Peníze z Harvardů: chtít či nechtít?

Pokusů o výplatu akcionářů Holdingu se již uskutečnila celá řada. První, která se měla uskutečnit po zaplacení směnek a zlikvidování holdingu, byla očekávána již před třemi lety, nikdy k ní však nedošlo, neboť kupec majetku holdingu dosud neproplatil směnky, kterými za něj zaplatil. Několik dalších pokusů pak v různých obměnách nabízelo akcionářům šest set korun za akcii, vždy však narazily na zákaz obchodování s cennými papíry HPH (vydaný a pravidelně obnovovaný KCP), odkup tedy nebylo možné vypořádat. Jedinou drobnou vlaštovkou bylo předloňských dvacet kusů po 600 korun, kdy dokonce někteří žadatelé dostali vyplaceny peníze jako zálohu. Tehdy však Komise vyzývala akcionáře, ať na nabídku nereagují, neboť budou muset v budoucnu peníze vrátit. To může nastat zanedlouho, protože podmínkou odkupu tehdy bylo vypořádání do konce letošního června. V účetnictví HPH je z těchto záloh vedena pohledávka přes 40 milionů korun.

Do snahy o výplatu peněz akcionářům se dokonce zapojili i politici (Jiří Rusnok počátkem minulého roku intervenoval u KCP ve snaze dosáhnout odvolání zákazu obchodování s cennými papíry holdingu). Není také divu, HPH má 250 tisíc akcionářů a pokud by se mohl někdo pochlubit tím, že jim pomohl k penězům, mohlo by to znamenat dodatečné body ve volbách. Ani tak "vysoké cíle" však nepomohly a tak bylo třeba hledat jiná řešení.

Kde není KCP, tam nejsou překážky

Představitelé Harvardů tak nakonec svou snahu uspokojit akcionáře odkupem jejich akcií vzdali a našli cestu, jak dostat k akcionářům peníze a nenarazit přitom na KCP. Z prostředků dceřinné Davetree Resources (firmu získal holding jako propadlou zástavu za neproplacené směnky, za které Viktor Kožený před pěti lety získal majetek holdingu) byl vytvořen (pravděpodobně na Kypru) trust (zvláštní právní forma podle anglosaského práva, více viz box), jehož podílníky se stali akcionáři HPH. Každý akcionář tak může požádat o výplatu svého podílu prostřednictvím žádosti, kterou je možné stáhnout ze stránek trustu. Většina akcionářů holdingu navíc dostala prázdný formulář žádosti i poštou. Ti, kdo jej vyplní a odešlou, by měli během následujícího měsíce po doručení žádosti dostat 6,9 USD na jednu akcii. Drobnou nevýhodou stanovení hodnoty podílu v dolarech je skutečnost, že oslabující americká měna každý den ukusuje z peněz podílníků. Pokud tedy dolaru věříte (vlastní názor si můžete udělat i na základě dnešního druhé článku), nechte si svůj podíl vyplatit v dolarech na devizový účet. Dalšími variantami je poštovní poukázka a výplata na korunový účet. Ve všech případech bude vyplacený podíl snížen o náklady na jeho zaslání, u menších částech je tedy lepší volit poštovní poukázku, u které bude částka snížena pouze o náklady na její zaslání. U převodů z účtu na účet (peníze jdou z Kypru) mohou poplatky dosáhnout až několika procent převáděné částky.

Velkou neznámou je, do jakých právních vztahů akcionář HPH vyplněním žádosti o výplatu podílu vlastně vstupuje. Z informací uvedených na stránkách trustu pouze vyplývá, že nedochází k prodeji akcií holdingu. Na konci žádosti je však několik větiček, kterými se žadatel zavazuje zdržet se podávání žalob (či konání jiných právních kroků) vůči správci trustu v souvislosti s výplatou podílu. Je otázkou, co z těchto závazků přímo plyne, rozhodně však nesouvisejí s akciemi holdingu a pravděpodobně jde pouze o snahu správce předejít možným právním problémům plynoucím z výplaty peněz.

A co na to Komise?

