Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Báča: Refinancování hypoték je v krizi jedním z nejbezpečnějších způsobů půjčování peněz

Báča: Refinancování hypoték je v krizi jedním z nejbezpečnějších způsobů půjčování peněz
Po pádu Lehman Brothers si přestaly důvěřovat i české banky. Podílel se na tom také tlak a situace jejich zahraničních matek. Více to bylo patrné u těch bank, které mají matku jen s regionální působností, říká Jiří Báča, bývalý ředitel mBank.

Co se vám honilo hlavou jako šéfovi banky, když jste před rokem poprvé slyšel, že padla investiční banka Lehman Brothers?
Že pohár přetekl. Pád Lehman Brothers nebyl tím, co krizi způsobilo. Ten jen strhl obrovskou lavinu, z jejíž velikosti byli všichni šokovaní. Překvapení to bylo také proto, že ještě o týden dřív podržela americká vláda dva velké hypoteční hráče. A pak v případu Lehman Brothers dala ruce pryč. Nevím, jestli to bylo dobře, nebo špatně, ale je pravda, že i potom podržela další velké hráče. Možná se zalekla té reakce, kterou krach Lehman Brothers způsobil.

Myslel jste si, že ta následná panika rychle přejde, nebo že bude trvat déle?
Určitě jsem si nemyslel, že rychle přejde. Spád událostí byl mimořádně intenzívní a bylo zřejmé, že ta krize bude velmi hluboká a bude dlouhá.

Jak jste musel jako bankéř na vzniklou situaci reagovat?
V relativně krátkém čase si uvědomíte, že musíte řadu věcí přizpůsobit. Na nákladové straně musíte jít ještě více do hloubky. Totéž platí v oblasti řízení rizika. Prostě proto, že makroekonomické ukazatele mají dopad na život každého člověka. Pokud řídíte retailovou banku, uvědomíte si, že to bude mít dopad i na vás, zejména v oblasti půjček či hypoték. Drobní střadatelé se začali chovat jinak než v době růstu. Musíte rovněž dělat nepříjemná rozhodnutí.

Jaká?
Třeba jsem se musel rozloučit s lidmi, s nimiž bych se za standardní ekonomické situace nerozloučil. Ale na druhou stranu jsem v té vzniklé situaci viděl i příležitosti.

Kde?
Třeba v oblasti refinancování hypoték. Tam jdete do jistého byznysu s velmi nízkými rizikovými náklady. Nová situace na trhu umožnila zajímavý prostor na straně marží a oproti tomu bylo ne zrovna přátelské chování některých bank při změně fixace sazeb. Trh pro refinancování je v Česku obrovský a bude se dynamicky rozvíjet.

Někteří lidé z bankovního sektoru ale namítají, že hypotéky nejsou nijak závratně ziskový obchod.
Hypotéka je jen jeden produkt. Všechny banky se ale učí prodávat tento produkt strukturovaně. K hypotéce tak prodají pojištění a přibalí i nějaký druh účtu. V rámci životního cyklu klienta jste schopni k ní přidávat další produkty, takže zisk není jen z hypotéky. Pokud to vše dobře nastrukturujete, výnosnost bude úplně jiná.

Bylo refinancování hypoték pro banky dobré i v okamžiku, kdy nevěděly, jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí či platební morálka klientů při rostoucí nezaměstnanosti?
Riziko u refinancování je diametrálně odlišné od nové hypotéky. Když refinancujete hypotéku, tak poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti je od padesáti do sedmdesáti procent, to znamená daleko od poměru, při němž se ještě nedávno běžně hypotéky poskytovaly. Což bylo 110 či 90 procent. Navíc takový klient za posledních pět let prokázal schopnost splácet, hodnota nemovitosti za tu dobu vzrostla a stoupla i reálná výše jeho příjmů. Proto refinancování hypoték je nyní jedna z nejbezpečnějších forem půjčování peněz.

Po pádu Lehman Brothers si banky přestaly důvěřovat a v podstatě si nepůjčovaly. Tato krize důvěra se projevila i v Česku. Čekal jste to?
Na českém trhu se mimo jiné řešily otázky likvidity a kapitálové přiměřenosti. Samozřejmě vzájemná důvěra byla otřesena. Banky se uzavřely a začaly řešit situace, které by mohly nastat. Banky však nefungují osamoceně. Za nimi stojí jejich mateřské bankovní skupiny, které na ně mají vliv, a to jak z pohledu situace těchto skupin, tak i z pohledu jejich řízení, na což mají plné právo. Byla to nová situace, ale ta se zase dostává do určitého normálu.

Už jsme se do tohoto normálu dostali?
Je zřejmé, že důvěra mezi bankami se obnovuje. Nicméně je stále ještě křehká.

Jaký vliv měly v krizi mateřské banky na své české dcery?
I nezúčastněný pozorovatel mohl vidět jejich významný vliv na české banky. Autonomie některých českých bank mohla být jejich matkami snižována. Protože vstoupily do řízení rizika, řízení kapitálu či řízení aktivit do budoucna. Při zpětném pohledu bude velmi zajímavé vyhodnocení a srovnání chování například těch bank, které jsou na českém trhu velké a jejich matka je jen regionální a nikoli velký celosvětový hráč.

Může třeba změna strategie mateřských společností nějak negativně dopadnout na české banky?
Každá společnost, nejen banka, pracuje se vzácnými zdroji, jako je kapitál. Takže do budoucna se ti velcí bankovní hráči budou dívat na to, kde tyto vzácné zdroje zhodnotí nejlépe. To bude mít vliv třeba na výši úrokových sazeb. Je to vidět už v uplynulém třičtvrtěroce, kdy vývoj sazeb centrální banky nekoresponduje s nastavením sazeb v rámci jednotlivých bankovních skupin.

Pomohla by pro rychlejší obnovení důvěry mezi bankami nová regulace bankovnictví, třeba průhlednější vykazování některých rizikových aktiv?
Nepřeceňoval bych změny v hodnocení či vykazování aktiv. Bude to mít jen drobný pozitivní přínos pro zpřehlednění situace a posuzování partnerů. Ale zásadní zvrat to nebude.

Podle čeho banky posuzují důvěryhodnost jiných bank?
To je složité. Je to samostatná komplexní disciplína. Sleduje se mimo jiné financování, kdo za těmi bankami stojí, co se děje s akcionářem a hledí se na ratingy. Posuzuje se také obchodování jednotlivých bank, struktura a kvalita aktiv, výše nesplacených úvěrů a jejich vývoj, ziskovost, likvidita, kapitál či investice. V krizi najednou na důležitosti nabyla celá řada faktorů, které se třeba dříve až tak ostražitě nesledovaly. Nedá se to ale vysvětlit v několika větách.

Je teď dobrá doba na některé alternativní aktivity, třeba zřizování franšíz místo klasických bankovních poboček?
Ano. I některé velké kamenné typy bank mohou být z nákladových důvodů či kvůli nedostatku peněz na další investice do poboček tlačeny do toho, že budou následovat franšízový či semifranšízový model. Když investujete do vlastní pobočkové sítě, trvá tři čtyři roky, než se vám taková investice zaplatí. U dobře udělané frančízy jste ziskoví téměř od prvního dne.

Kdy lze první franšízové pobočky v Česku čekat?
Tak do roka se první objeví.

Co si myslíte o návrzích některých světových politiků na globální omezení platů manažerů bank?
Usmívám se. Má to dvě strany. Za prvé je třeba s pokorou přiznat, že krize vznikla ve finančním, respektive bankovním světě. Současně s tím mají politici potřebu na někoho ukázat prstem a najít viníka. Je v pořádku, kdyby chtěli regulovat platy v bankách, kterým stát pomohl, je v nich akcionářem nebo je zachránil. Bránil bych se však tomu, ne jako bankéř, ale jako ekonom, kdyby stát chtěl diktovat podmínky soukromým investorům jen v jedné části ekonomiky a to jakým způsobem mají odměňovat své lidi. Už proto, že každá banka je jinak zaměřená, nebo je v jiné fázi svého vývoje. Jiná situace je v investiční bance a jiná zase v univerzální bance. Banka, která začíná a nabírá klienty, má jiné cíle než banka, která je na trhu sto padesát let a jen udržuje a využívá stávající portfolio klientů. Pokud by osvícení politici říkali, že platové stropy budou jednotné pro všechny, deformují tu strukturu jako takovou. A to není úplně správné.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+80
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 9. 2009 17:31, pavrus

Mě se nejvíce líbí ten hrnek mBank na stole pana Jiřího Báči. Jinak myslím, že chtěl mBank někam posunout, ale nebylo mu to umožněno vedením z Polska. Škoda, máme schopné lidi, ale vlastnická struktura podniků, působících v ČR, kvůli nezvládnuté privatizaci v 90 letech (odpovědný je Klaus), nedovolí těmto lidem vyniknout, či uskutečnit svou vizi. Na to budeme doplácet stále.

Reagovat

 

+1
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 9. 2009 9:47, Jahoda František

Tady jsou ty nové výzvy, co pan Báča po odchodu z M-Bank vyrazil hledat:
http://www.firmy.cz/detail/1452677-jiri-baca-pohrebni-ustav-frydek-mistek-mistek.html

Reagovat

 

-9
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (11 komentářů)

25. 9. 2009 | 17:31 | pavrus

Mě se nejvíce líbí ten hrnek mBank na stole pana Jiřího Báči. Jinak myslím, že chtěl mBank někam posunout, ale nebylo mu to umožněno vedením z Polska. Škoda, máme schopné lidi, ale vlastnická struktura podniků, působících...více

24. 9. 2009 | 14:09

Co se tady člověk nedozví za bláboly. Třeba ty regulace. Já bych v tom případě reguloval dopravu, a to tak, že bych ji úplně zastavil, protože při dopravě může dojít k nehodám a škodám na majektu i zdraví. více

24. 9. 2009 | 9:57 | RR

Myslim ze regulace cinnosti bank a omezeni platu bankeru jsou proste dve uplne ruzne veci. I kdyz uznavam ze milionove platy bankeru "zachranenych" bank jsou vysmechem vsem lidem. více

24. 9. 2009 | 9:53 | RR


Myslim ze po mBank zacaly nabizet i dalsi banky a ve srovnani s fixaci CS vychazeji snad vsechny lepe. I kdyz dost zalezi na na pomeru vyse uveru/ ceny nemovitosti. Pokud je vyse uveru mene nez polovina ceny nemovitosti,...
více

24. 9. 2009 | 9:48


Proc? Jsou zeme kde to funguje a krom toho cele pojistovnictvi fuguje na podobnych principech i u nas. Proste fracizova pobocka bude mit vlastni zamestnance a bude nabizet produkty prislusne banky. Pokud bude neco mimo...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Strukturální nezaměstnanost, Měnové futures, Extrapolace, česká spořitelna, banky, bankovnictví, daňové úniky, fintech, nezávislí, zcizitel, podpora při rekvalifikaci, BankKlient, přehlednost formuláře, bavlna, URL adresa, účelové vázání, advokát, odborné stanoviko

3A30100, 1SP7998, 9A90000, 7U67866, 7U18766

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK