Bez reformy nebude euro a možná ani ministr

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. V poklidné atmosféře čtvrtečního Žofínského finančního fóra ministr financí Miroslav Kalousek klidným hlasem prohlásil: "Na začátku července pojedu do Bruselu prezentovat plán české vlády na snižování deficitu veřejných financí. Pokud na konci června neprojde prvním čtením v poslanecké sněmovně vládní návrh reformy veřejných financí, budu svým kolegům jako ministr v demisi muset sdělit, že s českým deficitem se prostě nic dělat nedá." Jenže prohlášení nevzbudilo žádný rozruch a Kalousek tak mohl klidně pokračovat ve vysvětlování, proč Česko potřebuje reformu, kterou bude vláda schvalovat 16. května.
"Reformu potřebujeme kvůli sobě. Nechceme ji dělat kvůli Bruselu," řekl Kalousek. Bez reformy se však podle ministra nepovede snížit deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, jak předepisují pravidla EU pro vstup do eurozóny. A Česko si tak může o placení eurem nechat v dohledné době jen zdát. Když ovšem poslanci vládní reformu podpoří, může se Česko mezi země s evropskou měnou zařadit od 1. ledna 2012, míní ministr. To je také datum, které bude chtít Kalousek prosadit jako závazné při srpnovém jednání vlády o strategii ČR pro vstup do eurozóny. Pokud ovšem v té době ještě bude ministrem financí.
Pevné datum pro vstup do evropské měnové unie má podle Kalouska svůj význam. Bude nutit ty politiky, kteří o reformě veřejných financí nechtějí slyšet, k nějaké akci. "Až dosud tady máme takové trochu schizofrenní chování. Na jedné straně se Česko po technické a organizační stránce připravuje na euro svědomitě. Na druhé straně při diskusích o reformě veřejných financí, bez níž do eurozóny nevstoupíme, někteří politici lavírují," prohlásil Kalousek. Narážel především na sociálně demokratického předsedu Jiřího Paroubka, který se nedávno vyjádřil, že veřejné finance reformu nepotřebují.
Cílem vládní reformy je zpomalit růst výdajů státního rozpočtu a snížit jeho deficit. Podle Kalouskových propočtů by se rozpočtový schodek měl v příštím roce dostat na tři procenta HDP (v absolutním vyjádření na 76,3 miliardy korun). O rok později by to mělo být 2,6 procenta, resp. 72,8 miliardy korun, a v roce 2010 by se měl deficit snížit na 2,3 procenta HDP, neboli na 69 miliard korun. Vývoj veřejných financí by se tak stal dlouhodobě udržitelný. "A to požaduje Evropská unie," dodal Kalousek.
Profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar upozornil, že nadměrné schodky veřejných financí trápí v podstatě všechny státy střední a východní Evropy. Jedinou zemí, která má své rozpočty pod kontrolou, je Slovinsko, které letos vstoupilo do eurozóny.
Evropská komise proti Česku zahájila už v roce 2004 řízení kvůli nadměrným deficitům. V prosinci téhož roku Rada Evropské unie České republice dala za úkol, aby v roce 2008 činil schodek nejvýše tři procenta HDP. Kalousek připustil, že republika se zavázala k určitým krokům, které ji měly k této metě posunout, nicméně je neplní. A zopakoval, že bez navržených změn se úkol splnit nepodaří. Pak by Česku mohlo hrozit, že bude muset zaplatit za svou nečinnost Evropské unii pokutu. Ta by mohla činit podle platných unijních pravidel 0,2 procenta HDP, což je zhruba šest miliard korun (počítáno podle HDP roku 2006 v běžných cenách). K této částce by se připočetla ještě určitá část z nadměrného deficitu.

Myslíte si, že by v případě neschválení reformy veřejných financí parlamentem měl Miroslav Kalousek odstoupit z funkce ministra financí?