Nastává okamžik, který většina analytiků očekává již delší dobu. Velmi nízké úrokové sazby již neklesají, ale naopak se jejich vývoj obrací směrem vzhůru. "Budou se zvyšovat, protože jsou moc nízké a nemůžou tak vydržet," shodovali se vesměs ekonomové a finančníci prakticky od začátku roku 2005. Nikdo si však netroufnul s jistotou tvrdit, jestli to bude před prázdninami, na podzim, nebo později. A přesto, už je to tady. Alespoň mnohé tomu nasvědčuje.
Inflace roste
Meziroční míra inflace se v září dostala do pásma, které je stanoveno jako inflační cíl ČNB pro rok 2005 (3 % +/-1 %). Spotřebitelské ceny vzrostly oproti září minulého roku konkrétně o 2,2 %, zatímco srpnová meziroční inflace dosáhla jen 1,7 %. Naopak meziměsíčně inflace poklesla o 0,3 %, což způsobily významné slevy na zahraniční zájezdy. Ceny se naopak zvýšily (a to hlavně v porovnání se zářím 2004) u ropných produktů a následně i v dopravě. V září se také projevil růst cen ubytování pro studenty na kolejích, když stát místo dotací cen vyplácí příspěvky přímo studentům.
Bude se zvyšovat
Banky jsou připraveny |
Pohled na měsíční i dvanáctiměsíční mezibankovní sazbu (1M a 12M PRIBOR) napovídá, že i banky jsou připraveny. Měsíční PRIBOR se pohybuje na 1,78 % (13. 10. 2005) a v září a srpnu byl níže (1,76 – 1,78 %). Roční pak ve stejném období vzrostl z 1,84 – 1,92 % na současných 2,20 %. |
V říjnu je vidět další cenový tlak v důsledku zdražení zemního plynu. Inflace proto rozhodně nebude nízká.
Česká národní banka se tak bude muset rozhodnout, zda současnou situaci již nezohlednit v úrokových sazbách. Zvýšení úrokových sazeb zvyšuje cenu peněz a tlumí růst cen. V ČR je klíčová 2T repo sazba na úrovni 1,75 %, zatímco v eurozóně jsou to celá 2 %. A
zvýšení na evropskou úroveň se dá očekávat velmi brzy. Rozhodnou-li se bankéři pro stále ještě nízké sazby, podpoří tak inflační tlaky. To je ale vzhledem k dalšímu růstu cen neudržitelné a zvýšení sazeb přijde brzy. V příštím roce se totiž počítá se zdražením elektrické energie a opět plynu. Také by mělo dojít k avizovanému uvolnění nájemného. Inflace by tak mohla překonat 3 % a její akceleraci může ještě pomoci vývoj na trhu ropy, kde jsou odhady vývoje velmi křehké.
Co hovoří pro nezvyšování?
Co říkají bankéři? |
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma zmínil, že zvýšení úrokových sazeb může přijít mnohem dříve, než trh očekává, právě kvůli vysokým cenám ropy. Jan Frait z bankovní rady nepovažuje preventivní zvyšování úrokových sazeb kvůli reakci inflace na vysoké ceny energií za optimální řešení. Frait je považován za příznivce umírněnější měnové politiky v sedmičlenné bankovní radě. |
Krátkodobě může nastat situace, kdy by zvýšení nastat již mohlo, ale bankovní rada k němu nepřistoupí. Takový přístup by byl signálem o nezávislosti centrálních bankéřů a demonstrací "liberálnějšího" pojetí peněžní ekonomiky oproti předchozí radě. Pokud by chtěli jednotliví členové takto působit, mohou tlakům na zvyšování sazeb ještě nějaký čas odolávat. O úrocích bude ČNB jednat 27. října. Rozhodnutí jsou navíc občas překvapivá. Tak se stejně musíme nechat překvapit…
Co čeká klienty?
Inflace a půjčky |
V případě rostoucí inflace a pevně úročených smlouvách se zlepšuje pozice dlužníků a zhoršuje věřitelů. Peníze v čase ztrácejí na hodnotě, a tedy splátky půjček již nejsou v tak hodnotných penězích jako při uzavírání smluv. Ale s inflací se samozřejmě počítá při stanovení úroku – ceny za půjčení peněz. |
Již brzy se nejspíš dočkáme
zdražováni úvěrových produktů, zejména
hypoték s nejkratší fixací, kde jsou sazby stlačeny opravdu na minimum. Nestane-li se tak dříve, tak jistě brzy po vyhlášení vyšších sazeb ČNB.
Hypoteční úvěr s krátkou fixací tak bude brzy dražší a je nejvyšší čas pro toho, kdo trvá na krátké fixaci. Přitom je však nutné počítat s tím, že po jejím uplynutí bude její sazba o něco vyšší. A to "něco" může být i významně. Záleží na vývoji inflace a úrokových sazeb.
U
spotřebitelských úvěrů nebude zdražení tak markantní, protože značnou část už tak vysokého úroku představuje tzv. riziková prémie, která se od sazeb na mezibankovním trhu neodvíjí. Ani tyto úvěry však nejspíš nezlevní, i když kdo ví, jak se do těchto úvah promítne předvánoční trh. Konkurenční boj úvěrových společností by mohl přinést i zlevnění, protože stále více Čechů nakupuje zejména před Vánocemi na dluh.
Kontokorentní úvěry by také prozatím
zdražit nemusely, ale znáte to. Proč by banky zdražit nemohly, když úroky porostou.
Česká spořitelna (profil, názory) kontokorent u sporožirového účtu zdražila již v říjnu z 13,90 % na 15,90 % ročně.
Opačný efekt by mohl nastat u
vkladů. První vlaštovky se již objevily.
Komerční banka (profil, názory) velmi mírně zvýšila úročení u některých depozit maximálně o 0,15 %.
Nová éra
Růst úrokových sazeb znamená rozhodně změnu. Ekonomika již nebude čekat na to, kdy sazby přestanou klesat, ale začne se ptát, kam a jak rychle budou růst. Později, až tomu začnou ovlivňující faktory napovídat, snad budeme i přemýšlet, kdy zase začnou klesat. Může se tak stát třeba se zlevněním energií a ropy. To je ovšem obtížně předvídatelná budoucnost.
Kdy podle vás začnou sazby znatelně růst? Ovlivní jejich růst některé z vašich finančních rozhodnutí? Jak se rozhodnou centrální bankéři příští čtvrtek a hlavně proč? Považujete růst inflace a sazeb za pozitivní jev?