiu příprav nebo schvalování, nevyhnuli bychom se nakonec nesouladu zákona s konečným zněním směrnice, za což bychom mohli být oprávněně kritizováni.

Kromě toho má každá směrnice ES stanovenou lhůtu, do kdy jsou ji členské státy povinny transponovat do svého národního právního řádu. To znamená, že všechny členské státy průběžně slaďují svou národní legislativu s komunitárním právem. Nevidím tedy důvod, proč je stejný postup vytýkán Ministerstvu financí České republiky.

Určitým problémem je směrnice o dohodách o finančním zajištění, u níž byla dlouhou dobu řešena otázka gestora odpovědného za její implementaci, neboť uvedení našeho právní řádu do souladu s ní předpokládá změnu obchodního zákoníku, zákona o konkurzu a vyrovnání a zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, což jsou zákony v gesci ministerstva spravedlnosti.

Problémy mají i jinde

Problémy s implementací směrnic mají i jiné členské státy a z vlastní zkušenosti mohu říci, že například při projednávání a porovnávání způsobu harmonizace právních řádů jednotlivých členských států EU se směrnicemi ES, které se týkají kolektivního investování (u nichž lhůta pro transpozici již uplynula) se objevují takové problémy, že se na půdě Evropské komise i FEFSI (Evropská federace fondů a investičních společností) začíná hovořit o jejich novelizaci. Největším problémem je skutečnost, že pokud je směrnice příliš obecná, dochází v lepším případě k její nejednotné interpretaci a tudíž i nejednotné transpozici v jednotlivých členských státech EU a v horším případě k odmítnutí její implementace do doby ujasnění jejího přesného obsahu.

V opačném případě, pokud je směrnice podrobná, je považována (zejména účastníky trhu) za svazující a bránící pružnému rozvoji trhu. Tolik tedy k silným slovům pana Čecha o "záměrné (řízené) nestabilitě práva…", která je možno zcela zodpovědně prohlásit za holý nesmysl. Pro úplnost doplňuji, že řadu dalších změn jistě vyvolají nové obecné úpravy práva občanského, obchodního, správní, trestního konkursního apod., které teprve budou postupně přijímány.

Pokud jde o vedení evidence zaknihovaných cenných papírů, bude až do doby, než vznikne centrální depozitář, fungovat Středisko cenných papírů podle právní úpravy platné před nabytím účinnosti zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Ustanovení zákona o cenných papírech musí být tedy logicky použita i pro všechny úkony navazující na činnost Střediska cenných papírů (například pro přeměnu podoby cenného papíru).

Nedostatky si uvědomuje i ministerstvo

Neopominutelnou skutečností je, že na přípravě návrhů zákonů se podílely pracovní skupiny složené ze zástupců účastníků kapitálového trhu i Komise pro cenné papíry, takže v návrzích zákonů je zohledněn též pohled těchto osob, které zajisté nelze podezírat z úmyslného rozvracení trhu. Co se týká kritiky některých ustanovení, zejména formulací, je si ministerstvo financí vědomo některých nedostatků zmiňovaných zákonů. Jednak již při přípravě návrhu zákona bylo nezbytné učinit řadu kompromisů tak, aby návrhy zákonů mohly být předloženy vládě bez rozporů, jednak byla do návrhů obou zákonů zapracována řada pozměňovacích návrhů, které však nenarušily jejich harmonizaci se směrnicemi ES.

Souhlasím s panem Čechem například v případě kritiky § 94 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo v případě úpravy minimálních vkladů u speciálních fondů v zákoně o kolektivním investování. Na rozdíl od pana Čecha však nevidím situaci tak dramaticky, neboť jsme připraveni tyto nedostatky odstranit novelami, které stejně budou z výše uvedených důvodů nezbytné. Stejné zkušenosti s tvorbou právních předpisů mají a stejně postupují i naši zahraniční kolegové.

Za důležité považujeme, že návrhy zákonů se podařilo vládě předložit bez rozporů a že nakonec byly Poslaneckou sněmovnou a Senátem schváleny. Nelze mít ambice připravit nový, zcela bezproblémový zákon, který pokrývá tak rozsáhlou materii. Případné problémy je však třeba co nejrychleji identifikovat a odstranit. To, co bude třeba zlepšit, ukáže především praxe. Podle našeho názoru mohou neblaze působit na kapitálový trh zejména poplašné články vyvolávající nejistotu jeho účastníků.

Autorka textu: Jarmila Hanslová, oddělení legislativy kapitálového trhu Ministerstva financí ČR

Co si o reakci na články pana Čecha myslíte? Souhlasíte spíše s jeho výtkami, nebo s vysvětlením paní Hanslové? Jaká bude praxe?