Cesta do Evropy zarúbaná

Neradostným tříletým obdobím se zdravou kůží neprošli ani mnohem trénovanější a zkušenější američtí či britští investoři, není tedy divu, že zejména obliba akciových fondů u kontinentálních Evropanů značně kolísala. Podíl investic do akciových a balancovaných fondů klesl za tyto tři roky o čtvrtinu (z téměř 60 % na 45 %) a v samotných akciových fondech dokonce o třetinu (z 45 % až na 30 %). V balancovaných tedy korigoval jen ze 17 na 14 %. Celkový majetek uložený ve fondech se za toto tříleté období prakticky nezměnil, v nejhorších dobách roku 2001 byl však o téměř 10 % nižší. Tato čísla ovšem obsahují vliv až 50% propadu cen akcií, což poznamenalo zejména akciové fondy: z více než 1 600 miliard eur klesl jejich kapitál k 31. březnu letošního roku na pouhých 885 miliard eur.

Útěk do fix income

Tento "úbytek" do značné míry nahradily nově investované peníze, které – ze zcela pochopitelných příčin – mířily do fondů dluhopisových a peněžního trhu. V nich se majetek za tyto tři roky zvýšil bezmála o polovinu (z 808 na 1032 mld. eur v dluhopisových a z 401 na 674 mld. eur) a změnila se tedy i celková struktura investic na stávající rozložení. Přesněji tedy můžeme sledovat dynamiku investic i odkupů v jednotlivých kategoriích fondů na grafu č. 1, který zobrazuje tzv. čisté prodeje (=prodej minus odkup).

A poslední trendy? Letošní rok již vypadá mnohem klidněji, i když v prvním čtvrtletí akciové trhy ještě (znovu) zažívaly korekci, zatímco dluhopisové trhy jódlovaly labutí píseň své výnosové extáze. Jen za první pololetí zvýšili Evropané investice do fondů o 6 % (o téměř 200 miliard eur na 3,5 bilionu eur). Není asi překvapením, že největší čisté prodeje zaznamenaly dluhopisové fondy +66 mld. eur, zatímco do fondů peněžního trhu přišlo +28 mld. eur: z toho v prvním čtvrtletí +23 a ve druhém jen +5 mld. Tento kvartální rozdíl je zajímavý zejména při pohledu na akciové fondy, kde je poměr čtvrtletí obrácený. Těch se totiž prodalo za celé pololetí jen necelých +5 miliard eur, ale dobré výkony akciových trhů přilákaly jen za druhé čtvrtletí přes +13 mld. eur (to samozřejmě znamená, že za první čtvrtletí byly prodeje o 8 miliard záporné). Peněžní trh tedy slouží do značné míry jen jako parkoviště, ze kterého se hned s lepší náladou běží do akcií.

Asi nejzajímavější bude sledovat dynamiku jednotlivých typů fondů v delším časovém období: krásně je vidět "zděšení" ve 3. čtvrtletí 2001 i "čekárnu" od loňského podzimu až do letošního jara.

Druhý obrázek ukazuje závislost tempa změny majetku akciovch fondů v souvislosti s vývojem evropského akciového trhu. Vidíme, že akciové fondy se i ve vyspělých zemích prodávají v silné závislosti na sentimentu trhu: jakmile trh klesá, čisté prodeje padají do záporných hodnot (převažujících odkupů), ale když trh roste, hned se peníze do fondů jen sypou.

A nakonec jedno "perspektivní" číslo: 150 miliard korun v našich fondech tvoří právě 0,1 % majetku evropských fondů. O něco lépe je na tom Maďarsko téměř dvojnásobkem se může pochlubit Polsko. A jestliže každý průměrný Evropan má ve fondech 300 000 korun, u nás tam máme v průměru jen 15 000 korun.
Investorskou budoucnost tedy máme dozajista před sebou, protože jde o pouhou dvacetinu evropské úrovně. Pro porovnání oba koláče struktury: první pečeme my, druhý evropští investoři.

Porovnání struktury majetku ve fondech v ČR a v Evropě

Chcete mít své investice pod kontrolou? Založte si portfolio a sledujte vše důležité!

Myslíte, že evropští investoři opět zvýší podíl v akciových fondech? A myslíte, že i u nás nejde jen o momentální výkyv zájmu o akcie, ale o dlouhodobější trend? Podělte se s námi o své názory!