Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vyženíte s věnem také dluhy?

Vyženíte s věnem také dluhy?
Společné jmění manželů je sousloví, pod kterým si řada z nás nedokáže představit nic moc konkrétního. Znamená to snad, že vaše budoucí manželka bude moci pořádat večírky ve vašem sklípku plném archivních vín nebo že budete platit faktury z podnikání vašeho nastávajícího?

Vezměme to postupně. Společné jmění manželů (SJM) vzniká okamžikem uzavření manželství, existuje po celou dobu jeho trvání a zaniká až se zánikem manželství. Ale aby to nebylo tak jednoduché, existuje samozřejmě řada výjimek. Hned první je například ta, že SJM nevznikne ve stejný den jako v den vzniku manželství, pokud je na majetek jednoho z nastávajících vyhlášen konkurz. SMJ vznikne až ve chvíli, kdy už majetek v konkurzu není.

Co je tvoje, to je moje…

Právně upravuje SJM zákon č. 40/19649 Sb., tedy občanský zákoník. Ten byl v roce 1998 částečně novelizován zákonem 1/1998 Sb., kterým byl i zásadně změněn původní zákon o rodině. Tento zákon tedy přeměňuje bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM), které vzniklo v manželstvích uzavřených před rokem 1998, na společné jmění manželů.

Do SJM patří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství a závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství.
V případě majetku se jedná o všechny vyplacené příjmy jednoho z manželů, tedy mzda, různé odměny, odstupné, vyplacené prémie nebo autorské honoráře. Dále sem patří i příjmy, které plynou z odděleného majetku, tj. z majetku, který si každý z manželů do manželství přinesl. Například úroky z vkladu jednoho z manželů, nebo nájemné z nemovitosti jednoho z manželů.
Co se týká závazků, tak tato oblast je právě jakousi novinkou ve srovnání s bezpodílovým spoluvlastnictvím manželů (BSM). Původně totiž do BSM patřily jen věci a nikoli práva, dluhy nebo pohledávky. V současnosti je ale společným jměním manželů nejen dům ale i hypotéka na tento dům.
Zákonem je dále speciálně upraveno SJM v případě, že jeden z manželů podniká. Stane-li se tedy jeden z manželů společníkem obchodní společnosti (tj. společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti) nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu. SJM stávají. Co to tedy znamená prakticky? Pokud pan Novák založí se svými kamarády například společnost s ručením omezeným, potom je hodnota podílu společným jměním manželů, ale paní Nováková nemá práva ve společnosti z tohoto podílu plynoucí, tj. nemůže se například účastnit rozhodování o podnikání.

 … a co je moje, na to mi nesahej!

Do okruhu "věcí", které nejsou společným jměním manželů patří následující:
Majetek získaný dědictví nebo darem – věci zděděné nebo darované jsou nadále pouze ve vlastnictví jednoho z manželů. Pokud dědí nebo jsou obdarováni oba, pak majetek nabývají do podílového spoluvlastnictví, a to buď podle podílu stanoveného v závěti či v darovací smlouvě nebo, pokud tak není nikde napsáno, se každý s manželů stává vlastníkem poloviny zděděné věci. Co když pan Novák své choti k třicetinám daruje novou automatickou pračku, bude patřit jen paní Novákové? V tomto případě se nejedná o dar, ale o hospodaření se společným jměním a pračka je nadále ve SJM.
Další skupinou je majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležící do výlučného vlastnictví tohoto manžela. Pan Novák má ještě z doby před svatbou naspořeno na vkladní knížce 500 000 Kč a za ty si koupí chaloupku v lesích. Potom bude tato chaloupka nadále v jeho výlučném odděleném majetku. Jestliže by ale chaloupka stála 510 000 Kč a těch 10 000 Kč by dodala paní Nováková ze svého příjmu, pak se chaloupka stává součástí SJM.
Dalšími věcmi, které nejsou součástí SJM jsou ty věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů. A to bez ohledu na jejich hodnotu nebo množství, které každý z manželů vlastní, i kdyby hodnota věcí byla diametrálně odlišná. Každý si z manželství v případě rozvodu odnese své věci osobní potřeby. Pokud tedy panu Novákovi k osobní potřebě slouží obleky od Hugo Bosse, zlaté manžetové knoflíčky a brilianty vykládané hodinky, všechno to si v případě rozvodu odnese. A je v takovém případě lhostejné, že paní Novákové zůstala jen zástěra a šátek na hlavu.
Závazky, týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů – to je další okruh, který není součástí SJM. Jestliže by paní Nováková ještě před manželstvím koupila automobil, potom povinnost platit silniční daň přináleží pouze jí. Nebo pokud by si tento automobil koupila na úvěr i závazek uhradit tento úvěr je pouze její.
Poslední skupinou jsou závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Míra přiměřená majetkovým poměrům manželů se musí vykládat subjektivně případ od případu. Prakticky to ale znamená, že pokud by pan Novák "nadělal dluhy" a paní Nováková o nich nevěděla, pak rozhodně nejsou součástí SJM.

Když méně je někdy více

Soudem zúžené SJM 

K zúžení společného jmění může dojít až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, nelze tedy, ani soudně, úplně zrušit SJM. Důvody k soudnímu zúžení existují dva:
Důležité důvody – k takovému zúžení může dojít v jakémkoliv manželství. Důvody závisí na posouzení konkrétního případu. Tak například u Novákových může k tomuto zúžení dojít, pokud by pan Novák byl gambler.
Jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti (tj. společník v. o. s. nebo komplementář k. s.) – v takovém případě je na vydání rozsudku právní nárok. Nejdříve se prokáže existence oprávnění k podnikání (například živnostenský list) a poté je soud povinen rozsudek o zúžení SJM vydat.

Rozsah společného jmění manželů jde změnit a to buď smlouvou uzavřenou mezi manžely, která musí mít formu notářského zápisu, nebo rozhodnutím soudu. Manželé mají dvě následující možnosti:
Rozšířit nebo zúžit rozsah společného jmění – manželé se mohou dohodnout, že předmětem SJM bude i nějaká věc, kterou pořídil ještě před uzavřením manželství jeden z nich. Například automobil paní Novákové se po sepsání smlouvy může stát součástí SJM. Častěji se ale setkáváme se zúžením společného jmění. Tedy chaloupka, kterou Novákovi nakonec společně koupili se notářským zápisem stane majetkem pouze pana Nováka. Navíc mohou Novákovi rozšířit nebo zúžit rozsah SJM do budoucna, takže koupí-li někdy v budoucnu jachtu, může být ve smlouvě zakotveno, že bude výlučně ve vlastnictví paní Novákové.
Manželé mohou smlouvou ve formě notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti – touto smlouvou se manželé domlouvají, že věci, které nabývají za trvání manželství, nabývají do odděleného vlastnictví. Výjimkou jsou věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, ty nelze za žádných okolností ze SJM vyčlenit.. Novákovi by si tedy za trvání manželství každý ze svých příjmů kupovali věci a ty by byly výlučně ve vlastnictví každého zvlášť. Pokud by se ale pan Novák dostal do finančních potíží a do křížku s věřiteli a chtěl by tyto problémy vyřešit právě zúžením rozsahu společného jmění (tj. převedením majetku na manželku), měl by smůlu. V takovém případě se za majetek patřící do společného jmění považuje i majetek, který netvoří součást SJM jen proto, že byl smlouvou zúžen.

Konec dobrý…

Společné jmění manželů samozřejmě zaniká zánikem manželství. Ale existují i dva případy, kdy SMJ zanikne za trvání manželství a to:
Vyslovení trestu propadnutí majetku jednoho z manželů – tento trest může soud uložit, jestliže odsuzuje pachatele k výjimečnému trestu nebo jej odsuzuje k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Dále trestní zákon v některých případech uložit samotný tento trest. Samozřejmě existence zániku SJM je zde kvůli ochraně toho z manželů, který nic nespáchal. Pokud by tedy pan Novák spáchal trestný čin podílnictví, neboť koupil auto, o kterém věděl, že bylo kradené, SJM s paní Novákovou by zaniklo a po vypořádání by jeho část propadla státu.
Prohlášení konkurzu – i v tomto případě zaniká SJM . Do konkurzní podstaty vždy spadá ta část společného jmění, se kterou úpadce podnikal. Navíc všechny smlouvy o zúžení či rozšíření rozsahu SJM, pokud byly uzavřeny v období šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu nebo po podání návrhu jsou neplatné. Firma pana Nováka se dostává do potíží a on raději uzavře se svojí manželkou smlouvu o zúžení rozsahu SJM. Část společného jmění tedy převede na ni. Tři měsíce na to je ale podán návrh na konkurz jeho firmy a tím se smlouva stává neplatnou.

Myslíte si, že právní úprava společného jmění manželů je spravedlivá? Bylo bezpodílové spoluvlastnictví manželů výhodnější?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

9. 5. 2004 23:58, axel

Dobrá připomínka, samozřejmě katastr je veřejný registr a tudíž je pro věřitele informace o vlastnictví k nemovitostem dostupná. Stejně tak je dostupný i nabývací titul, v tomto případě smlouva o zúžení SJM. Upřímně řečeno Vám však jednoznačnou odpověď na Vaši otázku nejsem schopen dát - úprava je ještě příliš čerstvá na to, aby existovala ustálená výkladová praxe. Můj osobní názor ale je, že z veřejnosti informací v katastru spíše nelze dovozovat vědomí dlužníka. Pokud by zákonodárce měl v úmyslu takto akcentovat veřejné registry (a to se může týkat např. i registrů CP vedených střediskem cenných papírů, nejen nemovitostí), užil by v příslušné normě formulaci "byl znám nebo musel být znám" případně "s vynaložením náležité pečlivosti musel být znám" apod. Norma však zní jednoznačně - "byl znám". Tudíž podle mého názoru to, že věřiteli stačilo "pohnout zadkem" a dojít se podívat na katastr, aby to případně zjistil, nestačí. Tolik můj názor - soudní praxe však nakonec může dospět k jinému závěru, to nelze vyloučit...

Reagovat

 

+8
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (thomas 07. 05. 2004 16:14)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 5. 2004 16:26, Jarmila

Ne. Nejdřív se provede rozdělení SJM na majetek každého z manželů, přičemž do majetku podnikatele se dostane ta část, se kterou podnikal (např. nemovitost provozovny). Až po rozdělení SJM se může v konkursu prodat majetek zadluženého podnikatele. Proto je lepší založit s.r.o. než podnikat jako FO. Sice vedete podvojné účto, ale to riziko, že přijdete o majetek, je menší.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jan 05. 05. 2004 20:56)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

11. 5. 2004 | 8:35 | axel

K těm Vopičkovým: přesně tak, výpis bude stejný, rozdíl je akorát v části E LV (nabývací titul a jiné podklady zápisu). Předpokládat, že je společně užívaný dům v SJM, samozřejmě automaticky nelze... Obávám se prostě, že...více

10. 5. 2004 | 13:40 | th

Máte pravdu - soudní praxe v čechách může dospět k jakémukoliv závěru. Je-li v katastru napsáno, že majitelem nemovitosti je paní Vopičková, tak buď tu nemovitost vlastnila ještě před svatbou s dlužníkem Vopičkou, nebo...více

9. 5. 2004 | 23:58 | axel

Dobrá připomínka, samozřejmě katastr je veřejný registr a tudíž je pro věřitele informace o vlastnictví k nemovitostem dostupná. Stejně tak je dostupný i nabývací titul, v tomto případě smlouva o zúžení SJM. Upřímně řečeno...více

8. 5. 2004 | 13:43 | Jan

Přiznám se, že ne, zejména pak, proč by tam muselo nutně k rozdělení majetku dojít (konkurs?). Uvažoval jsem úplně jednduduchou situaci, kdy prostě ten podnikající něco dluží, nic víc se neděje snad jen že věřitelé hodlají...více

7. 5. 2004 | 22:00

Ovšem bude snad věřitele katastr informovat??? Přece ne. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy smíšené/balancované, Makroekonomická rovnováha, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, mobilní operátoři, podílové fondy, eet, ivnestice, fayn, kampeličky, zákon proti praní špinavých peněz, břidlicový plyn, růst nezaměstnanosti, Krátký prodej, Freddie Mac, Eurogroup, částečné odbytné, obyvatel, inkasní příkaz

4Z14116, 4A06153, 4T94161, 9A91141, 4AC7447

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK