Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Člověk by měl pořád něco dělat

Člověk by měl pořád něco dělat
Naše série příběhů o osobních financí pokračuje dále. Tentokrát je o Drahomíře Kratochvílové, která se narodila měsíc před vznikem Československa. Její vitalita ale jakoby popírala léta, která od té doby již uplynula.

Krátce po svém narození byla babička Danda (tak jí říkají její děti a vnoučata) pokřtěna za katoličku. Ač by se řadě z nás tento údaj mohl zdát nevýznamný, pro ni je to důležitý údaj. Její rodiče totiž v roce 1920 vstoupili do Československé církve husitské, které je dodnes její aktivní členkou. Po ukončení Masarykova dívčího reálného gymnázia v Brně se v roce 1937 zapsala na právnickou fakultu. Po roce ale dostala nabídku jít pracovat na Ředitelství pošt a telegrafů a tak nechala školu být a nastoupila do práce. Tam potkala svého budoucího manžela. Vzali se druhého září 1939, v den, kdy německá armáda napadla Polsko.

Následujících dvanáct let pak zůstala doma se synem a dcerou. V roce 1951 se vrátila na Ředitelství pošt a jako účetní tam pracovala až do roku 1976, kdy odešla důchodu. To by možná pro mnohé byl začátek "sladkého lenošení", paní Kratochvílová, ale začala pracovat pro místní náboženskou obec Československé církve husitské. Nejdříve dělala výběrčí církevní příspěvků – obcházela členy a vybírala od nich peníze. Protože však tato práce byla časově náročná, rozhodli se osobní výběr příspěvků nahradit složenkami. Paní Kratochvílová pak začala vést náboženské obci účetnictví, dělala matrikářku, a dnes jako členka rady starších mívá každý pátek službu na faře. Kromě toho se ještě v neděli účastní bohoslužby a v pondělí ráno chodí na biblické hodiny. K činnostem v náboženské obci si po manželově smrti v roce 1993 přibrala ještě další aktivitu – cvičení. Dvakrát týdně chodí do místního Sokola, kde pořádají cvičení přímo určené pro starší ženy. Se svými 84 lety je mezi nimi nejstarší, většině jejich spolucvičenkyň je také kolem osmdesáti let. Kromě toho stráví dvě odpoledne týdně u svého syna, který je po mozkové mrtvici a v úterý ještě navštěvuje svoji sestru, které se už špatně chodí.

Její týdenní program tak na každý den zahrnuje nějakou aktivitu. "Myslím, že i starý člověk by měl pořád něco dělat a nenadávat, že nevyjde s důchodem nebo, že to či ono je špatně..." Sama si také lehce postěžuje, že s důchodem je těžké vyjít, ale hned říká, že se musí přizpůsobit. Po smrti jejího muže ji sice přidali i část jeho důchodu, protože ale její penze byla již dost vysoká, šlo o "pár stokorun". Její důchod je tak dnes sedm tisíc korun. Protože účet v bance zrušila, chodí si pro důchod na poštu a při té příležitosti hned zaplatí složenky (jen za byt zaplatí asi 4500 korun na nájmu a zálohách na energie a pak ještě platí asi 500 korun za telefon). Nebýt 1500 korun, kterými jí na chod domácnosti přispívá její vnuk, který u ní bydlí, asi by skutečně měla velký problém s důchodem vyjít.

Babička s penzijním připojištěním

V bance měla ještě před několika lety vkladní knížku a běžný účet. Oba produkty však nedávno zrušila, na vkladní knížku už dlouho nic neukládala a tak ji přišla zbytečná. Na běžném účtě měla zadané trvalé příkazy, protože se ale částky, které měla platit několikrát za rok změnily, musela pravidelně do banky chodit a zadávat změny trvalých příkazů (v její bance stála každá změna 30 korun). Snadno si spočítala, že zaplatit peníze složenkou na poště je jednodušší a vyjde levněji a tak účet zrušila.

Z ostatních finančních produktů má paní Kratochvílová překvapivě penzijní připojištění. Každý měsíc na něj posílá sto korun a stát jí přidá dalších padesát korun. Takový výnos nemůže nabídnout žádná banka. Podobné podmínky platí sice pro každého, ale aby jste si mohli peníze vybrat, musí vám být alespoň 60 let a spořit pět let (dříve stačil jeden rok). Pokud si tedy někdo penzijně spoří ve třiceti letech, musí počítat s tím, že se po mnoho let ke svým penězům nedostane (resp. dostane, ale státní příspěvek bude muset v případě předčasného výběru vrátit), pokud si ale paní Kratochvílová založila penzijní připojištění v 80 letech, tak po čtyřech letech spoření (smlouva byla podle starých podmínek – muselo se spořit jen jeden rok) letos smlouvu vypoví a peníze si vybere. Kromě státního příspěvku ještě klienti penzijních fondů získávají tzv. připisované zhodnocení – výnos, kterého fond dosáhl investování svěřených peněz. S tím už ale paní Kratochvílová moc spokojena není – za loňský rok to byly jen asi tři procenta.

Krom penzijního připojištění má ještě jeden zvláštní produkt, resp. je zvláštní tím, že se dnes už nenabízí. Od roku 1971 do roku 1981 platila České pojišťovně pojistné z kterého by měl být v budoucnu uhrazen pohřeb a náklady s ním spojené. V roce 1981 byla hodnota této pojistky 1500 korun, peníze se ale od té doby pravidelně zhodnocují a tak dnešní hodnota je vyšší.

Naše doporučení:

Ačkoliv paní Kratochvílová účet v bance zrušila, mohla by si jej přece jen založit znova. Pokud si vybere levnou banku, tak ji nebudou příliš zatěžovat poplatky, může si k němu nechat vydat kartu (její používání ji určitě vnoučata vysvětlí) a pořídit si telefonní bankovnictví. Místo chození na poštu tak jednou za měsíc do banky zavolá, ověří si, jestli jí přišel důchod a zadá příkazy k úhradě složenek.

Co byste paní Kratochvílové poradili vy? Znáte někoho, kdo je v důchodu a nestěžuje si, že nemůže vyjít s penězi? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.

Toto je jeden z příběhů napsaných pro přílohu Extra časopisu Reflex, který vyšel v polovině října. Další příběhy budou vycházet po následujících pět týdnů. První příběh o Filipovi cestovateli najdete zde. Druhý o čerstvém absolventu vysoké školy Michalovi je tady. Třetí příběh - teenagera Vojtu - najdete zde.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

15. 11. 2002 | 11:55

Článek moc pěkný, ale nesouhlasím s doporučením, ve kterém radíte této obdivuhodné dámě, aby si pořídila účet. Jednak ho nepotřebuje, paměti taky nepřibývá a nemá zapotřebí obtěžovat se ze zapamatováváním PINů a různých postupů....více

15. 11. 2002 | 10:17 | Pavel Reich

Pouzivam ke sve spokojenosti a spokojenosti bank nekolik bankovnich produktu. To konstatovani proto, abych nebyl podezrivan z nechuti k bankam. Babicce Kratochvilove bych ale popral, aby ve svem pragmatickem pristupu vytrvala....více

10. 11. 2002 | 17:54 | friedl

Myslite, ze je mozne, aby vam posilali duchod primo na ucet (a tudiz mit tu moznost si to overovat)? Neznam nikoho, komu by to umoznili. Pani dobre vi, proc nema ucet, ale jine produkty, je ucetni, dokaze si to spocitat...více

8. 11. 2002 | 18:18 | Martin Juřík

Spíš reálný pohled na to, jak se o vás postará stát... více

8. 11. 2002 | 10:40 | SkrivanekT

To chce být sakra životní optimista, spořit si v osmdesáti na penzi. V tom věku, počítám, budu již dávno pod drnem. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy smíšené/balancované, Makroekonomická rovnováha, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, mobilní operátoři, podílové fondy, eet, ivnestice, fayn, kampeličky, zákon proti praní špinavých peněz, břidlicový plyn, růst nezaměstnanosti, Krátký prodej, Freddie Mac, Eurogroup, částečné odbytné, obyvatel, inkasní příkaz

4Z14116, 4A06153, 4T94161, 9A91141, 4AC7447

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK