Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vyšší růst ekonomiky Česku státní rozpočet nespraví

| rubrika: Rozhovor | 19. 3. 2010 | 2 komentáře
Vyšší růst ekonomiky Česku státní rozpočet nespraví
Česko se nemůže spoléhat na to, že jen díky vyššímu růstu ekonomiky se zacelí díra ve státním rozpočtu. Politici se musí zavázat k výrazným změnám ve výdajích státu, říká Kaspar Richter, ekonom Světové banky, který se zúčastnil ekonomického Fóra Zlaté koruny.

V Česku je teď v módě strašit při debatách o deficitu státního rozpočtu příkladem Řecka. Hrozí Česku podobná krize?
Když se podíváte na poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) a podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP a srovnáte je, zjistíte, že Česko mělo loni dluh ve výši 35 procent HDP, zatímco Řecko přes sto procent HDP. Tento dluh navíc v Řecku rostl rychleji než v Česku. Jsou to dva rozdílné světy. Česko má tradičně stabilní a konsolidované veřejné finance s malými deficity státního rozpočtu a nízkým veřejným dluhem. Proto není nutné Česko k Řecku přirovnávat.

Proč myslíte, že má Česko stabilní a konsolidované veřejné finance, když v dobách rychlého růstu dokázalo vytvářet poměrně vysoké rozpočtové deficity?
To je jedna z lekcí z nynější krize. Dobré růstové časy musíte využít ke konsolidaci veřejných financí. To znamená, že vysoké příjmy, které generuje rychlý růst, se automaticky nemohou přelít do vyšších výdajů státního rozpočtu. Naopak, musí se z nich splácet veřejný dluh. Pak budete mít dostatečný prostor, abyste v příští krizi mohli pomocí fiskální politiky ekonomiku stabilizovat. Proto musíte mít dobrý rozpočtový rámec a mechanismy, které zajistí, že z vyšších příjmů se budou platit dluhy. Zároveň je třeba zajistit, aby výdaje státu byly smysluplné a podporovaly růst.

Kaspar Richter, ekonom Světové banky

Kaspar Richter, ekonom Světové banky. Foto: Zlatá koruna

Jenže politici téměř vždy využijí vyšších příjmů rozpočtu k tomu, aby zvýšili výdaje. Jak je donutit, aby se drželi zásady, že v dobrých časech se dluhy splácí, aby tak měl stát ve špatných časech prostor pro zásahy?
Zkušenosti z některých zemí ukazují, že dobrý dlouhodobý rozpočtový rámec může zajistit, že se veřejné finance vyvíjejí žádoucím směrem. Zároveň je třeba vytvořit systém, který vyhodnocuje, jaké výsledky jednotlivé státní výdaje přinášejí. Aby se neutrácelo jen proto, že zrovna jsou peníze. To by mělo tvořit základ reformy veřejných financí a veřejné správy.

Ve kterých státech by se Česko mohlo inspirovat?
V severní Evropě, v Nizozemsku, do určité míry ve Francii. Dobrý systém veřejných financí najdete v Kanadě.

Jaké hlavní problémy vidíte v hospodaření České republiky?
Z pohledu celého regionu je na tom Česko dobře. Nicméně se musí přizpůsobit stárnutí populace. Tato velká reforma Česko teprve čeká.

Podle podílu dluhu na HDP je na tom Česko dobře, ale už teď tvoří úroky, které z něj platí, čtvrtou největší položku státního rozpočtu. To je přece špatně.
Proto je žádoucí, aby podíl dluhu na HDP zůstal nízký. Stát musí mít možnost, aby v recesi stimuloval ekonomiku a tím zabránil velkému propadu. Aby měl tento prostor, musí být v dobách růstu velmi konzervativní při sestavování rozpočtu. To se musí naučit většina evropských zemí. I proto, aby platby úroků ze státního dluhu zůstaly jako podíl na celkových státních výdajích nízké. Protože vyplácení úroků nijak nepomáhá ekonomice růst.

Jakou roli ve zvyšování nákladů na státní dluh nyní hrají finanční trhy?
Finanční trhy nyní rozlišují více než před krizi, v jaké kondici mají jednotlivé země své veřejné finance. Stabilní veřejné finance budou znamenat nižší úroky, které budou investoři požadovat. Vládě pak zbude více peněz na investice do školství, vědy či infrastruktury.

Jak dlouho ještě budou finanční trhy citlivé na stav veřejných financí?
Minimálně několik let. Před krizí se finanční trhy o stav veřejných financí moc nezajímaly. Jak se v příštích letech budou zvyšovat dluhy států, budou i finanční trhy pozorně sledovat, jak se veřejné finance v jednotlivých zemích vyvíjejí.

Kdy nastanou ty „dobré časy“, v nichž by státy měly začít hospodařit s rozpočtovými přebytky?
To se nyní nedá jednoznačně určit, protože potenciál růstu ekonomik se kvůli krizi změnil. Kapitálové toky do regionu střední a východní Evropy se snížily, vzrostla nezaměstnanost. Takže dva motory růstu – kapitál a práce – jsou slabší než v minulosti. Proto se dá očekávat nižší růst než před recesí.

Znamená to, že při sestavování státního rozpočtu by vláda neměla spoléhat na to, že rozpočet spraví pouze vyšší hospodářský růst, který přinese větší daňové příjmy?
Ano. Už jen proto, že růst bude pomalejší než v minulosti. Před krizí rostly ekonomiky ve střední Evropě rychleji díky velkému přílivu kapitálu a zahraničnímu obchodu. Obojí teď bude menší. Recese navíc změní strukturu ekonomik, takže stejný růst jako v minulosti nemusí do státního rozpočtu přinést stejné příjmy. Státy budou chtít zvyšovat konkurenceschopnost, aby mohly více vyvážet. Jenže export není zrovna dobrý zdroj příjmů pro státní rozpočet, protože se z něj neplatí daň z přidané hodnoty. Rovněž finanční sektor a sektor nemovitostí, které zasáhla krize nejvíce, nebudou do rozpočtů přispívat tak jako v minulosti.

Co tedy musí vláda pro ozdravení veřejných financí udělat?
Zkušenosti z předchozích krizí ukazují, že opravdu důvěryhodná konsolidace veřejných financí znamená změny ve vládních výdajích. K tomu se musí politici zavázat.

Jak rychle by mělo Česko snižovat deficit rozpočtu?
Česko se zavázalo, že do roku 2013 sníží deficit pod tři procenta HDP. Letošní rok je přechodový, stejně jako v jiných zemích. Schodek rozpočtu se ve srovnání s loňským rokem nezvýšil, takže nějaké dodatečné rozpočtové povzbuzení ekonomiky je nulové. Jisté je, že český růst ekonomiky je zatím slabý. Jak bude oživení nabírat na síle, musí zesilovat i snaha o ozdravení rozpočtu.

Bylo by užitečné, aby na vlády dohlížela nějaká nezávislá instituce, která by mohla zasáhnout v případě, že by deficit překročil určitou úroveň?
To si už teď řeší jednotlivé země po svém. Třeba Polsko má v ústavě zakotvenu maximální úroveň veřejného dluhu v poměru k HDP. Maďarsko zřídilo fiskální radu, která provádí nezávislé hodnocení fiskální politiky. Jiné země posílily pravomoci odborů pro fiskální politiku na ministerstvech financí. Podobná pravidla a instituce mohou pomoci dlouhodobě řídit fiskální politiku a mohou omezovat chuť politiků zvyšovat výdaje v dobrých časech.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-8
Ano
Ne

Diskuze

12. 4. 2010 | 11:06 | dana

Je naivní se domnívat, že by politickým stranám šlo o stabilizaci a ekonomický rozvoj země. Jde jim o voličskou základnu. Pokud jim bude stoupat se stabilitou financí, budou stabilizovat. Zatím stoupá spíše s výší sociálních...více

21. 3. 2010 | 22:12 | Jan Dvořák

Zajímavým vzorem by mohla být Brazílie. 1. Ústava přímo zakazuje "Quantitaqive easing"
2. V roce 1999 byl uzákoněna nutnost přebytkového státního rozpočtu. V důsledku toho měla Brazílie v minulých letech primární rozpočtový...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Klouzavý průměr, Zaručený šek, Exploatace, eet, nemovitostní fondy, daňové úniky, fayn, podílové fondy, preventivní očkování, ján müller, záplava, průměrné náklady, dovolená snů, Duplo, www.esemes.cz, platba v hotovosti, stranokracie, vyspělé státy

4M10000, 7T51000, 8A50588, 4E36520, 5T12140

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK