Inflace se zmírní až koncem roku

Průmysl se nemůže vymanit z oprátky rostoucích nákladů a tak zvyšuje ceny své produkce. A zemědělci drží krok, jak dokazují nejnovější údaje o růstu indexu cen průmyslových výrobců (PPI), zveřejněné Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Dříve či později budou nuceni vyšší ceny platit i spotřebitelé.

Ceny průmyslových výrobců v červnu meziměsíčně stouply o 0,8 procenta a ve srovnání se stejným měsícem loni byly vyšší o 5,3 procenta. Proti květnu se tedy inflace zrychlila a byla i vyšší, než očekávali ekonomové .

„Opakuje se tak nápadně často scénář, že finanční trh je zaskočen výší inflačních tlaků. Dnes již můžeme tvrdit, že s inflací u výrobních i spotřebitelských cen budeme bojovat mnohem déle, než jsme si na počátku tohoto roku mohli myslet a než předpokládal finanční trh jako celek,“ komentovala pondělní údaje ČSÚ Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.

V tom spočívají rizika inflačního očekávání, tedy takového chování spotřebitelů a firem, které vysokou inflaci předpokládá i do budoucna a tím spotřebitelé sami začnou inflaci podporovat a prodlužovat.

Vývoj cen průmyslových výrobců do jisté míry předznamenává vývoj cen spotřebitelských. Ekonomové někdy hovoří o vzlínání inflace. Vztah produkčních a spotřebitelských cen ale nebývá přímočarý. Na růst nákladů reagují výrobci mimo jiné úsporami a snižováním marží. Zpravidla tak inflace v cenách výrobců proniká do spotřebitelských cen oslabena a s určitým zpožděním, někdy také vůbec. Spotřebitelské ceny ovšem reagují se zpožděním také na zmírňování inflace produkčních cen, případně dokonce snižování těchto cen (což je tzv. deflace, která v ČR byla pozorována např. v roce 2003).

Červnový růst cen průmyslových výrobců byl způsoben v největší míře rostoucími cenami ropy a kovů, podobně jako v předcházejícím měsíci. Ropa za poslední tři měsíce zdražila o 44 procenta. Toto tempo nemohl utlumit ani stoupající kurz koruny vůči dolaru .

Ceny koksu a ropných výrobků se tedy v červnu zvýšily o 5,6 procenta, základní kovy zdražily o 2,3 procenta. „V červnu na světových trzích dál prudce zdražovalo uhlí a zrychlení je znát i v českém indexu cen průmyslových výrobců. Jeho přímý vliv není výrazný, avšak vyšší ceny uhlí se částečně promítají také do zpracování kovů,“ připomíná Tomáš Vlk, analytik investiční společnosti Patria Finance.

Příznivěji se vyvíjely ceny výrobků s vyšší přidanou hodnotou, u nichž se snižuje podíl ceny surovin na celkové ceně. Ceny dopravních prostředků například klesly o 2,6 procenta, zlevnily také elektrické a optické přístroje. Z toho se ale může radovat jen ta malá skupina občanů, kteří si právě koupili auto, digitální fotoaparát nebo televizi. Většina je naopak citelně dotčena stoupajícími cenami potravin . A inflace v cenách zemědělské produkce jim naději na brzké zlepšení nedává. Přestože dodavatelé zemědělských produktů v červnu zlevnili o půl procenta, v meziročním srovnání byly jejich ceny stále o více než čtvrtinu vyšší, přičemž ceny obilovin proti loňskému červnu vzrostly o 53,1 procenta a olejniny byly dokonce o 66,8 procenta dražší. Také pivaři by měli nyní zpozornit, protože chmel zdražil mnohonásobně, o neuvěřitelná 184 procenta.

Ceny stavebních prací stouply o 4,9 procenta a ceny stavebního materiálu o 2 procenta. To může do určité míry svědčit o klesající poptávce ve stavebnictví.

„Statistiky ze světa jasně ukazují, že nyní čelíme globální inflaci, nikoli jen lokální inflaci, jak jsme na to byli v minulosti zvyklí,“ říká Šichtařová a dodává: „Problém tedy není v domácích úrokových sazbách, ale v globálních cenách surovin. Poslední známé statistiky za celou Evropskou unii (EU 27) říkají, že ceny v průmyslu v Evropě rostou meziročně o 8,9 procenta. S vysokou inflací se však potýká prakticky celý svět.“

Koncem minulého týdne ČSÚ zveřejnil i červnový index spotřebitelských cen. Ten se proti květnu sice velmi mírně snížil, přesto inflace měřená spotřebitelskými cenami zůstala na vysokých 6,7 procenta. Ceny průmyslových výrobců šly tedy protisměrně, o desetinu procentního bodu nahoru. Brzké snížení inflace tedy očekávat nelze. „Podobně jako v případě spotřebitelských cen lze čekat, že se inflace v průmyslu udrží v letních měsících vysoko a její zpomalení přijde ve čtvrtém čtvrtletí, kdy by se meziroční PPI mohl nacházet poblíž 4 procent,“ potvrzuje Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank.

Míra inflace se bude s postupujícím rokem snižovat, což ale neznamená zlevňování zboží a služeb. Letošní ceny se pouze začnou srovnávat s vyšší základnou loňského podzimu, kdy inflace začala prudce růst. „Průměrný růst cen v průmyslu by se za celý letošní rok měl pohybovat kolem 5,7 procenta. Průměrná spotřebitelská meziroční inflace bude podle nás v roce 2008 činit 6,6 procenta. Koncem roku budeme ale již díky vysoké srovnávací základně pod 5 procenty,“ předpovídá Šichtařová, podobně jako i většina ostatních analytiků.

Co se nejvíce zdražilo ve vašem okolí? Které zdražování nejvíce rozčiluje právě vás ? Podělte se o názor.