Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nejčtivější kniha o inflaci

| rubrika: Sloupek | 16. 1. 2013 | 11 komentářů
Člověk otupí. Když je špatných zpráv moc, přestane jim věnovat pozornost, když je příliš často varován, rezignuje. Pak funguje jediné: změnit žánr!
Nejčtivější kniha o inflaci

Inflace je tu s námi skoro pořád. Rozumní s ní bojují a často vítězí, ostatní rezignují. Varování, při kterém se člověk ohání čísly, přestalo fungovat dávno. Naspořili jste si pěknou sumu, ale co z ní bude za dvacet let? Žádná reakce. Člověk otupí. Jako finanční poradce se s tím potkávám denně. Jak to povědět jinak?

Německá hyperinflace od jednoho z nejlepších vypravěčů

Možná vám to přijde k smíchu, málo seriózní. Jedna cesta mě napadla před knihovnou, když se oko zastavilo na Remarquově Černém obelisku. Erich Maria Remarque je skvělý vypravěč a děj svého románu zasadil do malého německého města krátce po první světové válce. Ideální kombinace: to je totiž přesně doba, kdy v Německu zuřila hyperinflace. Máme tu exemplární případ inflace, navíc sugestivně vylíčený opravdovým mistrem. A co víc: poučení se nám tu dostává jaksi mimochodem, na pozadí.

Samozřejmě – objevil jsem v sobě i jisté pochybnosti: stejně si to budu muset zkontrolovat, jestli autor nepřehání. Bude tomu vůbec obyčejný člověk věřit? Ta čísla jsou totiž závratná: Do románu vstupujeme v okamžiku, kdy jeden dolar stojí 36 000 marek. Ve vzpomínkách jedné z postav se ale vrátíme i na začátek příběhu německé hyperinflace, do roku 1922, kdy americká měna vyskočila z kurzu jeden dolar za 360 marek na kurz dolar za deset tisíc marek. A pak se kola inflace roztáčejí do neuvěřitelných obrátek:

„Inflace teď letí tak, že Říšská banka nestačí tisknout. Nové stotisícovky obíhají sotva čtrnáct dní a už se budou muset tisknout milionovky. Kdy se dostaneme miliardám?“

A než se dostaneme na konec knihy, marka je níž než miliarda za jeden dolar. Podívejte se ostatně, z čeho si kluci slepili draka na úvodním obrázku...

20 miliard marek, říjen 1923

Za tašku peněz půl tašky nákup

Litr mléka stál 5,4 milionu marek, dopisní známka celé dva miliony. Inflace nabývala bizarní formy. Mzda byla vyplácena týdně nebo i denně. Zaměstnanci si chodili pro mzdu s kufry či s prádelními koši, aby mohli pobrat hromady bezcenných papírů zvaných peníze. Každý pak spěchal nakoupit potraviny nebo zboží, protože za několik hodin bylo všechno mnohem dražší. Nakonec vyplácely některé podniky mzdu nebo její část v naturáliích.

Víc se o hyperinflaci v meziválečném Německu, ale i o dalších finančních průšvizích od sedmnáctého do jednadvacátého století dozvíte v naší Investiční univerzitě, v oddíle Burzovní krachy.

Co má hodnotu

Poměrně přesvědčivě vidíme i to, co má v podobných extrémních situacích opravdu hodnotu. Takovou hodnotou je majetek, který je likvidní a generuje zisk v závislosti na rostoucí inflaci (akcie, nájemní domy, komodity, cigarety atd.). Jak by asi v tomto dopadla většina českých domácností – úspory na běžných účtech, stavební spoření, penzijní připojištění, občas nějaké dluhopisové fondy – co s tím v podmínkách hyperinflace? Především lidé závislí na státních dávkách by tom byli bídně. Pravidelná jednoroční valorizace by je jen těžko ochránila. Vlastnictví malé zlaté cihličky by jen prodloužilo agónii.

Jenže hrozí vůbec hyperinflace? Není to jen strašák, který doprovází ojedinělé dějinné události, jakými byly prohry válce? Vtip je v tom, že nikdo přesně neví. České země tak masivní inflaci nezažily. Bankrot (pardon, kreditní událost) v roce 1953 doprovázelo masivní ožebračení všech lidí, kromě vybraných členů strany, nikoliv však tímto způsobem. Mnoho lidí tvrdí, že inflace v samostatné České republice nepřekročila deset procent (což není pravda – ve druhé polovině devadesátých let se blížila dvacet procent). Také naše Centrální banka vykazuje poměrně solidní schopnost ovlivňovat makroekonomické prostředí. Přesto vzpomeňme na potíže Argentiny, Litvy nebo třeba Islandu. A navíc – ona vůbec není potřeba hyperinflace, úspory vám vcelku bezpečně užírá i ta každodenní, obyčejná.

Inflační kalkulačka

Co napáchala inflace s korunou za poslední půlstoletí? To vám řekne kalkulačka inflace od Peníze.cz, která pracuje s reálnými historickými daty. Od roku 1954 do roku 1989 kalkulačka počítá s meziroční inflací odhadnutou na 3,3 procenta (ano i za socialismu se peníze znehodnocovaly), po roce 1989 pak vycházíme z meziroční inflace, jak ji pravidelně zveřejňuje statistický úřad.

Spočítat si můžete nejen to, kolik korun byste dnes museli vytáhnout z peněženky, abyste si mohli pořídit nákup, za nějž byste v roce 1984 zaplatili dvěma tisícikorunami. Postupovat můžete i obráceně: spočítáme vám, kolik československých korun by v roce 1970 stačilo k tomu, abyste si nakoupili stejné zboží, za které dnes „vyhodíte“ deset tisíc korun českých.

Výpočet Inflace

V roce:
mám: korun.
Kolik by to bylo v roce:?
Nahlásit nepravdivé nebo zastaralé informace

Další kalkulačky

Anketa

Bojujete s inflací?

Na nájemní nemovitost nejspíš nemusíte mít, zásoby komodit se vám můžou shromažďovat těžko, jsou to ale rozumné cesty. A pak jsou tu pořád aspoň akcie. Guru investorů Benjamin Graham tvrdí, že akciová složka investora by neměla klesnout pod 25 procent. Samozřejmě akcie nejsou stálé. Ale přesto – pokud vám čtvrtina majetku „spadne“ o dvacet procent a vy víte, že vás nikdo neokradl, jedná se o výjimečnou, ale nikoliv tragickou fluktuaci ceny, mělo by se vám pořád jít spát daleko lépe než s pocitem, že na termínovaném vkladu vyděláte za rok 1,6 procenta při dvouprocentní inflaci. Ale to už jsem se zase vrátil do svého žánru, k číslům a grafům. Na to jste nejspíš dávno přestali slyšet. Tak to zkusme jinak. Třeba s Černým obeliskem.

Autor je finanční poradce Partners

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 1. 2013 8:46, Fousek

Jedno je jisté, nedivat se na naše multimilionáře a miliardáře. Oni žijí v jiných dimenzích. Je třeba koukat na svět trochu reálně a rovněž trochu šetrně:
Mám zahradu = mám ovoce a zeleninu, mám ovci nebo kozu (o košení se nemusím starat), na podzím mám klobásky a maso ve sklenicích a mražáku, mám králiky (krmím 2x denně a na podzim "šupsníma do mražáku"). Mám tchyni = obdělává mi zahrádku, krmí králiky, pase kozu a štěká jako pes - občas na cizí a občas i na mne (je už stará a moc toho nesežere)... :-)

Reagovat

 

+18
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

16. 1. 2013 10:06, Vodník Česílko

Je vidět, že tenhle článek psal někdo z Partners. Jen někdo od nich se může snažit lidem namluvit, že nejlepší ochranou před hyperinflací jsou akcie, a "vlastnictví malé zlaté cihličky by jen prodloužilo agónii". Mě se zatím jeví deflační scénář minimálně stejně pravděpodobný jako (hyper)inflační, a je otázka, jestli za pár let nebudou dělat dlouhý nos držitelé hotovosti na ty, kdo dnes investují do akcií...

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

9. 3. 2014 | 10:12 | robert novák

Vážený pane Fousku, musím reagovat na Váš příspěvek,ohledně zlata.Musíte také vědět,komu zlato prodat s minimální ztrátou.Je fakt,pokud půjdete prodat kamkoliv jinam než tam,kde jste koupil,proděláte i gatě.Mám možnost prodat...více

9. 3. 2014 | 10:06 | Bamboocha

Mno, co se třeba učit od bohatých... Rozdělit majetek do tří loukotí - Nemovitosti/pozemky, drahé kovy/zlato/stříbro, Akcie/termínované vklady/podíly firem a základem toho všeho je vlastní podnikání. Takže spekulujte si,...více

17. 1. 2013 | 11:26 | lumpík 06

No, je to fakt, v dobách nouze byste zlatíčko velice rychle vyměnil za pár bochníků – a brzo byste měl taky prd. Samozřejmě, třeba za pár měsíců. Ale v zásadě by to jen prodloužilo agónii :) více

16. 1. 2013 | 20:24 | Fredy

Chápu, moje působiště je na Vysočině. více

16. 1. 2013 | 17:20 | a

Chce to studium a studim. Inflace byla určitě vyšší a dá se odvodit od deflátoru HDP a ten byl po deregulaci cen v devadesátých letech jeden rok 300%, ale oficiální inflace byla 50%. Deflátor sníží nominální hodnotu HDP,...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Potenciální produkt, Mzda, Primární trh, zaměstnavatel, paušální daň, pavel kohout, finanční správa, daně, zpoždění letu, prodejní zájezd, Ivan Březina, groupon, pay per click, jaroslav drábek, alkohol, odůvodněné náklady na bydlení, tiskovka, průměrný osobní mzdový bod

2T79523, 3M65138, 9B14548, 3M65138, 9B14548

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK