První dva díly seriálu se snažily nabídnout rychlý a nevyhnutelný úvod do reality amerického akciového trhu. V druhém díle už jsme končili základní terminologií používanou pro obchodování a ovládání brokerského účtu. Dnes se nevyhneme tomu, abychom v této někdy nezáživné teorií nepokračovali. Přesto se nejprve zastavím u jednoho dotazu, který jsem dostal: proč se vůbec zabývat investováním přímo na burze, když člověk může nakoupit fondy a mít klid?
Mnohé světové kapacity finančních trhů (především ty nepropojené s fondy) upozorňují již delší dobu na to, že výnosy akciových fondů nejsou o nic jistější nebo výnosnější, než přímé investice do akcií, kupříkladu do indexových akcií kopírujících ten který index. Málokterý fond dokáže pokořit index, a pokud se mu to podaří, není dopředu předvídatelné, který fond to bude. Fond si navíc účtuje vysoké poplatky, zatímco nákup a prodej indexových akcií je záležitost nízkého brokerského poplatku.
Následující tabulka je suchým výtahem porovnání kurzů indexových akcií (tedy akcií kopírujících určitý index), dále holderů (akciového koše významných firem z určitého odvětví) a spiderů (dalších selektivně sestavených akciových košů). K nim jsem náhodně vybral pětici fondů, dokonce ani všechny nejsou vyloženě akciové. Kurzy fondů jsou někdy odečítané z grafu (nenašel jsem vždy konkrétní číselné údaje) a nemusí být odečtené přesně, pro ilustraci ale postačí.
|
Investice |
2.2.2001 |
4.2.2002 |
změna |
3.2.2003 |
změna |
1.8.2003 |
změna |
rozdíl 01-03 |
100 nejkapitaliz. technologických firem z Nasdaq |
QQQ |
61,5 |
37 |
-40% |
24,5 |
-34% |
31,4 |
0,28 |
-49% |
30 amerických blue-chips |
DIA |
108,6 |
97 |
-11% |
81,1 |
-16% |
91,8 |
0,13 |
-15% |
Holder Biotechnologie |
BBH |
147,8 |
116,85 |
-21% |
89,1 |
-24% |
132,56 |
0,49 |
-1% |
Holder Telekomunikace |
TTH |
59 |
39 |
-34% |
25,5 |
-35% |
25,3 |
-0,01 |
-57% |
Holder Farmaceutika |
PPH |
105,4 |
94,8 |
-10% |
73 |
-23% |
75,5 |
0,03 |
-28% |
Spider - 500 nejkapitalizovanějších firem |
SPY |
134,8 |
109,8 |
-19% |
86,2 |
-21% |
98,5 |
0,14 |
-27% |
Spider - 400 středně kapitalizovaných firem |
MDY |
94,9 |
90,5 |
-5% |
76,4 |
-16% |
90,1 |
0,18 |
-5% |
Spider akcií spotřebních firem |
XLV |
29,3 |
26,2 |
-11% |
26,3 |
0% |
28,5 |
0,08 |
-3% |
Spider vybraných energetických firem |
XLE |
32,3 |
25,2 |
-22% |
21,9 |
-13% |
23,1 |
0,05 |
-28% |
IKS fond světových indexů |
IKSI* |
91,2 |
72 |
-21% |
43,6 |
-39% |
48,2 |
0,11 |
-47% |
IKS globální |
IKSG* |
107 |
104,9 |
-2% |
102,3 |
-2% |
106,5 |
0,04 |
0% |
ČSOB smíšený OB Invest |
OBS* |
92 |
84 |
-9% |
72 |
-14% |
74 |
0,03 |
-2% |
Výnosový fond IS ČS |
ISCSV* |
118 |
123 |
4% |
129 |
5% |
131 |
0,02 |
11% |
Fond globálních značek ČP Invest |
CPINVEST* |
|
92 |
|
78 |
-15% |
88 |
0,13 |
-4% |
Vysvětlivky: emitent holderů je Merrill Lynch *násobeno 100 |
Jak vidíte z tabulky,
fondy zaznamenávaly stejné ztráty jako akciové instrumenty, výjimkou je dlouhodobý výnos oproti fondům, kde hlavní roli hrály konzervativní investice do peněžních instrumentů jako jsou dluhopisy. Lze se tedy domnívat, že byste měli
zohlednit spíše stav a budoucí vývoj určitého segmentu trhu, do něhož investujete (například biotechnologií),
než jméno investiční instituce a portfolio manažera. Jejich výsledky jsou totiž nejisté a za poplatky, jež si účtují, jsou tyto výsledky až zbytečně drahé. Navíc jich můžete poměrně snadno dosáhnout sami.
Nyní zpět k obchodování. Už víme, jak se podávají obchodní příkazy, je tedy třeba se naučit
základní terminologii práce s čísly, jež nám burza poskytuje. Především mějme na paměti, že burza negeneruje jedinou cenu akcií, ale "zobchodovává" akcie průběžně a tedy generuje obrovské množství okamžitých cen akcií. Je pravda, že prakticky jsou potřeba jen dvě čísla – nákupní a prodejní cena, přičemž by mezi nimi měl být co nejvyšší kladný rozdíl. Pro naši informaci je ale také potřeba mít přehled o některých kurzech signalizujících trendy a nákupní příležitosti.
Nabídka a poptávka
V přehledu kurzů (například v novinách) se tedy dozvíte otevírací a uzavírací cenu akcií, dozvíte se také denní cenové minimum a maximum – nejnižší a nejvyšší cenu za zobchodování akcie. Tím zjistíte, zda akcie ten den klesala, nebo rostla. To ale není nejdůležitější – později si ukážeme, že akcie i během dne, který bychom označili za pro akcii ztrátový, mohla růst i nad otevírací cenu. Ukončení obchodování tedy není pro akcii žádný definitivní rozsudek, spíše je to technická pauza, aby se obchodníci mohli jít vyspat.
Cena akcie je definována dvěma krajními hodnotami. Bid (nabídka) a Ask (poptávka) – v brokerských systémech se často označují jako B a A. Nabídková cena je nejvyšší cenou, za kterou někdo akci prodává, poptávková cena je nejnižší cenou, kterou chce někdo za akcii zaplatit při jejím prodeji. Rozdíl mezi nabídkou a prodejem je takzvaný rozptyl, anglicky spread (přesněji bid-ask spread). Pokud v jeden okamžik akcii nakoupíte a ihned prodáte, vaše ztráta bude rovna právě tomu spreadu, tedy rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou.
Spread
K čemu tento spread je? Je důležitý pro takzvané Market Makers, tvůrce trhu - dealery. Dealeři obchodují s akciemi svým jménem na vlastní účet a výsledkem této činnosti je mimo jiné udržování likvidity trhu. Spread je právě jejich odměna za riziko spojené s tímto obchodováním. Velikost spreadu je dána především likviditou akcie. Pokud je akcie likvidní (obchoduje se ve velkých objemech), je spread minimální, čím méně likvidní je, tím větší je spread. Dalšími faktory projevujícími se na spreadu je rizikovost akcie, transparentnost obchodního prostředí a konkurence mezi dealery.
Spread je určitá forma "skrytého" poplatku za obchodování na burze a při častém obchodování s málo likvidními akciemi vás může šeredně doběhnout jeho podcenění. Snadno se vám může stát, že celý zisk z krátkodobé spekulace pohltí právě spread. I proto se začínajícím spekulantům doporučuje obchodovat spíše s více likvidními akciemi, kde se vliv spreadu projevuje málo.
Pokud nějaké akcie nakoupíte, říká se tomu otevření pozice, v tomto případě otevření dlouhé pozice – long position. Dlouhá pozice je nejběžnější akciový obchod, tedy nákup akcie za účelem zisku na vzestupu kurzu. Opakem je short position, krátká pozice. Při takzvaném "shortování", nákupu na krátko, si nejdříve od brokera půjčíte akcii, tu následně prodáte a spekulujete na to, že její kurz poklesne. Potom ji koupíte a vrátíte brokerovi. Rozdíl mezi původní prodejní a nákupní cenou je vaším ziskem.
Shortování a marginové obchody
Margin a day trading |
Margin a daytrading SEC definuje zvláštní podmínky poskytování maržinu pro daytradery. Daytraderem je podle definice SEC každý, kdo provede v rozmezí pěti obchodních dní v průměru každý den alespoň čtyři obchody daytradingového charakteru (tedy nákup a prodej ve stejný obchodní den) a tyto obchody přitom přesahují 6 % jeho obchodních pokynů za stejné období. Marginový účet může obchodník otevřít daytraderovi jen v případě, že jeho účet vykazuje po minimálně dva dny zůstatek 25 000 USD. Daytrader pak může disponovat čtyřnásobkem své obchodní síly. |
Shortování akcií není rovněž operací pro začátečníky, především proto, že pro krátké obchody vám musí obchodník povolit takzvaný margin, tedy půjčku. Marginem se rozumí zapůjčení peněz na další obchodování, kdy obchodníkovi ručíte akciemi, jež nakupujete. Marginové obchody jsou tedy jistou formou úvěrování vašich nákupů, ovšem po několika pádech burzy, kde se právě na marginových obchodech rozplynula celá jmění mnoha obchodníkům i bankám, jsou tyto obchody na americké burze přísně regulovány. Především broker bude pro povolení marginu požadovat vyšší prvotní částku na vašem účtu, zpravidla minimálně 4 000 USD. Obchodníci také smějí půjčovat maximálně polovinu částky na obchodování, druhou půlku musíte dát ze svého (vyjma daytradingu). Pravidla říkají, na které akcie obchodníci nesmějí poskytovat marginy a za jakých podmínek se nesmějí akcie shortovat – například málo likvidní akcie mají se shortováním problémy. To je pro vás jen dobře, protože shortování se doporučuje spíše u likvidních akcií, na problematických akciích se shortováním snadno a rychle prodělá.
Pokud obchodujete na margin, je třeba mít na paměti, že pokud kurz akcie klesne pod určitou hodnotu a byla by tedy ohrožena investice obchodníka, která vám margin otevřel, obchodník vás vyzve k odprodeji těchto akcií, tedy provede takzvaný margin call. Neboli upozornění na to, že musíte navýšit svoji finanční hotovost tak, abyste kryli pokles akcií a poskytovali mu jistotu, že on o svoje peníze, které vám na margin půjčil, nepřijde. Pokud finance nenavýšíte, obchodník suše prodá akcie tak, aby ztrátu kurzu pokryl.
Efekt páky
Marginové obchody poskytují něco, čemu se říká efekt páky, tedy znásobení vaší investiční síly a také znásobení vašeho potenciálního zisku či ztráty. Funguje to jednoduše. V následující tabulce vidíte, jak se mění zisk a ztráta v případě kurzové změny akcie nakoupené s vaší investicí 1 000 USD.
|
Vlastní prostředky |
Margin 50 % |
Vlastní investice |
1 000 USD |
1 000 USD |
Počáteční hodnota investice |
1 000 USD |
2 000 USD |
Zhodnocení na dvojnásobek |
2 000 USD |
4 000 USD |
Zisk investora |
100 % |
200 % |
Ztráta na polovinu |
500 USD |
1 000 USD |
Ztráta investora |
50 % |
100 % |
Zdroj dat: Peníze.cz |
Z tabulky je jasné, že stejně jako roste pákou zisk, roste i případná ztráta. Proto je třeba dávat při marginových obchodech velký pozor – meč marginu je ostrý z obou stran. I z toho důvodu se začátečníkům nedoporučuje pouštět se hned zkraje do marginových obchodů.
Co si o problematice přímé investování na burze vs. nákup akciových fondů myslíte vy? Už jste někdy vyzkoušeli "shortování"? Jak se vám dařilo? Nebo se na to teprve chystáte?