Fondy peněžního trhu se zabydlují v cizině

Pokles úrokových sazeb v České republice se doposud staral o slušné zhodnocení podílových fondů peněžního trhu. Zároveň však omezil výnosový potenciál jak dluhových instrumentů, tak i bankovních vkladů, které jsou součástí portfolií těchto fondů. V konkurenčním souboji mezi fondy proto začíná hrát důležitou roli země registrace (domicil), která ovlivňuje zdanění výnosů portfolia.

Na této skutečnosti mají šanci profitovat fondy registrované v zemích s výhodnějším daňovým režimem jako je Lucembursko, Belgie, Irsko či Rakousko, neboť nižší daně méně dopadají na výkonnost portfolia. Mezi fondy peněžního trhu doposud existovaly tři korunové zahraniční fondy: KBC Multicash ČSOB CZK, ING Český fond peněžního trhu a ABN AMRO Interest Growth Fund CZK. Nyní se k nim přidaly i dva nové fondy registrované v sousedním Rakousku, kde na úrovni investičních společností neexistuje zdanění kapitálových výnosů.

První z nově představených, HVB Fond peněžního trhu PLUS, je založený v rámci investiční společnosti Capital Invest a jde o vůbec první otevřený podílový fond HVB denominovaný v českých korunách. Fond nemá zatím ve svém portfoliu žádné tituly, neboť probíhá úpisové období, ale v budoucnu plánuje investovat do korunových státních a podnikových dluhopisů vyšší kvality a státních pokladničních poukázek s celkovou průměrnou dobou do splatnosti portfolia (durací) kolem 1,5 roku. To z něj činí poměrně netradiční a rizikovější fond peněžního trhu vzhledem k tomu, že podle domácí klasifikace činí maximální povolená durace portfolia fondu peněžního trhu 1 rok, zatímco většina fondů ji doposud i při poklesu úrokových sazeb udržovala kolem 0,5 roku. Každopádně vstupní poplatek do fondu HVB je v úpisovém období nulový, později zaplatíte 0,3 %. Roční poplatek za obhospodařování je 0,75 % p.a., minimální vstupní investice je 10 000 Kč. Zajímavé je, že 10 000 Kč je vyžadováno i jako minimální následná investice, což z tohoto fondu nečiní právě nejlepší nástroj pro pravidelné spoření.

Druhý z fondů ESPA Český fond peněžního trhu (profil, ) má ve své nabídce zahrnuta Česká spořitelna pod hlavičkou zahraniční fondy. Fond je založen rovněž v Rakousku, a to pod investiční společností Erste Sparinvest KAG. Jeho cílem je doplnění nabídky produktů finanční skupiny České spořitelny jako alternativa k fondu ISČS Sporoinvest. Fond investuje do dluhových instrumentů denominovaných v českých korunách nebo v cizí měně se zajištěním kurzového rizika. Kreditní riziko u podnikových dluhopisů se pohybuje v horní polovině investičního stupně (rating "A" a vyšší). Fond je určen pro velmi konzervativní zhodnocování prostředků vzhledem k průměrné době do splatnosti portfolia 3 měsíce, zatímco u "konkurenčního" Sporoinvestu činí tato hodnota téměř 8 měsíců. Vstupní poplatek do fondu činí maximálně 0,50 %, poplatek za správu je 0,50 %. Nevýhodou je minimální vstupní investice, která činí 50 000 Kč. Jak je již u zahraničních fondů pravidlem, je i tento nabízen ve dvou variantách - dividendové a reinvestiční.

Nyní je otázkou zda zakládání fondů v cizině je řešením stávající situace na českém peněžním trhu. Alternativou by bylo například přesvědčit zákonodárce, že zdaňovat má smysl především tam, kde dochází ke spotřebě či znehodnocení, nikoliv tam, kde jsou hodnoty vytvářeny. A úspory obyvatelstva, které jsou zároveň finančním kapitálem ekonomiky určitě takovými hodnotami jsou.

Víte, že pomocí podílových fondů můžete bezpečně vytvářet a zhodnocovat své úspory? O tom i dalším se dozvíte v naší sekci Univerzita.
Víte, že investovat do podílových fondů ING a ČP Invest můžete též prostřednictvím našeho serveru? Klikněte zde.

Myslíte si, že i ostatní fondy, například  IKS-KB nebo ŽB-Trust, utečou do zahraničí? Nebo se investičním společnostem podaří prosadit výhodnější podmínky pro své fondy u našich zákonodárců?  Zúčastněte se naší diskuse.