Británie zažila největší pokles HDP za 30 let

Hospodářství Velké Británie vykázalo jako první ze zemí G7 podle předběžných odhadů pokles reálného HDP za první kvartál tohoto roku, a to ve výši 1,9 procenta ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku. Jedná se o největší pád ekonomiky od roku 1979, kdy nastoupila k moci Margaret Thatcherová. Zároveň jde o rychlejší pokles, než čekali analytici. Jejich střední odhad zveřejněný agenturou Bloomberg byl -1,5 procenta. Razance poklesu HDP je ještě větší než v posledním kvartálu minulého roku.

Růst britského HDP

Vůbec poprvé od doby, kdy se vede moderní statistika britského HDP (tedy od roku 1945), hrubý domácí produkt poklesl ve dvou čtvrtletích za sebou o více než jedno procento. Nejvíce se na propadu produktu podílela oblast výroby. Její objem se snížil o více než šest procent. Britskou ekonomiku naopak podpořilo zemědělství.

Ve srovnání s prvním kvartálem minulého roku, se jedná o propad o 4,1 procenta. Britský ministr financí Alistair Darling publikoval před několika dny analýzu, která počítá s propadem HDP za celý tento rok o 3,5 procenta. Aby se tento již tak pesimistický scénář vyplnil, musel by hrubý domácí produkt ve druhém kvartálu v zásadě stagnovat, což není příliš pravděpodobné. Realističtější se zdá být odhad expertů z Mezinárodního měnového fondu , kteří předpovídají pokles pro celý rok o více než čtyři procenta.

Ostrovní zemi ale netrápí jen pokles výstupu ekonomiky, ale i na tamní poměry vysoká nezaměstnanost, která je nejvyšší od roku 1997. V březnu dosáhla míra nezaměstnanosti hodnoty 6,7 procenta. Také deficit státního rozpočtu patří k problematickému aspektu britského hospodářství. Pro letošní rok se plánuje ve výši 12,4 procenta HDP. Labouristická vláda Gordona Browna totiž patří vedle americké administrativy Baracka Obamy a japonské vlády k těm, které věří, že zvýšené státní výdaje jsou adekvátní reakcí na současnou recesi. Na záchranu ohroženého bankovního sektoru vydala britská administrativa již 1,4 bilionu liber. Největší evropská banka podle aktiv HSBC je již státním podnikem.

Není to však jen vláda, která se snaží uměle zvyšovat agregátní poptávku. Anglická centrální banka Bank of England nasadila jako léčbu recese expanzivní měnovou politiku a klíčovou úrokovou sazbu snížila až na 0,50 procenta. Centrální bankéři se však nespokojili jen se snižováním sazeb, ale přistoupili i k politice tzv. kvantitativního uvolňování (quantitative easing). To znamená, že centrální banka nakupuje většinou státní dluhopisy od komerčních bank, za to jim připíše prostředky na jejich rezervní účty, což by mělo později vyústit v emisi nových peněz. Tato taktika sice může krátkodobě britské ekonomice skutečně pomoci, ale do budoucna ji vystavuje riziku vysoké inflace podobně jako v USA.

Všechna tato čísla ovšem nutně neznamenají, že Velká Británie je v bezvýchodné situaci. Některé ukazatele naopak naznačují, že tamní ekonomika sice zažije i v dalším kvartálu pokles, ale bude již menší než dosud. Např. březnový index nákupních manažerů (PMI) za výrobní sektor se zlepšil o více než 4 body. Ve stejný den jako HDP za první kvartál byly publikovány i údaje o maloobchodních tržbách, které mírně vzrostly oproti únoru. Je tedy vidět, že britští spotřebitelé nepodléhají panice a nepřestávají utrácet. Pro odhad, že se britská ekonomika vzpamatuje dříve z krize než eurozóna, svědčí i fakt, že Spojené království se do ní dostalo dříve. A co dříve začne, může i dříve skončit.

Autor je analytik společnosti X-Trade Brokers