Také vyhazujete tisícikoruny do popelnic?
10. 1. 2002 | Petr Fejtek
Patříte také mezi tyto pitomce? Plačte, ale stydět se nemusíte. Hlupáků je u nás totiž většina. Jen málokdo umí počítat a i kdo zvládá procenta, nechápe souvislosti.
Tisícovky v popelnicích aneb příběh stokoruny
Petr Fejtek | 23. 1. 2002 | 73 komentářů
Předminulý týden vyvolal živou diskusi článek o „českém způsobu zacházení s úsporami“. Pokusím se tedy ještě jednou zobrazit situaci, z níž vychází. Tentokrát nechť hovoří čísla: vyhodnocení si jistě každý provede sám.
Znovu si zopakujme přehled: u nás je 3,8 milionů domácností (v každé tedy žije statistických 2,7 občanů). Našinci jsou zároveň velcí šetřílci. Přestože permanentně skuhrají, že peníze nemají, často však zřejmě mají. Mnohý sice nemá nic, ale pak někdo druhý má 700 tisíc. Anebo jeden ze tří milion?
Balíky úspor
Dohromady máme uspořeno hodně přes bilion korun. Nevěříte? Průměrné úspory naší milé domácnosti totiž vycházejí přes 350 000 korun. Kde jsou? No (ne)pochopitelně zejména v bankách a spořitelnách, tam domácnosti naspořily již biliónek (830 mld. na vkladech v korunách, 89 mld. v devizách, přes 100 mld. na stavebním spoření). Jedinou "modernizací" je částečný přesun z vkladních knížek na termínované vklady, jedinou inovací pak stavební spoření. Jinak kapitál? Co to je? Kapitalismus? Fuj, to bude asi nějaká nadávka. Situace možná horší než za Rakouska-Uherska.
Co s nimi děláme
Rozpočítejme i jednotlivé způsoby uložení peněz na domácnost v korunách:
150 000 na termínovaných vkladech a vkladních knížkách
70 000 na běžných účtech
27 000 na stavebním spoření
23 000 na devizových vkladech
50 000 v penězích (včetně slamníků)
------------------------------
320 000 na průměrnou domácnost
K tomu pak jen "drobné" - o těch však dnes hovořit nebudeme:
13 000 na penzijním připojištění
25 000 ve fondech (z toho 17 000 v otevřených UNIS) a nakonec něco málo přímo v akciích a v kapitálovém pojištění.
A kolik prodělávají
Základní otázka zní: jaká část z úspor domácností prodělává a kolik? Kromě stavebního spoření (deseti miliardami dopovaného státem) nevydělá žádný bankovní produkt ani na inflaci. Její míra v minulém roce dosáhla 4,7 %, měřeno meziročním CPI pak 4,1 % - metodologicky by zřejmě bylo vhodnější použít míru, tedy dvanáctiměsíční klouzavý průměr, ale vezměme jen prostý průměr obou, tedy 4,4 %:
Peníze v hotovosti (a ve slamnících) tratí -4,4 %
Na běžných účtech ztrácejí cca -3 % Na devizových vkladech prodělávají (nehledě na kurz) kolem -2 %
Na termínovaných vkladech (podle pásma a délky) -1,3 až -2,7 % (z údaje ČNB za termínované vklady domácností celkem vychází -1,5 %, no budiž)
Propočteme-li ztráty na průměrnou domácnost, pak nám vychází:
(-4,4 x 500) + (-3 x 700) + (-2 x 230) + (-1,5 x 1500) = -7010 korun
Tolik tedy průměrná domácnost vyhodí do inflační popelnice, ovšem včetně předtím poctivě odvedeného státního daňového desátku necelé tisícikoruny.
Že z těchto peněz mohla mít dokonce i nějaký výnos????????????
To je nějaká kapitalistická (=tunelářská) propaganda!!!!!!!!!!!!!!!
Jen v dluhopisech (v dluhopisovém fondu samozřejmě) by tyto peníze vynesly přes 7 % (průměr tuzemských byl 7,71 %), tedy reálných a čistých 3,3 %. V korunách naší průměrné rodinky - nechme jí 10 000 v peněžence, 20 000 na běžném účtu i ten nesmyslný devizový účet - by to vyneslo:
3,3 x 2400 = 7920 korun
Vidíme tedy, že naše prudce inteligentní domácnost reálně nejenže tratila přes 7 tisíc, ale dalších skoro 8 tisíc nevydělala, tedy celkem "oželela" 15 000 korun. A protože to je setrvalý stav, za poslední "pětiletku" tak přišla o cca 75 000 korun.
A pro ještě pomalejší: "Příběh stokoruny" - tak se vyvíjela reálná hodnota 100 Kč vložené před pěti lety na termínovaný vklad a do Bondinvestu (omlouvám se, že používám tento fond, ale je u nás nejstarší):
| rok | termínovaný vklad | Bondinvest |
| 1996 | 100 | 100 |
| 1997 | 98,98 | 104,16 |
| 1998 | 98,83 | 111,44 |
| 1999 | 101,07 | 120,86 |
| 2000 | 100,55 | 121,86 |
| 2001 | 99,55 | 126,09 |
Stokoruna na termíňáku ztratila, kdežto táž v dluhopisovém fondu vydělala přes 26 korun.
Je co dodat? Pokud ano, napište to! Vaše názory nás zajímají!Přečtěte si článek, který tento výpočet vyprovokoval: Také vyhazujete tisícikoruny do popelnic?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 1. 2002 22:54, Jindřich Kotrba
Ano slušnou prací lze vydělat miliony a desítky milionů pak schopným investováním. A co musíte aby jste slušně vydělával? Samozřejmým předpokladem je vysokoškolské vzdělání a to spíše ve dvou oborech. Vhodné jsou například kombinace IT + ekonomika, práva + ekonomika, IT + některý technická obor, práva + některé společenské vědy atp. Další samozřejmostí jsou dva jazyky plynule zvládnuté, nejlepší je kombinace angličtina a němčina. Další samozřejmostí je ochota pracovat 15 hodin denně, 7 dnů v týdnu a ochota cestovat za prací třeba po celé Evropě. Další nutností je nastup kariery u některé mezinárodní firmy. No a pak lze dosáhnou relativně rychle na plat 80-150 tis. měsíčně plus bonusy za splnění cílů, ukončení projektů atp. ve ve výši řekněme jedno i dvojnásobku ročního platu. Takže 3 mil. ročně no problem. Podotýkám, že nemluvím o platech šéfů bank, ale např. project managerů na velkých projektech, schopných právníků-ekonomů podílejících se na rozjezdu zahraničních investic atp. Zároveň je nutné být ochoten okamžitě změnit kvalifikaci v okamžiku, kdy trh práce již vaší kvalifikci nepotřebuje (=plat klesne na průměr). Ten kdo vystuduje obor a chce s ním vydržet do penze, neumí plácnout slovo anglicky a práce 3 hodiny přes čas je pro něj celoživotním zážitkem určitě není kandidát na nadprůměrné výdělky. Toť vše. No a na závěr příklad správně koncipované kariéry v ČR za minulých 12 let. 1989 absolvent ČVUT počítače a posgradual na VŠE. 1989 - 92 překladatel-tlumočník AJ, NJ (obrovský nedostatek v této době = velmi nadprůměrné platy), 1993 (AJ, NJ umí každý trouba) - 1998 projektový manažer v některé bance, pojišťovně či privatizovaném podniku (žádní u nás nebyli, takže opět slušná poptávka=nadprůměrné platy), 1999 - 2002 je nahrabáno, vlastní poradenská firma.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 1. 2002 15:00
Když jsem pobyl pár dní u americké televize, tak mě překvapilo (příjemně), kolik tam mají reklam na různé fondy, finanční poradenství, penzijní programy a podobně. U nás se nic takového nevidí, letí prací prášky, žvýkačky, mobily, občas auta a chlast.
Je taky fakt, že u nich mají ty společnosti pod správou řádově miliardy dolarů, takže se jim asi celkem snadno platí sem tam nějaká kampaň, zatímco u nás v Čechách by se reklama, která by běžela měsíc v hlavním vysílacím čase, jen velmi těžko financovala. Na to mají jen lišáci a velký banky.
V diskuzi je celkem (73 komentářů) příspěvků.