Mystérium drahého zlata: strach z inflace, kterou nyní nikdo nečeká

Zlato je drahé. Je tak drahé, že už ho nechtějí ani Indové, tradiční milovníci a největší kupci zlatých šperkůna světě. V září se do Indie ve srovnání s loňským rokem dovezlo o 77 procent méně zlata. A do konce roku by na indickém dovozním účtu mohla být dokonce nula, odhaduje indická organizace Bombay Bullion Association.

Cena žlutého kovu přesto roste a podle většiny analytiků se bude zvyšovat dál. Ve světových agenturách se objevila i čísla přesahující dva tisíce dolarů za trojskou unci. To je dvojnásobek historicky nejvyšších cen (v nominálním vyjádření) z minulého týdne, kdy se zlato vyšplhalo na 1061 dolarů za unci. Umírněnější odhady hovoří o úrovních od 1100 do 1400 dolarů za unci v příštím roce

Tento růst mají a budou mít na svědomí světoví investoři. Ti se podle většiny expertů nákupem zlata chrání proti budoucí inflacia oslabování dolaru. Jen v letošním prvním pololetí, kdy stála za investicemi do zlata především nejistota ze stability bankovního sektoru, vzrostla investiční poptávka po žlutém kovu ve srovnání s minulým rokem o 180 procent, odhaduje společnost GFMS, jedna z největších analytických firem specializujících se na drahé kovy.

Zlato, inflace a americká měnová politika

Jenže kupovat zlato  kvůli obavám z inflacese dnes může zdát zbytečné. Ceny mají spíše tendenci klesat než růst. Navíc přední ekonomové v dohledné době několika čtvrtletí až let žádnou inflační erupci nečekají. Kvůli recesi se totiž největší světové ekonomiky dostaly do situace, kdy jsou výrobní kapacity využity na 60 až 70 procent a nezaměstnanost je vysoko nad svou přirozenou mírou. A tam ještě pár let zůstane. Proto se tlaky na růst cen nečekají. Naopak vlády, například americká, se snaží inflaci rozhýbat kvůli obavě, že deflace neboli pokles cenového hladiny pošle ekonomiku do ještě hlubší recese.

Růstu cen se zatím, zdá se, nebojí ani investoři do státních dluhopisů. Ti do požadovaných výnosů zatím promítli očekávání, že ceny v příštích deseti letech porostou o 1,75 procenta ročně, spočítala agentura Bloomberg. Mezi instituce, které se rychlého růstu cen nebojí, patří i Česká národní banka. I ona ovšem upozorňuje, že klíčové bude, jak rychle dokážou světové centrální banky zareagovat na oživení ekonomik a začnou stahovat ohromné množství peněz, které nalily zejména do finančního systému při jeho stabilizaci.

Právě v tomto bodě přicházejí ke slovu pesimisté, kteří dnes ve velkém hromadí zlato. Centrální banky nikdy nedokázaly na začínající ekonomický růst zareagovat včas, shrnuje jejich argumenty Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum. Nepovede se jim to ani teď a stovky miliard dolarů nalitých do ekonomiky ve jménu boje s recesí se přetaví v raketový růst cen. „Banky nyní přetékají penězi, které nechtějí pouštět ve formě úvěrů do reálné ekonomiky. Vezměme si jen peníze, které americká centrální banka nalila do systému při nákupu dluhopisů od bank. Jejich hodnota je 1100 miliard dolarů, což je 7,6 procenta HDP. Co se stane, až bankyzačnou tyto peníze pouštět k podnikům a spotřebitelům,“ klade řečnickou otázku Tomčiak.

Dalším vysvětlením nynější zlaté horečky, je snaha investorů ochránit peníze před účinky oslabujícího dolaru. Jeho hodnota klesá, jak se americká vláda stále více zadlužuje a pouští do světa více dolarů. Logicky jeho relativní hodnota k ostatním měnámklesá. Navíc dolaru v posledních měsících neprospěla ani snaha centrálních bank zemí s vysokými devizovými rezervami o jejich lepší rozložení mezi více měn či spekulace o nahrazení dolaru jako hlavní měny při obchodu s ropou.

Ve druhém čtvrtletí vzrostly devizové rezervy centrálních bank o 413 miliard dolarů, z nichž 63 procent přelily centrální banky do eur a jenů, cituje Bloomberg analýzu banky Barclays. „To naznačuje, že se k dolaru otáčejí zády. Zároveň to znamená, že dolar hned tak neposílí,“ tvrdí Steven Englander, bývalý analytik amerického Federálního rezervního systému a nyní měnový stratég Barclays. Navíc se ekonomové shodují, že americká vláda přijala strategii slabého dolaru jako cestu z nynější recese. Přesto se odhady kurzu dolaru k předním měnám výrazně liší. Zatímco forwardový kurz pro dodání dolaru za šest měsíců (1,47 dolaru za euro) je stejný jako ten aktuální, Deutsche Bank hovoří pro příští rok o kurzu 1,60 dolarů za euro.

Kromě inflace a slabého dolaru existuje ještě jedna hypotéza, proč je zlato tak drahé. I ona souvisí s penězi, které do finančního systému nalily centrální banky. Jen v USA roste měnová zásoba M2 (oběživo, vklady na viděnou, spořící vklady, vklady u fondů peněžního trhu) meziročně o 17 procent. Banky a fondyřeší, kam s těmito penězi. Do rizikových aktiv, jako jsou akcie, se jim příliš nechce. Jako alternativa se tedy nabízí zlato, které kupují a ženou tak jeho cenu uměle vzhůru. Navíc zlato začalo výrazně zdražovat na začátku století právě v okamžiku, kdy centrální banky uvolnily měnovou politiku a začaly do ekonomiky pumpovat více peněz. Pokud i tehdy investoři zlato kupovali, protože se báli inflace, spletli se. Žádná inflační exploze nenastala.

Analytici jsou však k této hypotéze zdrženliví. Na penězích od centrálních bank jednotlivé banky a další instituce prý zatím sedí a nikam je nepřesouvají. „Je možné, že za současným růstem ceny jsou nákupy několika velkých bank z Wall Street. O zlaté bublině se však hovořit nedá. Rostou totiž ceny více či méně všech aktiv,“ dodává Tomčiak. I on věří, že cena zlata dál poroste. Upozorňuje ovšem na riziko, že zájem investorů o zlato může zmizet stejně rychle, jako přišel. Pak by jeho cena spadla. A Indové by zase mohli začít nakupovat.

Je nyní zlato dobrá investiční volba? Podělte se o názor.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem