Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Obavy z deflace jsou neopodstatněné

Obavy z deflace jsou neopodstatněné
Je deflace skutečně takovým strašákem, jak je nám nezřídka médii vysvětlováno? Pohled do historie často ukáže souvislosti, které vrhnou na diskutovaný problém poněkud jiné světlo. A nejinak je tomu i v tomto případě.
"Namísto strachu z ´deflace´ by Japonsko mělo nahlížet na klesající ceny jako na zdravý jev. S klesajícími životními náklady klesají náklady na podnikání, domácí trhy se mohou lépe rozvíjet a japonské firmy budou mít méně důvodů investovat v zahraničí." (Michael Porter - Japonsko: Co se stalo špatně, Wall St. Journal - 31. března 2001)

V médiích, ale i v širší odborné veřejnosti již několik let probíhá vlna obav z deflace. Například Japonsko prochází v devadesátých, ale i v prvních letech nového tisíciletí v průměru poklesem cen a ekonomika stagnuje, Nikkei 225 se propadl o dvě dekády do minulosti. Německo prochází stádiem velmi nízké inflace a stagnuje. USA zažily v první polovině třicátých let minulého století pokles cen, a svým ekonomickým výkonem toto období vešlo do dějin pod přízviskem Velká deprese.

Výsledná známka pro deflaci však není tak špatná, jak by se z tohoto arbitrárně úzce vymezeného výběru událostí mohlo na první pohled zdát. USA v poslední třetině 19. století procházely poklesem cen, a přesto rostly v průměru 4% tempem. Také v moderní poválečné historii byla deflace ve vyspělých ekonomikách (měřená poklesem více flexibilního indexu cen výrobců) provázena nadprůměrným výkonem ekonomiky a akcií (viz. grafy 1-2), z hlediska poválečné historie je japonská zkušenost s deflací spíše anomálií než pravidlem. Velmi rychle rostoucí čínská ekonomika v posledních letech provázená poklesem cen také k obavám z deflace nepřispívá. A japonská ekonomika v roce 1996 vzrostla zhruba o 5 % při klesajících cenách.


(Ceny měřeny indexem Wholesale price index -WPI (IMF 2002),
Nikkei 225 (Global Financial Data))



Dobrá a špatná deflace

Jak jde tedy dohromady tato podivuhodná historie deflace? Rozumnější experti, kteří se nedrží keynesiánské ortodoxie (ta deflaci jednoduše považuje za důsledek „nedostatku poptávky“), rozdělují deflaci na dobrou a špatnou. „Dobrá deflace“ je důsledkem růstu produktivity, která se za existence neinflační monetární politiky může projevit poklesem cenové hladiny. Příkladem této "dobré deflace" je například situace v USA v 19. století. "Špatná deflace" je naopak důsledkem nedostatečného růstu nabídky peněz, špatné kondice bank, nedůvěry spotřebitelů a podobně. Příkladem je Japonsko.
Při nulových úrokových sazbách je relativně nízký růst širších měnových agregátů důsledkem nízké poptávky po penězích, tedy nízké ekonomické aktivity a ne vice versa. Také "bankovní vysvětlení" má své trhliny, protože existují země jejichž banky se rovněž nacházely v ubohém stavu, přesto země trpěla inflací. Klasickým a smutným příkladem země, která zažívá credit crunch a zároveň hyperinflaci je momentálně Argentina (je ironické, že rok 2002 po „experty“ doporučované devalvaci byl prvním rokem po roce 1991, s výjimkou brazilské krize v roce 1999, kdy exporty meziročně klesly).

Neignorujme historii

Klíčem k pochopení deflace není podle mého názoru rozdělení deflace na dobrou a špatnou, ale pochopení následující otázky: Proč ceny spotřebitelů klesaly tak často v 19. století, i v době předcházející a doprovázející Velkou depresi, ale po druhé polovině 50. let již jen velmi zřídka?
První částí odpovědi na tuto otázku je zlatý standard, který, jak ukazuje historická evidence, s výjimkou válečných období umožňoval zohlednit růst produktivity v rámci průmyslové revoluce v cenách. Zlatý standard vysvětluje trend mírného dlouhodobého poklesu cen, ale sám o sobě nevysvětluje na dnešní dobu neuvěřitelné meziroční kolísání spotřebitelských cen (např. někdy -5 ale i -10 % ročně). Vysvětlením je, že se spotřebitelské ceny zhruba do druhé poloviny 50. let pohybovaly (ať již z jakýchkoliv důvodů) mnohem těsněji s cenami komodit či surovin, jejichž cena je často stanovena na organizovaných likvidních burzách a pohybuje se s ekonomickým cyklem. V poválečném období se ceny těchto komodit pohybovaly s cenou zlata (od 70. let) a ekonomickým cyklem, ale ceny spotřebitelů a do značné míry i výrobců, je již na rozdíl od předchozího období neprovázejí tak těsně - zejména směrem dolů. Klesající spotřebitelské ceny v období Velké deprese jednoduše následovaly ceny komodit, které klesaly v důsledku padající produkce.

Deflace (nikoliv ve smyslu trendu, ale ve smyslu nadprůměrných meziročních změn cenové hladiny) nebyla příčinou, ale symptomem ekonomických problémů. V poválečném období a zejména od 70. let, kdy se deflace projevovala periodicky v poklesu flexibilnějších cen výrobců, byla provázena a následována nadprůměrným výkonem nejen dluhopisů ale i akcií. Proč? Protože byla důsledkem silné měny, která s sebou přináší dezinflaci, více zahraničního kapitálu a nižší úrokové sazby.

Vysvětlení toho, proč z vyspělých zemích zrovna Japonsko zažívá nejen nízkou inflaci, ale v některých letech i deflaci, leží mimo rámec krátkého článku. Nicméně pokládat deflaci za ekonomický problém, který je nutno řešit tištěním peněz a depreciací jenu by bylo ignorováním historie. Ta ukazuje, že deflace je pozitivní jak pro ekonomický růst, tak pro finanční aktiva. Japonsko ani Velká deprese tuto skutečnost při důkladné analýze nezpochybňují, pouze ilustrují, že deflace není pro prosperitu podmínkou dostačující.

Ekonomové, kteří při vysvětlování problémů Japonska (a podobně i Německa) poukazují na institucionální potíže, špatnou kondici bank a chaotické chování japonských politiků postižených syndromem "proboha dělejte něco", jako například světový expert na podnikovou ekonomiku Michael Porter z Harvardské univerzity, nabízejí mnohem lepší diagnózu i návrh na léčbu problémů Japonska, než nesofistikované obviňování deflace.

Co si o deflaci myslíte nyní, po zasazení tohoto problému do historických souvislostí? Jaké kroky by podle vás měli v budoucnosti činit čeští ekonomové, kapitáni průmyslu a pochopitelně také politici? Napište nám své názory!

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

5. 8. 2009 | 17:07 | Deflace.cz

Souhlasim s Bicem, ze clanek neni bez slabych mist. Na druhou stranu, kazdy aspon trochu zajimavy clanek o zakazanem slove na "D" je ku prospechu veci.
Osobne doporucuji knizku Hannicha jako zaklad, kdyby si ji precetl...
více

6. 4. 2009 | 20:08 | Blc

Autor nic nevysvetluje... jen mlzi. Napr. grafy jak krasne rostly akcie jsou uplne k nicemu, protoze cena akcii (jak vidime i v ramci soucasne krize) nijak neodrazi skutecny stav ekonomiky. Cili pro posouzeni vlivu inflace/deflace...více

27. 2. 2003 | 12:53

Názory uvedené v článku se jeví být racionální. Mírná deflace má i stimulující vliv na podnikatelskou aktivitu v tom smyslu, že jakékoliv zisky z podnikání jsou vyšší než úroky z peněz uložených bance. více

25. 2. 2003 | 8:38

Autor pomiji psychologicko-financi problem deflace, nebot v pripade jejiho delsiho trvani nemohou banky pripisovat kladny urok, ale pokud se rozhodnou vklady vubec neurocit (nemluve o trzne neuskutecnitelne variante zaporneho...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Užitek, Home banking, Burzovní výbory, česká spořitelna, michal wantulok, daň z příjmů, restaurace, psd2, Verizon, volební kampaň, uspořené prostředky, R/R Ratio, korunoví investoři, práva exekutora, Jan Kratochvil, NYMEX, ekonomická situace, KOPM

4C40689, C00LPAD5, 1K111111, 4C40689, 8S76068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK