ETA Hlinsko: kámen na krku První investiční

O osudech První investiční (profil, názory) a ČSOB Investu (profil, názory) jsme psali minulé pondělí. Jedna z poznámek se týkala často medializované kauzy ETA Hlinsko. O co v ní vlastně šlo? První investiční (PIAS) vlastnila od roku 1993 podíl ve známém českém výrobci malých domácích spotřebičů, od roku 1996 šlo dokonce o podíl majoritní mírně nad padesát procent. Po změně legislativních pravidel v roce 1998, které omezily objem akcií jednotlivých podniků v portfoliu postkupónových fondů, nastal čas výprodejů akciových balíků - a PIAS se začala snažit o prodej akcií ETY.

Oproti jiným balíkům nebyl o ETU právě velký zájem. Ještě v roce 2000 se vedly exkluzivní jednání s italskou společností Candy, ta ale nakonec od transakce upustila (mimo jiné i kvůli špatné hospodářské situaci ETY). Žádný jiný zahraniční konkurent zájem o ETU neprojevil a PIAS tak zbývalo jediné řešení - vypsat co nejširší výběrové řízení. Jejím uspořádáním PIAS pověřila obchodníka s cennými papíry Quorum Pro, se kterým spolupracovala například na prodeji balíku akcií Biocelu Paskov, poradcem se stala firma Consilium, dceřiná společnost ČSOB. Ta v červnu 2001 navrhla orientační cenu 200 až 300 korun za akcii.

V červenci 2001 bylo zájemcům rozesláno informační memorandum a v polovině srpna měli zájemci předat indikativní nabídky. Těch se nakonec sešlo pět, z toho tři nad 270 korun za akcii. Další zájemce, firma Graddo, nabídla "cenu, která nepřevýší 400 korun za akcii". Do druhého kola byly Consiliem vybrány tři firmy s nejvyšší nabídkou, a to JET, Plastkov a LIV. Nabídka firmy Graddo byla Consiliem označena za nedostatečnou a nedůvěryhodnou.

Září 2001 bylo věnováno na due dilligence s tím, že počátkem října měli zájemci předložit závaznou nabídku. Ty byly doručeny pouze dvě. Zároveň běží spor mezi Graddo a Consiliem, zpochybňující průběh prodeje. PIAS se rozhodla dodatečně přijmout Graddo do prodejního procesu v případě, že stanoví minimální závaznou cenu vyšší než dvě dosud doručené nabídky a prokáže dostatečné finanční zdroje. To se ovšem nestalo, 25. října byla podepsána kupní smlouva s Plastkovem jako vítězem výběrového řízení - a na svět přišla další kauza, vyvolaná řadou ostrých prohlášení firmy Graddo.

Lze najít pravdu?

Tolik tedy stručná a ověřitelná fakta kauzy PIAS-ETA. Vedle toho je zde ovšem i řada otázek.

• Proč je veřejný obrázek celé kauzy tak jednostranný v neprospěch PIAS? Jde o jednoznačné selhání komunikace PIAS, která se v posledním roce a půl snaží být spíše neviditelná. Po třech měsících propírání v médiích se PIAS rozhodla zveřejnit některé dokumenty týkající se prodeje ETA - ale učinila tak až ve chvíli, kdy pštrosí strategie nevyšla. Takový postup musel nutně vyvolávat řadu otázek.
• Prodej prošetřuje na základě podezření z porušení odborné péče Komise pro cenné papíry. Toto šetření prý probíhá i na základě podnětu PIAS, ovšem neobvyklý únik informací z KCP (mimochodem podobný úniku informací o KTP Quantum) naznačuje nespokojenost Komise s touto transakcí. Uvidíme, jaký bude výsledek šetření.
• Základem celé kauzy je tvrzení, že PIAS prodala akcie firmě Plastkov, která nabídla čtyřikrát méně než firma Graddo. Podle vyjádření PIAS ovšem Graddo nikdy nepodalo závaznou nabídku s touto čtyřnásobnou cenou. Součástí šetření KCP bude bezpochyby i to, zdali bylo možno nabídku firmy Graddo považovat za závaznou či nikoliv, tak jak tvrdí PIAS, Quorum Pro a Consilium.
• Consilium také zpochybňovalo schopnost firmy Graddo dostát svým závazkům. Možná se není co divit, pokud Graddo jako zdroj financování transakce mimo jiné uvedla, že "předseda představenstva a majoritní vlastník firmy Graddo a.s. dr. Alexander Cach, PhD. se bude podílet částkou do 100 milionů korun ze svých osobních finančních zdrojů, které získal na základě svého desetiletého úspěšného podnikání jako fyzická osoba v rámci platného právního rámce a finančních předpisů a které řádně zdanil."
• Často se debatuje také o tom, že Consiliem původně odhadovaná cena činila 200 až 300 korun za akcii, zatímco Plastkov nabídl a zaplatil pouze 100,10 korun za akcii. Původní odhad vycházel z hospodářských výsledků roku 2000, ovšem v roce 2001 došlo k výraznému zhoršení hospodaření firmy ETA, která místo obvyklé několikamiliónové ztráty za loňský rok očekává ztrátu 439 milionů. Manažeři firmy z této ztráty viní PIAS jako majoritního akcionáře, v tom případě se ale nabízí otázka - proč tedy setrvávali na svých místech? Na hospodářském výsledku loňského roku se navíc nepochybně podepsaly i nízké marže, stále stlačované asijskou konkurencí, a ztráty z devizových operací. Vzhledem k problematické finanční situaci ETY je asi lepší, že PIAS výběrové řízení nezrušila, neboť za pár měsíců by možná nebylo co prodávat - a podílníci fondů PIAS by tak přišli zkrátka. Z tohoto pohledu se přijetí nižší ceny jeví jako pochopitelná snaha o omezení rizika pro investiční společnost a její fondy.
• A perlička na závěr: Graddo projevila zájem i o další společnosti, jež PIAS vyprodávala z portfolia svých fondů. Vedle ETY se tak snažila získat akcie firem Kablo Elektro, ŽĎAS či LET Kunovice…

Kde je tedy pravda? Mediální neobratnost a neochota komunikovat, stejně jako z minulosti pošramocená pověst První investiční dlouho nahrávala kritikům transakce. Ale je to tak? Podělte se s námi o své názory!