Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo si koupí Qéčka?

Kdo si koupí Qéčka?
Projekt IlikeQ si za svou více než roční existenci vydobyl své místo na slunci českého internetu. Ač dokázal svou virtuální měnu – Qéčka – rozšířit po české síti sám, v oblasti elektronických peněz se nabízejí možnosti, které už sám není schopen dostatečně využít. Zde by pomohl silný partner, nejlépe z bankovní branže...

S možností placení Qéčky se můžeme setkat na desítkách českých webů poskytujících on-line služby či prodávajících zboží. Tak jako dříve byla k dispozici jediná možnost on-line placení eBanka, dnes se tyto možnosti nabízejí dvě. Pokud by tedy byly Qéčka na prodej, nabízí se automaticky možnost, že je koupí eBanka (profil, názory), která by si tak udržela své postavení jediného on-line zprostředkovatele internetových plateb. Pokud bychom však zkusili vidět další vývoj Qéček a možnosti, které nabízejí, mohl by zájemce o ně pocházet z řady podstatně silnějších bank. Systém na kterém stojí Qéčka je na bance nezávislý, což umožňuje jejich využití kterékoliv bance, která by alespoň byla schopna do něj v nějakých intervalech zaúčtovávat aktuální vklady uživatelů na přepážkách a prostřednictvím bankovních převodů. V úvahu by mohl přicházet i partner z nebankovní oblasti, tomu však brání spekulace, které naznačují, že od počátku 2003 bude pro systémy elektronických peněz vydávat ČNB zvláštní typy licencí.

Proč by se o Qéčka měly zajímat velké banky

První indicií v tomto směru by mohla být spolupráce IlikeQ s Pražskou energetickou. Pro společnosti jejího typu představují velkou část nákladů tisk faktur (či vyúčtování), jejich rozesílání, zúčtování došlých složenek a další operace spojené s malými částkami v hotovosti (řádově stokoruny). Pokud by bylo možno alespoň části klientů odeslat vyúčtování elektronicky a pomocí nějaké on-line platby od nich přijmout peníze, došlo by k výraznému snížení nákladů. Ty se podle některých odhadů pohybují v řádu desetikorun na jedno vyúčtování, při elektronické platbě by však činily možná několik korun či ještě méně. Pak by bylo samozřejmě možné se o rozdíl podělit s uživateli – ti by při on-line platbě získali například slevu a navíc snížili i své transakční náklady. Tato konstrukce má za současné situace jednu chybičku – je lákavá pouze pro část uživatelů, která se vrhá na každou technickou novinku. Pak je tu ale skupina pochybovačů, kterým může vadit řada skutečností, především však samotný majitel IlikeQ – společnost Villusion s 1,72 milionu korun základního jmění. Pokud by však na jeho místě stála banka, budou pro ně Qéčka mnohem přijatelnějším partnerem. Podobně se na věc mohou dívat příjemci drobných plateb – rozvodné závody, plynárny, telefonní společnosti či pojišťovny. Ty prodávají řadu produktů (například cestovní pojištění) on-line a také přijímají mnoho plateb, které s sebou nesou vysoké transakční náklady. Pro ně by byl důvěryhodný partner Qéček základní podmínkou pro jakoukoliv spolupráci, který by z hlediska úspory nákladů byla rozhodně zajímavá.

Navázání projektu na samotnou banku by mohlo přinést uživatelům ještě další výhody. Banka s dostatečně propracovaným systémem by svým klientům mohla platby v Qéčkách úvěrovat či je v nějakých intervalech inkasovat z jejich účtů. Mohla by také nabídnout možnost inkasa plateb z účtů i klientům jiných bank. Ti by si pouze v systému nastavili, co chtějí zaplatit a banka by si tyto peníze vybrala z jejich účtu a provedla transakci. Důvod, proč by na tohle měl klient přistoupit je jednoduchý – pokud toho dnes platíte z účtu více, tak musíte těch inkas mít několik, tak by vám však stačilo jedno. Navíc by vám příjemce platby mohl jako klientovi využívajícímu levný platební kanál poskytovat slevu.

