Na úterním pravidelném zasedání rozhodl Federální výbor pro volný trh (FOMC) americké centrální banky Fed o snížení hlavní úrokové sazby na dolar o 75 bazických bodů na 2,25 procenta. Naplnil tak očekávání řady obchodníků i ekonomů, ale ne všech. V několika posledních dnech, zejména po ohlášení špatných makroekonomických čísel, zesílily hlasy volající po razantnějším kroku. Hovořilo se o snížení až o jeden procentní bod.
Ben Bernanke, předseda Fedu, rozhodnutí o menším než očekávaném snížení sazeb zdůvodnil stále silnými inflačními tlaky, pocházejícími z vysokých cen ropy a zemědělských i průmyslových komodit. Nevyzdvihoval sice nijak významně slabost dolaru, nicméně jeho postupné oslabování je jednou z příčin inflace v USA a hlubší snížení sazeb by tento vývoj ještě podpořilo.
Bernanke věří, že rekordní cenové nárůsty komodit zvolní a inflační tlaky poleví v následujících čtvrtletích. Větší důraz proto kladl na rizika stagnace. Slabé trhy bydlení a ztížené úvěrování budou podle něj negativně působit na hospodářský růst. Fed je však údajně připraven přijmout další opatření na podporu ekonomiky.
Od poloviny loňského září Fed již snížil hlavní úrokovou sazbu o tři procentní body, z toho letos o dva. Nyní tato sazba činí 2,25 procenta a je nejníže od února 2005. Někteří analytici však i tyto relativně razantní kroky považují za nedostatečné. „Mnozí chtějí zásah od americké vlády. Na vládu už je ovšem pozdě. Nyní musí zasáhnout centrální banka. Ta evidentně v posledních měsících snižovala úrokové sazby pomalu,“ soudí Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance. „Domníváme se, že by snížení o jeden a čtvrt procentního bodu bylo adekvátnější.“
Akciové indexy zareagovaly růstem. Na ně navázal dolar, který posílil vůči hlavním světovým měnám, protože investoři prodávali termínované kontrakty na komodity, jejichž cena o něco klesla.
Rizika hospodářské recese v USA však zůstávají vysoká. Do české ekonomiky se vtírají bezprostředně dvěma vlivy: vysokou inflací a klesajícím kurzem dolaru, respektive posilováním koruny. Tyto vlivy jdou proti sobě: rostoucí kurz koruny eliminuje vnější inflační tlaky. Proto také Česká národní banka zatím s úrokovými sazbami nehýbá.
V delším časovém horizontu však vedle úvěrové krize a krize hypoteční, kterou všechno začalo, vedle krize amerického trhu s nemovitostmi, s nímž nemá ČR mnoho společného, je slabost amerického dolaru zbraní dvojsečnou, která může začít nepříjemně dusit tuzemské exportéry. Některé (menšinu) přímo, jiné, kteří obchodují hlavně se zeměmi eurozóny, zprostředkovaně.
A inflace, tedy vysoké ceny komodit a potravin, nemají jen měnové příčiny, ale také příčiny „reálné“, totiž stále prudce rostoucí poptávku z rozvojových zemí, zejména Indie a Číny. To jsou skutečnosti, od kterých Fed úrokovými sazbami jednoduše odpomoci neumí. Jeho předseda Ben Bernanke a s ním stále ještě hodně ekonomů je přesvědčeno, že ve druhé polovině letošního roku se hospodářský růst v USA obnoví.
Znepokojivé na druhou stranu je to, že ještě zhruba před týdnem byla současná krize srovnávána s „prasknutím bubliny“ internetových firem na burze v roce 2001, po kterém následovala recese. Nyní se už hovoří o nejhlubší krizi po 2. světové válce (jak praví bývalý prezident Národního úřadu USA pro ekonomický výzkum M. Feldstein) a hledají se (např. při srovnávání záchranných akci Fedu z konce minulého týdne) paralely s Velkou krizí 30. let.
Dostane se americká ekonomika z problémů brzy, nebo to může trvat i několik let? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
