Fed nevyslyšel hlas analytického "lidu"
Na úterním pravidelném zasedání rozhodl Federální výbor pro volný trh (FOMC) americké centrální banky Fed o snížení hlavní úrokové sazby na dolar o 75 bazických bodů na 2,25 procenta. Naplnil tak očekávání řady obchodníků i ekonomů, ale ne všech. V několika posledních dnech, zejména po ohlášení špatných makroekonomických čísel, zesílily hlasy volající po razantnějším kroku. Hovořilo se o snížení až o jeden procentní bod.
Ben Bernanke, předseda Fedu, rozhodnutí o menším než očekávaném snížení sazeb zdůvodnil stále silnými inflačními tlaky , pocházejícími z vysokých cen ropy a zemědělských i průmyslových komodit. Nevyzdvihoval sice nijak významně slabost dolaru, nicméně jeho postupné oslabování je jednou z příčin inflace v USA a hlubší snížení sazeb by tento vývoj ještě podpořilo.
Bernanke věří, že rekordní cenové nárůsty komodit zvolní a inflační tlaky poleví v následujících čtvrtletích. Větší důraz proto kladl na rizika stagnace. Slabé trhy bydlení a ztížené úvěrování budou podle něj negativně působit na hospodářský růst. Fed je však údajně připraven přijmout další opatření na podporu ekonomiky .
Od poloviny loňského září Fed již snížil hlavní úrokovou sazbu o tři procentní body, z toho letos o dva. Nyní tato sazba činí 2,25 procenta a je nejníže od února 2005. Někteří analytici však i tyto relativně razantní kroky považují za nedostatečné. „Mnozí chtějí zásah od americké vlády. Na vládu už je ovšem pozdě. Nyní musí zasáhnout centrální banka. Ta evidentně v posledních měsících snižovala úrokové sazby pomalu,“ soudí Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance. „Domníváme se, že by snížení o jeden a čtvrt procentního bodu bylo adekvátnější.“
Akciové indexy zareagovaly růstem. Na ně navázal dolar, který posílil vůči hlavním světovým měnám, protože investoři prodávali termínované kontrakty na komodity, jejichž cena o něco klesla.
Rizika hospodářské recese v USA však zůstávají vysoká. Do české ekonomiky se vtírají bezprostředně dvěma vlivy: vysokou inflací a klesajícím kurzem dolaru, respektive posilováním koruny. Tyto vlivy jdou proti sobě: rostoucí kurz koruny eliminuje vnější inflační tlaky. Proto také Česká národní banka zatím s úrokovými sazbami nehýbá.
V delším časovém horizontu však vedle úvěrové krize a krize hypoteční, kterou všechno začalo, vedle krize amerického trhu s nemovitostmi, s nímž nemá ČR mnoho společného, je slabost amerického dolaru zbraní dvojsečnou, která může začít nepříjemně dusit tuzemské exportéry. Některé (menšinu) přímo, jiné, kteří obchodují hlavně se zeměmi eurozóny, zprostředkovaně.
A inflace, tedy vysoké ceny komodit a potravin, nemají jen měnové příčiny, ale také příčiny „reálné“, totiž stále prudce rostoucí poptávku z rozvojových zemí, zejména Indie a Číny. To jsou skutečnosti, od kterých Fed úrokovými sazbami jednoduše odpomoci neumí. Jeho předseda Ben Bernanke a s ním stále ještě hodně ekonomů je přesvědčeno, že ve druhé polovině letošního roku se hospodářský růst v USA obnoví.
Znepokojivé na druhou stranu je to, že ještě zhruba před týdnem byla současná krize srovnávána s „prasknutím bubliny“ internetových firem na burze v roce 2001, po kterém následovala recese. Nyní se už hovoří o nejhlubší krizi po 2. světové válce (jak praví bývalý prezident Národního úřadu USA pro ekonomický výzkum M. Feldstein) a hledají se (např. při srovnávání záchranných akci Fedu z konce minulého týdne) paralely s Velkou krizí 30. let.
Dostane se americká ekonomika z problémů brzy, nebo to může trvat i několik let? Podělte se o názor.
