Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mraky nad polskou ekonomikou

| 19. 2. 2002
Mraky nad polskou ekonomikou
Polsko čelí obdobné situaci jako Česká republika, tedy neustálému posilování domácí měny, kterému se snaží bránit jak centrální banka, tak vláda.

Posilování zlotého dochází jednak vlivem přílivu přímých zahraničních investic obdobně jako v ČR. Silný zlotý kromě přílivu zahraničního kapitálu dále podporuje restriktivní monetární politika charakteristická drahými penězi. Polské úrokové sazby jsou v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi nejvyšší.

Na konci ledna Polská centrální banka snížila již po sedmé v řadě za posledních jedenáct měsíců své klíčové úrokové sazby o 150 bps. To je podle vyjádření vládních představitelů, krok správným směrem, ale ne dostatečný pro výraznou podporu skomírající ekonomice. Snížení sazeb podle polské vlády by mělo dosáhnout jednorázově 5%, aby byla podpořena ekonomika a snížena vysoká nezaměstnanost, která dosáhla v prosinci hrozivých 17,4%. Výrazný propad zaznamenal i HDP, který se propadl na 1,1% v minulém roce, což je nejnižší hodnota za posledních sedm let.

Vysoké úrokové sazby omezují spotřebu i investice. Ve třetím čtvrtletí 2001 klesly podnikové investice meziročně o 13,6%. Na druhé straně vysoké úrokové sazby lákají zahraniční, převážně „spekulativní“ kapitál, který je z velké části investovaný do polských obligací. Tento příliv kapitálu udržuje zlotý na silných úrovních, ale nezabezpečuje jeho stabilitu v delším časovém horizontu. Silný zlotý následně zdražuje polské zboží v zahraničí a vede k poklesu exportu, to se projevilo v prosinci 2001, kdy se export propadl o 7,8%.

Srovnání středoevropských ekonomik k 15.2.2002

Země   HDP   CPI   Úrokové sazby   Běžný účet   Nezaměstnanost  
Polsko   0,8%   3,5%   10,0%   -6,1%   17,4%  
Maďarsko   3,7%   6,6%   9,0%   -3,5%   6,6%  
Česká Republika   3,2%   3,7%   4,25%   -4,8%   9,4%  
Zdroj: Bloomberg

Pozitivní vývoj inflace, která za leden 2002 dosáhla meziměsíčního růstu pouze o 0,8% to odpovídá meziročnímu poklesu na 3,5%, což je nejnižší hodnota pro Polskou tržní ekonomiku. Přílišný optimizmus ovšem není na místě. Inflace dosáhla svých minimálních hodnot, především z důvodu výrazných sezónních slev oblečení a spotřebního zboží spolu s minimálním zdražením energií a bydlení. Tyto faktory se výrazněji projeví až v následujících obdobích. Proto nelze počítat s dalším snížení úrokových sazeb ze strany Polské centrální banky v nadcházejících dvou měsících. Ke konci roku 2002 je nutné počítat s inflací okolo 5%, která nebude způsobena pouze očekávaným zdražením energií, růstem cen potravin a změnami vah v koši CPI, ale i růstem peněžní zásoby (M1), který ukazuje první efekty uvolňování monetární politiky. Růst M1 s velkou pravděpodobností bude pokračovat minimálně do konce prvního pololetí 2002. Tyto faktory by mohly vést centrální banku minimálně k sterilizaci současné restriktivní monetární politiky, popř. k jejímu zpřísnění v případě extrémního nárůstu inflace během roku.

Proti zpřísnění monetární politiky při růstu inflace nad 5% stojí vláda, která se snaží pro svůj expanzivní plán přesvědčit i centrální banku. Vláda, včele s ministrem financí Markem Belkou, připravila čtyřletý plán, kterým chtějí stimulovat polskou ekonomiku. Plán byl minulý týden předložen Sejmu k posouzení. Hlavním cílem vládního plánu je růst HDP o 5% v roce 2004 ze současného jednoprocentního růstu, dále pak výrazné snížení nezaměstnanosti, podpora soukromého podnikání a privatizace podniků ve stáním vlastnictví. Tento plán silně připomíná nám všem nechvalně známé balíčky ministra Grégra. Dalším problematickým místem sousední ekonomiky se mohou stát stávky nespokojených zaměstnanců z důvodu zmražení mezd v letošním roce. K tomu se přidává i pokračující růst nezaměstnanosti a následné vyostřování sociální situace.

Vládní "oživovací" plán by s největší pravděpodobností vedl k výraznému růstu schodku veřejných financí. To by mohlo vést k nesplnění kritérií pro vstup do EU a následné ztrátě důvěry investorů v polskou ekonomiku. Podle kritérií musí členské země EU držet veřejný dluh pod úrovní 60% HDP s rozpočtovým deficitem maximálně 3%. Podle ministra financí Belky je růst HDP mnohem důležitější, než případné inflační náklady a deficit běžného účtu. S tím opravdu nelze souhlasit, protože růst HDP za každou cenu se v budoucnu projeví náklady na boj s inflaci a veřejným dluhem a cenou je následné omezení hospodářského růstu.

V pátek 15.2.2002 Sejm schválil rozpočet pro rok 2002, který má deficit 40 miliard zlotých, s tím, že byly navýšeny jak příjmová , tak výdajová stránka rozpočtu o 1,1 miliardy zlotých. Příjmová stránka rozpočtu vychází z předpokládaných vyšších odvodů daně z přidané hodnoty. Rozpočtový deficit za leden 2002 dosáhl 17,2% (6,9 miliard zlotých) předpokládaného ročního deficitu. Polský akciový trh po svém raketovém růstu z ledna 2002, jehož důvodem byl i fakt, že do polských penzijních fondů na přelomu roku přibylo ze státního rozpočtu více jak osm miliard zlotých, které byly z větší části alokovány právě do akcií. Na současnou problematickou ekonomickou situaci reagovaly kapitálové trhy korekcí. Akciový trh propad v únoru o cca 5%. Negativní sentiment se částečně přenesl i na dluhopisový trh, kde lze počítat pouze s dočasnou stagnací s ohledem na nutnost plnění konvergenčních kritérií.

Zlotý oslabuje již od počátku letošního roku, především na základě vyjádření vládních představitelů, kteří se vyslovují pro jeho výrazné oslabení. Po dosažení svých pětiměsíčních minim (7,75% nad paritou) zlotý mírně posílil v posledních několika dnech. Výhled na vývoj zlotého do konce roku není příliš optimistický. Polská vláda by jej velmi ráda viděla na úrovni 4,25 zlotého za dolar. Záležet bude především na dalším ekonomickém vývoji a ochotě centrální banky dále snižovat úrokové sazby. Další snížení sazeb je pravděpodobné až v druhém čtvrtletí letošního roku z důvodu předpokládaného nárůstu inflace v následujících měsících.

Koruna proti zlotému s mírnými korekcemi posilovala od druhé lednové dekády až do páteční slovní intervence člena bankovní rady O. Dědka. Podle jeho vyjádření je koruna silně nadhodnocena a rád by jí viděl na úrovni okolo 33 korun za euro. Obdobný postup proti posilujícím domácím měnám bude s největší pravděpodobností uplatňován i v Polsku a Maďarsku.

Přes narůstající riziko devizového kurzu jsou investice do aktiv denominovaných ve zlotém stále atraktivní. Je nutné si ovšem uvědomit, že vyšší výnosy na těchto aktivech jsou spojeny s vyšším rizikem ke kterému se přidává i vyšší volatilita devizového kurzu zlotého. Proto je na místě zvýšená opatrnost a správné načasovaní případné investice. K riziku pro tuzemské investory je nutné připočíst pokračující posilování koruny a to i přes snahu ČNB o její oslabení. V případě, že ČNB zaujme pozici "mrtvého brouka" bude mít koruna tendenci nadále mírně posilovat. I přes tyto negativní zprávy zůstává polský akciový i dluhopisový trh velmi atraktivním pro zahraniční investory především ve střednědobém časovém horizontu.

Je pro vaše osobní portfolio Polsko atraktivní? Nebo jsou podle vás rizika již příliš vysoká? Podělte se s námi o své zkušenosti a názory.

Autor pracuje jako portfoliomanažer ve společnosti InvestAGe.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Oblíbená témata

Akcie, akciové trhy, Akciový trh, Aktiva, Aktivum, balíček, balíčky, banky, Běžné účty, běžný účet, boj, Bydlení, cena, centrální banka, ceny, cíl, členské, ČNB, daň, daň z přidané hodnoty, Daně, deficit, Devizový kurz, devizových, dluh, dluhopisový trh, dluhy, dočasné, dolar, domácí, domácí měna, důvěra, ekonomika, energie, EU, euro, export, faktor, faktory, finance, Fond, fondy, HDP, hodnota, hodnoty, horizont, hospodářský růst, inflace, Intervence, Investice, investor, investoři, jednorázová, kapitál, kapitálové, Kapitálový trh, konec roku, korekce, koruna, kritéria, Kurz, kurzy, leden, Maďarsko, měna, Měny, minimální, minimum, Moje banka, monetární politiky, mzda, náklad, náklady, nárůst, nezaměstnanost, Obligace, odvody, omezení, oslabení, peníze, Penzijní fond, Penzijní fondy, plán, plnění, podnik, podnikání, podpora, podpory, pokles, politik, politika, politiky, porovnání, Portfolio, Portfoliomanažer, postup, pozice, pravděpodobnost, privatizace, propad, přidaná hodnota, rady, Riziko, rozpočet, růst, růst cen, sazba, sazby, schodek, situace, sleva, slevy, snížení, sociální, sociální pomoc, soukromí, spekulativní, spoj, spotřeba, stabilita, stagnace, stát, státní rozpočet, státy, trh, trhy, účet, únor, úroková sazba, úrokové sazby, velké, veřejné finance, veřejný dluh, vláda, vlastnictví, vliv, Volatilita, vyhled, výnos, vývoj, zahraničí, základ, zaměstnanci, zaměstnanec, zásoby, zboží, zdražení, zdroje, země, zkušenost, zkušenosti, změna, změny, ztráta, ztráty, zvýšení

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Tranše, Náhradní doby, Historický výnos, fayn, petr dvořák, banky, eet, fintech, Přímé obchody, atraktivita, statek, tuk, MInisterstvo vnitra, Juraj Rektor, týdenní změna, Apoštolská církev, penalizační poplatek, korkyně

3L91937, 4T99754, 4C39218, 8B88888, 4T99754

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK