Čtvrteční rozhodování centrálních bankéřů nebylo jednoduché. Svědčí o tom i těsný výsledek hlasování členů bankovní rady: pro zvýšení sazeb byli čtyři ze sedmi. Finální rozhodnutí přesto značnou část domácího trhu i analytiků překvapilo. Velká část z nich předpokládala, že zvýšení se tentokrát konat nebude. Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrokové sazby o 25 bazických bodů, takže aktuální dvoutýdenní repo sazba činí 3,25 procenta.
„Pro finanční trhy to je zpráva celkem překvapivá, reakce trhu proto bude asi značná. Mírná většina hráčů na trhu totiž spíše předpokládala ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních a s růstem počítala až během příštích měsíců,“ komentoval rozhodnutí bankovní rady Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.
Banka přistoupila ke druhému zvýšení úrokových sazeb za sebou, což není obvyklé. Nicméně už po červencovém zvýšení úrokových sazeb někteří členové bankovní rady vyjadřovali přesvědčení, že další růst je nabíledni. Guvernér státní banky Zdeněk Tůma na odpolední tiskové konferenci novinářům znovu potvrdil, že se od posledního zasedání pohled rady na domácí ekonomiku nezměnil. V tomto pohledu převládají spíše proinflační faktory, které se rodí v našem domácím hospodářství, tedy z vnitřní ekonomiky. Výrazně méně se pak na něm podílejí vnější vlivy, které se dějí ve světě, a my je nedokážeme ovlivnit.
Samotná ČNB na prvním místě upozorňuje na rizika a nejistoty z dopadů změn spotřebních daní a daně z přidané hodnoty do inflačních očekávání. Jinými slovy, obává se, že lidé sníží svou osobní spotřebu (začnou šetřit), odbory zvýší požadavky na růst mezd a výsledkem bude vyšší než „oprávněný“ růst cen a platů, než by nastal jen v důsledku samotných daňových úprav. Vnější prostředí je tak podle ČNB mezi riziky naopak na posledním místě.
„Vyšší dovozní ceny, které v tuzemské ekonomice podporují inflaci, nejsou novinkou, přicházejí už delší dobu, ale na inflaci se nepodílejí silně,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. „Pohonné hmoty například tvoří asi jen čtyři procenta spotřebního koše. Ceny ropy na světových trzích jsou sice hodně proměnlivé, ale nemají jasný růstový trend. Tím se nynější situace liší například od květnové, kdy ceny ropy představovaly vyšší inflační riziko. Nyní jsou zde rizika závažnější, například daňová reforma,“ potvrzuje Marek.
Důvodem, proč většina analytiků očekávala zvýšení úrokových sazeb až později, je pomalejší než očekávaný růst cen, ale částečně také potíže světových finančních trhů, které v srpnu způsobil krach na hypotečním trhu USA. „Dlouhodobě má navíc centrální banka tendenci inflaci „podstřelovat“ a tedy držet úrokové sazby zbytečně vysoko,“ poznamenává Vladimír Pikora. „Naopak ve prospěch růstu úrokových sazeb mluví dlouhodobá predikce centrální banky, která ukazuje, že inflace již brzo překročí hladinu čtyř procent,“ připouští. Jako další argument pro zvýšení úrokových sazeb uvádí mimo jiné situaci na trhu pracovních sil, jichž se začíná nedostávat, což způsobuje růst mezd (a tedy podporuje zvyšování inflace).
V neposlední řadě může být důvodem ke zvýšení úrokových sazeb snaha o posílení kursu koruny. Ten působí protiinflačně a bankéři mohou být nesví z toho, že dlouhodobý trend posilování se v poslední době zastavil. Skutečně, koruna na rozhodnutí bankovní rady reagovala bezprostředně posílením kursu.
Zvýšení základních úrokových sazeb ČNB je obvykle interpretováno jako zdražení úvěrů pro podniky a občany, zejména úvěrů hypotečních. V tomto případě však nebude zvýšení úrokových sazeb komerčních bank nijak dramatické. „Zvýšení sazeb ČNB je jen mírné a čím delší splatnost úvěru mají lidé sjednánu, tím mírnější bude mít dopady,“ uzavírá David Marek.
Myslíte si, že ČNB zvedne úrokové sazby letos ještě jednou?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
