Ropa je nominálně nejdražší v historii, ale přitom se slova jako další ropný šok příliš neobjevují. První ropný šok odstartovala izraelsko-arabská válka v roce 1973, druhý pak převrat v Íránu a následná íránsko-irácká válka. Cena ropy dnes se vyšplhala nahoru sama bez pomoci externího šoku.
„Faktory tlačící cenu ropy vzhůru jsou velice podobné těm, které Američané slýchávají již léta,“ uvádí Geoff Sundstrom, analytik AAA pro finanční server Marketwatch. Jedná se o rostoucí poptávku, klesající dolar a geopolitická napětí.
„Hlavní příčinou je rostoucí poptávka rozvojových zemí, hlavně Číny a Indie,“ potvrzuje Petr Sklenář, analytik Atlantik FT. Ekonomický růst těchto velkých států táhne cenu ropy stále vzhůru. Ale kromě tohoto silného a jasného trendu má na cenu výrazný vliv i klesající dolar, a to v dlouhém i krátkém období.
V dlouhém období má slábnoucí americká měna vliv na poptávku i nabídku. Silnější ostatní měny činí ropu relativně levnější komoditou, takže se po ní zvyšuje poptávka, což žene cenu nahoru. Ani nabídce ropy se současná situace nevyhýbá. Efekt je však nejednoznačný. Pro producenty v Africe a v Evropě je podle dr. Alhajjiho z Ohio Northern University důležité jakou hodnotu má jimi prodávaná ropa v eurech. Protože hodnota dolaru vůči euru klesá, jsou i jejich eurové tržby nižší. Nemohou proto tolik investovat do rozšiřování těžby. Alhajji dokonce spočítal, že padající kurz dolaru souvisí s poklesem množství těžebních zařízení v Evropě a Africe. Výsledkem je, že nabídka ropy neroste tak rychle, jak by mohla.
Významní producenti ropy, zejména ze Středního východu, jsou oslabujícím dolarem zasaženi ještě jinak. Statistická analýza ukázala, že z 18 ropných států způsobila zvýšená cena ropy a oslabující dolar inflaci ve 14 z nich. Jednalo se právě o středovýchodní země, pro které je ropa hlavní obchodní komodita. „Důvodem je hlavně fixní navázání kurzu jejich měn na dolar,“ říká Petr Sklenář. Tyto země nemohou kurz změnit. To znamená, že s klesajícím dolarem oslabují i jejich měny vůči měnám ostatních států, což zdražuje dovážené zboží. Navíc centrální banky musí stabilní kurz vůči dolaru udržovat měnovými intervencemi, které se však projevují pouze dalším růstem domácích cen. To dopadá i na těžební společnosti, které si nemohou dovolit investovat dostatek peněz do zvyšování těžby. To opět vede k nižšímu růstu nabídky ropy.
V krátkém období přiživuje slábnoucí dolar spekulativní nákupy ropy. Investoři se snaží mít co největší zisk ze svého portfolia. Pokud se bojí oslabení dolaru, hledají aktivum, které nebude ztrácet. Takové aktivum může být právě ropa či zlato, případně i jiná komodita. Tyto spekulativní nákupy pak ovlivňují cenu, která se postupně šplhá vzhůru. Jak v krátkém, tak i v dlouhém období má tedy kurz dolaru a cena ropy negativní vztah.
V situaci, kdy nabídka ropy na světových trzích sotva dokáže uspokojit rostoucí poptávku, obchodníci daleko citlivěji reagují na jakékoli zprávy ze světa, které se ropy mohou týkat. Proto i nedávné násilné útoky na policejní stanice v Nigérii, jednoho ze členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) "zvyšují obavy, že země se propadne do chaosu, což může narušit mezinárodní toky ropy,“ říká John Kilduffy, analytik MF Global. Nigérie je šestým největším producentem ropy.
OPEC se sejde na pravidelném zasedání 1. února ve Vídni. Do té doby chce provést další fundamentální analýzy, na kterých by se mohl rozhodnout, zda zvýšit těžbu a možná tak o něco snížit cenu ropy, nebo na prolomení stodolarové hranice nereagovat. V organizaci ovšem dlouhodobě proti sobě stojí státy, které se přiklánějí k první variantě, a země, kterým vysoká cena suroviny vyhovuje.
Kam se až může cena ropy vyšplhat? Řekněte, co si myslíte.
Sdílejte článek, než ho smažem