Mnoho prostoru se rýsuje i v mikroplatbách v řádech korun až desetikorun. Dnes řada těchto operací probíhá prostřednictvím smsek (různá loga, vyzvánění na mobily a další) či hovorů na audiotexová čísla (0905, dříve 0609) – kurzovní lístky, předpovědi počasí, nabídky práce apod. Náklady na poskytnutí informace a vybrání peněz se v těchto službách pohybují v desítkách procent, přičemž placení pomocí něčeho "levnějšího" než smsky či telefonního hovoru by mohly přinést pokles cen těchto služeb.

Kdo to tedy bude?

eBanka, kterou jsem zmínil výše, by mohla mít o projekt zájem. Pokud jsou však ve hře větší ryby je sporné, zda-li bude ochotna zaplatit dostatečnou cenu. Pokud by však možnosti Qéček chtěla využít i České pojišťovna (profil, názory), mohla by své dceřinné eBance na koupi přispět.

Pokud bychom další možnosti elektronických peněženek viděli v rostoucím on-line prodeji na českém internetu, mohla by mít zájem GE Capital (profil, názory). Ta má jeden z nejpropracovanějších systémů poskytování úvěrů a tak by mohla tento systém umístit na internet. Nikdy by to sice nemohlo dojít do úrovně, že byste si půjčili bez osobní návštěvy nějakého kontaktního místo, přesto by mohlo jít o možnost zajímavou. Do oblasti spotřebitelských půjček a retailu se však vrhá i několik dalších subjektů – Česká spořitelna (profil, názory) a Komerční banka (profil, názory).

Mnohem větší spekulací by byl zájem o získání podnikové klientely a boj o vedení účtů pro různé rozvodné závody a další výše zmíněné společnosti příjímající množství plateb. Tato možnost se samozřejmě nabízí, v úvahu přichází Česká spořitelna, ČSOB (profil, názory) a Komerční banka.

Jakou cenu má Q?

Prodejní cena bude pro akcionáře Villusionu hlavním rozhodovacím faktorem. Samotná transakce však pro kupce nebude představovat hlavní výdaj, neboť výše prodejní ceny se bude s největší pravděpodobností pohybovat v řádech desítek milionů korun. Mnohem více bude stát zapojení IlikeQ do strategie banky – propojení se zúčtovacím systémem a hlavně marketing. To by mohl být hlavní důvod, proč si eBanka koupi tohoto systému nemůže dovolit.

Nejdůležitější otázkou pro potenciální kupce však je: za kolik si to můžeme to vytvořit sami? A tady už jde o to, zda-li kupujete samotný systém, nebo máte i další úmysly s jeho uživateli či pozicí IlikeQ na českém internetu a "trhu" s mikroplatbami a platbami. První otázkou je, zda-li je kterákoliv česká banka schopná vyvinout samotný systém za nákladů nižších, než kolik na celý projekt vynaložilo Villusion. To by mohly být ty desítky milionů korun za které projekt koupí. Pokud by ale banka měla za cíl využít pozice, kterou má projekt na českém internetu, pak se ocenění bude pohybovat spíše v říši odhadů. Banky si totiž mohou relativně snadno spočítat, kolik by je stála implementace podobných služeb do jejich internetového bankovnictví. Druhou stranu pohledu však může být také to, že systém provozovaný bankou, ale od samotné banky oddělený, má více potenciálních uživatelů. Ti totiž mohou pocházet i z řad klientů jiných bank a mohou tak být i zásobárnou zákazníků vhodných k přetažení do služeb vlastní banky. Celou kalkulaci navíc může komplikovat fakt, že s vysokou pravděpodobností bude celá platba rozdělena do několika částí z nichž některé budou závislé na dalších výsledcích celého projektu.

Ať koupí IlikeQ kdokoliv, bude to pro ně impuls k dalšímu rozvoji. To co dokázaly je sice úctyhodné, pokud však za nimi nebude stát silný partner, dojde ke zpomalení jejich rozvoje a pravděpodobně ani nebudou schopny využít možností, které se jim nabízejí.

Napadly vás další důvody, proč by se banky měly zajímat o Qéčka? Nebo si naopak myslíte, že žádné nejsou? Za kolik byste je koupili vy? Podělte se o své názory a nápady s ostatními.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 11. 2001 10:28, TGP

Chci :-) A taky chci srovnat činnost bankovních dozorů třeba v Belgii a u nás, chci znát odpověď na otázku, jak to, že se ČNB zajímá o vlastníky PPF až nyní při akvizici PMB, chci vědět, jak to, že vlastnickou strukturu PPF neznají na MF v odboru dozoru nad pojišťovnami. Odpovíte mi?

Reagovat

 

+9
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (zevloun 21. 11. 2001 00:43)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 11. 2001 11:57

Osobně si nemyslím, že by se nějaká banka až příliš hrnula do tak nejistého projektu.... Co by to té bance přineslo? Jakžtakž zavedený systém, který funguje... A co by jí to přineslo navíc? Kůpu problémů... První je v tom, že Q systém je dokonalý systém, na praní špinavých peněz.... Prokazuje se někde totožnost? Ne. Prokazuje se někde původ qéček? Ne. Jsou peněženky neanonymní? Ne. Může banka provozovat takový systém? Ne. Takže by se to celé muselo od základu předělat.... Alespoň zrušit anonymitu systému a zrušit měnu, ona qéčka.... Navíc ta bezpečnostní rizika, kdy by musela "přiflikovat" další externí systém ke svému bankovnímu systému.... A když si k tomu přidáte, že by qéčka automaticky spadla pod dohled ČNB. No věru nevím, jestli by do toho nějaká banka šla, protože cena za samotnou společnost a jméno (které by stejně muselo postupně zmizet), za současné klienty, kteří by nemuseli přistoupit na neanonymitu, byla nakonec jenom malým bonbonkem k dodatečným nákladům, které by přinesly úpravy celého systému. To se spíš dočkáme podobného projektu na zelené louce, masivní kampaně a qéčka nakonec zmizí ze scény jako spousta jiných projektů... Takovej je prostě život. :-))

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (30 komentářů)

7. 12. 2001 | 13:26

Pokud nebudeme krátkozrací a podíváme se, jak takové projekty fungují směrem na Západ i na Východ (Slovensko) od nás, vypadá to trochu jinak:
- banky takové projekty poměrně razantně podporují - cíl je jasný, získat...
více

29. 11. 2001 | 11:57

Osobně si nemyslím, že by se nějaká banka až příliš hrnula do tak nejistého projektu.... Co by to té bance přineslo? Jakžtakž zavedený systém, který funguje... A co by jí to přineslo navíc? Kůpu problémů... První je v tom,...více

28. 11. 2001 | 4:33 | zevloun

Vychrlil jste příliš mnoho otázek, jakobyste ani nevěděl v jakém čase a v jaké zemi žijete. Z podtextu vyplývá, že očekáváte kladné zvýraznění činnosti belgického bankovního dozoru. Nepatřím mezi obdivovatele výsledků bankovního...více

21. 11. 2001 | 19:36 | TGP

Docela mě překvapuje ten výsledek ankety - proč by to měla kupovat spořitelna? To přece není moc logické? více

21. 11. 2001 | 12:32 | SYROVY

Samozřejmě, že provoz nové věci bude ztrátový, alespoň zpočátku. Proto se domnívám, že pokud nedojde k dohodě mezi bankovním domem a několika potenciálními uživateli typu rozvody čehokoliv tak konkurence SIPO nevznikne. Mezi...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

SKP, Pojištění pro případ smrti, Daň, martin lux, zamrzlé, složené úroky, Vale, pojištění bonusů za bezeškodní průběh, krajská hygienická stanice, pracovní partner, příplatek za noční práci, registr pojistných podvodů, příčka

130RAPID, 5E57557, 8T68057, 6T51318, 3P73669

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK