Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Poučí se svět z krize v Argentině?

Poučí se svět z krize v Argentině?
O krizi v Argentině toho bylo napsáno mnoho, ale málokterý článek se věnuje příčinám obdobných krizí. Je jich několik a podle mého názoru jsou následující faktory podstatné.

Na prvním místě je v případě Argentiny, ale i jiných zemí postižených obdobnou krizí dříve, nutné uvést velkou zadluženost a nesmyslné lpění na fixním devizovém kurzu k měně jiného státu. Proto se všechny finanční krize v devadesátých letech týkaly především zemí s fixním měnovým kurzem. Krize skončily opuštěním fixního režimu a zavedením plovoucího kurzu. U Argentiny byla tato strategie (zavedení fixního kurzu - prosazovaná D. Cavallem) při svém zavedení koncem osmdesátých let úspěšná. Stlačila hyperinflaci na přijatelnou míru a nastartovala ekonomický růst. Hlavním důvodem proč se podařilo rychle snížit inflaci bylo dodržování přísných rozpočtových pravidel. To vedlo ke stabilizaci ekonomiky a možnosti financování schodků veřejných financí pomocí zahraničních investorů.

Brzda fixního kurzu

Příliv zahraničního kapitálu, ale bohužel neznamenal i současnou liberalizaci zahraničního obchodu. Argentinská ekonomika zůstala nadále relativně uzavřená a její export byl omezen pouze na suroviny a potraviny, jejichž ceny jsou značně volatilní. Tyto faktory zvyšují zranitelnost takto zaměřených ekonomik. V posledních letech se u Argentiny stal fixní měnový kurz (pesa) brzdou hospodářského růstu. Domácí podniky ztrácely konkurenční výhody oproti firmám sídlících v sousedních zemích. Proto i velká část výrobních podniků se přestěhovala za hranice, většinou do Brazílie, kam dříve směřovala většina exportu. Brazílie na rozdíl od Argentiny uvolnila svůj devizový režim podstatně dříve a umožnila tak brazilským podnikům získat konkurenční výhody na zahraničních trzích právě pomocí nižších cen dosažených postupně oslabující brazilskou měnou (real). Tyto faktory se následně v Argentině projevily poklesem hrubého domácího produktu a růstem deficitu veřejných financí během posledních letech.

Druhým faktorem současné argentinské krize jsou mezinárodní organizace včele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou (SB). Ty se svým alibistickým přístupem od krize distancují, ale bohužel na ní nesou i svůj díl viny. O užitečnosti či škodlivosti MMF se vedou polemiky již od zrušení Bretton Woodského systému, který zkolaboval v sedmdesátých letech. Já se přikláním k názoru, že se zrušení Bretton Woodského systému měl být zrušen i MMF, nebo zásadně reformován. K tomuto kroku bohužel nedošlo a MMF je dnes mnohem větší. Využil každou finanční krizi k tomu, aby mu narostla administrativa a získal ještě větší pravomoce. Zde je právě ta chyba, ale to už se dostáváme k učebnicovým příkladům o škodlivosti nebo prospěšnosti netržních zásahů do ekonomiky, v našem případě do mezinárodního toku kapitálu.

Do hlubin kvůli MMF?

V případě neexistence MMF, by většina investorů nebyla ochotna dále financovat Argentinský dluh mnohem dříve a krize by nenabyla takových rozměrů. Jenže situace je opačná, MMF se postupně začal v Argentině více a více angažovat, což dodávalo investorům jistotu, že se nic nebezpečného neděje, ale opak byl pravdou. Zadluženost narůstala a další půjčky od MMF směřovaly na splátky dříve poskytnutých úvěrů. Bohužel až po dlouhé době i MMF odhalil, že Argentina je „černou dírou“ a ani další finanční podpora jí už nepomůže. Z těchto důvodů nebyly další půjčky Argentině ze strany MMF poskytnuty. Tím se Argentina dostala do okamžité platební neschopnosti a musela vyhlásit neschopnost splácet své závazky.

V nedávné době Argentina opustila fixní měnový kurz a její měna následně oslabila i přes snahu Argentinské centrální banky tomu zabránit. Snaha vlády o rychlé řešení vzniklé krize pomocí výrazného omezení regionálních rozpočtů až po zmražení depozit vedla až k občanské neposlušnosti. Dnes Argentinská vláda v čele s ministrem financí J.R. Lenicovem pracuje na restrukturalizaci svých dluhů pomocí další půjčky od MMF a to ve výši 20 miliard dolarů, ale její poskytnutí je ze strany „střízlivějícího“ MMF málo pravděpodobné. K jejímu poskytnutí tlačí MMF i sousední země, které se obávají rozšíření krize po celém regiónu Latinské Ameriky. Obava též panuje z příliš rychlé depreciace pesa, která by mohla vést k prohloubení recese. MMF váže další případnou půjčku Argentině na koherentní ekonomický plán.

Otázkou zůstává kolik nás ještě čeká krizí než dojde k razantní úpravě MMF směrem k zastřešující organizaci, která pouze určuje pravidla pro tok mezinárodního kapitálu a aktivně se jich neúčastní. V nedávné době se dalším kandidátem na obdobnou krizi zdála být Venezuela. Problémem zde byl opět fixní kurz k dolaru, poměrně vysoká míra zadlužení a ekonomika stojící na jedné komoditě, kterou je ropa. V případě Venezuely došlo k včasnému zavedení systému plovoucích kurzů a s tím spojené rychlé depreciaci (okamžité devalvaci) domácí měny. To vyvolalo siné obavy mezi kolumbijskými exportéry, kteří očekávají až 50% pokles exportu. Obdobná situace proběhla mezi Brazílií a Argentinou.

Paraely se střední Evropou

Argentinská krize je též velmi často spojována s vývojem v tranzitivních ekonomikách střední Evropy. S tím nelze do značné míry souhlasit, ale některé paralely se dají najít i zde. Problematickým místem středoevropských ekonomik je neustálý růst deficitu veřejných financí. Narůstající deficity jsou vládními činiteli těchto zemí ospravedlňovány snahou o dosažení hospodářského růstu a plněním konvergenčních kritérií směrem ke vstupu do Evropské unie. Příkladem mohou být vládní programy na podporu ekonomiky, které se pohybují v řádu miliard, ale zdroje jejich financování „jaksi“ chybí nebo jsou značně nadhodnoceny. Proto nelze v nejbližších letech počítat s výraznou změnou trendu ve vývoji deficitu veřejných financí. V současné době sice zadlužení středoevropských ekonomik nedosahuje hrozivých výší jako v případě Argentiny, a není nutné se obávat tak hluboké krize. Ta by ovšem mohla přijít následně při uvolnění rozpočtových pravidel ke kterým směřují výše zmiňované vládní podpůrné programy.

Jaké tedy plyne poučení pro ekonomiky usilující o vstup do Evropské unie? Poučení je několik. Jako zásadní je dodržováním přísných rozpočtových kriterií a ne upřednostňování líbivé sociální politiky a fiskální expanze na podporu hospodářského růstu. Tato strategie následně vede k růstu deficitu veřejných financí. Proto je nutné mít konkurence schopná a na export orientovaná odvětví, která by zajistila stabilitu v daných regiónech i po vstupu do Evropské unie. S tím je spojena i nutnost flexibilnějšího trhu práce. Ten je v současné době omezován na jedné straně striktně stanovenou minimální mzdou a na druhé straně vysokou podporou v nezaměstnanosti a sociálními dávkami, které jsou v mnoha případech vyšší než je minimální mzda a působí jako demotivující faktor.

Měli by jsme si uvědomit, že pro nás plná konvergence nebude dnem vstupu do Evropské unie a bohužel to s největší pravděpodobností nebude ani dnem přijetí společné Evropské měny euro. Proto jsou zde uplatňována přechodná období, které jsou na jedné straně požadovány Evropskou unií pro ochranu své stability, svého trhu práce a svých výrobců, ale na druhé straně je požadují i kandidátské země. Pro které by skoková konvergence znamenala silný šok, jak v oblasti sociální, tak v oblasti hospodářské.

V současné době probíhají jednání o posledních kapitolách, kdy nejtěžší kapitolou bude zemědělství a zvláště spory týkající se dotací pro nové členské země, které by po určitou dobu měly být novým členským zemím kráceny. To naráží na samostatný problém, který je financování v rámci celé Evropské unie. Kdy každý rok narůstají výdajové položky Evropského rozpočtu, ale příjmové položky zůstávají stabilní. Vlastního vstupu do Evropské unie se obávat nemusíme, větší obavy by jsme měli mít z expanzivní fiskální politiky. Jedná se o již několikrát zmiňované vládní podpůrné a očisťující programy průmyslu. Financovaní těchto programů vždy s jistotou zůstalo a asi ještě nějaký čas zůstane na bedrech daňových poplatníků.

Jaké paraely mezi tuzemskou a Argentinskou ekonomikou vidíte vy? Napište nám o nich!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 2. 2002 9:22, Olda Smutný/fathom@atlas.cz

Pane Tuvoro,
Váš článek není špatný, ale je odfláknutý. Od ekonoma očekávám především preciznost. Článek, který je plný pravopisných chyb a překlepů, je nepřesvědčivý. Např. na dvou místech (to už není náhoda!) máte "by jsme" místo jedině správného "bychom", období nemohou být požadovány, ale požadována (střední rod), o mracích chybějících čárek nemluvě.
Příště byste si to měl po sobě aspoň přečíst. Zdraví Olda.

Reagovat

 

+12
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 2. 2002 10:14, TGP

Eric for the president of Slamnikov!!! We love Eric!!!

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Eric 20. 02. 2002 09:36)

Další příspěvky v diskuzi (12 komentářů)

22. 2. 2002 | 17:30 | tuvora

No autor si mohl po sobě článek přečíst to je pravda, ale v porovnaní s jinými články to bylo ještě dobrý a k tomu je článek opravdu dobrý. Otázka na tebe Oldo dostáváš vůbec SMS nebo e-maily, protože jazyk na netu gramatiku...více

22. 2. 2002 | 11:36 | Olda

Nesouhlas, gramatika může jít stranou tam, kde o nic nejde. Miliardy vyžadují profesionalitu - i v detailech. více

21. 2. 2002 | 21:31 | Pavel Novotny

Sjednal jsem si tohle pojištění jako jeden z prvních a myslím, že jsem udělal dobře. Řekl bych, že se jim to povedlo. Vůbec to není drahé (to úrazové pojištění je skoro nejlevnější) a to pojištěních závažných nemocí dítěte...více

21. 2. 2002 | 11:24

Gramatika stranou, když jde o mylyjardy! více

21. 2. 2002 | 9:22 | Olda Smutný/fathom@atlas.cz

Pane Tuvoro, Váš článek není špatný, ale je odfláknutý. Od ekonoma očekávám především preciznost. Článek, který je plný pravopisných chyb a překlepů, je nepřesvědčivý. Např. na dvou místech (to už není náhoda!) máte "by...více

Oblíbená témata

administrativa, Amerika, argentina, banky, cena, centrální banka, ceny, členské, daňové přiznání, dávka, dávky, deficit, depozit, Depozitum, Depreciace, Devalvace, Devizový kurz, devizových, dluh, dluhy, dolar, domácí, domácí měna, dotace, ekonomický růst, ekonomika, euro, Evropa, Evropská unie, expanze, export, faktor, faktory, finance, financování, finanční, firma, fiskální politika, fixní, Fond, fondy, hospodářský růst, hranice, hrubý domácí produkt, hyperinflace, chyby, inflace, investor, investoři, jednání, jistota, kapitál, komodita, komodity, konkurence, konvergence, kritéria, krize, Kurz, kurzy, liberalizace, měna, měnový kurz, Měny, mezinárodní měnový fond, minimální, minimální mzda, Moje banka, mzda, neschopnost, nezaměstnanost, nové, Obchod, oblast, odvětví, ochrana, omezení, organizace, otázky, plán, platební neschopnost, plnění, plyn, podnik, podpora, podpora v nezaměstnanosti, podpory, pokles, politik, politika, politiky, poplatník, práce, pravděpodobnost, pravidla, problémy, produkt, produkty, program, programy, průmysl, příklad, přístup, půjčky, rady, recese, restrukturalizace, ropa, ropy, rozdíl, rozpočet, rozšíření, růst, řešení, schodek, situace, sociální, sociální dávka, sociální dávky, sociální pomoc, splátka, splátky, spoj, spor, stabilita, stát, státy, strategie, suroviny, světová banka, systém, TOMA, trend, trendy, trh, trh práce, trhy, úprava, Úvěr, Úvěry, uvolnění, uzavřený, velké, veřejné finance, víno, vláda, výhoda, výhody, vývoj, zadlužení, zahraniční obchod, závazek, závazky, zdroje, země, zemědělství, změna, změny, zrušení

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Hrubý národní produkt (HNP), Teorie lokálního očekávání, Objekt úvěru, daně, školkovné, invalidní důchod, banky, miroslav kalousek, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Skill, infolimit, stahování souborů, bond, Maďarsko, investiční rating, ceny akcií, tenis, Arnika

MK7R7777, 1P07110, 1P07110, 1P07110, 3Z86595

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK