Koupit si byt či dům by mohlo být v budoucnu podstatně složitější než dnes. Tedy minimálně pro ty, kteří si na něj budou muset půjčit. To by byl důsledek změny v pravidlech pro stanovení kapitálové přiměřenosti bank, o níž uvažuje Evropská komise. Ta už udělala první krok na cestě ke zpřísnění poskytování hypotékv Evropě, a to pod heslem: „za nynější finanční krizi mohou hypotéky“. Zatím jde jen o konzultaci s bankami a ostatními institucemi, teprve po něm by následoval návrh na změnu platných předpisů. K tomu se zatím Komise nechystá, řekl serveru Peníze.cz Oliver Drewes, mluvčí komisaře pro vnitřní trh.
Komise navrhuje, aby za nynějších podmínek se poskytovaly jen hypotéky, jejichž výše bude činit maximálně 40 procent z hodnoty nemovitosti (LTV). Pro potřeby výpočtu kapitálové přiměřenosti banky se takový úvěr ohodnotí zvýhodněnou rizikovou váhou 35 procent. Co bude čtyřicetiprocentní hranici překračovat, dostane nově rizikovou váhu 100 procent. To znamená, že takový úvěr bude pro banku podstatně dražší, protože ho bude muset krýt větším množstvím vlastního kapitálu než dnes. Výsledkem by byly dražší hypotéky s vyšším LTV, shodují se zástupci oslovených českých bank.
Představu, jak by to mohlo v praxi vypadat, dávají třeba úrokové sazby na hypotéky od mBank. Zatímco úvěr do 50 procent hodnoty nemovitosti s pětiletou fixací lze získat se sazbou 5,48 procenta, hypotéku od 50 do 60 procent hodnoty nemovitosti za 6,30 procenta, úvěr od 60 do 70 procent LTV za 6,33 procenta, hypotéku do 80 procent LTV za 6,37 procenta a hypotéku na celou hodnotu nemovitosti za 6,55 procenta. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší sazbou je více než jedno procento. U milionové hypotéky se splatností dvacet let by to bylo měsíčně 617 korun. Za celých dvacet let by vyšší úroková sazba znamenala prodražení úvěru o 148 tisíc korun.
Ostatní české banky mají zpravidla základní sazbu pro hypotékydo 70 až 85 procent hodnoty nemovitosti, což odpovídá zhruba průměrné hodnotě LTV v Česku. Dražší jsou úvěry na 100 procent hodnoty nemovitosti. Podobně jako u mBank činí rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší sazbou zhruba jeden procentní bod. „Velký rozdíl v sazbách by byl už mezi úvěry s LTV 40 procent a hypotékami s vyšším LTV, kdyby unijní novela vstoupila v platnosti,“ říká Milan Lávička, analytik společnosti Atlantik, který se bankami zabývá. Dodává však, že české banky by mohly unijní pravidla ustát bez problémů i bez zvyšování sazeb. Vlastního „nevyužitého“ kapitálu totiž mají dost.
Pokud by unijní předpis začal platit, musel by se klient o koupi bytu či domu rozhodovat více než dnes. Buď bude déle šetřit, aby dosáhl na nižší úrokovou sazbu, nebo si půjčí více, ale za vyšší úrok. V obou případech by to podle expertů na hypoteční a realitní trh znamenalo, že ubude zájemců o hypoteční úvěry, s tím klesne i poptávka na realitním trhu a zpomalí se růst cen domů a bytů.
Poměr poskytnutých hypoték ku HDP v evropských zemích
Země | 1998 | 2007 |
---|
Nizozemsko | 60,8 % | 100 % |
Dánsko | 75 % | 92,8 % |
Velká Británie | 50,6 % | 86,3 % |
Irsko | 26,5 % | 75,3 % |
Španělsko | 23,9 % | 61,6 % |
Česko | 3,7 % (rok 2001) | 15,3 % |
Zdroj: EMF |
To je efekt, kterého Komise chce dosáhnout. Vychází z logiky, že nadměrné poskytování hypoték stálo za nynější finanční krizí a pády bank. Jenže to byla pravda jen v některých státech. Objem poskytnutých hypoték v porovnání s HDP rostl v posledních deseti letech rychle třeba v Dánsku, Irsku, Španělsku, Nizozemsku či Velké Británii. Tam hypoteční boom nafoukl také největší realitní bublinu. Díky levným hypotékám rostly rychle ceny nemovitostí i v Česku. „Rozdíl je v tom, komu banky půjčovaly. Ve Velké Británii či v USA už neměly dostatečnou zásobu bonitních klientů, takže se začaly orientovat na nízkopříjmové, a tedy rizikovější zákazníky. Naopak české banky si stále mohou klienty vybírat,“ říká Lávička. Z tohoto pohledu nemá jednotná evropská regulace smysl.
To si myslí i Evropská federace hypotečních bank. Ve vyjádření k záměru Komise tvrdí, že mnohem užitečnější je nynější systém, kdy hranice pro výši úvěru vůči hodnotě nemovitosti určují národní regulační orgány podle kolísavosti cen nemovitostí, ztrátovosti hypotečních úvěrů a dalších parametrů, které se v jednotlivých zemích liší.
Při jak vysoké úrokové sazbě byste si už nevzali hypotéku? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 10. 2009 9:00, ondra.novacisko.cz
Další ukázka toho, proč je myšlenka Evropské integrace naprosto hrůzostrašná! Držím Klausovi palce, ať vydrží (a pokud nevydrží, budu prosazovat vystoupení z EU).
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.