Kolik stojí bankomaty

Kolik stojí bankomaty
Minulý týden se rozvířila debata o výši poplatků za výběry z bankomatů. Vše odstartovala Česká spořitelna ohlášením úmyslu zvýšit servisní poplatky. Nakolik je její požadavek oprávněný a co přinese uživatelům platebních karet? Kdo a kolik platí za provoz bankomatových sítí?

Kromě pořízení vlastních bankomatů stojí banky provoz sítě další náklady - například servis, dotace hotovosti do bankomatů, telekomunikační poplatky nebo pojištění. Každý výběr musí projít autorizací ve společnosti MUZO, což stojí banku přibližně deset korun za transakci. To neplatí pro Českou spořitelnu, která autorizace provádí ve vlastním centru. Za výběry klientů jiných bankovních domů si banka vlastnící bankomat účtuje podle mezibankovních smluv servisní poplatek (tzv. interchange fee) dvacet korun. Jiná je situace, kdy si z bankomatu České spořitelny vybírá klient jiné banky. Klientova banka zaplatí dvacetikorunu za transakci a dále za autorizaci platby zmíněných deset korun.

V České republice existují vedle sebe tři bankomatové sítě. Největší z nich (asi 920 bankomatů) spravuje Česká spořitelna, necelých 700 bankomatů je napojeno na společnost MUZO, která sdružuje ostatní banky. Nejmenší síť 63 bankomatů patří společnosti Euronet, která stojí tak trochu stranou, protože není přímo napojena ani na spořitelnu ani na MUZO a všechny transakce putují k autorizaci přes mezinárodní centra Visa, Europay nebo AmEx.

Pokud do tohoto schématu zahrneme plánované zvýšení mezibankovního poplatku na čtyřicet korun plus půl procenta z vybírané částky, dostaneme se při výběru tisícikoruny na přibližně pětapadesát korun včetně autorizace. V případě, že se banky nedohodnou na nové smlouvě a výběry budou účtovány podle mezinárodních sazeb (kolem sedmapadesáti korun), mezibankovní náklady mohou vyšplhat až téměř k sedmdesáti korunám.

Proč vyšší poplatky?

Spořitelna uvádí, že vzhledem k plánovaným investicím do její sítě je stávající výše poplatku neúnosná. Podle slov ředitele úseku informačních technologií České spořitelny Miroslava Vágnera se průměrné náklady včetně amortizace bankomatu přepočtené na jednu transakci v současnosti pohybují okolo čtyřiceti korun. Tato částka odpovídá evropské úrovni nákladů; spořitelna tak vlastně doposud dotovala výběry 'cizích' klientů. Podle odhadu Peněz.CZ rozdíl mezi inkasovanými poplatky za výběry a náklady dosáhl za rok 2000 více než 300 milionů korun.

Country manager Euronetu Ian M. Bird potvrdil, že tlak na zvýšení mezibankovního poplatku v České republice existuje již delší dobu, ale až v posledních týdnech nabral na intenzitě. Veřejnost tak vidí první výsledky jednání.

Náklady na provoz bankomatů
provoz sítěautorizacenáklady celkem (dnes)po zvýšení servisního poplatku na 40,- Kčpři účtování mezinárodních poplatků
klient banky mimo ČS vybírá...
z bankomatu jeho bankyvlastní náklady10,- Kč10,- Kč + provoz sítěbeze změnybeze změny
z bankomatu jiné banky20,- Kčhradí banka vlastnící bankomat20,- Kč40,- Kč51,- resp. 57,- Kč
z bankomatu ČS20,- Kč10,- Kč30,- Kč50,- Kč61,- resp. 67,- Kč
klient ČS vybírá...
z bankomatu ČSvlastní nákladyvlastní nákladycca 40,- Kčbeze změnybeze změny
z bankomatu jiné banky20,- Kčvlastní náklady20,- Kč + vlastní náklady na autorizaci40,- Kč + vlastní náklady na autorizaci51,- resp. 57,- Kč + vlastní náklady na autorizaci

Jsou ale náklady na bankomaty opravdu tak vysoké? Česká spořitelna tvrdí, že ano. Jedním z důvodů je i fakt, že umísťuje své bankomaty i do malých měst, ve kterých nedochází k tolika výběrům (pouze několik tisíc za měsíc) a náklady přepočtené na transakci jsou daleko vyšší, než například u bankomatu na Můstku v centru Prahy, kde je měsíčně provedeno třicet až pětatřicet tisíc výběrů.

Varianty k jednání

První možností je shoda na nové lokální smlouvě - například na čtyřiceti korunách za transakci. Pak by se náklady na výběr z vlastního bankomatu neměnily, při výběru z cizího bankomatu by se zvýšily o dvacetikorunu.

Druhou variantou je, že k dohodě nedojde a bude se platit mezinárodní poplatek 51, resp. 57 korun. Pak se výběry z bankomatu konkurenční banky prodraží až téměř o čtyřicet korun. Vlastní výběry zůstanou nedotčeny.

Třetí řešení navazuje na druhé: spořitelna se nedohodne s ostatními bankami, vzájemně si obě strany budou účtovat mezinárodní poplatky - avšak mezi ostatními bankami bude uzavřena nová dohoda o nižších poplatcích. V tomto případě se zvýší náklady při využívání spořitelní sítě klienty ostatních bank a naopak. Samozřejmě existují i další varianty, vše záleží na tom, jak budou probíhat jednání.

Odnese to klient?

Poplatek, který si platí banky mezi sebou je jedna věc, ale částka, kterou nakonec strhnou klientovi, je věc druhá. Odrazí se zvýšené náklady v sazebnících? Všechna tisková oddělení bank zatím mlčí. "Jednání stále probíhají, dopředu není možné nic sdělit," byla nejčastější odpověď. Pavel Hejzlar z tiskového oddělení ČSOB k tomu dodal: "Klient je pro nás prioritou. Pokud by ale přesto mělo dojít ke zvýšení poplatků pro klienty, bylo by to až po určité přechodné době."

Při pohledu do sazebníků velkých bank zjistíme, že s rozdílným poplatkem za výběr z vlastní či cizí sítě se můžeme setkat pouze u Raiffeisenbank (rozdíl dvě koruny) a u IPB v případě karet Visa Electron, která si účtuje desetikorunu oproti výběru zdarma z vlastních bankomatů. Většina bank tedy výběry svých klientů z cizích bankomatů dotuje.

Otázkou je, jak se tato jejich ochota změní po zvýšení mezibankovních poplatků. Žádná banka mimo České spořitelny nedisponuje dostatečně velkou sítí, aby si mohla dovolit výrazně znevýhodnit výběry z ostatních sítí. Proto se dá očekávat, že banky budou dále výběry z části dotovat a poplatek klientům zvýší maximálně o nárůst mezibankovních servisních poplatků. Jinak tomu bude v České spořitelně. Ta od svých klientů již dnes za výběr z bankomatu jiné banky žádá dvacet korun plus půl procenta z částky - tedy vlastně o půl procenta vybírané částky více, než je mezibankovní servisní poplatek. Přenáší tak své náklady na klienta. Z toho se dá usoudit, že případné zvýšení z dvaceti na čtyřicet korun pravděpodobně zase z větší části "odnese" klient. Česká spořitelna si jistě uvědomuje, že její síť je dostatečně velká a hustá (bankomaty se umísťují do měst už od několika tisíc obyvatel) a tak si může dovolit nedotovat - a tím značně znevýhodnit -, výběry z cizích sítí.

Co vy si myslíte o problému zdražení mezibankovních poplatků? Je nutné, nebo zbytečné? Bojíte se, že vám banky v budoucnu naúčtují rovněž vyšší cenu za využití bankomatů? Napište nám své názory.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-68
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 4. 2001 9:47, PetrV

Vtip je v tom, že je více než pravděpodobné, že se se vyšší náklady pro banku odrazí v poplatcích účtovaných klientům. Nejde o to, jestli banky mají či nemají platit, nechceme jim mluvit do jejich "řemesla", ale spíš pochopit, o co jim jde.

Reagovat

 

+32
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 21. 04. 2001 23:07)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 5. 2001 16:28

OK - děkuji za upresnění. Ale princip (karty už během monopolu) mylný nebyl.

Reagovat

 

-7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 12. 05. 2001 01:59)

Další příspěvky v diskuzi (49 komentářů)

18. 4. 2002 | 10:52

Za všechno může ta svinská spořitelna se svým monopolem na bankomaty, kterého si je moc dobře vědomá. více

25. 5. 2001 | 17:24 | FekarZ

České spořitelně došla trpělivost z dosavadního lavírování kolem její snahy dohodnout se o zvýšení poplatků za bankomaty, a tak v průběhu příštího týdne rozešle ostatním bankám znovu svou výpověď dosavadních poplatků. To...více

12. 5. 2001 | 16:28

OK - děkuji za upresnění. Ale princip (karty už během monopolu) mylný nebyl. více

12. 5. 2001 | 1:59

První bankomaty (patřily české a slovenské spořitelně a byly v režimu off-line) byly v Československu instalovány v prosinci 1989. Úplně první v Čechách byl na Václavském náměstí 42, Praha 1 v tehdejší společné budově SBČS...více

1. 5. 2001 | 20:16

Nebudu se v análech shánět po přesných datech, ale tuším již v roce 1987 začalo vydávání karet. ATM byly samozřejmě jen v největších městech. Existovaly karty modrá a zelená (dnes TREND a VARIANT). Dokonce se dalo (v KOTVĚ...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

ing penzijní společnost, ceny nemovitostí, vlastnictví nemovitosti, penzijní společnost české spořitelny, koupě nemovitosti, soudní znalec, rekonstrukce domu, ego, legislavita, peněžní transakce, sjednocení Německa, Jan Truxa, 1. Moravská rozhodcovská společnost, trojský kůň, republikáni

2P25007, 2B28457, 2A19767, 7T62726, 2S94740, 2K33667, 2C26253, 2B28479, 2A19795, 2U02381, 2U02382, 2C26254, 2P25019, 2S18031, 2C26255
Usetri panel

Poradíme zdarma s výběrem finančních produktů

Najdeme vám nejvýhodnější finanční produkty. Zdarma!

Usetri tlačítko

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2014 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.