Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku

Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku
Výrazný hospodářský růst v asijských zemích devadesátých let přitáhl pozornost investorů do této části světa. Středem pozornosti však tentokrát nebylo Japonsko, které se stále nemohlo vymanit z následků krize, která roku 1990 zemi postihla, ale "ekonomičtí tygř" z jihovýchodní Asie.
Rozkvět Asie však zastavila těžká krize z přelomu let 1997 a 1998, která přivedla celý svět až na okraj propasti světové hospodářské krize.

V rozmezí let 1990 - 1996 vykazovaly některé asijské země, jako např. Hongkong, Indonésie, Malajsie, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko a dokonce i komunistická Čína, výrazný nárůst HDP, který se ročně pohyboval v průměru mezi 5 – 9 %. Místní velice levná pracovní síla přilákala mnoho evropských a japonských firem, které ve snaze snížit své mzdové náklady, přesouvaly hromadně výrobu do tohoto regionu. Ačkoliv se tyto státy navenek chlubily vesměs úspěšnými ekonomickými údaji (výrazný hospodářský růst, klesající inflace, vysoké úspory), zrodily se za líbivou fasádou vážné problémy.

Měny těchto "asijských tygrů" byly uměle navázány na americký dolar. Mnoho cenných papírů a nemovitostí bylo nakupováno na úvěry, které také byly velkoryse poskytovány. Všeobjímající optimismus a levný kapitál probudily výrazný investiční boom, až se některé investiční projekty odpoutaly od reality a zamířily do říše fantazie. Ještě v roce 1996 však nikdo nezachytil varovné signály. Naopak – také evropské a japonské banky chtěly participovat na velkých výnosech, podcenily však rizika tohoto regionu. Zatímco se americké finanční domy držely zpátky, přitékal z Evropy (zejména z Německa) a Japonska do jihovýchodní Asie veletok kapitálu. Podle kvalifikovaných odhadů tak získaly asijské země do poloviny roku 1997 úvěry v celkové výši 389,4 miliard dolarů.

Ačkoliv se zpočátku zdál boom věčný, existovaly již od poloviny devadesátých let první zřetelné příznaky obratu. Směnné kurzy asijských zemí se stále více vzdalovaly objektivní realitě. Tyto malé země nemohly dlouho držet krok s mohutnou ekonomikou Spojených států, přesto však stále lpěly na pevných směnných kurzech. Krize se dostavila téměř nepozorovaně. Koncem roku 1996 se zlomil růstový trend thajského akciového indexu SET. Příčinou byl cenový propad na trhu polovodičů. Vznikly vážné pochybnosti, nakolik bude země schopna vyrovnat se s deficitem obchodní bilance. Problémy thajské ekonomiky vzrostly natolik, že 2. června 1997 musela centrální banka uvolnit směnný kurz thajské měny - bahtu. Vzápětí se baht propadl proti dolaru o 18 %. Přesto však mnoho zahraničních spekulantů využilo propadu thajské měny a investovalo dále do klesajících místních akcií. Devalvace bahtu však poškodila thajské podniky, kterým skokově vzrostly jejich zahraniční dluhy. "Bank of Thailand" se pokusila odvrátit hrozící kolaps a ohrožené společnosti podpořila úvěry, bylo to však nad její síly a lavina se dala do pohybu.

Zanedlouho po devalvaci thajské měny následovaly podpůrné nákupy malajské a filipínské měny. To vedlo ke zvýšenému tlaku na ostatní měny regionu, jako byl např. singapurský či hongkongský dolar. Zahraniční finanční společnosti začaly stahovat z asijských zemí zpět své investice a odliv zahraničního kapitálu situaci v regionu ještě více zhoršoval. Mnoho bank a podniků v oblasti se dostalo do velkých problémů a nebylo schopno splácet zahraniční závazky. Následovala vlna bankrotů. Dokonce i obří koncerny, jako např. korejský automobilový holding Kia Motors, byly vážně postiženy a na poslední chvíli je zachránila jen rozsáhlá státní pomoc. Hory dluhů rdousily hospodářství "asijských tygrů". Tak například Thajsko mělo v zahraničí dluhy ve výši 90-ti miliard amerických dolarů a Indonésie dlužila dokonce přes 113 miliard USD.

Příchod krize se odrazil také na akciových trzích. Nejvíce byly postiženy bývalé "tygří státy". Od poloviny roku 1997 se jejich vedoucí indexy výrazně propadly. Jako poslední tygr byl "odstřelen" Hongkong. Tamní akciový index Hang Seng ztratil od počátku srpna 1997 do ledna 1998 více než polovinu své hodnoty. Podrobnější údaje o asijské akciové kocovině udává následující tabulka:

Akciový index Maximum (Datum) Minimum (Datum) Změna
SET (Thajsko) 1412,61 (02.02.96) 207,65 (03.09.98) -85,30 %
Korea Composite index 842,28 (14.10.96) 280,00 (16.06.98) -66,76 %
KLSE (Malajsie) 1265,37 (26.02.97) 286,20 (02.09.98) -77,38 %
Tchaj-wan SE 100 10116,84 (26.08.97) 5474,79 (05.02.99) -45,88 %
Jakarta SE (Indonésie) 742,09 (09.07.97) 256,06 (22.09.98) -65.49 %
Hang Seng (Hongkong) 16673,30 (07.08.97) 6660,42 (13.08.98) -60.05 %
Nikkei-225 (Japonsko) 20679,00 (25.06.97) 12880,00 (09.10.98) -37.67 %
Pro srovnání:
DAX 30 (Německo) 6186,09 (20.07.98) 3861,89 (08.10.98) -37,57 %
DOW Jones 30 (USA) 9338,00 (17.07.98) 7539,10 (31.08.98) -19,26 %

Sen o silném a trvalém růstu byl pryč. Jenom zásah Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které poskytly regionu masivní pomoc, zabránil dalšímu propadu tamních ekonomik. Světová banka reagovala na asijskou krizi úvěrovým příslibem ve výši 28,6 miliard dolarů, což byla historicky nejvyšší suma poskytnutá touto institucí. Přesto se v jihovýchodní Asii šířila bída a mnoho miliónů lidí ztratilo zaměstnání. Míra nezaměstnanosti v Indonésii vzrostla z 5 % (1996) na téměř 10 % v roce 1998. V Jižní Koreji překročila v květnu 1998 sedm procent, což představovalo více než 1,5 miliónu lidí bez práce. Thajsko, které mělo před krizí plnou zaměstnanost, zaznamenalo koncem roku 1997 přes 1,2 miliónů nezaměstnaných a jejich počet stále vzrůstal. Také průmyslově vyspělé státy byly v různé míře postiženy "asijskou chřipkou". Nejvíce bylo zasaženo již tak dosti oslabené Japonsko, kterému hrozil návrat hluboké recese. Japonský akciový index Nikkei-225 ztratil mezi červencem 1997 a říjnem 1998 přes 7.000 bodů (pokles o téměř 40 %).

Asijská krize také odhalila problémy, které se po léta nakupily v ruském finančním sektoru. Největším problémem byla stále rostoucí vnější i vnitřní zadluženost země. V roce 1997, poprvé od rozpadu Sovětského svazu, však ruské hospodářství mírně vzrostlo. Ekonomické prognózy počítaly s dalším hospodářským růstem a ruský akciový trh zamířil strmě vzhůru. V druhé polovině října 1997 se však ruský index RTSI otočil a stejně prudce šel ke dnu. Impuls k tomuto náhlému propadu dodala asijská krize. Investoři, ztrátoví v Asii, vybírali hromadně dvouleté zisky z ruského trhu a poslali tak ceny akcií dolů. Současně vzrostla všeobecná nedůvěra v "emerging markets", což vyvolalo další úprk zahraničního kapitálu z Ruska. Ruské hospodářství navíc tížila obrovská rozpočtová díra, nízké ceny ropy a zdravotní problémy prezidenta Jelcina. Do poloviny roku 1998 tak ztratil ruský akciový trh téměř čtyři pětiny své hodnoty.

Tak jako již předtím Asii, pokusil se Západ a Mezinárodní měnový fond podpořit Rusko. V červenci 1998 byly Rusku poskytnuty úvěry ve výši 22,6 miliard dolarů a zanedlouho ještě dalších 4,8 miliard USD. Přesto však přišla velkorysá pomoc pozdě. 17. srpna musel být uvolněn kurz rublu, který se ihned propadl o více než 50 %. Ruský finanční trh zkolaboval a Rusko se dostalo do platební neschopnosti. Bylo vyhlášeno jednostranné tříměsíční moratorium na splácení zahraničních úvěrů. Následoval další akciový pokles, který se přenesl nejen na ostatní "emerging markets", ale i na vyspělé kapitálové trhy. Váha ruské ekonomiky nebyla sice natolik významná, aby přímo ohrozila světové hospodářství, ale existovalo vážné nebezpečí sociálního kolapsu ruské společnosti, což by ohrozilo politickou stabilitu této jaderné mocnosti. Masivní mezinárodní finanční injekce naštěstí pomohla ruský finanční sektor stabilizovat a situace se postupně uklidnila.

Po pádu "asijských tygrů" a po ruském finančním krachu, viděli někteří prognostici svět na pokraji světové hospodářské krize. Následoval však neuvěřitelný boom v západních zemích, který dal brzy zapomenout na všechny obavy. Pošramoceni z vývoje na "emerging markets", vrátili se investoři na vyspělé trhy. A měli štěstí, protože nové technologie a internet zanedlouho rozžhavily akciové trhy do běla.

Co si myslíte o Asijské krizi s odstupem pěti let vy? Podělte se o své názory s ostatními!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

13. 12. 2002 | 8:45 | Boucek Antonin

Myslim, ze stabilitu svetoveho hospodarstvi behem ruske krizi neohrozoval ani tak socialni kolaps ruske spolecnosti (ktery koneckoncu v te zemi de facto nastal), jako spis potencionalni problemy subjektu, ktere do Ruska investovaly,...více

13. 12. 2002 | 8:35 | Boucek Antonin

No nevim, jak velkou kliku meli ti, kteri se v roce 1998 vratili na akciove trhy, pokud u akcii vydrzeli dodnes (a neosvitil je Duch svaty, aby prodali vcas). více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Tranše, Náhradní doby, Historický výnos, fayn, petr dvořák, banky, eet, fintech, Přímé obchody, atraktivita, statek, tuk, MInisterstvo vnitra, Juraj Rektor, týdenní změna, Apoštolská církev, penalizační poplatek, korkyně

3L91937, 4T99754, 4C39218, 8B88888, 4T99754

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK