Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak dlužníkům přistřihnout křídla

Jak dlužníkům přistřihnout křídla
Řešit předluženost domácností není nic snadného. Být tak účinné prevence, bylo by hned snáze. Jak na to? Odpověď je jasná: používat účinný registr dlužníků. U nás hudba budoucnosti, u sousedů záležitost každodenního života. Nevěříte?

Pokud ptáček létá příliš vysoko, v našem případě roste-li zadlužení domácností příliš rychle, a není-li klece, která by ho držela u země, je třeba mu přistřihnout křidla. Jedním ze způsobů, patřících do kategorie prevence (a ta je přece lepší než pozdější řešení problémů), je vytvoření úvěrového registru. Toto slovo skloňují česká média již déle než rok, postupně jej rády používají i banky, ovšem praktické dopady stále ještě pokulhávají. Naši západní sousedé ale mají více jak čtyřicetileté zkušenosti a registrují, co se dá. Pojďme si udělat malý exkurz.

SCHUFA na každém rohu, aneb velký bratr se dívá

Zkratku SCHUFA (z něm. Schutzgemeinschaft für allgemeine Kreditsicherung) zná snad každý obyvatel Německa. Jedná se o instituci, která se zabývá sběrem informací o závazcích občanů s cílem ochránit věřitele před neplatiči a poskytnout poctivým klientům možnost dokázat důvěryhodným způsobem, že jsou "čistí".

Do pomyslné stáje smluvních partnerů SCHUFA patří téměř všechny instituce zabývající se půjčováním peněz či prodejem zboží a služeb s odkladem placení. Jedná se o banky, leasingové a splátkové společnosti, stavební spořitelny, ale také telekomunikační firmy, internetové obchody a aukční síně (např. eBay) či zásilkové společnosti apod. Na druhé straně jsou do systému zahrnuti nejen Němci, ale všichni, kdo uzavírají s partnerem registru smlouvu uvedeného typu.

Co vidí a nevidí velký bratr

Kam dohlédne německý úvěrový registr SCHUFA

V registru jsou uvedeny záznamy týkající se:

  • založených běžných účtů
  • vydaných kreditních karet
  • ručení
  • uzavřených splátkových a leasingových smluv (doba trvání smlouvy)
  • přidělených kontokorentních úvěrů
  • přijatých úvěrů (počet splátek, počátek splácení, výše úvěru, splacení úvěru)
  • nedobytných pohledávek
  • prodeje pohledávek
  • zneužití běžného účtu či platební karty
  • porušení smluvních podmínek

V registru nejsou žádné záznamy o:

  • rodinném stavu
  • příjmech
  • majetku
  • vkladech
  • jiných majetkových vztazích
  • výši faktur za služby telekomunikačních firem apod.

Smluvní partneři registru z něj získávají informace a opačně jsou povinni stejný typ dat také zadávat. Z tohoto pohledu můžeme rozlišit dvě úrovně informací. "Béčková" se týká firem, kterým není nic do toho, kolik má daná osoba úvěrů a v jaké výši. Jediné, co potřebují vědět, je, zda klient nejednal v minulosti v rozporu s uzavřenou smlouvou (nesplacení úvěru, faktury za telefon, podvody s kartami apod.). Tedy zda je žadatel důvěryhodný. V opačném směru hlásí registru pouze fakt uzavření smlouvy a její případné porušení. Do této skupiny můžeme zařadit například zásilkové společnosti nebo mobilní operátory. Ti na svůj dotaz získají z registru jen tzv. pozitivní či negativní odpověď. SCHUFA každoročně vyřídí přes 66 milionů dotazů. Na zhruba 90 % z nich odpovídá kladně, daný žadatel o úvěr či možnost odkladu zaplacení je „čistý“.

Informace úrovně A jsou určeny pro hlavně pro banky a poskytovatele úvěrů. To, že se k nim tyto instituce dostanou, znamená, že jsou také povinny je ve stejném rozsahu o všech svých klientech do registru zadávat. Mimo záznamů o porušení smluvních podmínek jsou zde uvedeny všechny otevřené běžné účty, poskytnuté úvěry včetně výše, počtu splátek a doby trvání smlouvy, vydané kreditní karty apod. Podrobnější přehled najdete ve sloupku vpravo.

Za zády se šuškat nesmí

Smluvní partner registru získá informaci jen za podmínky, že o ni prokáže oprávněný zájem. Druhou podmínkou je mít souhlas dané osoby k získání těchto informací. Proto jsou klienti při sepsání smlouvy o běžném účtu či paušálnímu programu mobilního operátora vyzváni k podepsání tzv. SCHUFA klauzule. V ní povolují dotazování na záznamy o jejich minulosti a také zadání informací o právě uzavíraném kontraktu. V bankovní oblasti tak klient prakticky vyčleňuje určité informace z bankovního tajemství. Podepsání klauzule není povinné, bez něj však může žadatel na účet, úvěr či smlouvu s operátorem zapomenout.

Data v registru nezůstávají věčně. Podle typu jsou smazána obvykle za tři až pět let od ukončení smluvního vztahu, kterého se týkají. Navíc každý má možnost požádat o výpis z registru a zjistit tak co všechno je o něm evidováno a zda jsou údaje správné. I přes sebevětší snahu se může stát, že jsou žadatelé o úvěr z pro ně nepochopitelného důvodu odmítnuti. V médiích byl popsán například případ mladíka, který si koupil auto na splátky za 3 tisíce marek, v registru však bylo uvedeno 30 tisíc a proto mu banka zamítla žádost o účast v promo akci "půjčíme vám mobil za 5 euro měsíčně". Schufa má "na krku" i případ záměny osoby se stejným jménem a datem narození. V takových případech musí poškozený klient sám žádat registr o opravu údajů.

I s malými křídly doletíš pěkně daleko

Pseudoscoring on-line

Zajímavostí německého registru je výpočet pravděpodobnosti splacení úvěru. Údaje o daném klientovi jsou porovnány s obecným modelem a výsledkem je číslo, které stanoví pravděpodobnost bezproblémového splacení úvěru. Smluvní partneři registru se sice toto číslo dozví, ovšem již nezjistí, které informace jej a v jaké míře ovlivnily. Protože registr neshromažďuje údaje o majetku a příjmech, nelze tuto pravděpodobnost považovat za credit scoring (předběžné stanovení úvěruschopnosti).

Bohužel ani popsaný registr není samospásný. Dokazují to časté titulky německých médií, varující před problémy s předlužeností nejlidnatější země EU. Důvodů snížené účinnosti registru je několik, přibližme si alespoň dva z nich.

Cíl = vydělat. Specialisté finančního řízení snad odpustí opomenutí hlavního cíle růstu hodnoty firmy, ale omezíme se na tento. Vydělat v úvěrovém obchodě = poskytnout kvalitní úvěry, a to v co největším počtu. Slovíčko počet však někdy předbíhá nutnou kvalitu. A tak se stává, že firmy neúměrně navyšují úvěrové rámce svým klientům, aniž by se výrazněji ohlížely na možnosti splácení. Za všechny hovoří příklad studenta, navíc cizince, žijícího 5 let v Německu na studijní vízum. Původní limit na kreditní kartu činil 1 500 euro (ten získá každý student bez jakéhokoli credit scoringu i bez trvalých příjmů). Již po měsíci zaslala banka první informaci o možnosti navýšení, po několika týdnech další. Za necelý rok byl student na 5 000 euro, stále bez nutnosti prokazovat schopnost takový úvěr splatit. Zda je to stále úměrný úvěrový limit pro studenta bez trvalých příjmů je již na pováženou. Banka brala jako hlavní kritérium fakt, že student v minulosti všechny úvěry řádně splácel, tak se rozhodla ještě více povolit uzdu.

Druhým problémem je úvěrování obyvatel bez záznamu, tedy bez oznámení do registru SCHUFA. Takových inzerátů najdete na internetu doslova hromady. Odborníci však varují před výrazně vyšším úročením takových půjček. V kombinaci s nabízenými "registrovanými" úvěrovými rámci se může i student velmi rychle dostat do mínusu v řádu minimálně tisíců euro.

Česká realita: (ne)jedeme

V České republice funguje úvěrový registr na úrovni drobných bankovních klientů, tedy fyzických osob, od konce minulého roku. Je mladý a tomu odpovídá i účinnost jeho informací. "Vzhledem k tomu, že je průměrná splatnost našich úvěrů 3 až 4 roky a riziko krystalizuje v přibližně polovině splatnosti, nelze zatím přesně vyčíslit přínos registru," vysvětluje Klára Gajdušková z České spořitelny (profil, názory). Právě tato banka je podepsána pod zhruba 60 % záznamů v registru. I přes tento fakt jsou banky za informace z registru rády a učí se je využívat. Zatímco v prvním pololetí zpracovával registr průměrně 1 800 dotazů denně, v listopadu loňského roku už bylo vytížení databáze dvojnásobné.

Vedle úvěrového registru drobných bankovních klientů existuje i databáze firem a živnostníků, kterou vede Česká národní banka. Její využívání je však znatelně menší, počet měsíčních dotazů se pohybuje ve stovkách. Splátkoví prodejci dnes také sdílí údaje o (ne)platičích, a to v systému Solus.
Novinkou roku 2004 bude spuštění nebankovního úvěrového registru, který bude sloužit leasingovým a splátkovým společnostem. Provozovatelem bude stejně jako v případě bankovní varianty společnosti Czech Credit Burreau.

O tuzemských registrech dlužníků si přečtěte v článcích Tajná databáze neplatičů, Úvěrový registr slaví narozeniny nebo Úvěrový registr prý zvýší domácí produkt.

Projekt se ale nezamlouvá Úřadu pro ochranu osobních údajů, legislativně prý stále není v pořádku. I proto nyní zástupci Czech Credit Bureau s úřadem konzultují to, jak by měl připravovaný registr vypadat a jak fungovat. "Musí být splněna pravidla daná zákonem, například to, jak má být definován souhlas klienta se zpracováním jeho údajů nebo jaká data bude možné do databáze zadávat," říká Tomáš Denemark ze společnosti Czech Credit Bureau. "Do dvou měsíců by měl být podepsaný závazný dokument, podle kterého by měl registr fungovat. Představit bychom ho chtěli v létě, červnu nebo červenci," dodává.

První krůčky české databáze dlužníků se stále diametrálně liší od reality našich západních sousedů. Jsme teprve na začátku, budujeme několik izolovaných registrů s podstatně užším záběrem. Maximální účinnost může mít ale jen databáze, která bude zahrnovat veškeré dlužnické vztahy a bude přístupná všem, kteří to potřebují. Společnosti, pro které jsou informace z podobných registrů důležité, doufají, že se vstupem do Evropské unie nebude trvat dlouho a už existující drobné registry neplatičů se spojí v jednu velkou databázi. Podle Tomáše Denemarka tyto databáze fungují v mnoha zemích EU, proto i u nás by měla legislativa časem podobný projekt umožnit.

Byl by podle vás přínosem jeden všezastřešující registr neplatičů? Co si vůbec myslíte o registrování finančních závazků běžných občanů? Je lepší mít vše objektivně pod kontrolou, anebo nechat trhu absolutně volnou ruku bez jakékoli pomoci?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 1. 2004 13:23

Dobry den, jak je uvedeno v clanku, kazdy zakaznik musi nejdrive podepsat tzv. SCHUFA klauzuli, ve ktere povoluje uvedenemu subjektu (napr. mobilnimu operatorovi ci bance) vyzadat si informace o jeho osobe z registru a opacne zadavat urcite informace o zakaznikovi do registru. Tuto klauzuli podepisuje zakaznik v okamziku sjednavani smlouvy uveroveho charakteru ci s odkladem splaceni, tedy ve chvili, kdy partner subjektu (operator, banka...) potrebuje urcita data overit. Podepsanou klauzuli tedy muze dolozit, ze ma svoleni a opravneny zajem (ne, ze si jen tak vymyslel, ze si overi napr. sveho souseda)

Reagovat

 

+31
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (ZikaM 22. 01. 2004 11:23)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 1. 2004 14:05, Jacob

Jako vždycky narážíme na to stejné. Německo a Česká republika jsou dva rozdílné světy. V Německu je to spolehlivé, tady aby se člověk bál, jaký estébák nebo mafián bude údaje z registru prodávat - a komu :-(

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

12. 9. 2011 | 17:14 | Jarda

Tak nemáte dávat půjčky a nabízet se jak na běžícím páse!!! potom nebude dlužníků...sám osobně dlužník nejsem ale tohle mě PROVOKUJE!!! než si vzít půjčku, nemoct splácet, poté exekutoři kteří si naůčtují desetitisíce, pak...více

12. 2. 2004 | 10:00 | JCiprovska

Když ještě nebyla morálka prázdným pojmem, tak patřilo k zavrženíhodným způsobům: hazard, dluhy a opilství. Dnes, kdy slušnost je směšná slabost, nás reklamy přímo vybízejí k dělání dluhů. Když nemáte na splátky, stačí přestat...více

12. 2. 2004 | 9:59 | JCiprovska

Běžný občan si nemá nikde co půjčovat peníze, ale když si chce něco drobného koupit, tak si na to má napřed ušetřit - aspoň ví, co ho to stálo za úsilí ty peníze vydělat a rozmyslí se, za co to utratí. Registr věřitelů je...více

26. 1. 2004 | 13:33 | Pavel

Mate pravdu, problemem CR je (ne)duvera v jakekoli sdelovani informaci. Zakladem je najit stoprocentne duveryhodnou instituci a pruhledny system. Od neovereneho zdroje jsem napr. slysel, ze je server s daty ceskeho registru...více

23. 1. 2004 | 14:05 | Jacob

Jako vždycky narážíme na to stejné. Německo a Česká republika jsou dva rozdílné světy. V Německu je to spolehlivé, tady aby se člověk bál, jaký estébák nebo mafián bude údaje z registru prodávat - a komu :-( více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Splatnost, Výnos, Připojištění, aleš poklop, daňové odpočty, třetí pilíř, příspěvek zaměstnavatele, penzijní společnosti, Petr Skokan, rituální předmět, organovo, podpora podnikání, kristýna patenidisová, komerční zdravotní pojištění, ekologická újma, červenec, souběh důchodů, výjimka

3P42397, 7B23159, 4AU2468, 3B16916, 3Z53548

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK