Bohatá restituentka teta Květa minulý týden zemřela a vzhledem k velikosti jejího majetku si příbuzní až do pátého kolena brousí zuby na případné dědictví. Strýc (tetin manžel) je již několik let po smrti a o tetu se v době její dlouhé nemoci starala neteř. Tetina dcera žije již mnoho let ve Spojených státech a o svou matku neprojevovala žádný zájem. Ta se jí za to také patřičně odvděčila - vydědila ji. Kromě listiny o vydědění, kterým připravila svou dceru o nárok na dědictví však již nestihla napsat žádný jiný dokument určující co s majetkem v případě její smrti.
Bez ohledu na to, kolik dokumentů po sobě zanechala se proces dědického řízení se rozběhl sám prostřednictvím státních institucí. Matrika, která se dozvěděla o úmrtí naší tety oznámila tuto skutečnost soudu. Ten jmenoval notáře do funkce soudního komisaře. Notář začal pátrat po poslední vůli, sezval si všechny potenciální dědice a seznámil je s obsahem listin týkajích se tetina majetku. V našem případě byla nalezena pouze listina o vydědění dcery. Protože závěť neexistuje, nastalo dědění ze zákona, které probíhá v pěti stupních.
V prvním stupni dědí manžel zemřelé a její potomci. Protože strýc (manžel tety Květy) již nežije a dceru teta vydědila, přechází dědictví do druhé skupiny dědiců.
Na druhé úrovni se o pozůstalost dělí manžel (nežije), potomci (dcera je vyděděná) a rodiče zemřelé (jsou po smrti). Protože ani na tomto stupni nenašlo dědictví svého majitele pokračujeme dále.
Třetí skupinou dědiců jsou sourozenci zůstavitelky (také již nežijí) a jejich děti (synovec, neteř). Teta měla dvě neteře a jednoho synovce, kteří se v našem případě stanou novými majiteli dědictví.
Pokud by majetek nezískaly děti sourozenců tety Květy dědili by její prarodiče, případně děti prarodičů.
Jestliže by se ani tady nenašel nový majitel, získal by bohatství naší tety stát.
Kromě šťastných dědiců si ale na každé dědictví brousí zuby také stát. Protože synovec a neteře nepatří k přímým potomkům tety, budou v tzv. druhé skupině dědiců pro výpočet dědické daně a z tetina majetku v hodnotě 7,2 milionu korun (nemovitosti za šest milionů, 300 tisíc v hotovosti, nábytek, obrazy a další předměty osobní potřeby za 900 tisíc) musí zaplatit daň. Každý z dědiců dostane třetinu budov a pozemků (za dva miliony), 100 tisíc korun v hotovosti a předměty osobní potřeby za 300 tisíc.
Od daně je v druhé skupině osvobozeno 60 tisíc korun finančních vkladů a cenných papírů a dalších 60 tisíc z předmětů osobní potřeby (nábytek, obrazy, elektronika apod.), všechno ostatní se zdaňuje.
Odkaz tety Květy |
Pro každého dědice |
Osvobozeno |
Podléhá zdanění |
Nemovitosti |
2 000 000 |
0 |
2 000 000 |
Věci osobní potřeby |
300 000 |
60 000 |
240 000 |
Peníze |
100 000 |
60 000 |
40 000 |
Základ dědické daně |
|
|
2 280 000 |
Daň se vypočte jako procenta ze základu daně a procentí sazba se stanoví podle velikosti dědictví. V našem případě každý z dědiců zaplatí na dani 38 100 korun.
Chcete vědět, jak napsat závěť, jak vydědit své děti nebo jak velkou dědickou daň zaplatíte? Podívejte se na novou stránku v sekci Život – Daně.
Co si myslíte o tomto článku? Jaké jsou vaše zkušenosti s dědictvím? Připojte svůj názor!
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 9. 2000 12:35, Tomas_Prouza
No a divíte se tomu? Dokud bude existovat jenom omezený počet notářů, kteří mají rozdělený trh a nikdo je nebude moci zastoupit, tak to zůstane beze změny. Proč by třeba i to hloupé ověřování nemohli dělat normální advokáti?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.