Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Školné: Ano nebo ne?

| 28. 11. 2001 | 9 komentářů
Školné: Ano nebo ne?
Dvě miliardy se nakonec našly. Problém financování vysokých škol tím však stále není vyřešen. Chybějící peníze by mohl přinést způsob financování VŠ, který počítá se zavedením školného.

Boj o peníze

Letošní rozpočet přidělil vysokým školám patnáct miliard korun. V relativním vyjádření to představuje 18,7 procenta objemu peněz pro ministerstvo školství, 2,2 procenta výdajů státního rozpočtu nebo například 0,7 procenta hrubého domácího produktu (v tomto případě za rok 2000).

Asi jako ve všech oblastech financovaných ze státního rozpočtu není jednoduché najít peníze. Jestliže chceme přidat vysokým školám, jedním dechem musíme dodat, kde na to vzít. Buď zvýšením daní nebo z mimořádných příjmů rozpočtu (což není systémové řešení) a nebo snížením jiných výdajů rozpočtu. Zde se nabízí otázka. Komu peníze vlastně vzít? Jiná možnost, ve světě rozšířená asi více než v ČR, je mimorozpočtové financování. Ministr školství, Eduard Zeman, mluvil především o zpeněžení know-how. U našich nejprestižnějších vysokých škol tento způsob přináší zhruba deset procent příjmů. Nabízí se také podnikání, například vydavatelská nebo poradenská činnost. Jednou z možností je rovněž zavedení školného.

Pro a proti

Otázka zavedení školného má řadu pro i proti. Zastánci argumentují především nedostatkem peněz ve vysokém školství, omezeným přístupem ke vzdělání a samotným charakterem statku zvaného vzdělání. Odpůrci jejich argumenty zčásti popírají a nabízejí svá tvrzení.

Školné nepochybně může představovat další příjem do rozpočtů vysokých škol. Věcný návrh zákona o změně financování VŠ (předložil Petr Matějů, poslanec za US) počítá až se třemi miliardami korun a také s tím, že státní dotace současně nebudou klesat (mají naopak vzrůst ze současných 0,7 % na 1,1 HDP). Kdyby ovšem došlo pouze k přerozdělení zdrojů financování od státu ke kapsám studentů, pak by objem peněz (a tedy žádoucí růst počtu studentů i kvality výuky) nevzrostl.

Vysokoškolské vzdělání je zčásti osobní investicí, neboť absolventi mají vyšší hodnotu na trhu práce. Statistiky ukazují, že plat vysokoškoláka je v průměru dvaapůlkrát vyšší než v kategorii se základním vzděláním a zhruba 1,8 násobkem výdělku středoškoláka. Proto nemůže celou tuto investici hradit společnost (státní rozpočet), ale musí se na ni zčásti podílet studenti formou školného.

Zapomínáme však na tři skutečnosti. Náklady studenta během studia dosahují statisícových, zřídka i milionových částek. V průměru činí pro jednoho studenta za celou dobu studia přibližně jeden milion korun.

Náklady studia
Náklad       měsíčně   ročně   5 let  
Implicitní   Ušlá mzda   Průměrný plat   14 018   168 216   841 080  
Explicitní   Skutečně vynaložené výdaje   Doprava   1 000   12 000   60 000  
  Potraviny    1 000  12 000 60 000 
    Pomůcky   200  2 400  12 000 
    Knihy   300  3 600  18 000 
    Ubytování   1 500   18 000  90 000 
    Celkem   4 000  48 000  240 000  
Celkem       18 018   216 216   1 081 080  
Pramen: MPSV ČR, www.skolne.cz, vlastní odhady

Za druhé. Příjmy absolventů jednotlivých škol se diametrálně liší. To co si může vydělat špičkový právník nebo manažer za měsíc, učitel dostane za rok. Proto postihnout plošně všechny obory stejně je naprostý nesmysl.

Konečně, určitá forma příspěvku za studium již existuje. Lidé s vyššími příjmy (tedy i vysokoškoláci s velkými výdělky) přispívají v systému progresivního zdanění více. Do rozpočtu odvádějí větší částky jak v absolutním, tak relativním vyjádření. Navíc na diferencovaném principu. To znamená, že ten komu vzdělání přineslo větší příjem, bude platit větší daně.

Božstvo rovného přístupu

Rovný přístup ke vzdělání představuje modlu, jak pro příznivce tak odpůrce školného. Na jedné straně VŠ budou moci přibrat větší počet studentů a minimalizovat odmítnutí studentů, kteří vyhověli přijímacím zkouškám. Druhá strana uvádí, že školné zabrání ve studium nadaným studentům z méně majetných rodin.

Česká republika má malý podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí. Statistiky uvádějí 34 %, zatímco světová špička se pohybuje okolo 50 %. Zčásti to způsobuje malá rozvinutost víceúrovňového vysokoškolského vzdělání. Trvalý převis poptávky po studiu se týká prestižních škol, hlavně právnických či ekonomických fakult a také velmi úzce specifických oborů (například obory Filosofické fakulty UK). To jsou fakta. Mohou dodatečné tři miliardy korun zabezpečit úplné uspokojení poptávky po studiu? Dvě miliardy umožnily přijmout letos o deset procent více studentů, učeben nepřibylo a kvalitních pedagogů jakbysmet. Jak to tedy ve skutečnosti je? Někdy se zdá, že někteří rektoři či děkani žádají školné, jen aby získali více peněz, protože vědí, že od státu je nezískají.

Argument, že školné zabrání studovat chudším studentům, je také zčásti falešný. Ten, kdo bude chtít na VŠ, by měl získat půjčku a splácet ji až po dosažení průměrného platu. Pomiňme fakt, že učitelům by asi tedy nikdo nepůjčil, leda stát (nedosáhnou průměru do smrti). Jen zčásti, protože nikdo se nechce zadlužit s tím, že neví jestli dosáhne platu umožňující splácení. Navíc vidina, že vedle nákladů na bydlení (US nabízí hypotéky) či rodinu (US podporuje porodnost) bude mladý člověk ještě splácet „půjčku na titul“, je poněkud deprimující.

Kolik absolventů je vůbec trh práce schopen pojmout? Nepředpokládám, že by se u nás uživily tisíce filosofů, politologů, antropologů, historiků nebo například teologů. Výběr studia podle budoucího uplatnění je jistě racionální činnost, ale podle mého názoru řada dříve odmítnutých si po náhlém otevření stavidel bude chtít splnit svůj dávný sen. Pak možná neseženou někteří práci a budou zatěžovat státní rozpočet.

Studenti si připlácejí v polovině EU

Ve světě existují dva základní modely financování školství. V USA se vzdělání poskytuje za úhradu, která je diferencovaná podle úrovně VŠ a zejména budoucího příjmu absolventa. Necelá polovina zemí EU a většina přidružených zemí (včetně ČR) financuje přímé náklady na studium výhradně ze státního rozpočtu. Austrálie a část evropských států zavedla smíšený model založený na spoluúčasti studentů.

Školné se neplatí v sedmi evropských státech: Dánsku, Finsku, Švédsku, Norsku, Německu, Lucembursku a Řecku. Naopak v jedenácti zemích existuje školné nebo zápisné (Belgie, Irsko, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Velká Británie, Španělsko, Rakousko, Francie, Lichtenštejnsko a Island). Konkrétní výši znázorňuje tabulka.

Příspěvky na vzdělání v Evropě
Stát   Typ platby   Částka (v Kč)  
Belgie  registrační poplatek   4 600 – 21 700  
Francie   poplatek za zápis   3 750  
Irsko   registrační poplatek   6 300  
  školné   74 200 – 138 600  
Itálie   registrační poplatek   5 000  
  regionální poplatky   2 050 – 3 400  
Island   registrační poplatek   3 400 – 8 500  
Lichtenštejnsko  registrační poplatek   33 800  
Nizozemí   základní školné   38 600  
  institucionální školné   38 600  
Portugalsko   školné   9 400  
Rakousko   školné   24 000  
Velká Británie   školné   39 900 – 149 000  
Španělsko   registrační poplatek   40  
školné    13 000 – 20 700  
  Pramen: Eurydice

Jste pro zavedení školného? V jaké výši? Kolik byste dali za to, co vás naučili ve škole? Podělte se s ostatními o své názory!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-38
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 12. 2001 0:07

Školné ANO.
Je třeba si uvědomit že nelze do nákladů studia započítavat ušlou mzdu, jelikož jakákoliv forma studia je dobrovolná.
Uhrada za studium by měla být podobná americkému modelu, vč. nadací pro
méně majetné.
Daňovým poplatníkům také žadný vysokoškolák neposkytuje úlevu na právních poradách, či v ordinacích, přestože mu studium hradili.
Je poměrně mnoho možností jak si na studium vydělat či našetřit

Reagovat

 

+34
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 2. 2002 15:42, student

Navrhoval bych aby se školné platilo formou daně následujícím způsobem : Student který vystuduje VŠ platí X%ní daň ze mzdy po dobu X let .
( Já prostě nevěřím že klasické školné není sociálním sítem méně movitějších občanů. ) A to nezávisle na druhu vystudované škloly. ( Představa že si člověk vybírá školu podle toho jak je "drahá" je docela zvrácená. - asi bychom měli bohužel méně lekářů :-( ) Jinak samozřejmě plně souhlasím s joe.ambros@seznam.cz. Samozřejmě by to platilo pro všechny kteří se zapíšou na vysokou školu - bez ohledu na to jestli ji vystudují anebo ne.

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

8. 6. 2010 | 17:03 | student

Pravda je taková, že mnoho studentů si studia zdarma neváží dostatečně. Upřímně, jsem jedním z nich. Neříkám, že to mám na háku, ale kdybych do školy investoval peníze, pravděpodobně bych si ji vážil podstatně více. Nejsou...více

6. 2. 2002 | 15:42 | student

Navrhoval bych aby se školné platilo formou daně následujícím způsobem : Student který vystuduje VŠ platí X%ní daň ze mzdy po dobu X let . ( Já prostě nevěřím že klasické školné není sociálním sítem méně movitějších občanů....více

24. 1. 2002 | 12:55

Navrhuji aby skolne platili ti studenti, kteri si petilete studium na VS prodluzuji opakovanim, ruznym rozvolnovanim atd. Studuji VS a takovych lidi je tu asi tretina, dalsi tretina si nechava zkousky do dalsich semestru...více

20. 12. 2001 | 16:46

Já sy myslim, že vysokoškolaci, musi platit. Proč je mam živit ja, podnikatel. Ja nepotřebuju vysokou školu a přesto se uživim. At podnikaji kdyz chteji penize. Nic neni dneska zadarmo. tomas více

4. 12. 2001 | 0:07

Školné ANO. Je třeba si uvědomit že nelze do nákladů studia započítavat ušlou mzdu, jelikož jakákoliv forma studia je dobrovolná. Uhrada za studium by měla být podobná americkému modelu, vč. nadací pro méně majetné. ...více

Oblíbená témata

absolvent, absolventi, Austrálie, boj, Británie, Bydlení, částka, činnost, daň, Daně, domácí, doprava, dotace, EU, Evropa, falešná, financování, forma, Francie, HDP, hodnota, hodnoty, hrubý domácí produkt, Hypotéka, Hypotéky, institucionální, Investice, kategorie, koruna, kvalita, Lucembursko, malus, manažer, manažeři, měna, Měny, mimořádná pomoc, ministerstvo, Ministerstvo školství, model, MPSV, mzda, náklad, náklady, návrh, nedostatek, nedostatky, Německo, objem, oblast, obor, obory, odhad, omezení, otázky, otevřené, otevřený, peníze, plat, platba, platby, plošné, podnikání, poplatek, poplatky, poptávka, porodnost, Porodnosti, poslanec, práce, právník, princip, procenta, procento, produkt, produkty, progresivní zdanění, průměr, přerozdělení, Převis, příjem, přijímací zkoušky, příjmy, přímé náklady, příspěvek, příspěvky, přístup, půjčky, rady, Rakousko, rodina, rodiny, rozpočet, rozšíření, růst, řešení, Smrt, snížení, splácení, spoluúčast, stát, Statistika, státní dotace, státní rozpočet, státy, student, studenti, studium, svět, systém, škola, školné, školství, školy, tabulka, tabulky, titul, trh, trh práce, trhy, tvrzení, ubytování, úhrada, USA, úvěr, Velká Británie, velké, výběr, výdaje, výdělek, vysoká škola, vysoké školy, výuka, vzdělání, vzrůst, zákon, zákony, založené, zdanění, zdroje, země, zkouška, změna, změny, zvýšení

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nabídková cena, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, Inventarizace, ivnestice, nemovitostní fondy, sleva, brno, nemovitosti, lukáš hemek, bankovní daň, investoce, kurzovní lístek, 1. světová válka, nevhodná kvalifikace, střední Evropa, petr krčál, promlčení vkladu, Best

2AA2668, 8A64457, 2AA2686, 4AA2893, 1P30589

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK