Spoření a inflace - jak reálně nepřijít o peníze
Ještě doporučujeme:
Koupě nemovitosti: jak nepřijít na buben
Najít si ten svůj byt či dům je jen půlka cesty k jeho koupi. Předtím, než k ní dojde, musíte dát najevo zájem o vysněnou nemovitost - složit kauci. Co všechno se u toho může stát a jak při tom nepřijít o peníze?
TIP REDAKCE: Jak vyhrávat ve Sportce?
Po často dlouhém hledání jste konečně našli ten pravý dům či byt. Ještě ale není vyhráno. Aby jej přestala realitní kancelář dále nabízet a vám neutekl, musíte složit část kupní ceny jako zálohu. Otázkou je ale zálohu na co, různé realitní kanceláři ji totiž různě definují. Někde je to záloha kupní ceny, jinde záloha na provizi či rezervační kauce nebo poplatek. Výše tohoto požadavku se většinou pohybuje mezi pěti až deseti procenty kupní ceny. Předtím, než peníze složíte, by se vám měl zprostředkovatel prokázat, že je oprávněn je přijmout – je oprávněn vámi požadovanou nemovitost nabízet. Takovým důkazem je například smlouva či plná moc od majitele nemovitosti o zprostředkování jejího prodeje. Pokud je vše v pořádku, měli byste o složení peněz s realitní kanceláří sepsat smlouvu. Je důležité, aby v ní bylo definováno na co jsou složené peníze určeny (záloha kupní ceny, záloha na provizi RK…) a komu za jaké situace patří. Také je dobré si ujasnit, co se stane, když si koupi nemovitosti nakonec rozmyslíte. Obecně totiž v takovém případě složené peníze propadají. Proto je důležité dobře definovat za jakých podmínek jste s koupí nemovitosti souhlasili (většinou stvrzujete, že jste si ji prohlédli, byli jste seznámeni s jejím stavem…). Právo na vrácení peněz totiž budete mít jen v případě, že se objevily skutečnosti, o kterých jste nebyli informováni, ale které mohou změnit vaše rozhodnutí.
|
Co se může stát – příběh první |
|
Mladí manželé, říkejme jim třeba Novákovi, se rozhodli koupit si dům za Prahou. Celou koupi chtěli financovat hotově, peníze získali z prodeje domu po babičce na venkově. Po dlouhém hledání se jim podařilo najít dům podle svých představ v ceně kolem tří milionů korun. Prodávající, říkejme mu třeba Dvořák, je požádal (celá transakce však probíhala přes realitní kancelář) o složení zálohy na kupní cenu ve výši půl milionu korun přímo jemu. Následně byla podepsána kupní smlouva, ve které byl stanoven přesný termín, do kdy musí prodávající nemovitost vyklidit a předat kupujícímu, kdy musí být podán návrh na vklad do katastru a řada dalších náležitostí. Pan Dvořák však v dohodnutém termínu nemovitost nevyklidil, manželé Novákovi se tedy rozhodli odstoupit od smlouvy a chtěli vrátit zálohu. Pan Dvořák jim ale sdělil, že peníze nemá, celý případ tak šel k soudu, který panu Dvořákovi nařídil dluh splácet. Když budou mít Novákovi štěstí, tak se svých peněz dočkají během několika let. |
Kam s nimi
Co ale může být v takové situaci klíčové (viz příběhy v boxech), je, kam peníze skládáte. Většinou bude realitní kancelář požadovat složení peněz na její účet. Pokud máte na tuto realitní kancelář dobré reference, složte peníze na její účet, je to nejjednodušší a nejlevnější. Nejste-li si úplně jisti, můžete ještě volit mezi úschovou u notáře nebo advokáta. Těm dáte přesné instrukce za jakých podmínek (většinou proti předložení předem definovaných dokumentů) má mít protistrana (realitní kancelář) k těmto penězům přístup. Drobným nedostatkem je ale skutečnost, že notáři či advokátovi je nutno za tuto službu platit (odměna se odvíjí od výše složené částky, minimálně však činí tisíc korun). V praxi se většinou předem domluvíte s konkrétním advokátem či notářem o úschově peněz, dostanete od něj číslo speciálního účtu na který peníze pošlete a poté sepíšete smlouvu o úschově. Důležité je, aby byly přesně definovány dokumenty, na základě kterých se k vašim penězům dostane realitní kancelář či kupující. Poslední variantou je složení peněz na termínovaný účet v bance. Ten pak bude vinkulován ve prospěch realitní kanceláře (či kupujícího, záleží na okolnostech) a přístup k penězům je vázán na splnění předem daných podmínek (opět předložení dokumentů).
|
Co se může stát – příběh druhý |
|
Mladý technik z továrny v severních Čechách, říkejme mu třeba František, se rozhodl koupit si vlastní byt. Díky tomu, že nebydlí v Praze, bylo reálné koupit menší 2+1 za částku okolo 400 tisíc korun. Jeho zaměstnavatel, zahraniční firma, mu nabídl v rámci zaměstnaneckých výhod bezúročnou půjčku 100 tisíc na pořízení bydlení. Podmínkou však bylo, že peníze nedostane do rukou on, ale realitní kancelář, která bude transakci zprostředkovávat. V regionu, kde František žije, se sice většina bytů prodává přímo, ale pokud půjčku chtěl, tak si musel najít realitní kancelář. Místní advokátka, která si ke své praxi přivydělávala činností realitní kanceláře se jej ráda ujala. Peníze z továrny dorazily na její účet a František předpokládal, že následně bude zavalen nabídkami bytů. Nebylo to ale tak slavné, vše, co mu nabídla (a moc toho nebylo) se mu nelíbilo a nebo to bylo předražené. Byt si tedy nakonec sehnal jinde sám a v práci se dohodl, že si peníze z realitní kanceláře nechá vyplatit a použije je ke koupi bytu. Když však advokátku-realitní makléřku požádal, aby peníze vrátila, řekla mu, že je nemá. V očekávání, že prostě pro něj nějaký byt sežene (a těch 100 tisíc na tom vydělá), je pravděpodobně použila na něco jiného. Františkovi tak peníze splácí, jelikož si však nemůže dovolit zkazit si pověst a také nejde o moc peněz, je na tom František podstatně lépe než Novákovi z prvního příběhu. Peníze dostal během čtyř měsíců zpět. |
Problémem ale může být situace, kdy nebude chtít realitní kancelář na takové aranžmá přistoupit. Můžete buďto změnit svůj názor, ale současně riskujete, že dopadnete jako František z našeho příběhu. Pokud se ale koupě uskuteční, tak v případě, že budete mít ve smlouvě správně definováno na co peníze skládáte, byste se neměli setkat s žádným problémem.
Určitě byste však neměli přistoupit na to, aby předem dostal peníze prodávající, mohli byste totiž dopadnout jako manželé Novákovi z našeho příběhu. Pokud musí prodávající učinit nějaké kroky k tomu, aby se k penězům dostal, má alespoň motivaci je udělat.
Jak jste (byste) řešili složení zálohy při koupi nemovitosti vy? Setkali jste se s někým, kdo dopadl podobně jako František či Novákovi? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.