O tom, že se zvolené řešení moc nelíbí Komisi pro cenné papíry, asi ani není sporu. Tisková mluvčí KCP Radka Procházková nám k tomu řekla: "Komise nabádá akcionáře HPH, kteří obdrželi nabídku na vyplácení údajných podílů z trustu, k vysoké obezřetnosti. Transakce je prováděna společností, která nepodléhá dozoru KCP, která proto nemůže takovou transakci kontrolovat ani zastavit. Z důvodu obezřetnosti a netransparentnosti tak doporučuje akcionářům na uvedenou nabídku nereagovat." Je otázkou, jestli je vhodné něco nedoporučovat jen na základě toho, že nějaká firma nespadá pod dozor KCP, nicméně v tomto případě je pravda, že nabídka není úplně transaparentní. Nejsou totiž k dispozici zakládací dokumenty trustu a původ peněz lze pouze dovozovat ze skutečnosti, že Daventree Resources je (či byla) podílníkem ve společnosti Kantupan, která před dvěma lety dobře prodala podíl v ruské ropné společnosti Sidanco a získala tak částku přesahující 110 milionů dolarů (která dnes pravděpodobně slouží k výplatě peněz). Je ale otázkou, zdali jsou tyto skutečnosti pro akcionáře dlouho čekající na své peníze ještě relevantní. Zatímco dříve měl argument Komise o tom, že akcionáři nemají dostatek informací pro přijetí nabídky odkupu akcií (což je v podstatě nezvratný krok, který může vést ke ztrátě) jistou logiku, v tomto případě se akcionář buďto rozhodne o výplatu podílu požádat a dostat tak alespoň něco nebo nedostat vůbec nic a možná tak o tyto peníze přijít.

Okamžikem vložení peněz do trustu (viz box) se totiž jeho podílníky (oprávněnými k výplatě peněz) stávají akcionáři HPH, nejde tedy už podle anglosaského práva o majetek společnosti. I kdyby tedy bylo nakonec například rozhodnuto, že holding je stále v likvidaci (či by do ní byl poslán), je vysoce pravděpodobné, že likvidátor by k penězům v trustu neměl přístup (smlouva o založení trustu bohužel není k dispozici, není tak známo, zdali trust je či není odvolatelný – zrušitelný). Všichni akcionáři by tedy v případě zlikvidování holdingu dostali vyplacen likvidační zůstatek, který by v sobě však již nezahrnoval peníze, ze kterých byl vytvořen trust, a přišli by o tak v podstatě o část svého majetku. Vzhledem k tomu, že trust je založen minimálně na deset let, mohou se i ti, kteří dnes o své peníze nepožádají, ještě dlouho rozmýšlet a svůj postoj i změnit.

Zajímavou otázkou také může být, kolik by byl případný likvidační zůstatek HPH. Z výroční zprávy společnosti za rok 2002 (výtah z ní je k dispozici například na serveru Zpravodaj.cz) vyplývá, že čisté obchodní jmění na akcii společnosti je 367,25 koruny. Je otázkou, jestli toto číslo v sobě už zahrnuje vytvoření trustu (oněch cca 190 korun na akcii je odečteno) či ne. V případě, že vytvoření trustu bylo v tomto čísle zohledněno, čeká i po výplatě podílu na akcionáře alespoň papírově zajímavá částka. Slovo papírově je však hodně důležité, její realizace totiž závisí na získání doplatku k neproplaceným směnkám, které stále tvoří většinu majetku firmy.

Není to škoda papíru?

Otázkou (podobně jako u dřívějších odkupů akcií HPH) zůstává, zdali vůbec o peníze žádat. Nejde jen o další vyplněný kus papíru s žádosti o něco, co bude ukončeno ještě dříve než žádost zpracují? Ač to může být po letech planého čekání k nevíře, vyplnění této žádosti svůj smysl pravděpodobně má (pokud se tedy nerozhodnete řídit doporučením KCP), redakce Peníze.cz ví přinejmenším o jednom větším akcionáři holdingu, který již peníze dostal. 

Sledujete ještě kauzu Harvard? Požádali byste na místě akcionářů HPH o výplatu peněz z trustu? O své názory se podělte s ostatními.