Proč euro údajně způsobuje drahotu
Ďábel se schovává v detailech, nebo přesněji v malých peněžních částkách. To platí pro zavádění společné evropské měny . I když statisticky lze donekonečna dokazovat, že euro je pro danou ekonomiku prospěšné, konečný účet, zda bylo zavedení eura úspěšné , vystaví politikům a ekonomům veřejnost. Tu statistická čísla o inflaci neohromí. Naopak, občané si udělají obrázek o dopadech společné měny podle každodenních nákupů a placení malých částek.
Zatím ve všech státech, které euro zavedly, byl verdikt veřejnosti poměrně jednoznačný: euro přineslo drahotu . Šálek kávy či oběd v restauraci, poplatek za parkování, esemesky, to vše stojí víc, než před eurem. Tuto zkušenost mají nejen země západní Evropy, které stály u zrodu měnové unie, ale i nováčci jako Slovinsko či Kypr. A nejspíš se jí nevyhne ani Česko.
Před skrytým zvyšováním cen varoval na jarní konferenci o přijetí společné měny třeba Oldřich Dědek, bývalý člen bankovní rady České národní banky a nyní člen Organizačního výboru Národní koordinační skupiny pro zavedení eura . Například při přepočítacím kurzu 24,20 korun za euro by bylo poměrně obtížné přepočítat hodnotu bodů, v nichž oceňují své výkony lékaři. Praktický lékař dostává za bod nyní 1,07 koruny, ambulantní specialista 1,05 koruny, záchranná služba 1,03 koruny. Po přepočtu na euro by všichni brali 0,04 eura.
Dalším příkladem mohou být SMS zprávy, upozornil v prezentaci Dědek. Při jedné SMS za 1 korunu by sto zpráv stálo sto korun. Při přepočtu kurzem 27,65 korun za euro, by jedna SMS stála 0,036, tedy po zaokrouhlení 0,04 eura. Sto SMS by stálo čtyři eura, tedy 110,60 koruny. Na druhou stranu při zaokrouhlení ceny za jednu SMS dolů, by spotřebitel na euru vydělal.
Na zdražování drobných položek poukázala i zpráva poradenské společnosti Deloitte, která analyzovala zavedení eura ve Slovinsku. Podle ní neexistovaly žádné objektivní důvody, proč na konci roku 2006, pár týdnů před přechodem na společnou měnu, výrazně zdražily služby v restauracích. Slovinský statistický úřad rovněž upozornil na neobvyklé zdražování poplatků za použití veřejných toalet, kosmetické služby či cen za topné dřevo. Na přetřes přišly i ceny za parkování. V období od listopadu 2006 do února 2007 vzrostly ceny u 40 procent monitorovaných služeb. U zboží tento podíl činil 16 procent.
Tomuto zdražování zjevně nedokážou zabránit standardní nástroje, které země zavádějící euro používají. Ve Slovinsku šlo o zobrazování dvojích cen (v tolarech a v eurech) a dobrovolné závazky obchodníků a státních úřadů, že se budou při přepočítávání cen a poplatků či pokut chovat férově. Především dvojí ceny mají přispět k lepší informovanosti spotřebitelů. „Více než devadesát procent Slovinců uvádí, že byli o euru dobře informovaní. Díky tomu se nám povedlo snížit očekávání inflace po zavedení společné měny,“ řekl na jarní pražské konferenci slovinský ministr financí Andrej Bajuk.
Slovinský statistický úřad i Eurostat odhadují, že bezprostředně kvůli zavedení eura vzrostla inflace v balkánské zemi o 0,3 procentního bodu. Letošní rychlý růst cen s eurem podle statistiků i ministerstva financí nesouvisí vůbec. „Dnes je inflace vysoká kvůli zdražování ropy či potravin na světových trzích. Přičemž ropa má ve slovinském koši zboží pro výpočet inflace dvojnásobnou váhu oproti průměru v eurozóně. Proto máme vyšší inflaci,“ vysvětloval Bajuk.
Navzdory oficiálním statistikám si Slovinci minimálně minulý rok, kdy se s eurem sžívali, mysleli něco jiného. Více než čtyři pětiny spotřebitelů tvrdilo, že kvůli euru ceny vzrostly, 56 procent Slovinců mínilo, že ceny šly výrazně nahoru. Více než polovina respondentů obviňovala ze zdražování obchodníky, přestože nejvíce zdražovaly služby.
Zlomit toto vnímání bude v každé další zemi, která bude chtít přejít na euro, čím dál těžší, upozornil Oldřich Dědek a dodal: „Všichni už automaticky očekávají, že euro přinese zdražení. Má to skoro charakter proroctví, které naplňuje samo sebe.“
Co by mohlo zabránit zvyšování cen při přechodu na euro? Podělte se o nápady.
