Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když zero znamená víc než nula

Když zero znamená víc než nula
Jak nalákat klienty na termínované vklady, když úrokové sazby jsou nízké? Stačí vymyslet něco nového a peníze se jen hrnou. Před rokem se to povedlo ING s Oranžovým kontem, letos se o to snaží HVB se Zero bondem.

Výrazný vliv na výši úrokové sazby ze spořících a termínovaných vkladů má daň z úroků. Pokud je banka schopna nabídnout klientům řešení, jak se jí vyhnout, určitě ji to pomůže získat zajímavé množství vkladů. Řešení, které zvolilo HVB (profil, názory), je zerobond – dluhopis s nulovým kupónem. Jeho výnos je započítán v ceně, nekupujete jej tedy za nominál, ale za nominál mínus úrok. Tato konstrukce umožňuje za určitých okolností zamezit zdanění úroků. O tom, že tento produkt klienty banky zaujal, svědčí jeho prodej - podle jednoho zaměstnance centrály banky se již podařilo prodat zerobondů za asi 400 milionů korun.

Jak na daně?

Banka nabízí dluhopis s možností vyhnout se dani z úroků. Jak to dělají? Řešení je jednoduché – banka vyemituje dluhopisy a prodá je dalšímu subjektu, teprve ten je prodá klientům (to je důležité pro to, aby klienti nakupovali na sekundárním trhu za jiný než emisní kurz) za aktuální tržní cenu. Pokud klient drží cenný papír déle než půl roku, je výnos z něj osvobozen od daně. Fyzická osoba totiž nemusí vést účetnictví, kde by byla rozlišena úroková a kapitálová část výnosu, z pohledu zákona se tak na investorův výnos pohlíží jako na kapitálový a vztahuje se na něj tedy tzv. šestiměsíční časový test (stejně jako na akcie či podílové listy). Pokud jej klient hodlá držet až do splatnosti, může jej prodat bance 15 dní před jejím datem a vyhnout se dani, kterou by při držbě až do splatnosti zaplatit musel. Prodej dva týdny před splatností, i když bude s diskontem (který však bude velmi malý, pokud by se například udržely současné úrokové sazby, pak za 15 dní se bude tato srážka pohybovat okolo 0,1 procenta z hodnoty dluhopisu) je totiž výhodnější, než čekat na zdanění (u bondu na 3,2 roku by šlo o 1,3 procenta z hodnoty dluhopisu). Říkáte si, to je hezké, ale co na to řekne finanční úřad? Nebojte se, podle vyjádření ministerstva financí je zvolená daňová optimalizace v souladu se současnou legislativou.

Druhou stranou mince je, jak si s daněmi poradí banka. V HVB nám svůj postup nevysvětlili, tudíž se o řešení můžeme jen dohadovat. První možností je emise dluhopisů za nominál. Subjekt, který prodá bondy klientům, by sice realizoval kapitálovou ztrátu (prodává za tržní cenu, která je nižší než nominál), ale základ pro výpočet daně by byl nula (počítá se jako rozdíl mezi nominálem a emisním kurzem). Vzhledem k tomu, že takový postup by mohl být napadnut finančním úřadem (obchod neprobíhá za tržní cenu), bude asi zvoleno další řešení. Emise proběhne za tržní (či o něco horší) cenu a kupující subjekt je rozprodá klientům. Dva týdny před splatností je od nich koupí banka (či jiný subjekt), který sice při splatnosti zaplatí daň, protože však jde o právnickou osobu, může požadovat její vrácení. To je možné z titulu toho, že v účetnictví bude úrokovým výnosem z držby dluhopisu jen výše zmíněná odkupní srážka (cca 0,1 procent z nominální hodnoty) a daň se tedy přepočte jen z této částky.

Kombinujte, ale nepřekombinujte

Dluhopis prodávají všechny přepážky banky, pokud se tam ale špatně zeptáte "já chci těch 2,8% z toho plakátu", pak se vám dostane nabídky kombinovaného produktu. Půlku peněz dáte do zerobondů a polovinu na roční termínovaný vklad s roční úrokovou sazbou 2,8 % (daní se, čistá je tedy 2,38 %). Jak vidíte z následující tabulky, kromě situace, kdy nakupujete krátkodobý zerobond, je vhodné se jakémukoliv kombinování vyhnout. Pouze v situaci, kdy chcete část peněz uložit krátkodobě (na rok) a zbytek dlouhodobě (3 roky a déle), může mít kombinace smysl. Chcete-li ale vše uložit na déle než tři roky, pak nemá kombinace s termínovaným vkladem význam a vede k nižšímu celkovému výnosu.

Srovnání výnosů zerobondů HVB a jejich kombinace s termínovaným vkladem
částka roční výnos z kombinace termínovaný vklad a Zero bond na 1,2 roku 1 roční výnos ze Zero bondu na 1,2 roku 1 roční výnos z kombinace termínovaný vklad a Zero bond na 3,2 roku 1 roční výnos ze Zero bondu na 3,2 roku 1 roční výnos z kombinace termínovaný vklad a Zero bond na 5,2 roku 1 roční výnos ze Zero bondu na 5,2 roku 1
Vklad na termínovaný vklad s úrokovou sazbou 2,8% hrubého 50 000 1190 - 1190 - 1190 -
Vklad do Zero bondu 50 000
(100 000) 2
695 1390 1400 2800 1675 3350
Poplatky 3 116 108 116 108 116 108
Celkový roční výnos po odečtení poplatků 1769 1282 2474 2692 2749 3242
Celkový roční výnos vyjádřený v procentech 1,77 % 1,28 % 2,47 % 2,69 % 2,75 % 3,24 %
Úrokové sazby u konkurence po zdanění a odečtení poplatků 4 1,70 % 1,70 % 2,04 % 2,04 % 2,25 % 2,25 %

Vysvětlivky:
1 výnos termínovaného vkladu nabízeného k zerobondům je 2,8 % (2,38% po zdanění), výnos zerobondů je 1,39 % (na 1,2 roku), 2,8 % (na 3,2 roku) a 3,35 % (na 5,2 roku),
2 částka 50 tisíc platí v případě kombinace s termínovaným vkladem, částka 100 tisíc platí v případě investice do samotných zerobondů, částka je teoretická, neboť hodnota zerobondů je nižší než 10 tisíc korun a tak není možné je nakoupit přesně za 50 tisíc korun,
3 poplatky související s investicí, vedení technického účtu k nákupu zerobondů – 8 korun za rok, stejný účet je třeba mít i k termínovanému vkladu a pak samotný nákup stojí 100 korun (u transakcí do 100 tisíc) nebo 200 korun (u transakcí nad 100 tisíc korun),
4 jako srovnání je u Zerobondu na jeden rok použito Oranžové konto ING (nemá výpovědní lhůtu), u dlouhodobější vkladů je to Spořitelní vklad České spořitelny na 36 měsíců a 48 měsíců, pětileté vklady již dnes banky nezakládají.

Důležitým aspektem každé investice (hlavně těch s fixním výnosem) jsou poplatky s ní spojené. Evidence dluhopisů probíhá pouze v HVB. Díky tomu jsou jedinými poplatky spojenými s jeho držbou poplatek ze nákup dluhopisu (100 korun při objemech do sta tisíc, 200 korun při vyšších) a poplatek za vedení účtu na investice do cenných papírů (jednou ročně výpis za osm korun). Důležitým parametrem bude asi pro většinu zájemců i možnost předčasného prodeje dluhopisu. Ten banka sice garantuje, ale odkupní cenu se při nákupu bondu na přepážce nedozvíte (možná záleží jak na které přepážce). Pracovníci treasury banky nám ji ale bez problémů sdělili. Například u dluhopisu HVB 2005 to je 89,12 procenta z tržní hodnoty při objemu nad půl milionu korun (aktuální prodej pro stejný objem je přitom 91,42 procenta). Srážka je tedy vzhledem k výnosu hodně velká (2,3 procenta proti 2,8 procenta výnosu). Dluhopis se tak kvůli ní vyplatí spíše v situaci, kdy jej budete držet těsně do splatnosti (viz výše o daňové optimalizaci).

Koupili byste si zerobond HVB? Považujete využití mezery v daňových zákonech za morální? Podělte se o své názory s ostatními.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 10. 2002 10:57, TGP

Že se povedlo Oranžové konto? Blázníte? Na to, jak velké plány ING mělo, to byl hrozný propadák...

Reagovat

 

+41
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 11. 2002 15:31, Vodička

A od čeho jsou dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu ? Vždyť to nemusíš strkat do bankovních produktů, najdi si fond státních českých dluhopisů, nebo fond peněžního trhu (ale pozor ne všechny fondy peněžního trhu a dluhopisové fondy jsou férové, např. fondy J&T nakupují do fondu penežního trhu dluhopisy Unipetrolu, Aliatelu a jim podobné, což je poměrně dost rizikové a do dluhopisových a ostatních fondů dokonce nakupují akcie firem, ve kterých provádí akvizice, což je nejen rizikové, ale vyloženě neetické!!!!)

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (UFF UFF 24. 10. 2002 09:50)

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

13. 11. 2002 | 15:31 | Vodička

A od čeho jsou dluhopisové fondy a fondy peněžního trhu ? Vždyť to nemusíš strkat do bankovních produktů, najdi si fond státních českých dluhopisů, nebo fond peněžního trhu (ale pozor ne všechny fondy peněžního trhu a dluhopisové...více

13. 11. 2002 | 8:48 | Boucek Antonin

Česká vláda se teď na běžném trhu normálně financuje pod 4% (respektive teprve devítiletý státní dluhopis vynáší okolo 4,20%, kupujete-li ho ovšem nejmíň za deset milionů). Vy jako soukromá osoba (předpokládám, že zrovna...více

24. 10. 2002 | 9:50 | UFF UFF

... a to si ještě představte, že by tady byla vláda, která by byla ochotná nabídnout formou vládních dluhopisů např. na výstavbu dálnice alespoň 4% zhodnocení vlastním lidem. - To by to měly některé "ústavy" a jejich "výnosné...více

24. 10. 2002 | 9:34 | UFF UFF

... že ty zlomky procenta stoji normálním lidem, kteří nejspíše neoperují volnou hotovostí přes milion za takové krkolomné operace (až "zvěrstva ha hraně zákona") - dyť to už je skoro lepší koupit v bazaru starý mléčňák,...více

22. 10. 2002 | 18:31 | tmergl

Tuto otázku jsem si kladl také, jedním z důvodů, proč nedělat fond peněžního trhu může být fakt, že pomocí dluhopisů může banka financovat své aktivity, zatímco použít fond peněžního trhu k financování může být komplikované...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zůstatek na účtu ze stavebního spoření, Reálný domácí produkt, Předpokládaná doba dožití, referendum, pavel kohout, unicredit, eet, jan bureš, kapitálový pilíř, hodnota investice, Kodaňský summit, náklady soudního řízení, ego, makléřská firma, korunový invstor, Bill Hunt, malus, pozůstalostní důchody

2J57559, 3A00000, 3E63117, 3SA7434, 4P45884

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK