Nebojte se investičních bludů

V dubnu letošního roku jste měli možnost zúčastnit se výzkumu a odpovědět na 18 otázek týkajících se investic do otevřených podílových fondů (dále OPF). Iniciátorem byla společnost ČP Invest (profil, názory) a zúčastnilo se 238 respondentů.

Výsledky kvízu naznačují, že zúčastnění respondenti jsou poměrně dobře znalí základních principů tohoto typu kolektivního investování i některých specifických výhod. Drtivá většina z nich například ví o tom, že po 6 měsících držení podílových listů je fyzická osoba osvobozena od placení daně z příjmu z jeho výnosů.

Nejčastějším motivem pro investice do OPF je možnost relativně vyššího zhodnocení, než jaké mohou nabídnout klasické bankovní produkty, v čele s termínovaným vkladem (26, 9 %). Téměř polovina respondentů se ale přednostně zajímá o to, jak jsou peníze zabezpečeny proti zmizení v tunelech (40,8 %) a v tomto světle se jeví lákavá možnost zhodnocení až jako druhá priorita (35,8 %).

Nebojte se o majetek

- BEST WEB 2003 -
Právě probíhá hodnocení webů investičních společností! Zapojte se a hlasujte!

Téměř polovina jinak poměrně dobře informovaných čtenářů nesprávně považuje svůj vklad do OPF za ztracený v případě, že investiční společnost zkrachuje (48,3 %). Podle respondentů by byl v takovém případě jejich majetek použit na úhradu závazků investiční společnosti. Že i po eventuálním krachu investiční společnosti zůstávají prostředky v OPF majetkem podílníků, věděla méně než polovina zúčastněných.
Toto nedorozumění podporují opakované úpadky finančních ústavů, zejména makléřských společností, protože, jak výzkum napovídá, je často pod rozlišovací schopností většiny lidí odlišit oblast kolektivního investování od jiných oborů.

Téměř čtvrtina respondentů nevěděla, že majetek fondu (finanční prostředky) musí být podle zákona uložen na zvláštních účtech pod kontrolou depozitáře, tím méně, že nesmí spočinout na běžných účtech investiční společnosti. Depozitář fondu je banka, která kontroluje, zda operace prováděné fondem jsou zákonné. Je zřejmé, že zhruba čtvrtina potenciálních investorů by mohla spát o něco klidněji, kdyby věděla o specifické ochraně svých vkladů, kterou se OPF liší od investičních fondů a investiční společnosti například od společností makléřských.

Obdobný význam má pravděpodobně zjištění, že zhruba 15 % respondentů neví o zákonné regulaci příjmů investiční společnosti ze svěřeného majetku. Dalo by se předpokládat, že tito lidé považují majetek vložený do fondů za rizikový krok také proto, že jej svěřují cizím lidem a svou možnost kontroly nad jejich počínáním hodnotí se značnou dávkou skepse.

Otevřený podílový fond není investiční fond

Charakteristika lépe informovaných investorů

Pokud bychom chtěli charakterizovat skupinu respondentů s lepšími výsledky v kvízu, můžeme s jistou dávkou tolerance říci, že šlo spíš o muže ve věku 30 – 40 let ( 63,5 %). Správnost odpovědí koreluje se stupněm vzdělání a roste rovněž ve vztahu k výši příjmu, přičemž za hranici lze považovat čistý příjem domácnosti ve výši cca 30 000 Kč měsíčně. Tyto osoby prokázaly širší míru znalosti investičních společností v ČR alespoň z doslechu. Jejich hodnocení vybraných investičních společností vykazovalo evidentně vyšší míru informovanosti. Jako výhodu investic u tuzemské investiční společnosti označili častěji odstranění měnového rizika. Zjištěný trend také naznačuje, že tito lidé mohou ocenit úsporu času a snadnější administrativní vyřízení, pokud jim investiční společnost (banka) nabídne další produkty.

Pro pochopení představ o (ne)bezpečnosti vložených prostředků je významná také zjištěná neznalost týkající se právních vztahů OPF a jejich významu. Téměř 2/3 respondentů totiž mylně uvedly, že OPF mají právní subjektivitu. Neuvědomují si proto, že majetek shromážděný v podílovém fondu je společným majetkem podílníků a OPF "házejí do jednoho pytle" s investičními fondy, které jsou obchodními společnostmi a narozdíl od OPF právní subjektivitu mají. V konečném důsledku to pak může znamenat, že tito respondenti nevědí o právní ochraně majetku v OPF před zablokováním obstrukcemi ze strany minoritních vlastníků.

Průzkum potvrdil relativně vysokou míru splývání pojmů investiční fond a otevřený podílový fond i v jiné rovině. Pouze 2/3 dotázaných správně určily, že fondy investiční nepatří mezi OPF. (Z jiných šetření na toto téma je známo, že dominantně vnímaným pojmem je slovo fond, zatímco přívlastky a jejich význam si plně uvědomují pouze někteří lidé.)
Zbylá třetina respondentů uvedla chybnou odpověď, což v souvislosti s jinými výzkumy může  znamenat, že lidé nerozlišují mezi OPF a investičními fondy z kupónové privatizace, které v 90. letech získaly negativní image, neboť jejich aktiva byla často odcizena způsobem, pro který se vžilo označení tunel. Skutečnost, že třetina respondentů ponechala investiční fondy v souboru, nasvědčuje tomu, že zhruba pro tuto část může být OPF nesprávně považován za stejně rizikový jako investiční fond. 

Omílaný a přece neznámý investiční horizont

Ideální investiční horizont
Fondy peněžního trhu: půl roku Fondy dluhopisové: 1 až 2 roky Fondy smíšené (dluhopisy a akcie): 3 roky Fondy akciové: 5 a více let. Více se o investování dovíte v naší Univerzitě!!!

Image produktu zřejmě poškozují i sami pracovníci investičních společností, když připustí nedorozumění v používané terminologii. Pokud například 20 % dotázaných neznalo správný význam donekonečna skloňovaného pojmu investiční horizont, nelze se příliš divit tomu, že téměř čtvrtina se mýlila v určení optimální doby vkladu do akciového fondu i do fondu peněžního trhu. Respondenti uváděli neadekvátně krátké, resp. dlouhé termíny (23,1 %, resp. 23,5 %). (Optimální dobu uložení prostředků do jednotlivých fondů naleznete v modrém sloupku vpravo.) Přitom investiční horizont patří vedle výnosu a rizika ke třem základním faktorům, v nichž musí mít každý investor jasno.

Důsledkem popsaných nedorozumění mohou být mylná a proto nesplněná očekávání investorů ohledně výnosů, z toho vyplývající vznik negativních názorů na danou investiční společnost a následné šíření negativních postojů vůči ní i vůči produktu. Skutečný rozsah spontánně vzniklých negativních kampaní a dosah jejich vlivu lze jen obtížně odhadnout. Snad jen popularita vkladních knížek a miliardy tam uložené (někde již dokonce bezúročně), vypovídají dostatečně o neinformovanosti a postojích široké veřejnosti.

Jste v investiční terminologii sběhlí nebo vám také investiční a podílové fondy splývají? Bojíte se investování do podílových fondů nebo máte naopak spoustu zkušeností? Co dalšího byste rádi o investování věděli? Vaše názory nás zajímají především!!!

Výsledky průzkumu interpretoval Jiří Hlaváček ze společnosti ČP Invest, využil také poznatky z loňského kvalitativního výzkumu ČP Invest mezi investory.