I když se reklamy bank či developerů snaží navodit dojem, že hypotéka je vlastně jen pár bezstarostných podpisů a velká legrace, ve skutečnosti „cesta do vlastního“ znamená především odříkání, práci a disciplínu. Neexistuje žádný finanční trik, s nímž by se bylo možné právě vyjmenovaného zbavit. Vaše životní úroveň na dobu splácení hypotéky klesne. A rozhodně ji není moudré donekonečna přifukovat pomocí kreditních karet nebo půjček z televizních reklam.
Nejtěžší situaci mají mladí lidé krátce po ukončení studií, bez velkých úspor, bez velkých příjmů, zato s velkou touhou odstěhovat se od rodičů. Takový zájemce o hypotéku se musí vyzbrojit trpělivostí a odhodláním. Můžu mu jen doporučit celou cestu do vlastního rozfázovat do čtyř kroků:
I když to dnes činí jen málokdo, je vhodné už několik let před samotným pořízením hypotéky každý měsíc cvičně odkládat částku rovnající se její očekávané splátce. Jednak vám díky tomu rychle porostou úspory, především si ale ověříte, jak se dlouhodobě vyrovnáváte se snížením příjmu, respektive částky na živobytí. Zjistíte, zda jste schopni naplánovanou splátku postrádat, a také budete vědět, čeho všeho se budete muset vzdát.
Jakmile jste si ověřili, že na to máte, je vhodné přejít k druhému kroku. Zkuste své měsíční úspory ještě o 20 až 40 % navýšit (tedy dávat stranou přibližně 120 až 140 % očekávané měsíční splátky). Úkol je to opravdu náročný, pokud se ale podaří, úspory rostou již velmi rychle.
Znamená to však drsné omezení osobní spotřeby, veškerého luxusu či pohodlí – automobil, kouření, restaurace, dovolené, noviny, časopisy, kina… Toho všeho se musíte vzdát. Čeká vás dost nudný život – práce, odpočinek a zase práce. S největší pravděpodobností budete navíc stále bydlet s rodiči a přispívat na provoz domácnosti.
Jaké požadavky by měl splňovat váš první byt, tedy kromě toho, že musí být pohodlný, na správném místě a vymalovaný módní meruňkovou barvou? Rozhodně by měl být malý, levný a úsporný. Mimo Prahu takový seženete klidně za jeden milion korun. Jak na něj?
Abyste dosáhli zajímavého úroku, musíte naspořit přibližně 150 tisíc až 300 tisíc korun. Splátka hypotečního úvěru na jeden milion korun se splatností 25 let by v tu chvíli činila asi 6 000 Kč. V prvním kroku tedy odkládejte 6 000 měsíčně. Za rok tak naspoříte 72 tisíc korun. Další rok částku zvyšte a odkládejte měsíčně 8 000 korun. Za dva roky tak ušetříte přibližně 170 tisíc korun a můžete požádat o 85% hypotéku. A pokud vydržíte ještě další dva roky, dosáhnete i na výhodnější 70% hypotéku! S takovými vlastními zdroji už je mladý člověk v každé bance vítán jako velmi bonitní klient. Splátka vám tak navíc klesne pod 5 000 korun. Umořování hypotéky pro vás potom bude, i při započtení výdajů na provoz nové domácnosti, v podstatě stejně, možná i méně finančně stresující než roky spoření.
Při přípravě na hypotéku musíte dosáhnout tří cílů:
Vlastní zdroje představují tu část kupní ceny domu či bytu, kterou zaplatíme při koupi hned, na zbytek si pořizujeme hypotéku.
Rezervy jsou peníze, které máme po dobu splácení hypotéky bokem pro případ výpadku příjmu – ať už za ním bude delší nemoc, nezaměstnanost či něco jiného. Doporučuje se mít rezervy ve výši jednoho až dvou ročních příjmů.
Zdánlivě nejjednodušší se jeví poslední bod – zajistit sebe a svou rodinu. Na trhu je řada přece řada pojištění. Přemýšlíte-li o hypotéce, měli byste se pojistit pro případ úmrtí, proti trvalým následkům úrazu, proti invaliditě a případně dalším dramatickým zvratům života.
Vybrat však opravdu kvalitní pojištění je někdy těžší než vybrat dobrý byt či dům. Doporučujeme proto naši kalkulačku pojistného a pojistného krytí.
Jakmile se dokážete vyrovnat s druhým krokem, je ten třetí vlastně snadný. Konzumní radovánky jsou vám odepřeny, neutrácíte, nikam nechodíte a po jisté době se začnete nudit i u televizních seriálů. Přibrat si proto v tu chvíli další práci není nijak obtížné. Ba právě naopak: snadno tak zaplníte dlouhá odpoledne a večery. Další pracovní úvazek je ovšem nutno nastavit opatrně, aby nebyla ovlivněna vaše hlavní kariéra. Jinou alternativou téhož je zkusit prorazit ve svém stávajícím zaměstnání, můžete také úspěšně podnikat… Cíl vašich snah by ale měl být vždy stejný: zvýšit svůj příjem a získané peníze uspořit.
Posledním pomocníkem při získávání bydlení je rodina. Mladá generace byla v očích té starší vždy marnotratná, nezodpovědná, bez životních zkušeností a znalosti hodnoty peněz. Není proto právě obvyklé, aby rodiče, prarodiče a další členové rodiny půjčovali, nebo dokonce darovávali velké finanční prostředky „mladým“. Když ovšem uvidí, že pracujete ze všech sil, spoříte, neutrácíte za konzumní radovánky a chováte se odpovědně, vaše prosby mohou být vyslyšeny.
Máte naspořeno? Vyzkoušeli jste si, že jste schopni pravidelně platit splátky? Máte dostatečně vysoký příjem? Je nejvyšší čas vyrazit do banky. Pokud ve vás banka uvidí dobrého klienta, poskytne vám hypotéku s velmi dobrými parametry. Jakmile na ni dosáhnete, vězte, že nejtěžších je prvních zhruba deset let, kdy splátky ukrajují velkou část z vašich příjmů. Později se zátěž splácení zmenšuje, protože s tím, jak stárnete a získáváte zkušenosti, roste i váš příjem.
Hypotéka nám ukazuje starou základní pravdu – k bohatství vede jen práce a odříkání. Proto víc než kdy jindy myslete na správnou finanční strategii připravenou podle individuální situace každého z vás.
Autor je poradcem společnosti Partners for Life Planning; psáno pro Lidové noviny
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 5. 2011 9:21, Pavel
No, konečně článek podle mého gusta. Občas si někde něco půjčím a pak se snažím to zaplatit co nejdříve. Naposledy jsem si koupil malý byt a platil jsem ho tři roky. A musím říct, že to byla docela fuška. Měl jsem ho ze stavebka a měsíčně jsem platil přes 25 tisíc. Sám samozřejmě. A po třech letech nejen že bych si nezvykl, ale trvat to dýl, tak se zblázním. Žil jsem z několika desítek korun na týden. To prostě nejde. Ideální splátka z jednoho platu je tak těch 5 tisíc, čili ze dvou platů tak kolem desítky. Ale to je tak kolem dvou mega hypoška, a kde máte pozemek a další věci. Kdepak, článek je napsaný ještě velmi milosrdně. Hypotéka je často závazek na celý život. A za dvacet let každej onemocní rakovinou nebo jiným svinstvem, každej se rozvede, každýmu budou zlobit dětičky. A přesto budete ještě desítky let platit. Navíc tu je nezaměstnanost, stáří, ve třiceti je to diametrálně jiné než ve čtyřiceti neřkuli v padesáti...kdepak, to je lepší se oběsit rovnou. Vyjde to levněji.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 5. 2011 13:10, Pavel
Opět souhlasím, ale člověk s 5 tisíci si to prostě nemůže dovolit. Já v tu dobu ano, ovšem s vypětím úplně všech sil. Dneska už bych si to dovolit taky nemohl. Mám teď jiné priority. Spořím si na důchod. Ovšem pro člověka, který si nemůže dovolit platit za byt (potažmo nájem) dneska 5 tisíc už moc rad stejně není. Ale zase si nemusí spořit na důchod, jednak nemá z čeho, a jednak se jej stejně nedožije. Pod mostem bývá v zimě dost chladno a i v létě je to občas po ránu dost krušné. A to nemyslím v legraci. Ovšem takový člověk by se měl vážně zamyslet nad tím, koho bude volit. Bývaly doby, kdy nikdo nemusel přebývat pod mostem a všichni měli co jíst a nikdo se nemusel bát o práci.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.