Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Canal mania v Anglii (1793)

Canal mania v Anglii (1793)
V polovině 18. století začala v Anglii průmyslová revoluce. Půdu ji připravilo vítězství anglického liberalismu a vyvolána byla mnoha převratnými vynálezy, mezi kterými dominoval parní stroj, patentovaný Jamesem Wattem roku 1769, a velkým pokrokem v dopravě. Na počátku revolučních změn v dopravě však nestála železnice, ale stavba průplavů.

Historie staveb plavebních kanálů je však mnohem starší. Již Římané vytvořili síť splavných řek a kanálů v Itálii, Francii, Anglii a Holandsku. Po zániku říše římské zaniklo z větší části i toto stavební umění. Teprve ve 12. století se opět ve větší míře začaly stavět nové vodní cesty, a to zejména v severní Itálii a v Holandsku, kde také vznikla v roce 1373 první plavební komora. Technika vodních staveb se v průběhu času dále vyvíjela a středověkým vrcholem vodního stavitelství se stal průplav Canal du Midi, postavený ve Francii v letech 1666 až 1681. Tento 240 km dlouhý kanál s akvadukty, tunely, kaskádou zdymadel a dalšími nákladnými stavbami pro zásobování vodou spojoval Atlantik se Středozemním mořem.

V Anglii byly do poloviny 18. století splavné jen některé řeky, neboť většímu rozšíření umělých vodních cest dosud bránil obtížný terén. Jestliže v roce 1660 bylo splavných jen 685 mil, pak v roce 1724 to bylo již 1.160 mil. Tento nárůst však nebyl ničím ve srovnání s rozmachem, který přišel v druhé polovině 18. století.

Postupující industrializace vyžadovala více surovin a na trhu se objevilo množství hotových výrobků. Tím rostly nároky na dopravu a její hospodárnost. Vedle výstavby nových silnic se nabízelo zejména využití splavných řek a plavebních kanálů. Kůň, který utáhl na silnici jednu tunu nákladu, táhl kanálem až třicetitunovou loď. Vodní cesty tak umožňovaly levnější přepravu produktů na velké vzdálenosti.

První plavební kanál v této převratné době otevřela roku 1757 společnost Sankey Brook Navigation, později známá jako St. Helen´s Canal. Mnohem známějším se však stal jiný provozovatel průplavů. V roce 1756 vstoupil do hry Francis Egerton, třetí vévoda z Bridgewater. Vrátil se právě ze své velké evropské cesty, kde navštívil také známý francouzský Canal du Midi. Egerton si uvědomil výhody takového průplavu pro hromadnou přepravu a rozhodl se postavit krátký kanál mezi svými uhelnými doly ve Worsley a splavnou řekou Irwell. Mohl by tak přepravovat po vodě velké množství uhlí přímo do Manchesteru. Stavba trvala pouhé dva roky a Bridgewater Canal byl slavnostně otevřen. V Británii začala tzv. canal mania.

Egertonovi se dařilo a během krátké doby se stal bohatým a váženým mužem. V letech 1767-72 propojil svůj Bridgewater Canal ještě s řekou Mersey u Runcornu, což mu umožnilo vozit uhlí až do Liverpoolu. Pak začal sám podnikat v dopravě a převážel cizí zboží a suroviny. Jeho úspěch inspiroval další podnikatele. Zpočátku spíše váhavě, zřejmě kvůli poměrně vysokým stavebním nákladům, následovali Egertonův příklad někteří výrobci a majitelé dolů a investovali do staveb průplavů. Protože také tyto kanály přinášely brzy po svém dokončení vysoký zisk, přicházeli další stavitelé a kola horečné výstavby kanálů se roztočila naplno.

Ve Velké Británii, na rozdíl od jiných evropských států, nebránila stavbě umělých vodních cest žádná úřední ani třídní omezení. Každý Brit, pokud ovšem disponoval potřebnými finančními prostředky, mohl žádat o stavební koncesi. Počet hotových a rozestavěných kanálů rychle narůstal. Řeky Mersey, Trent, Severn a Temže byly zesplavněny a propojeny množstvím kanálů. Díky lepšímu dopravnímu spojení se často z firem místního významu stávaly společnosti, které podnikaly v celé zemi. Mnohá hrabství, zejména ve střední Anglii, díky průplavům zbohatla.

Protože náklady na stavbu plavebních kanálů byly vysoké, bylo mnoho jejich provozovatelů založeno jako akciové společnosti a je pochopitelné, že díky vysokým ziskům rostl výrazně kurz jejich akcií. Investiční horečka se projevovala zejména u nových emisí těchto společností. Na úpis akcií stály dlouhé řady zájemců a na mnohé z nich se vůbec nedostalo. Nejeden investor přenocoval dokonce na ulici, jen aby ráno mohl jako jeden z prvních upsat vytoužené akcie. Každý chtěl na stavbách průplavů profitovat a nadšeně investoval i poslední penny. Peníze tehdy opravdu ležely v prachu silnice. Stačilo se jen ve správný okamžik sehnout… Počátkem devadesátých let 18. století se z investiční horečky stalo skutečné šílenství. Počet kanálů rychle rostl a stále více podnikatelů chtělo být napojeno na síť vodních cest.

Na jasné obloze se však pozvolna začaly objevovat první mraky. V roce 1792 došlo v Anglii k určitému ochlazení ekonomiky a Evropa byla zasažena francouzskou revolucí. Dlouhodobě neřešené problémy francouzské společnosti vedly až k revoluci, která naplno vypukla 14. července 1789 dobytím státního vězení - Bastily. Tehdy se mnoho francouzských šlechticů pokoušelo zachránit svůj majetek. Jako bezpečný přístav pro své peníze volili především Anglii, kde často investovali právě do staveb průplavů. Tento mohutný proud financí z Paříže do Londýna povzbuzoval investiční horečku, a tak canal mania stále více rozpínala křídla bez ohledu na postupné ochlazování anglické konjunktury. Mezi roky 1791 a 1795 schválil parlament dalších 51 projektů vodních kanálů. Po svém dokončení měl systém britských průplavů spojovat všechna anglická průmyslová centra a jeho celková délka měla přesáhnout 4.000 mil. Akciový žebřík společností spravujících kanály byl stále opřen o nebeskou bránu a první nepříznivé zprávy nebrali investoři vůbec na vědomí. Tak během několika málo měsíců vyšplhal kurz akcií Birmingham Navigation z hodnoty 140 liber až na závratných 1.150 liber.

Svůj vrchol dosáhla canal mania počátkem roku 1793. Pak však už politický vývoj ve Francii tuto euforii srazil na kolena. Dne 21. ledna 1793 skončil na pařížském popravišti král Ludvík XVI. a 1. února vyhlásila Francie válku Anglii a Holandsku, protože podporovaly francouzskou monarchii. Toto vyhlášení války a poprava krále přiměly Anglii, Prusko, Rakousko, Holandsko a Španělsko k vytvoření protifrancouzské koalice. Vyhlášení válečného stavu vedlo zanedlouho v Anglii k velkému růstu inflace, která byla způsobena vysokými vládními výdaji na zbrojení. Vysoká inflace vedla k razantnímu zvýšení stavebních nákladů. Mnoho investorů vzhledem ke kritické politické i hospodářské situaci nechtělo nebo nemohlo dále investovat do riskantních projektů. Probíhající práce na většině průplavů byly dočasně zastaveny a některá vodní díla zůstala nedokončena – například Dorset Canal či Somerset Canal. Projekty a plány dalších kanálů zmizely opět v zásuvkách psacích stolů právě tak rychle jak se objevily.

Stávající síť plavebních kanálů, která již propojila většinu anglických průmyslových center, ukazovala stále zřetelněji své slabiny. Většina průplavů byla postavena soukromými investory a zpravidla spojovala továrnu nebo doly se splavnými řekami. Protože tato díla byla stavěna bez vzájemné koordinace, lišila se svým provedením i parametry. Obchodník, který chtěl přepravit svůj náklad z jednoho místa Anglie do druhého, nemohl počítat s tím, že vystačí s jednou lodí. Během plavby ho totiž většinou čekalo několik drahých a časově náročných překládek. Kromě toho, aby snížili náklady, budovali stavitelé kanály většinou jen tak široké, aby jimi propluly tehdejší úzké nákladní čluny. Finanční prostředky, potřebné k rozšíření průplavů, se potom sháněly jen velmi obtížně. Také se stávalo, že stejnou trasou vedlo paralelně více kanálů, například hned tři kanály spojovaly Lancashire na severu Anglie s přístavy v hrabství Yorkshire.

Bank of England se stále více musela podílet na financování vládních válečných výdajů. Půjčky spojencům, financování britské armády a loďstva, to vše způsobilo, že se situace státní banky stala kritickou. V únoru 1797 musela banka zastavit platební styk. To vyvolalo vlnu konkursů, která postihla i mnoho projektů nových průplavů. Uklidnění politické situace ve Francii způsobilo také odliv zahraničních investic, které si v dobách revoluční nejistoty našly cestu do Anglie. Tak se stalo, že jen málo společností našlo v budoucnu dostatek finančních prostředků ke stavbě či dokončení průplavů.

Na sklonku 18. století byl boom již minulostí. Do roku 1815 byly postupně dokončeny téměř všechny rozestavěné kanály. V roce 1820 disponovala Velká Británie systémem plavebních kanálů v celkové délce asi 2.200 mil. Většina dokončených vodních děl přinášela svým majitelům, zejména na počátku euforie, vysoké zisky. Bylo ale také dosti těch, které nikdy nevydělaly akcionářům ani penny.

Jak rychle se boom zrodil, tak rychle upadl v zapomnění. 22. února 1804 představil anglický inženýr Richard Trevithik svůj nový vynález. Na ocelových kolejích viděli lidé uhánět šílenou rychlostí (8 km/h) parní stroj, pokřtěný jménem Invicta (latinsky Nepřemožitelná), který táhl vagóny se 70 osobami o celkové váze 10 tun. Sama lokomotiva dosahovala tehdy neuvěřitelné rychlosti 20 km/h. I když se mnozí proroci tehdy Trevithikovi vysmívali, ohlašovalo jeho představení nástup a konečné vítězství železnice. Plavební kanály se staly již jen součástí anglické historie.

Investovali byste do výstavby kanálů? Podlehli jste někdy nějaké investiční horečce? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

2. 4. 2002 | 16:09 | Sysel

Napdlo mně srovnání s Českou republikou a jen tak "od pasu" střílím, že "soukromě" vybudovaných kanálů bys na prstech jedné ruky spočítal (Schvarzemberská strouha - to je spíše zavodňování, pak kanál na plavení dřeva ze Šumavy,...více

1. 4. 2002 | 21:51

Ano to je opravdu hezká idyla. Já se při tom psaní také stále něco nového dovídám. V příloze Víkend HN (29.3.) se na str.16 mj. píše: Spojené království je... přímo předurčeno pro vodní sporty. Komu by nestačily pobřežní...více

1. 4. 2002 | 13:36 | vlk šedý

Stavba kanálů měla tenkrát svůj význam a přepravu zboží jistě zlevnila. Jenže pokrok, jak se říká - ničím nezastavíš a železnice získala samozřejmě navrch. Jiná věc je ovšem ta přehnaná investiční euforie. Ale to bylo v případě...více

29. 3. 2002 | 10:37 | urubkova

I dnes jsou kanály v Anglii hodně oblíbené. Lidé tráví svoji dovolenou tím, že jezdí na vyzdobených lodích (na střeše mají květináče s pelargoniema, v oknech záclonky a boky lodi rozverně pomalované) a tráví tak dovolenou....více

29. 3. 2002 | 8:59 | TGP

Líbí se mi tenhle seriál, díky za něj - zvlášť když vidím, jak lidé stále podléhají podobným mániím a kdo umí jakýkoliv nesmysl dobře zabalit, vyhraje. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kotace měnových kurzů, IPO, Stínová ekonomika, Český telekomunikační úřad, odstoupení od smlouvy, třetí pilíř, petr brousil, penzijní fondy, hybrid, spolehlivost, notebook, CME, Nicolas Sarkozy, informativní osobní list důchodového pojištění, Podkladové aktivum, § 696b , druhotná platební neschopnost, deficit

3AY0288, 3AY0284, 3AY0289, AHL9514, 2K93818

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK