Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak vás drtí inflace? Spočítejte si to s námi

Jak vás drtí inflace? Spočítejte si to s námi
Když se řekne inflace, statistici dodají, že v únoru se meziročně vyšplhala na 7,5 procenta. To platí pro celou ekonomiku. Jenže každá rodina se musí potýkat s vlastní inflací podle toho, za co utrácí. Zjistite si v našem simulátoru, s jak velkou inflací musíte bojovat vy.

Už v lednu se mnohým protočily panenky, když statistici hlásili, že ceny ve srovnání s loňským lednem vzrostly o 7,5 procenta. A v únoru je to tady zase. I ve druhém letošním měsíci se meziroční inflace vyšplhala na 7,5 procenta. Ve srovnání s lednem byly únorové ceny vyšší o 0,3 procenta. Nejvíce zdražilo vodné, stočné a teplo. Naopak potraviny zlevňovaly. Přes hranici sedmi procent by se podle analytiků měla inflace dostat i v březnu. Od dubna by se růst cen měl začít zpomalovat.

Inflace je jev, kdy celková úroveň cenové hladiny stoupá, přestože některé ceny mohou klesat. Jinými slovy to znamená, že za stejnou částku si kvůli inflaci koupíme každý rok méně. Třeba při roční pětiprocentní inflaci si spotřebitel s dvaceti tisíci korunami koupí za pět let za stejnou sumu jen tři čtvrtiny toho, co si může dovolit dnes.

Milton Friedman, oceněný Nobelovou cenou za ekonomii v roce 1976, o ní napsal, že ač ji vláda shazuje na obchodníky, ropné šejky a bankéře, může za ní stát. Přesněji centrální banka, která pouští do oběhu peníze rychleji, než roste poptávka po nich.

Za ideální stav se považuje nízká míra inflace. „Pro fungování ekonomiky je efektivní, aby se ceny a mzdy přizpůsobovaly rychle oběma směry,“ tvrdí Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. Protože nulová inflace by znamenala, že některé ceny v průměru rostou a jiné klesají, je lepší nízká míra inflace, kdy některé ceny rostou a některé ne. Pokles samozřejmě není vyloučen, ale není příliš častý a příliš velký.

Problém nastává, začne-li inflace nabírat na rychlosti a přehoupne se do dvojciferných či trojciferných čísel. Pak dochází k přerozdělování bohatství od věřitelů k dlužníkům – tedy situace, kdy dlužník sice nominálně platí pořád stejně, ale reálná hodnota splátky výrazně klesá. Dlužník na tom vydělá, naopak věřitel tratí. To vnáší do ekonomiky nejistotu. Věřitelé nevědí, jak velký úrok mají stanovit. I proto začínají převládat krátkodobé půjčky, které efekt přerozdělení bohatství tolik nepostihne. Čím vyšší tato hyperinflace je, tím rychleji se ekonomika vrací k barterové směně, protože nikdo neumí určit správně hodnotu peněz. Teď je jiná než za pár hodin či dnů.

Nebezpečí vyšší inflace také spočívá v tom, že si na ni lidé zvyknou a začnou stejně rychlý růst cen očekávat i v budoucnu. Když pekař vidí, že minulý rok vzrostly ceny o 8 procent, očekává, že vzrostou o osm procent i tento rok, proto i on zvýší ceny o osm procent. Naopak zaměstnanci očekávají, že i tento rok se jejich mzdy o osm procent znehodnotí a automaticky požadují po firmách, aby jim mzdy nejméně o inflaci dorovnaly. Pro zaměstnavatele to znamená vyšší náklady, které promítnou dále do cen. A inflační spirála se točí dál.

Aniž by se tedy cokoliv stalo, minulá inflace se plynule přelévá do budoucnosti. Boj s ní je pak poměrně složitý.

V Česku se inflace měří pomocí indexu spotřebitelských cen (consumer price index). Statisticky se zkoumá tak, že se poměřují úrovně cen spotřebního koše ve dvou obdobích. V koši je zhruba 730 výrobků a služeb. Jejich váha při výpočtu cenového indexu odpovídá podílu, který na ně domácnosti v průměru ze svého rozpočtu vynakládají.

Anketa

Musíte kvůli inflaci při nákupech více šetřit?

Na stránkách Českého statistického úřadu lze nalézt několik typů cenových indexů. Liší se v tom, které období berou jakou základní. Jde třeba o meziroční inflaci, která porovnává stejné měsíce dvou po sobě jdoucích roků, o roční inflaci, která vyjadřuje průměrný přírůstek indexu spotřebitelských cen za rok, či o meziměsíční inflaci, u níž se růst cen porovnává s předchozím měsícem.

Kromě spotřebitelského cenového indexu statistický úřad sestavuje i další indexy: cen stavebních prací a stavebních objektů, cen průmyslových výrobců, cen zemědělských výrobců či cen tržních služeb ve výrobní sféře. Jejich zvýšení se obvykle časem odrazí i ve zvýšení indexu spotřebitelský cen, a tedy i v obecné inflaci.

Měly by centrální banka účinněji zakročit proti rostoucím cenám? Je česká míra inflace až příliš vysoká? Podělte se o názor.
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+17
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 3. 2008 9:57

To je kravina, inflace je stejná pro všechny příjmové skupiny, lišit se může dopad té inflace na jednotlivé spotřebitele. Rozdíl spočívá ve struktuře nákupů - když někdo bude celý měsíc kupovat jenom rohlíky, bude mít o těch 7,5% větší výdaje, když to bude prokládat zbožím s nižším nárůstem ceny nebo dokonce levnějším, bude to zase vypadat jinak.

Reagovat

 

+69
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (froberg 11. 03. 2008 08:14)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 3. 2008 8:18, Pavel

Současná vláda musí zalepit dluhy po vládách minulých, a (i) proto ta inflace. Ale to lidé s morálkou feldkuráta Katze ("To se nám to hoduje, když nám lidi půjčují") těžko pochopí. Jen začnou strašně křičet a obviňovat všechny okolo, až už nikdo nebude chtít půjčovat.

Reagovat

 

-6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (rodič 11. 03. 2008 06:54)

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

3. 7. 2008 | 10:42 | Olda

Od srpna,po zrušení padesátihaléřů stoupne automaticky cenová hladina zejména potravin. Jinak o tom, že je americký dolar silně nadhodnocený nepochybují Evropané celá desetiletí. Vojenská doktrýna Bílého domu, společně s...více

20. 4. 2008 | 13:55 | Petr

proč dávat peníze na socální dávky nebylo by lepší snížit daň, o kolik se sníží hodnota jedné koruny když ji zaplatím na dani a potom se mi vrátí v podobě sociální podpory? 1kč=0,6 kč není to přerozdělování trochu drahé,...více

6. 4. 2008 | 13:42 | padek

Peníze z rozpočtu: Cca například. na armádu jde 14xvíce než na podpory v nezaměstnanosti; na dopravu jde 17x více než na podpory v nezaměstnanosti, na splácení úroku ze státního dluhu jde 15x více než na podpory v nezaměstnanosti...více

12. 3. 2008 | 12:53 | hesh

Možná je to kravina, ale je to pravda, protože to jinak cítí ten kdo má málo a jinak ten kdo má hodně více

12. 3. 2008 | 12:16 | důchodce

Také by mě zajímalo,které minulé vlády máte na mysli a které konkretní dluhy. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Odpisy, Nekalosoutěžní jednání, Konsorcium, vladimír vaňo, daň z příjmů, petr fiala, daňový bonus, daň z příjmů, aktivní správa, Sdružení ochrany nájemníků, Henry Ford, vzácnost, United Technologies, seat, Armáda spásy, povinný odvod, TV Prima, Ross hook

9B08510, 8U32846, 4AK8181, PAXT3CUM, 8B49930

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK