Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Burzovní krachy: Tulipánová horečka (1630-37)

Burzovní krachy: Tulipánová horečka (1630-37)
Dnes vám přinášíme první díl seriálu o slavných burzovních bublinách. Na našem serveru se s ním budete od nynějška setkávat každý pátek.

Motto: "Snaž se dosáhnout hvězd, ale stůj přitom pevně na zemi"

Dějiny burzy, to zdaleka nejsou jen události 19. a 20. století. Již staří Řekové a Římané nám zanechali zprávy o riskantních finančních obchodech a je doprovázejících krizích. První zprávy o obchodních místech, připomínajících dnešní burzy, pocházejí z Itálie dvanáctého století. Tak se například v roce 1111 sešli směnárníci, obchodníci a makléři ke společnému obchodování na Piazza San Martino v italské Lucce. Ze 14.století máme zprávy o pravidelných burzovních seancích v Pise, Benátkách, Florencii či Janově. V roce 1409 vzniká ve flanderských Bruggách první obchodní místo severně od Alp. Tomuto městu vděčí také burza za své jméno, když tradiční místo setkávání obchodníků bylo poblíž domu patricijské rodiny "van der Beurse". Ještě v patnáctém století vznikaly burzy v Londýně (okolo 1450), Lyonu (1462) nebo Toulouse (1469).

Kolem roku 1500 byly pak založeny burzy v Augsburgu a Norimberku, první na německém území. Zprvu se na burzách obchodovalo se směnkami a mincemi, později probíhaly i obchody se zbožím a různými cennými papíry. Také akciová společnost není vynálezem osvíceného 19. století. Již v roce 1407 je zmiňována janovská státní banka Casa di San Giorgio jako akciová společnost. Ještě starší jsou věřitelské spolky, které půjčovaly peníze státu za určitá privilegia. Tyto společnosti jsou prvně zmiňovány již v roce 1234. Z tohoto století jsou i zprávy o stříbrných dolech v italské Sieně a mlýnech ve francouzském Toulouse, které lze rovněž již označit jako akciové společnosti. V průběhu dalších století vydávaly pak akciové podíly zejména společnosti s velkou potřebou investic, jako byly banky, doly, rejdařství nebo velké mlýny. V těch dobách bylo sice postupování podílů vázáno přísnými předpisy, přesto však lze již tyto společnosti považovat za přímé předchůdce dnešních akciových společností. Ruku v ruce s historií burz a burzovních obchodů kráčí i historie spekulací a finančních krizí.

K nejstarším spekulačním bublinám patří "tulipánová horečka", která vypukla v Holandsku v rozmezí let 1634 až 1637. Jak podivně dnes zní, že ve stínu této jarní květiny vyrostla jedna z nejznámějších finančních krizí historie. Ale neubližujme půvabné květině. Jak již v podobných případech bývá, stála i tenkrát za vším lidská psychika, touha po neúměrném zisku a typické chování davu. Tulipán původně pocházel z Turecka a údajně byl dovezen do Holandska roku 1593 správcem botanické zahrady v Leidenu. Na jaře příštího roku vykvetl v této zahradě první tulipán. Přes svůj exotický původ nevzbudila zprvu tato rostlina z čeledi liliovitých žádný mimořádný zájem. Teprve počátkem 17. století, když holandští pěstitelé začali křížit různé druhy tulipánů a z jednobarevných červených, bílých nebo žlutých květů vykouzlili ohňostroje barev, stal se tulipán kultovním objektem. Brzy začali úspěšní pěstitelé požívat velké vážnosti a začaly regulérní soutěže o nejhezčí květinu. Protože nikdy nebyl dostatek tulipánových cibulí určitého druhu, vystřelily jejich ceny do výše.

Jestliže zpočátku stála jedna cibule jeden gulden, tak zanedlouho musel kupující zaplatit za tutéž cibuli již 1.000 guldenů i více. Každý v Holandsku se chtěl svézt na tulipánovém býčím trhu. Brzy začal platit „tulipánový zákon“ k ochraně obchodníků (za poškození tulipánových cibulí hrozilo vězení), byly pořádány dražby tulipánových cibulí a dokonce i notáři se specializovali na tulipány. Na holandských burzách se vedle akcií obchodovalo i se vzácnými druhy cibulí. Uzavíraly se kontrakty, které opravňovaly k nákupu jistého množství cibulí za předem určenou cenu po uplynutí tří, šesti nebo devíti měsíců. Během několika málo týdnů se těmito opčními obchody mohl vstupní kapitál znásobit desetkrát, nebo i padesátkrát.

V letech 1636/37 dosáhla "tulipánová horečka" svého vrcholu... Ještě předtím, než cibule vykvetla, často vícekrát změnila svého majitele. Šlechta, měšťané, sedláci i děvečky - každý obchodoval s cibulemi tulipánů. Občas také lidé prodali svůj dům, dvorec nebo statek, jen aby měli dostatek hotovosti na další výnosné "tulipánové investice".

Zatímco v roce 1624 stála jedna cibule vzácného druhu "Semper Augustus" 1.200 holandských guldenů, tak o rok později již 3.000 guldenů. Roku 1636 dal kupec za cibuli stejného druhu 4.600 guldenů, nový povoz a navíc dvě šedé klisny i s postrojem. Jedna cibule velmi vzácného druhu "Místokrál" změnila svého majitele za 24 vozů s obilím, 8 žírných vepřů, 4 krávy, 4 sudy piva, 1.000 liber másla a několik beček sýra. V roce 1637 nakonec vyměnil jistý muž svůj pivovar v Utrechtu v hodnotě 30.000 guldenů, za tři kusy vzácných cibulí...! (Pro srovnání: tehdy stál měšťanský dům v Amsterodamu asi 10.000 guldenů) Tehdy dosáhlo davové šílenství bodu zvratu. Poprvé převýšila nabídka poptávku a lavina se uvolnila. Tulipánová bublina praskla a ceny se zřítily v prodejní panice do prachu městských ulic.

Mnoho obchodníků pod vlivem svých, nyní bezcenných, tulipánových kontraktů zbankrotovalo nebo skončilo v konkursu. Celé holandské hospodářství se dostalo na delší čas do vážných potíží. K obětem patřil také Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606-1669). Ten Rembrandt, jehož obrazy dnes v aukčních síních dosahují závratných cen. Nejenže prodělal na svých tulipánových kontraktech, ale jeho díla nešla na odbyt, protože lidé potřebovali nyní peníze na „důležitější“ věci, než jsou obrazy. Malíř musel nakonec ohlásit úpadek a roku 1657 byl jeho dům prodán v dražbě. Zchudlý Rembrandt nakonec umírá v roce 1669. Kdo tenkrát včas rozpoznal změnu trendu, nenapínal příliš tětivu výnosu, šel proti davu a realizoval své zisky, mohl získat velký majetek. Výnosy přes 1.000 procent nebyly tehdy vzácností. Kdo však z vlaku včas nevystoupil, musel se často vyrovnávat i se ztrátou přesahující 90 %. Jako se lidé nikdy nepoučí z historie, tak se stalo i po této spekulační bublině. Již počátkem 18. století následoval velký burzovní skandál v Anglii a ve Francii. Ale o tom zase příště.

Pěstujete tulipány? Nebo s nimi obchodujete? Jaké máte zkušenosti s burzovními bublinami? Již jste se finančně vylízali z té poslední? Napište svůj názor či zkušenost!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

20. 2. 2002 14:14, Boucek Antonin

Máte pravdu, pane Kryzanku, nebylo to davove silenstvi a tehdejsi ceny byly spravne. Kdyz Vam sezenu cibulku z potomku tehdejsi Semper Augustus, smenite ji se mnou za baraky v Amsterdamu?

Reagovat

 

+23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Vavřinec Kryzánek 19. 02. 2002 19:01)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

15. 2. 2002 13:54, <A href="mailto:ales.vavra@email.cz">Aleš Vávra</A>

Ano souhlasím, určitě to bylo první masové použití neregulovaného derivátového trhu.... (např. Mike Dashe - Tulipmania ). Pokud mám správné informace, tak první zmínka o derivátovém obchodě je v 11 kapitole první Aristotelovi knihy Politika, která vypráví příběh o matematikovi, astrologovi Thalesovi (624-547 před n.l.), který předpověděl pomocí astronomie budoucí velkou úrodu oliv. Skoupil tedy v zimě za poměrně málo peněz, veškerou budoucí olivovou úrodu v Chiosu a Miletusu. Úroda oliv bylo opravdu rekordní a Thales pohádkově zbohatl na opčních obchodech s olivami. PS prosím omluvte můj pravopis

Reagovat

 

-23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (TGP 15. 02. 2002 13:20)

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

21. 2. 2002 | 9:07

Pěkný článek. Nejen k pobavení, historie se nyní opakuje, ale nějací plutokrati ten pád brzdí. Myslím, že akcie budou během následujících dvou let klesat, přičemž nám, investorům, budou tvrdit, že obrat nastane do měsíce,...více

21. 2. 2002 | 0:18 | Martin Patera

Když už se tu objevil ten Rembrandt... Myslim, že je zajímavé ještě zmínit, že se v závěru života nechal prohlásit za nesvéprávného, aby unikl svým věřitelům. Jeho manželka a syn, kteří se o něj starali, tak mohli v klidu...více

20. 2. 2002 | 17:02 | Vavřinec Kryzánek

Nevím. V té době asi ano. Proč by měl mít barák větší cenu než cibulky vzácného tulipánu, lahvička vzácného parfému, láhev vzácného vína či cihlička blýskavého žlutého kovu (zlata)? více

20. 2. 2002 | 14:14 | Boucek Antonin

Máte pravdu, pane Kryzanku, nebylo to davove silenstvi a tehdejsi ceny byly spravne. Kdyz Vam sezenu cibulku z potomku tehdejsi Semper Augustus, smenite ji se mnou za baraky v Amsterdamu? více

19. 2. 2002 | 22:25 | Navigator

Pane, opravdu si myslíte, že vyměnit pivovar za tulipánovou cibulku je normální, že to není iracionální, opravdu si to myslíte? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Průměrné roční náklady, Rozptyl, Podílový fond, marta nováková, bankovnictví, banky, paušální daň, petr mach, eKonto Flexi, rýže, CAPE, rčení, vývoz elektřiny, lokální německé burzy, státní služba, přehlášení, Pakt růstu a stability, zbrojní dodávky

007S0JAK, 8T62491, 8T62491, 8B84344, 8S21068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK