Oči amerických investorů se upínají k Fedu, centrální bance USA. Otázka zní, jak Fed v budoucnu
vybalancuje pokles růstu ekonomiky s předpovědí vývoje
inflace. Prozatím totiž trochu ignoruje příčiny, které
ostatní vidí v poklesu na trhu rezidenčních nemovitostí.
Obavy Fedu z inflace obsažené v prohlášení jeho vrcholných
představitelů mohou ještě nějakou dobu sazby podržet na
stávajících úrovních. Většina aktérů na trhu se však již nyní
domnívá, že pokles celého hospodářství převáží a Fed
dvakrát až třikrát sazby sníží, aby ekonomiku podpořil. To
může jen nahrát celému dluhopisovém trhu.
V Evropě roste důvěra v pokračující boom. Minulý týden se
trh opět přesvědčil, že v zemích eurozóny rostou čísla
ukazatelů ekonomického i spotřebitelského sentimentu,
očekává se, že Evropská centrální banka bude pokračovat v
dalším navyšování úrokových sazeb.
Výnos do splatnosti indexu 10tiletých vládních dluhopisů
Spojené státy
Data z minulého týdne naznačují další zhoršení, což může
(především ve střednědobém horizontu) dluhopisy mírně
podpořit. Úterní data spotřebitelského sentimentu za měsíc
duben byla horší, než se očekávalo. Klesl jak index hodnocení
současných podmínek, tak index očekávání.
Meziměsíční pokles počtu prodaných domů (-8,4 %) je
největší od roku 1989. Realitní trh může mít dlouhodobější
vliv na ekonomiku, především na ochotu amerických
domácností dále utrácet, což se může projevit i na celém
akciovém trhu. To by znamenalo další plus pro americké dluhopisy.
V souvislosti s těmito ukazateli však dluhopisy mírně
ztratily, i když růst výnosů je v kontextu celého týdne
spíše kosmetický. Z dlouhodobějšího hlediska je pozitivní
zprávou favorizující americké dluhopisy také pokles růstu
amerického hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního
roku. Mezičtvrtletně americká ekonomika poskočila jen o
1,3 procenta (ve čtvrtém čtvrtletí roku 2006 to bylo o 2,5 procenta), což je
nejslabší číslo za poslední čtyři roky. To jen zvyšuje
pravděpodobnost, že měnový výbor Fedu začne - po dlouhém
období stabilních sazeb - sazby snižovat.
Někteří analytici odhadují pokles až o 75 bazických bodů,
někteří se (stejně jako Fed) obávají, že inflace zůstane na
stávajících úrovních, což by mohlo poněkud snižování sazeb
oddálit. Nicméně i tak trh na svém krátkém konci již nyní
počítá s minimálně dvojím snížením. Dvouleté dluhopisy
totiž nesou 4,65 procenta do splatnosti, o 60 bodů méně než je
současné nastavení sazeb.
Evropa
Také v Evropě minulý týden trh mírně ztratil. Mohou za to
především lepší než očekávaná úterní čísla ukazatele
ekonomického sentimentu Ifo. Trh tak posílil očekávání, že ECB bude dále zvyšovat úrokové sazby.
Lepšící se situace ohledně spotřebitelského sentimentu vede také
k růstu inflačních očekávání. Podle ECB jsou tento faktor a
rostoucí zásoba peněz v oběhu rozhodující pro budoucí
nastavení měnové politiky.
Konsensus trhu hovoří o dvojím navýšení sazeb v letošním
roce. První může přijít na pořad dne někdy v polovině roku. Komentář k
poslednímu zasedání vedení ECB ale naznačil, že se zvyšováním sazeb se nepočítá již na květnovém zasedání.
Otázkou také zůstává, jak silný může růst evropské
ekonomiky vůbec být a jak dlouho vydrží. V posledním období
řada evropských firem zaměřila ohnisko svého zájmu na
asijské trhy, pokles růstu v USA by tudíž nemusel evropské
hospodářství tolik srazit. Americký dolar (profil, názory) ale minulý týden
překonal svá historická minima k euru (profil, názory), znovu se objevují
názory, že příliš silné euro může poškodit evropský export,
jehož příspěvek k růstu evropské ekonomiky není vůbec
nevýznamný.
Výnos do splatnosti vládních dluhopisů
Region střední Evropy
Minulý týden byl v regionu týdnem centrálních bank. Šlo o tradiční kolečko s netradičními i když očekávanými závěry.
Vyšší inflační tlaky v Polsku poslaly tamní sazby o 0,25 procentního bodu
výše, na novou úroveň 4,25 procenta. Rozhodnutí se očekáválo,
růst sazeb byl víceméně prevencí, nová prognóza centrální
banky navíc do budoucna počítá s vyšším růstem HDP a nižší
inflací (pro rok 2009), což poslalo výnosy dluhopisů mírně dolů.
Sazby se měnily také na Slovensku, jenže směrem dolů. Nyní tam mají sazby na stejné úrovni jako v Polsku, tedy 4,25 procenta. Silná koruna a přebytek likvidity na trhu s
sebou asi ještě nějaké to snížení přinese. Výnosy dluhopisů
se na krátkém konci pohybují 35 bodů pod stávající úrovní
sazeb.
V Česku centrální bankéři se sazbami nehnuli. Překvapivě však pro navýšení hlasovali dva členové bankovní rady. Celkové skóre bylo 4:2 pro zachování stávajících sazeb. Lze tedy čekat jeden jejich růst
ještě do poloviny roku. Minulý týden vzrostly výnosy jak u
kratších tak u delších splatností, cca o 4 bazické body.
Aukce dluhopisů dopadla pozitivně. Objem 60 miliard korun byl
nakonec upsán bez problémů.