Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Je česká ekonomika dostatečně svobodná II.

Je česká ekonomika dostatečně svobodná II.
Druhým dílem pokračuje analýza ekonomické svobody České republiky. Vězte, že ani v ní vás autor svým hodnocením ekonomické svobody v zemi příliš nepotěší.

Zajímavé hodnocení české ekonomika nám poskytne dynamický pohled na index ekonomické svobody. Podívejme se, jak se změnila míra ekonomické svobody ve výše uvedených ekonomikách během let 1995-2001:

PořadíZeměZměna v míře ekonomické svobody od roku 1995
1.Litva+0,90
2.Slovinsko+0,60
3.Polsko+0,50
4.-5.Maďarsko+0,45
4.-5.Kypr+0,45
6.Lotyšsko+0,40
7.Estonsko+0,35
8.Moldavsko+0,30
9.Bulharsko+0,20
10.Chorvatsko+0,15
11.Česká republika+0,00
12.-13.Slovensko-0,05
12.-13.Rumunsko-0,05
14.Turecko-0,10
15.Ukrajina-0,15
16.Rusko-0,30
17.Bělorusko-0,50

Pohled na tuto tabulku je ještě méně radostný, než na výsledky absolutní. Je vidět, že naše ekonomika je stejně svobodná jako v roce 1995, což je ve světle změn u ostatních relativně vyspělých ekonomik zarážející. Nikoho nepřekvapí chvost tabulky, který tvoří skalní jádro z post-sovětských republik.

Pokud rozpitváme celkové skóre do dílčích výsledků, tak zjistíme, že zlepšení v hodnocení monetární politiky bylo vykompenzováno zhoršením v hodnocení zahraničně-obchodní politiky a regulace podnikání. Je paradoxní, že právě monetární politice naší centrální banky je z jistých "pravicových" kruhů připisována vina za "stagnaci" ekonomiky na konci devadesátých let.

Co s tím

Nechci se pouštět do hlubšího hledání příčin takového stavu, k tomu nejsem ostatně ani dost kompetentní, ale nedá mi, abych nezmínil některé skutečnosti, které rozhodně nejsou ku našemu státu resp. naší ekonomice ku prospěchu:
- úmyslně zabržděná privatizace bankovního sektoru (asi to muselo být vážné, když už ani se na to nemohla dívat ani socialistická vláda..)
- málo rozvinutý kapitálový trh (málem jsme se nedočkali Komise pro cenné papíry)
- velký stát (tzn. vysoká míra zdanění, přebujelá sociální politika – vysoký podíl mandatorních výdajů, který dosahuje 80 procent, nepřehledný daňový systém)
- zahraniční obchod je přespříliš zbyrokratizován (naši úředníci jsou mistři ve stanovování různých cel a dovozních kvót, nemluvě o "liberálním" experimentu s dovozními depozitami)
- pomalá práce soudů (za stejně pomalé asistence policie, ale poslední vývoj snad znamená obrat k lepšímu)
- doslova tragická cizinecká politika (ta je na úrovni divokého východu)
- obrovské porušování autorských práv (ruku na srdce, koho z nás se to netýká?)
- nadměrná regulace na trhu zaměstnanosti a podnikání (ohromný vliv odborů, socializující se zákoník práce a živnostenský zákon)
- vysoká míra korupce
- velmi špatná zemědělská politika (štědré dotace na jedné straně a přísné kvóty na straně druhé, i když před vstupem do EU budeme mít ještě co "dohánět"...)
- neprivatizace nebo velmi pomalá privatizace síťových odvětví

Tento výčet si nečiní nároky na úplnost a je jasné, že rozvedení jednotlivých problémů by si vyžádalo větší prostor. Stejně tak by stál za větší diskusi proces přejímání evropské legislativy, protože legislativní smršť je jedna věc a kvalita zákonů věc druhá. Dovolím si tvrdit, že harmonizace našeho práva s právem Unie je mnohdy v přímém rozporu s cestou k větší ekonomické svobodě. Každý z nás by určitě našel mnoho takových příkladů, některé jsem již vyjmenoval výše.

Otázkou ale zůstává, zda ekonomická svoboda je pouze teoretickou hříčkou akademiků nebo existuje reálný vztah mezi touto veličinou a nějakým ukazatelem bohatství. Vezněme si hrubý domácí produkt na hlavu vyjádřený v paritě kupní síly (přehlédneme jeho nedokonalost, nic lepšího zatím nemáme) a porovnejme průměrnou výši této veličiny mezi čtyřmi skupinami, které se liší mírou ekonomické svobody (viz výše):

Se svobodou roste blahobyt

Z grafu je jednoznačně patrné, že s rostoucí ekonomickou svobodou roste i úroveň blahobytu. Zajímavý je malý rozdíl v dosaženém blahobytu v převážně nesvobodných a úplně nesvobodných ekonomikách. Jakmile ovšem ekonomika dosáhne převážně svobodné úrovně, produkt prudce roste. Výmluvný je i následující graf, který potvrzuje, že cesta k ekonomickému blahobytu vede jen prostřednictvím osvobození ekonomiky od všech rušivých vlivů. Nejlépe prosperují státy, jejichž vlády nechají soukromému sektoru nejvýše možný podíl při tvorbě produktu, minimálně narušují cenotvorbu na svobodném trhu a chrání majetek svých občanů.

Pro úplnost ještě nahlédněme na absolutní žebříčky deseti nejvíce a deseti nejméně svobodných ekonomik na světě:

Pořadí států s nejsvobodnější ekonomikou – Index ekonomické svobody pro rok 2001

1.Hong-kong
2.Singapur
3.Irsko
4.Nový Zéland
5.-6.Lucembursko
5.-6.USA
7.Velká Británie
8.-10.Nizozemsko
8.-10.Austrálie
8.-10.Švýcarsko
14.Estonsko
23.Kypr
27.ČR
42.Maďarsko
42.Litva
46.Lotyšsko
56.Polsko
59.Slovensko
63.Slovinsko
63.Turecko

Pořadí států s nejméně svobodnou ekonomikou na světě v roce 2001

1.KLDR
2.Libye
3.Irák
4.Kuba
5.Irán
6.Laos
7.Uzbekistán
8.Turkmenistán
9.Zimbabwe
10.Bělorusko

Předchozí první díl najdete zde.

Myslíte si, ekonomická svoboda je cestou k prosperitě? Myslí si to i Václav Klaus a Miloš Zeman? Je Václav Klaus chytrý jako delfín? Je vůbec delfín chytrý? Napište nám své názory sem.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

0
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 2. 2001 10:17

Kdepak přílišný liberalismus - podle objektivních měřítek (míra přerozdělování, státní regulace v mnoho oblastech - například nájemné, státní vlastnictví bank) jsme v letech 1990-98 měli poměrně dost tuhý socialismus. A korupci nelze zaměňovat se svobodou!

Naštěstí teď aspoň můžeme investovat naše těžce vydělané peníze, kam chceme. Přece jenom jsme o kousek svobodnější než dřív.

Reagovat

 

+31
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Marek1 23. 02. 2001 16:10)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 3. 2001 14:12

Ano, to je dobré doporučení. Ještě lepší je ale sledovat jaké konkrétní kroky, která strana činí (jak hlasuje v parlamentu apod.). Mezi programem a uskutečňovanou politikou je mnohdy velký rozdíl. Další věc, kterou, myslím, je dobré brát v úvahu, je otevřenost politiků strany. Co chci, je občanská společnost. Pokud mi někdo říká, že jsem lůza, když projevím svůj názor, ztrácí můj hlas navždy.

Reagovat

 

-24
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (petrliska 22. 02. 2001 22:28)

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

2. 3. 2001 | 14:25 | HradilD

Máte pravdu, že je dobré si velmi dobře zapamatovat to, co strany slibují před volbami a jak se chovají po nich. Každá stran resp. poslanec by měl být konfrontován s tím, co sliboval a jakmile se jeho skutečné činy diametrálně...více

2. 3. 2001 | 14:12

Ano, to je dobré doporučení. Ještě lepší je ale sledovat jaké konkrétní kroky, která strana činí (jak hlasuje v parlamentu apod.). Mezi programem a uskutečňovanou politikou je mnohdy velký rozdíl. Další věc, kterou, myslím,...více

27. 2. 2001 | 10:17

Kdepak přílišný liberalismus - podle objektivních měřítek (míra přerozdělování, státní regulace v mnoho oblastech - například nájemné, státní vlastnictví bank) jsme v letech 1990-98 měli poměrně dost tuhý socialismus. A korupci...více

23. 2. 2001 | 19:28

Myslím si, že naše předchozí pravicové vlády naopak liberalismus zdiskreditovaly. Máslo na hlavě má podle mého názoru především ODS a její šéf, protože oni se označovaly a stále označují za liberálně-konzervativní stranu,...více

23. 2. 2001 | 16:10 | Marek1

Pozor na přílišný liberalismus.To už nám tu předváděly vlády do r.1998.Svoboda neznamená,že si každý může dělat,co chce.Je třeba,aby nová politická garnitura začala pracovat na nových a jasných právních normách,které se budou...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nerozdělený zisk, Fixní úročení, Poměr důchodu ke mzdě, unicredit, jan raška, jan bureš, euro, zaměstnanec, United Airlines z Chicaga, registr smluv, občanský zákoník 2014, telefonní operátoři, michal zadák, Komise pro úpravu stanov, Punkva, exekuční řízení, Jiří Mašek, 526/1990 Sb.

6T58785, 6T58785, 3H01636, 4M49999, 2P94287

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK