Zaměstnanci – největší nebezpečí bank

Respondenti průzkumu Ernst & Young - 52 bank z Evropy, Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu - vnímají podvodné jednání jako hlavní provozní riziko banky. Může totiž poškodit jak tvorbu zisku banky, tak pošramotit reputaci banky v očích klientů. Reputace je v tomto případě ceněná možná víc než schopnost banky tvořit zisk.

Téměř polovinu všech zpronevěr spáchali relationship manageri. Tito zaměstnanci mají přímý přístup ke klientovi. Jejich informace důvěrného charakteru jim umožňují manipulovat s účtem klienta a způsobit mu tak velké ztráty.

Další skupinou, která vytváří riziko zpronevěr, je management. Tito lidé spáchali přibližně jednu třetinu všech zpronevěr. Téměř polovinu podvodů způsobili pracovníci, kteří byli ve společnosti zaměstnáni více než pět let. Zaměstnanci, kteří byli v bance zaměstnáni více než deset let, spáchali jednu čtvrtinu podvodů.

Oblasti a rozsah bankovních zpronevěr

Mezi oblasti, ve kterých se objevuje podvodné jednání s cílem zpronevěry, patří zejména převody na účtech, zfalšování podpisu a nesprávné stanovení ceny cenných papírů.

Ztráty mohou způsobit velmi vysoké škody. Za poslední rok utrpělo ztrátu ze zpronevěry přibližně 2/3 dotazovaných, žádnou ztrátu nemělo tedy 33 % respondentů. 38 % bylo postiženo ztrátami do půl milionu dolarů (20 milionů korun). Ztráty v intervalu pět set tisíc až milion dolarů postihlo 15 procent respondentů. Ztráty nad 10 milionů USD utrpělo v posledních pěti letech 17 procent bank.

Odhalování zpronevěr

Bankovní podvody zůstávají často nezveřejněny. Především menší banky nejsou většinou ochotné veřejně přiznat zpronevěru, a tak je zveřejněno jenom přibližně deset procent všech případů. Mezinárodní banky mají odlišné chování a snaží se soudně stíhat viníka. Jejich cílem je vytvořit precedent v této oblasti a snížení objemu zpronevěr. Přesto jsou stále poměrně řídké případy, kdy banky zveřejnily podvodné jednání otevřeně v médiích.

Obecně používaným nástrojem v oblasti bezpečnosti jsou interní kontroly. Respondenti si však málo uvědomovali poměrně snadnou možnost manipulace odpovědnými pracovníky. Jako jednu z hlavních příčin výskytu tak velkého počtu zpronevěr uvádí výzkum nedostatečné kontroly korespondence s klienty a nedostatečnou frekvenci návštěv u klientů.

70 % respondentů očekává od statutárního auditora, že bude schopen identifikovat podvodné jednání, přestože sami tvrdí, že auditorské firmy nemohou být tak efektivní v odhalování a následné prevenci zpronevěry jako dobře fungující interní kontroly kombinované s dalšími opatřeními. Většina zpronevěr je však provedená po účetní stránce korektně, proto jsou pro statutárního auditora tyto podvody téměř neviditelné.

Preventivní opatření

Podle průzkumu je u bank relativně nízká vůle uzavírat pojištění proti ztrátám ze zpronevěry. Jenom 44 % bank uzavřelo takovéto pojištění. Většinou je důvodem to, že návratnost ztráty způsobené podvodným jednáním je mnohdy méně než 50 % z celkové výše ztráty a banky jej považují za nevýhodné.

Jak vyplývá z průzkumu názorů na preventivní opatření a schopnost detekce, jsou nejoblíbenější běžné interní kontroly. Podle názorů manažerů mají nejlepší schopnost detekce a jsou prováděny několikrát ročně v nepravidelných intervalech, proto není možno je předvídat a připravit se na ně. Na druhém místě figurují přísná bezpečnostní opatření, tedy soubor interních směrnic, které ovlivňují chod banky. Protože se jedná o statický systém, jeho schopnost detekce je slabší. Na třetím místě v žebříčku podle efektivnosti byl interní audit, toto opatření má však díky odbornosti zaměstnanců, kteří ho provádějí, vysokou detekční schopnost. Prověrky provedené vedením banky jsou na 4. místě podle schopnosti prevence a na 3. místě podle schopnosti detekce. Vstupní a výstupní kontroly jsou použitelné hlavně pro prevenci, v oblasti detekce však mají horší hodnocení.

Kradou podle vás čeští přepážkoví pracovníci méně nebo více než zahraniční? Jaký druh kontroly tuzemské banky podle vás opomíjejí? Napište svůj názor.