Likvidace (snad) nebude

Likvidace (snad) nebude
Transformované fondy zablokované žalobami Jana Vokrouhleckého na první pohled nemají šanci likvidaci uniknout. Pokud se ale KCP a ministerstvu včas podaří změnit zákon, mohlo by to nejen oddálit likvidaci, ale nakonec i odstranit důvod pro jeho žaloby.
Zatímco ke konci devadesátých let české akciové trhy mohutným růstem oslavovaly zlepšení pozice akcionářů především u kupónových fondů, o pár let později všem zmrzl úsměv na tváři. Otevírání fondů, které mělo být úspěšným zakončením kupónového experimentu (alespoň pro někoho), se totiž místo hladkého průběhu zablokovalo na zdánlivé banalitě. Jan Vokrouhlecký, dříve neznámý lékař motolské nemocnice, a přinejmenším dva další subjekty soudně napadli valné hromady investičních fondů, které rozhodly o přeměně na otevřený podílový fond. Jejich argumentace byla jednoduchá – zákon neřeší na koho přejdou nevypořádané závazky (podílový fond ze zákona závazky přebírat nesmí) a tvrdili, že by závazky mohly spadnout na budoucí podílníky.

Ač nad žalobou účastníci trhu zpočátku jen nevěřícně kroutili hlavami, brzy se z nich stala noční můra blokující přístup k desítkám miliard korun majetku spravovaných postiženými fondy pod správou J&T Asset Management (profil, názory), První investiční (profil, názory) a ČSOB Investiční společnosti (profil, ).

Kolik je v zablokovaných fondech
Fond Správce Čisté obchodní jmění fondu
(v milionech korun)
Obchoduje se
na veřejných trzích
IF Newton J&T AM 30,216 NE
Profit fond J&T AM 35,024 NE
IF Energetiky J&T AM 148,440 NE
IF Obchodu,
cestovního ruchu a služeb
PIAS 772,243 RM-S
Křišťálový IF PIAS 929,255 RM-S
KVANTO IPF ČSOB IS 1 113,631 NE

Vokrouhlecký svými žalobami ukázal nejen na slabiny zákona, ale především na slabiny českého soudnictví, které umožňuje, aby se řízení táhla roky. Zasvěcení totiž říkají, že skutečnost, že zablokovaných fondů je dnes "jen" šest (a jde "jen" o tři miliardy korun) a ne více, je možná jen díky osobní odvaze některých rejstříkových soudců, kteří přeměňovaný fond vymazali žaloba nežaloba. Pak mohl o otevření rozhodnout prostý název – fond od A šel k soudci, který ho vymazal, fond od J šel k takovému, který čeká, až se žaloby vyřeší.

U řady fondů postupně došlo k jejich úspěšné přeměně (byť někdy je ještě stále diskutabilní, zdali nebude napaden jejich výmaz z obchodního rejstříku – viz dále). Akcionáři jiných ale mají smůlu. Asi největší potkala akcionáře fondu Kvanto. V domnění, že výmaz z rejstříku bude proveden v horizontu týdnů, byly akcie Kvanta z trhu staženy již v roce 2000. Od té doby však řízení o výmazu kvůli Vokrouhleckého žalobám stojí a akcionáři nemají žádnou možnost dostat se ke svým penězům. Větší štěstí mají akcionáři zablokovaných fondů spravovaných První investiční. Ta jejich akcie na RM-S ponechala a ti, kteří již na čekání jak spory dopadnou nemají nervy, mohou své cenné papíry prodat. Podobnou možnost chtěla dát ČSOB Investiční společnost (profil, ) i akcionářům Kvanta: "Uvažovali jsme o obnovení obchodování s akciemi fondu, ale brání nám v tom stanovisko KCP z dubna 2001, které tento krok nedoporučuje," říká k tomu Pavel Tichý, člen představenstva ČSOB Investiční společnosti. Podle Libora Michálka, ředitele odboru kolektivního investování na KCP, však bude toto stanovisko znovu posouzeno prezídiem KCP a možná dojde k jeho přehodnocení. Pokud by tedy akcionáři museli dále vyčkávat na řešení soudních sporů, mohli by alespoň získat příležitost dostat se ke svým penězům.

Spása je na cestě

Naštěstí se však rýsuje možnost (po které někteří volali již dávno) jak to vše smést ze stolu mnohem rychleji. Již před dvěma měsíci předala KCP ministerstvu financí podnět k prosazení mininovely Zákona o investičních společnostech a fondech (ZISIF). Ta by měla zrušit lhůtu konce tohoto roku pro dokončení otevření. Toto ustanovení totiž mělo svou logiku při schvalování původního zákona, kdy bylo nutné najít nějaký nástroj, který by fondy k procesu přeměny donutil, dnes to však asi úplně neplatí. Pavel Tichý se domnívá, že lhůta pro likvidaci fondů je v zákoně nyní již zbytečná, neboť všechny investiční fondy, které v ČR ještě z kupónové privatizace zbyly, již do procesu transformace vstoupily.
Tento názor sdílí i KCP, což je důvod, proč navrhuje zrušení lhůty v zákoně. Navíc, v případě, že stávající lhůta by v zákoně zůstala, neexistuje žádný postup, jak by taková likvidace fondu měla probíhat. Krom nejistoty, kdo by ji měl vyvolat, se podle Pavla Tichého nabízí ještě jedna otázka, kterou by s sebou likvidace (samozřejmě nevyjímaje skutečnosti, že je bezesporu pro akcionáři nevýhodná – likvidační zůstatek podléhá dani, z fondu by odtekla odměna pro likvidátora a znamenalo by to další čekání) přinesla. Jestliže je u rejstříkového soudu "ve frontě" návrh na výmaz a za něj se dostane rozhodnutí valné hromady o likvidaci, pak je otázkou, jak by soud v takovém případě postupoval. Možná by totiž celé řízení zůstalo viset na řešení otázky "vymazat či nevymazat" a celá likvidace by se tím stejně protáhla kvůli procesním problémům.

Součástí "mininovely" by konečně měl být i návrh ustanovení (to by bylo doplněno do stávajícího zákona), které by řešilo přechod závazků investičního fondu při jeho přeměně na otevřený podílový fond. Tím by se argumenty Jan Vokrouhleckého staly neopodstatněnými. V praxi však budou muset všechny probíhající spory doběhnout.

Ještě není všem dnům konec

Kromě žalob na valné hromady Vokrouhlecký zkomplikoval fondům život ještě jinak. Domohl se (až na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu) účasti v řízení o výmazu fondů z Obchodního rejstříku. Přitom takové rozhodnutí nikdo nečekal a je dost nebezpečným precedentem. Na základě tohoto rozhodnutí se tak dnes Vokrouhlecký domáhá toho, aby některé již vymazané fondy byly zapsány zpět do rejstříku (v podstatě tvrdí, že rozhodnutí o výmazu jsou neplatná). Možná však jen představa (resp. neexistence postupu), jak by něco takového probíhalo, brání tomu, aby takové rozhodnutí nějaký soud skutečně učinil. Jedním z takto postižených fondů je například RIF (profil, názory), který je otevřen již déle než dva roky. Jak by se nahlíželo na platnost úkonů (především odkupů a prodejů) učiněných fondem během této doby je jen velmi obtížně představitelné a už vůbec je nepředstavitelné, jak by se z podílníků stali akcionáři.

Proč to dělá?

Tato otázka asi napadne každého, zvláště když si uvědomíme, že Jan Vokrouhlecký je (podle tvrzení fondů) většinou majitelem pouze několika kusů akcií přeměňovaného fondu. Co ho vedlo k tomu, aby doslova zablokoval miliardy korun, na které už netrpělivě čekali nejen spekulanti, ale i kupónoví akcionáři? Variant je řada, která je správná se však asi nikdy nedozvíme, nicméně některé z nich jsou zde:

Varianta první – Jan Vokrouhlecký je vyděrač, který čeká, až mu někdo nabídne výpalné, pak žaloby stáhne. Ačkoliv by tomu nasvědčovala skutečnost, že někde došlo velmi rychle ke stažení jeho žalob (ostatní "rušiči" procesu přeměny byli méně "vytrvalí" než Vokrouhlecký, a tak se u nich tato varianta jeví jako pravděpodobnější), proti mluví skutečnost, že přestože se ho řada investičních společností snažila kontaktovat, vůbec se jim to nepodařilo. Pokud by chtěl peníze, asi by se kontaktu nebránil.

Varianta druhá – Jan Vokrouhlecký je nastrčený bílý kůň svého právníka, který si tak dělá reklamu. Pro tuto variantu mluví způsob, jakým vystupuje u soudu. Někteří z těch, kteří sledovali jeho argumentaci u soudu se domnívají, že jde o velmi ješitného člověka, který chce za každou cenu dokázat, že má pravdu. Svědčila by pro to i některá jeho prohlášení v médiích.

Varianta třetí – Jan Vokrouhlecký je nastrčený někým jiným. Otázkou však je, jaká by byla jeho motivace.

Varianta čtvrtá – Jan Vokrouhlecký se skutečně bojí přechodu závazků investičního fondu na něj jako na podílníka. Vzhledem k tomu, že akcie některých fondů nakoupil až po valných hromadách, které o přeměně na OPF rozhodly, je téměř jistě možné tuto variantu vyloučit.

Akcionáři braňte se

Existují názory, že by akcionáři (budoucí podílníci) zablokovaných fondů mohli Jan Vokrouhleckého zažalovat za zneužití práv minoritního akcionáře. Podle Radky Procházkové z KCP: "zákon zakazuje jak zneužití majoritního postavení, tak postavení minoritního. Proto v případě podezření na takovéto jednání teoreticky existuje možnost žaloby o náhradu škody, která vznikla zneužitím práv." Slovo teoreticky je v poslední větě velmi důležité, neboť žádná taková žaloba zatím nebyla podána, a tudíž je velmi těžké předjímat, jak by dopadla. Otázkou je, jak by se měla škoda měřit. Dobře měřitelná by mohla být v případě likvidace, kde je možné přesně spočítat, kolik peněz by akcionáři dostali jako podílníci OPF a kolik činil likvidační zůstatek. Pokud ale vše půjde dobře a k likvidacím nedojde, musela by tak spíše být kvantifikována hodnota toho, že se akcionáři nemohli dostat ke svým penězům. Možná by šlo uvažovat o alternativních nákladech způsobených nemožností investovat uvolněné peníze lépe apod.

Napadá vás, jak by bylo možné měřit škodu způsobenou Vokrouhleckého žalobami? Myslíte, že žaloba na něj má naději na úspěch? Podělte se o své názory s ostatními.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-26
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 6 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 6. 2003 16:17, TGP

Štenglová není jediná, takových soudců jsou u nás desítky a opravdu to stojí za... Sám jsem zažil tři obchdodní spory a opravdu nerozumím tomu, jak mohou tito lidé vykonávat své funkce.

Zobrazit celé vlákno

+12
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 6. 2003 16:00, TGP

Kdyby paní doktorka Štenglová z nejvyššího soudu byla schopna rozhodovat alespoň v souladu se svým vlastním rozhodnutím, tak bychom se tu dnes o s panu Vokrouhleckém nemuseli dohadovat. Jenže to je více než v co můžeme doufat. Takže si srovnejte, rozhodnutí NS ve věci tzv. "přeměny" fondu Kredital a rozhodnutím týkajícím se RIF-u. V jednom paní Štenglová píše, že rozhodnutí rejstříkového soudu je konečné a v druhém že jej lze přezkoumat. Tak si z toho vyberte!

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Obrat stále v nedohlednu

10. 9. 2001 | Tomáš Skřivánek

Obrat stále v nedohlednu

Ani začátek září nebyl pro podílové fondy příznivý. Odkupy pokračují s nezmenšenou intenzitou, klesají také kurzy.

Čtvrtá a poslední vlna?

6. 2. 2001 | Radek Létal

Čtvrtá a poslední vlna?

První a druhou vlnu kupónové privatizace si většina z nás spojuje především s osobou Václava Klause nebo Viktora Koženého. Třetí vlna kupónové privatizace byla charakterizována divokým... celý článek

Partners Financial Services