Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pomůže reforma snížit nezaměstnanost?

Pomůže reforma snížit nezaměstnanost?
Vysoká cena práce v ČR je překážkou pro zaměstnávání lidí. Podnikatel má sice možnosti jak dát někomu práci tak, aby pro něj realizace zakázky neztratila smysl. Ne všechny, byť využívané, jsou ovšem legální.

Poslední dobou se u nás hodně skloňují výrazy jako podnikatelské prostředí, vztah podnikatelé vs. zaměstnanci, výše minimální mzdy, nezaměstnanost, důchodová reforma a podobně. Má to přímou souvislost s předloženou a napůl schválenou reformou veřejných financí. Současná vláda, spíše z donucení, sáhla po úsporném balíčku, který není populární, ale ani systémový. Je to jakési látání děr a přelévání peněz mezi děravými nádobami navzájem. Při jistém přimhouření obou očí lze mluvit o úsporách, ale nazvat to reformou, bych si netroufal. Spíše by se hodil název "nesourodé úsporné balíčky". V podobné situaci byli Irové, kteří začali s reformou již po roce 1987. Na rozdíl od nás na to ale šli systémově a komplexně. Zvolili cestu dohody s odbory o omezení stávek a mzdové zdrženlivosti, současně s příslibem snižování daňové zátěže a to při současném minimálním limitu poskytovaných veřejných služeb. Jinak to ani není možné.

Naše vláda zvolila špatný postup. Rozhodla se pouze pro pozvolné snížení daní z příjmů právnických osob a ponechání daní z příjmů fyzických osob. Přitom musela vědět, že zakopaný pes je právě spojen s vysokými odvody u závislé činnosti, nebo-li právě u daní z příjmů fyzických osob.

Podívejme se na několik zajímavých údajů z kuchyně Českého statistického úřadu. Třeba na čerstvé údaje za 2. čtvrtletí 2003, cituji:

1. Přestože zaměstnanci jsou nadále nejčetnější skupinou osob v zaměstnání (3 891,9 tisíc, tj. 82,1 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním), klesl jejich počet proti 2. čtvrtletí minulého roku o 88,5 tisíc tj. o 2,2 %. Tento pokles tak potvrzuje dlouhodobý trend snižování jejich počtu, když od roku 1995 se počet zaměstnanců snížil o více než 380 tis. osob.
2. Zcela opačně se vyvíjí podnikatelská sféra, ve které trvale rostou zejména počty pracujících na vlastní účet (podnikatelé bez zaměstnanců). Počet těchto podnikatelů vzrostl proti 2. čtvrtletí minulého roku o 54 tisíc a přiblížil se již hranici 600 tisíc. Relativně rychle rostou i počty pomáhajících rodinných příslušníků (o 6,2 tis. na 34,6 tis. osob). Pokud porovnáme údaje výsledků za poslední čtvrtletí s průměrem roku 1995, vzrostl počet podnikatelů bez zaměstnanců o více než 210 tisíc a počet pomáhajících rodinných příslušníků o třetinu.
3. V podnikatelském sektoru se projevuje především růst počtu pracovních sil na vlastní účet a to téměř ve všech odvětvích. Jejich počet vzrostl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 54,7 tisíc. Podle ekonomů může být nárůst tohoto segmentu podnikatelů spíše dokladem renesance tzv. Švarc systému, kdy je živnostenský list pouze jinou, pro zaměstnavatele výhodnější, formou pracovního poměru. Samostatní podnikatelé - živnostníci působí často ve firmách, kde plní stejné funkce jako zaměstnanci. Pouze za ně podniky neplatí vysoké odvody za zdravotní a sociální pojištění.

Výše uvedená čísla si můžeme vysvětlovat různě. Pro vládu to může být bráno jako pozitivní signál v tom, že při stejném objemu HDP klesá počet zaměstnanců, a roste tak produktivita práce. Zvyšující se počet podnikatelů může vláda demonstrovat jako výsledek podpůrných programů pro malý a střední stav a dobré podnikatelské prostředí. Je tomu ale skutečně tak? Vysvětlit pozadí této statistiky lze totiž i jinak:

Počet zaměstnanců klesá z mnoha důvodů i jinde v Evropě. Ale u nás se jedna z příčin opakuje stále, je to vysoká cena práce (mzdy jsou zatížený vysokými odvody na sociální a zdravotní pojištění a daní). Důsledkem je pak snaha většiny zaměstnavatelů (fyzické i právnické osoby) hledat různé cesty, jak tyto náklady ušetřit. Využívají různé způsoby daňové optimalizace a přitom dost často balancují na hraně ale i "za hranou" zákona.
Vzrůstající počet podnikatelů na vlastní účet je jistě z velké části dalším důsledkem vysoké ceny práce. Jedná se ve velké míře právě o nové adepty tzv. Švarc systému. To, že vzrůstá počet spolupracujících osob, je opět důsledkem vysoké ceny práce. Tito rodinní příslušníci, ve velké míře, nahrazují bývalé "drahé" zaměstnance.
Český statistický úřad elegantně popsal skutečný stav a dopady vysoké ceny práce ne pracovní trh. Větší nápovědu politici už asi jinde nenajdou.

Co obnáší cena práce v ČR?

Použijme konkrétní příklad, pro zjednodušení bez DPH a jiných nákladů než je cena práce. Majitel firmy (zaměstnavatel) získal roční zakázku s dohodnutým měsíční objemem práce 200 hodin s hodinovou sazbu 150 Kč. Podle smlouvy tedy může fakturovat 150 x 200 = 30 000 Kč/měsíc. Sám na zakázce pracovat nebude, potřebuje tedy někoho, kdo práci odvede. Požadavek na měsíční plat všech "uchazečů o tuto práci" je minimálně 15 000 Kč v čisté mzdě, pro zaměstnavatele je zakázka zajímavá jen pokud mu zůstane alespoň 10 000 měsíčně. Co mu český trh práce nabízí? Na výběr má několik legálních, pololegálních a nelegálních variant, které se u nás praktikují:

Oficiální varianta (vlastní zaměstnanec)

Název
Zkratka
 Kč
Čistý příjem (mzda, odměna, fakturace)

ČP

15 000

Odměna

0

Odvody státu

ODS

11 854

Hrubý příjem

HP 

19 892

Náklady práce

NP

26 854

Náklady práce celkem

 NPC

26 854

Měsíční hrubý příjem ze zakázky

HP

30 000

Náklady práce celkem

26 854

Čistý příjem před zdaněním- základ daně

ZD

3 146

Odvody státu vůči nákladům práce celkem

 

44 % 

Vysvětlivky: SP, ZP- sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele
Zdroj: František Marek

Na ČP 15 000 Kč zaměstnavatel potřebuje HP 19 892 Kč a z důvodu daní a odvodů musí počítat s NP ve výši 26 854 Kč. Tato varianta obnáší 11 854 Kč ODS, což je 44 % z NPC.
Ekonomika této varianty: 30 000 – 26 854 = 3 146 Kč. Pokud tomuto zaměstnanci bude majitel firmy platit dovolenou (1/12 z 26 854 = 2 238 Kč), cestovné, stravné, pojištění, pracovní ochranné prostředky, tak se dostane do ztráty. Jaké jsou tedy další možnosti:

Legální varianta (minimální mzda + odměna ze zisku)

Název
Zkratka
Čistý příjem (mzda, odměna, fakturace)

ČP

5 080

Odměna ze zisku po zdanění (15%)

9 920

Odvody státu

ODS

4 960

Hrubá mzda

HP 

6 200

Náklady práce

NP

8 370

Náklady práce celkem

 NPC

19 960

Měsíční hrubý příjem ze zakázky

HP

30 000

Náklady práce celkem

19 960

Čistý příjem před zdaněním- základ daně

ZD

10 040

Odvody státu vůči nákladům práce celkem

 

24,8 %

Vysvětlivky: SP, ZP- sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele
Zdroj: František Marek

Na čistý příjem zaměstnance 15 000 Kč majitel použije co nejnižší HP, tedy 6 200 (minimální mzda), NP se pak rovná 8 370, ČP 5 080 a ODS 3 290 Kč. K ČP 5 080 pak přidá majitel zaměstnanci 9 920 Kč ze zisku (po zdanění 15% daní). Zaměstnanec v tuto chvíli stojí 8 370 + 9 920 + 1 670 = 19 960 Kč. Oproti minulé variantě majitel ušetřil 6 894 Kč a stát si přišel "jen" na 4 960 Kč a vzhledem k nízkému oficiálnímu příjmu musí stát tomuto zaměstnanci vyplácet sociální dávky (pro zaměstnance tato varianta ale není výhodnější, má nízký oficiální ČP, což má vliv na nemocenskou, dovolenou, důchod a nízkou bonitu v případě úvěrů). Odvodové zatížení majitele se zlepšilo na 24,8 % z NPC.
Ekonomika zakázky se také zlepšila: 30 000 – 19 960 = 10 040 Kč, což znamená, že majitel dosáhl požadovaných 10 000 Kč.

Někdo by mohl namítnout, proč uvažovat s tzv. odměnou ze zisku, když mohu použít i jiné peníze. Dejme tomu takové, které už proběhly účetnictvím a zastavily se v "černé pokladně". Tak zkusíme, co to udělá s naší kalkulací:

Pololegální varianta (minimální mzda + odměna z "černého fondu")

Název
Zkratka
Čistý příjem (mzda, odměna, fakturace)

ČP

5 080

Odměna z "černého fondu"

9 920

Odvody státu

ODS

3 290

Hrubá mzda

HP 

6 200

Náklady práce

NP

 8 370

Náklady práce celkem

NPC 

18 775

Měsíční hrubý příjem ze zakázky

HP

30 000

Náklady práce celkem

18 775

Čistý příjem před zdaněním_ základ daně

ZD

1 225

Odvody státu vůči nákladům práce celkem

 

17,5 %

Vysvětlivky: SP, ZP- sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele
Zdroj: František Marek

Tato varianta je stejná jako ta předchozí, jen s tím rozdílem, že 9 920 Kč dostane zaměstnanec z tzv. "černého fondu". NP = 8 370 Kč, ODS 3 290 Kč a zatížení kleslo na 17,5 % NPC.
Ekonomika zakázky se lepší: 30 000 – 18 775 = 11 225 Kč, což je víc, než majitel požadoval. Stát opět přijde zkrátka, dostane jen 3 290 Kč. Zaměstnanec má sice své jisté, ale s nedostatky jako ve variantě minulé.

Další možností je (podle Ústavního soudu ČR nezákonná) "česká ulička" v daňové džungli spočívá ve vyslání svého pracovníka pro Živnostenský list:

Nelegální varianta (Švarc systém)

Název
Zkratka
Čistý příjem (mzda, odměna, fakturace)

ČP

20 000

Odměna

0

Odvody státu

ODS

0

Hrubá mzda

HP 

0

Náklady práce

NP

20 000

Náklady práce celkem

NPC

20 000

Měsíční hrubý příjem ze zakázky

HP

30 000

Náklady práce celkem

20 000

Čistý příjem před zdaněním

ZD

10 000

Odvody státu vůči nákladům práce celkem

 

0  %

Vysvětlivky: SP, ZP- sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele
Zdroj: František Marek

Aby majitel firmy svého nového "kolegu – podnikatele" odškodnil za nezbytné "běhání po úřadech" sjedná s ním dohodu, že mu za jeho práci (subdodávku) zaplatí, místo požadovaných 15 000 Kč, 20 000 Kč. Majiteli firmy zůstane 10 000 Kč a zároveň mu odpadnou starosti se zaměstnancem - cestovné, stravné, dovolená, nemocenská, pojištění, pomůcky, školení, odbory, statistika, mzdové účetnictví, odbytné a s tím vším spojené kontroly.
Stát v tomto případě opět moc nevydělá. Pokud majitel navíc donutí svého "kolegu-podnikatele" (tzv. íčaře) k registraci DPH, tak si vylepší cashflow o dalších necelých 1 000 Kč. V tomto případě je příjem státu takřka nulový. "Íčař" použije do daňových nákladů osobní auto a paušál, případně stravné a po všech odpočtech nezaplatí na dani skoro nic.
I zde se ale pro "donuceného živnostníka" skrývají úskalí: většinou si platí minimální pojistné, což se mu nemusí v budoucnu vyplatit. Má možnost zvolit, třeba ve spolupráci se svým "zaměstnavatelem" (generálním dodavatelem), různé formy pojištění a penzijního připojištění. Tím může nahradit chybějící nemocenské pojištění a zároveň si spořit na důchod. Problém je ovšem v nedostatečné bonitě v případě různých úvěrů.
Nevýhody přináší Švarc systém i pro majitele firmy, možné totiž je, že "íčaře" přeplatí někdo jiný. Práci ale někdo udělat musí.

Jak z toho ven? Což takhle snížit odvody státu a tím zlevnit cenu práce?

Snižme mzdové náklady na 20 % (stejná výše odvodů pro zaměstnance 10 % a zaměstnavatele za zaměstnance také 10 %). Zaměstnanec získá svých 15 000 Kč čistého. (HP = 16 667 Kč a NP 18 519 Kč.) Majiteli zůstane 11 481 Kč a stát dostane 3 519 Kč. Navíc je zde prostor pro růst mzdy zaměstnance (sloupek 2), neboť zaměstnavatel vydělal více, než požadoval.

Snížení mzdových nákladů na 20 %

Název
Zaměstnavatel vydělá 11 481 Kč
Zaměstnavateli stačí 10 000 Kč
Čistý příjem (mzda, odměna, fakturace)

15 000

16 346

Odměna ze zisku po zdanění (15%)

0

Odvody státu

3 519

3 636

Hrubá mzda

16 667

18 182

Náklady práce

18 519

20 000

Náklady práce celkem

18 519

20 000

Měsíční hrubý příjem ze zakázky

30 000

30 000

Náklady práce celkem

18 519

20 000

Čistý příjem před zdaněním

11 481

10 000

Odvody státu vůči nákladům práce celkem

19 % 

18,2 %

Vysvětlivky: SP, ZP- sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance a za zaměstnavatele
Zdroj: František Marek

Pro snazší porovnání uvádíme v příloze tabulku srovnávající všechny uvedené varianty!

Stát by asi v prvních letech snížení odvodů na 20 % vybral na daních z příjmů méně, což by muselo být kompenzováno nižšími výdaji v sociální sféře a v politice zaměstnanosti. Po zkušenostech z Irska, ale i jiných států, by se ale do pěti let zvýšil příjem z nepřímých daní. Patrně by také klesla nezaměstnanost někam na hranici 5 až 6 % a naopak by vzrostla dostupnost bydlení a úvěrů. (Pokud to lze ovšem považovat za pozitivum.) Současně by stoupla spotřeba, a tím i příjem z těchto daní, a navíc by se vyčistilo podnikatelské prostředí. Při pochopení těchto souvislostí je výše státního deficitu nepodstatná, neboť skutečný problém je jinde. Proč toto pochopili v Irsku, ale třeba i na Slovensku, a u nás ne?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 10. 2003 7:57, Karel

Děkuji za Vaši reakci. V mnoha věcech s Vámi souhlasím. Ale v té zásadní nejspíš ne. Zastávám názor, že daně mají být pokud možno, co nejnižžší. Projel jsem lán světa - jižní Asie, Latinská Amerika, arabské státy, ad....a řeknu Vám, tam je taky nízké přerozdělování. Ale já říkám, nestojím o to, být jako oni. Množství těch křiklounů tady na internetu ve skrytu anonymity( mám na mysli ty pisálky v reakcích na články) je a bylo by úplně jedno, že vedle nich lidi chcípaj hlady, hlavně, že oni jsou "ti úspěšní". Jezdit si v Bavoráky, být chytrý " investor" to je dneska v módě. Ostatně každý se jednou bude zpovídat za své činy, případně nečinnost.
A teď tu jednu věc, ve které se mýlíte. Jestliže je HDP na hlavu 60 nebo víc procent průměru EU, je logické, že produktivita práce je +- taky 60%. Nebo se ty hodnoty tvoří nějak sami od sebe?

Reagovat

 

+23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (fmarek 29. 10. 2003 16:35)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 7. 2004 23:15, harry



Obyčejní bankovní lupiči, zloději aut a jiní jsou úplnými amatéry a poměrně často jsou chyceni a potrestáni.
Ale ve velkém se to dá jinak:
Po první válce co nejdříve je třeba něco sebrat církvi a šlechtě. Českým podnikatelům radši zatím moc ne. Pak už jenom stačí nařídit všem akciovým společnostem zřídit své sídlo na území Československa se všemi důsledky. Peněz moc lidé nemají a tak zatím ni moc. Však přechod na novou měnu již udělal své.Opuštěný majetek od utíkajících Rakušácích se ale hodí.V 38 se to dělá už jinak. To se zabere území, a zase nové bankovky a majetek po odchodivších a hlavně majetek po židech, a pozor židé jsou i ti co majetek mají. Že chodí do katolického kostela je jedno. A sajeme celou zemi. Po válce zase nové peníze. Banky zrušeny. Úspory jsou zase pryč. Dluhy se ale musí zaplatit novým. A socialismus , nové peníze 1:5, 1:50 – úspory jsou zase pryč. Pokolikáté ?. Postupná řízená inflace, trvalé znehodnocování měny. Za každých deset let asi 100%. Pojistky úspory ?? Nová revoluce, to přeci nejde jen tak rozdávat národní majetek lidem. Honem rychle inflace, rozdávače odstranit, nové banky nechat včas zkrachovat a na akcie akciové fondy a už to jede. Akciové společnosti mají sesterské s.r.očka kam se transformují příjmy a náklady zůstávají. Cena majetku rychle klesá většinou až k nule. Ten už je ale v jiných rukou a lidem zůstane jen papír. Všechno je třeba maskovat. Rozdělení Československa, příprava na vstup do EU, a co největší socanská křičení. I vláda odborníků a předčasné volby. Klause pryč a pak válka v Jugoslávii, Afganistanu, Iráku a třeba terorismus, gigantická černá kronika ve sdělovacích prostřední atd. Hlavně mlžit a odvádět pozornost. Sport různé superstáry a to nejdůležitější je masivní bulvár.K tomu mazaná propaganda naučená v předchozích režimech. To lidi zaměstná na tolik, že se krade v klidu. A co ještě přijde. Pár let normální vlády a pak se bude pokračovat. Blíží se přechod na EU měnu. Vládu pryč. A zase jen mi. Honem rychle znehodnotit vše. Pojistky, úspory, investice. Dluhy nikoliv. Cena EURO někde mezi 50-60 Kč jestli ne víc. Nová idea, keci keci kecičky. Socani triumfují. Zase jen nakrátko. Jen si nakrást a pak už nic.A co ti naši pseudo ? No to jsou vlastně ti socani. Životy lidí je nezajímají a co bude tak také ne. Jen my a teď. Zásadní ohrožení státu, celé Evropy a evropské civilizace. Evropa je v rozkladu a tak zase jinak. Třeba se budeme ještě rozšiřovat. Další země, třeba i v Asii. Vždy se dá něco vymyslet a něco ukrást. Hlavně, že se to dá dostatečně učeně vysvětlit. Korupce je nástroj na všechno, a to se umí. Lež je jen nástroj a demokracie také. Ve skutečnosti v Evropě je jen pro vyvolené, tak jako ve starověku v Řecku čí Římě, pro ostatní není a nikdy nebyla. Je to jen označení pro olupování a vraždění. Za vším stojí jen zlo a zlostnost pseudointelektuálů a dalších včetně pomahačů a to i z ciziny. Miliony oloupených a mrtvých je jen výsledek jejich činů a rabování.





Reagovat

 

-35
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

25. 7. 2004 | 23:15 | harry


Obyčejní bankovní lupiči, zloději aut a jiní jsou úplnými amatéry a poměrně často jsou chyceni a potrestáni. Ale ve velkém se to dá jinak: Po první válce co nejdříve je třeba něco sebrat církvi a šlechtě. Českým...
více

31. 10. 2003 | 9:21 | Jirka

Nejsem tak radikální jako pan Kopál. Nemyslím, že "divoký západ" je ideální typ státní samosprávy, nicméně souhlasím s jeho názorem, že svoboda platů k chudobě nevede.
Když nám po "něžné" revoluci začaly v práci stoupat...
více

30. 10. 2003 | 18:17 | zarecky

To by mne zajímalo také. Kdysi jsem utrpěl přednášku na téma Produktivita práce v ČR a EU, kde se vyskytovala podobná čísla. Když jsem se pak o přestávce přednášejícího vyptával, jak se ta čísla zrodila, odpověd byla "úžasná"....více

30. 10. 2003 | 13:12 | fmarek

Stále si asi nerozumíme. Příklad jsem uvedl proto, že si také myslím, že jsou u nás daně vysoké. Píši daně, neboť odvody na sociální a zdravotní pojištění házejí do jednoho pytle, jako vláda. Z pohledu zaměstnavatele a potažmo...více

30. 10. 2003 | 9:47 | Karel

Ad1) stát okrádá a zotočuje občany z obecného hlediska je úplně jedno, jestli okrádá stát své občany, nebo jestli se okrádají navzájem .... děje se beztak obé ad2) zvířátka jako vy, která by si chtěla beztrestně dělat,...více

Oblíbená témata

auto, balíček, balíčky, Bonita, bonitu, bonity, Bydlení, cena, ceny, činnost, čistá mzda, čistý příjem, daň, daň z příjmu, Daně, daňová optimalizace, daňová zátěž, daňové náklady, daňové přiznání, dávka, dávky, deficit, dodavatel, dohoda, doklad, doklady, dostupnost, dovolená, DPH, Důchod, důchodová reforma, důsledky, ekonomika, Evropa, finance, firma, Fond, fondy, forma, funkce, fyzická osoba, HDP, hodina, hranice, hrubá mzda, ičař, kalkulace, kontrola, kontroly, limit, limity, majitel, malus, Měny, minimální, minimální mzda, minimální pojistné, mzda, náklad, náklady, nárůst, nedostatek, nedostatky, nemocenská, nemocenské pojištění, nezaměstnanost, nové, objem, odbory, Odbytné, odměna, odpočet, odpočty, ODS, odvětví, odvody, ochranné prostředky, omezení, optimalizace, paušál, peníze, Penzijní připojištění, pes, plat, podnik, podnikatel, pojistění, pojistné, pokladna, pokles, politik, politika, politiky, poměr, porovnání, postup, pozitiva, požadavek, požadavky, práce, pracovní cesta, pracovní místa, pracovní poměr, pracovní síla, pracovní trh, pracovníci, pracovník, právnická osoba, právnické osoby, problémy, produktivita, produktivita práce, program, programy, prostory, prostředí, prostředky, průměr, příjem, příjmy, příklad, příloha, Připojištění, reforma, reformy, registrace, rozdíl, růst, sazba, sazby, SIPO, situace, Slovensko, služby, smlouva, smlouvy, snížení, snižování, sociální, sociální dávka, sociální dávky, sociální pojištění, sociální pomoc, soud, spoj, spolupráce, spotřeba, stát, Statistika, státy, stav, stravné, systém, školení, tabulka, tabulky, trend, trendy, trh, trh práce, trhy, účet, účetnictví, údaje, uchazeč, úřad, úspora, Úspory, Úvěr, Úvěry, varianta, varianty, velké, veřejné finance, veřejné služby, vláda, vliv, výběr, výdaje, výsledek, vzrůst, zakázka, základ, základ daně, zákon, zákony, zaměstnanci, zaměstnanec, zaměstnání, zaměstnanost, zaměstnaný, zaměstnavatel, zdanění, zdravotní, zdravotní a sociální pojištění, zdravotní pojištění, zdroje, zisk, zjednodušení, zkušenost, zkušenosti, ztráta, ztráty, živnostenský list, živnostník

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Volná soutěž, Teorie výnosových křivek, Akcionář, václav stárek, fintech, daň z příjmů, banky, lukáš kovanda, 359/2009 Sb., regulace nájmů, Důchodové pojištění, úkoly, pomoc publika, storno, 2010, letecká společnost, ČeskoSlovensko, trh bydlení

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK