Atraktivita za každou cenu?

Společnost Czipin & Proudfoot Consulting minulý týden připravila tiskovou konferenci, na které představila svoji analýzu, již devátou v řadě, nesoucí vznešený název Mezinárodní studie produktivity pro rok 2003. Jejím posláním bylo sdělit, jak mnoho času je v pracovní době využíváno neefektivně. Zpráva uvádí, že na mezinárodní úrovni dochází ve firmách k nenahraditelné ztrátě 39 % pracovního času, v České republice dosahuje tato míra ještě o procento víc, celých 40 %. Při 225 pracovních dnech to představuje 88 ztracených "mezinárodních" pracovních dnů a 90 ztracených pracovních dnů v České republice.

Data to jsou jistě zajímavá a do jisté míry i šokující. Z pohledu médií tedy jde o velmi atraktivní téma. Nikdo jen tak nepřehlédne informaci, že Češi promarní 40 % své pracovní doby. (Nelze říci, že tuto dobu "proflákáme", jako hlavní důvody ztraceného času studie uvádí nedostatečné manažerské plánování a kontrolu - více ve sloupku vpravo.) Opravňuje ale atraktivita tématu převzít publikované údaje a jaksi "bezmyšlenkovitě", bez prověření způsobu jejich vzniku, z nich vytvořit článek nebo televizní či rozhlasovou reportáž? Kromě uvedených čísel měla všechna "žurnalistická dílka" společné právě 100% "přehlédnutí" metodiky sběru dat použitých pro analýzu.

Czipin & Proudfoot Consulting (dále CP&C) je totiž v prvé řadě poradenská společnost, která svým klientům-firmám pomáhá zvyšovat vlastní produktivitu práce. Data, ke kterým se tak dostane, sbírá, hodnotí, a každým rokem z nich pak vypracuje studii. Ta je tedy jakýmsi "vedlejším" produktem komerčních služeb, kterými se CP&C "živí". Samotný fakt, že se tedy dostane pouze k informacím těch firem, které si samy analýzu svojí produktivity práce objednají, může vzniklou statistiku poněkud pokřivit. Takové podniky si totiž zaplatily poradenskou firmu nejspíš proto, že jejich produktivita pokulhává.

Český průměr podle dat 35 firem

Vypovídací hodnotu studie ale významně ovlivňuje ještě jiný fakt. Průzkum byl zorganizován v devíti zemích (Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie, Maďarsko, Česká republika, USA, Jihoafrická republika a Austrálie) formou pohovorů s celkem 2 700 manažery. Je to dostatečný počet respondentů, aby vypovídal o úrovni produktivity práce v každé ze jmenovaných zemí? Nejspíš ano. Pokud ale tito lidé pochází přibližně z 500 firem, pochyby jsou na místě.

Podíváme-li se na data detailněji, zjistíme, že na Českou republiku, stejně tak jako ostatní menší evropské země, připadá firem zhruba jen 35. Je možné s použitím dat pouhých 35 firem vypracovat analýzu, která vypovídá o produktivitě práce celého národa? Pokud by analýza hodnotila jasně definované typy firem, které byly pečlivě vybrány na základě tzv. oblastního výběru, šlo by snad o dostatečné velikosti statistického souboru uvažovat. Pokud ale jde jen o firmy velké (viz níže), které si navíc poradenskou firmu samy pozvaly, můžeme asi představu o správném výběru vzorku smést ze stolu.
Data Velké Británie, Francie a zejména USA (se svými 280 miliony obyvatel!) na tom nejsou o moc lépe, jejich hodnocení produktivity práce se totiž odvíjí od výsledků zhruba 100 firem. O relevantní statistický vzorek nejde ani v jednom případě, zkreslení totiž odporuje teorii náhodného výběru.

Studie hodnotí jen velké podniky

Podle slov Klause D. Harrera, ředitele CP&C, se navíc analyzují pouze společnosti s 500 a více zaměstnanci. Jsou skutečně takto velké firmy tím relevantním statistickým vzorkem, když jako hlavní faktory nízké produktivity práce studie uvádí nedostatečné manažerské plánování a kontrolu spolu s nedostatečnou supervizí (podle studie stojí za 67 % ztracené pracovní doby)? Malé a střední podniky a živnostníci především totiž určitě "plánují, kontrolují a dozorují" podstatně méně než velcí korporáti. Procento neproduktivního času by proto u menších firem a podnikatelů mělo být podstatně nižší. Malé a střední podniky u nás zaměstnávají 56 % pracovní síly, s tím ale studie nejspíš také nepočítá…

Mezinárodní studie produktivity práce není ani podle Klause D. Harrera 100 % platná, CP&C proto svoje data porovnává i s výsledky analýzy, kterou o produktivitě práce provedl neziskový Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia. Ten potvrzuje růstový trend (podle Czipin & Proudfoot Consulting produktivita rok co rok hlemýždím tempem roste, ale stále je hluboko pod optimální úrovní, kterou je podle CP&C 85% využití pracovního času), "promeškané dny" ale vídeňská ogranizace nehodnotí.
Věrohodnost průzkumu ale asi česká média příliš nezajímá, zdá se, že jim stačí zjištění, že průměrný Čech promrhá 40 % pracovní doby. Bohužel se někdy zaměňuje kvalita s atraktivitou…

Co si myslíte o médiích a informacích, které pro vás předžvýkávají? Kdo je podle vás důvěryhodným zdrojem? Co si o výzkumu myslíte vy? Opravdu ztrácíme 40 % pracovního času? Vaše názory nás zajímají především!