Cesta do hlubin fondů peněžního trhu

O fondech peněžního trhu obvykle začínáme uvažovat až v době, kdy se nám nahromadilo několik tisíc korun v hotovosti nebo na běžném účtu a my bychom je chtěli lépe využít. Víme, že na investování do akcií naše hotovost nestačí a nehodláme ani příliš riskovat ztrátu vkladu při nevydařené investici. A tak hledáme alternativu, kterou mohou představovat třeba právě fondy peněžního trhu. Podívejme se na ně trochu podrobněji.

Fondy peněžního trhu patří mezi nejkonzervativnější podílové fondy. Jsou určeny pro krátkodobé uložení peněz, zpravidla v horizontu 6 měsíců až 1 roku. Mezi jejích hlavní výhody patří malé riziko, nulová daň z investice do podílových listů, která trvá déle než 6 měsíců, a nižší poplatky než u přímého investování do dluhopisů a akcií. Navíc je přístup k penězům u těchto fondů téměř okamžitý. Naopak nevýhodou je absence pojištění investice, která je ale částenčně chráněna přísnou regulací fondů podle zákona.

Pravidlo deset a jedenáct

Fondy peněžního trhu jsou specifické finančními instrumenty, které jsou nakupovány do jejich portfolia. Majetek těchto fondů je totiž investován do tzv. nástrojů peněžního trhu (z čehož byl odvozen i jejich název), tj. dluhopisů se splatností do jednoho roku, bankovních termínovaných vkladů a státních pokladničních poukázek. Všechno jsou to krátkodobé instrumenty s nízkou mírou rizika.
Jejich poměr ve spravovaném portfoliu je ponechán na úsudků správců fondů, ne ale zcela. Správci se musejí držet obecných pravidel o diverzifikaci rizika, pro rozložení portfolia tu platí tzv. pravidlo 10. Podle něho hodnota cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku ve fondu. To se ale nevztahuje na dluhopisy ČNB a centrálních bank členů OECD (ty mohou tvořit až 30 % portfolia).
Dalším omezením je tzv. pravidlo 11. Podle jeho znění ve fondu nesmí být více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem.

Fondy peněžního trhu jsou tzv. otevřenými fondy, pro které platí, že nejsou omezeny z hlediska počtu vydávaných podílových listů. To v praxi znamená, že s podílovými listy otevřeného fondu, v našem případě fondu peněžního trhu, se neobchoduje na veřejných trzích a investiční společnosti mají povinnost zpátky daný podílový list odkoupit.

Riziko nízké, likvidita vysoká

Bylo už vzpomenuto, že riziko je u fondů peněžního trhu minimální. Jak je to ale s likviditou, která také sehrává při rozhodování o investování důležitou roli? Při uložení finančních prostředků na termínované vklady se na jistou dobu uložených peněz musíte vzdát (problematice termínovaných vkladů je věnován článek Seznamte se s termínovanými vklady). S fondy to není tak jednoznačné. Investiční společnost, u které jste si podílový list zakoupili, má povinnost ho od vás zpětně odkoupit a do 30 dnů vyplatit jeho cenu. Ve skutečnosti je ale tato doba nezřídka zkrácena a k penězům se tak můžete dostat i dřív.

A jak je to s výnosností?

Při investování nás určitě nejvíc zajímá, kolik můžeme vydělat. Výnosnost fondů peněžního trhu je závislá od výnosností jednotlivých instrumentů držených v portfoliu. Protože v jejích případě se v spravovaném majetku nachází zejména termínované vklady, dluhopisy a státní pokladniční poukázky, výdělek je závislý hlavně na výši úrokových sazeb. Určitou část zisku tvoří i kapitálový výnos dosažený změnami cen držených dluhopisů, jeho výše je ale zanedbatelná. Když nebudeme brát v úvahu kurzové rozdíly, bývá výnosnost fondu o 1-2 procentního bodu nad úrokovými sazbami, samozřejmě se ale její výše u fondů spravovaných různými společnostmi liší.

Na českém trhu se nachází množství investičních společností, které nabízí svým klientům možnost zakoupit si podílový list právě jejich fondu peněžního trhu. Většina z těchto institucí je vlastněna bankami (např. Investiční společnost České spořitelny, Investiční společnost ŽB-Trust). Podstatnější než seznam vlastníků ale je, jaké výsledky fond spravovaný konkrétní investiční společností dosahuje a jaké podmínky pro své podílníky nabízí.

Při výběru fondu peněžního trhu je podstatné všímat si výsledků, které fond dosáhl v poslední době, tedy výnosovou stranu a vstupní a správcovské poplatky s podílovým listem spojené, tedy stranu výdajovou. Ale pozor! Pozitivní výsledky fondu v minulosti ještě nemusí nutně znamenat vysoký výnos i v příštím období. I když se ve spravovaném portfoliu nachází bezpečné instrumenty, pohyb úrokových sazeb může celkovou výnosnost výrazně ovlivnit. Správcovské poplatky představují určité, investiční společností stanovené procento z hodnoty spravovaného majetku. Jsou o ně snižovány výnosy, proto je potřebné jejich výši před samotným investováním do fondů peněžního trhu zvážit. No a dalšími podstatnými kritérii při výběru správného fondu jsou výše minimálního vkladu a minimální výše každého dalšího přívkladu, jejich případné vysoké hodnoty totiž omezují investiční možnosti.

Informace o tom, jaké podmínky nabízí konkrétní vybrané fondy peněžního trhu v České republice, jsou uvedeny ve shrnující tabulce.

Víte ještě o nějakých specifických vlastnostech fondů peněžního trhu? Jaké s nimi máte zkušenosti?